#WeToo. O prostituci a sexuálním násilí
Libor BalgaLibor Balga, člen Spolku pro ochranu žen, upozorňuje na skutečnost, že fenomén prostituce a násilí je u nás stále opomíjeným tématem. Ohrožení lidé tak již roky čekají na jakoukoli pozornost a pomoc ze strany státu.
Skandály hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina stály na počátku nynější vlny zájmu o problematiku sexuálního obtěžování a násilí. V rámci kampaně #metoo veřejně vystupují další a další lidé, kteří se ve svém životě se sexuálním obtěžováním setkali. I když se v našich podmínkách v souvislosti s celou debatou objevuje řada předsudků, z nichž tím prvním a největším je snaha o bagatelizaci celého problému, přece jen se z #metoo podařilo udělat relevantní téma celospolečenské diskuse.
Už to je samo o sobě obrovským posunem vpřed. Otázka dobrovolnosti v sexu je přitom nesmírně široká. Rád bych zde proto připomněl téma dobrovolnosti a sexuálního násilí v oblasti prostituce. Jelikož se náš Spolek pro ochranu žen zabývá především ženskou prostitucí, zaměřím se i já na problematiku ženské prostituce (což samozřejmě nepopírá relevanci tématu mužské prostituce a jejích dopadů). Lidé, kteří se z různých důvodů „živí tělem“, totiž patří mezi ty vůbec nejohroženější sexuálním násilím. Alespoň jeden hashtag si tak zaslouží i oni.
Týká se to všech
Nejprve je třeba v kontextu celé diskuse vymezit fenomén prostituce. V obecném povědomí stále převládá předsudek, že sexem za úplatu se živí pouze ženy, které jsou nějakým způsobem charakterově zkažené, které si svůj osud de facto zaslouží a že se jedná o okrajový fenomén, který se většinové společnosti netýká. Jenže nic není pravdě vzdálenější.
V České republice se podle různých odhadů věnuje prostituci profesionálně na 40 tisíc žen. Počet žen, které se sexu za úplatu věnují příležitostně, celou množinu ještě rozšiřuje. Nejstaršímu řemeslu se věnují dívky, které opustily dětské domovy, ale i státní úřednice, zdravotní sestry, vysokoškolačky, které si chtějí přivydělat při studiu, ženy s dokončeným středoškolským i vysokoškolským vzděláním. Prostituce nerozlišuje podle věku ani etnické příslušnosti. Řada žen prodávajících své tělo přitom vede běžný život, který nijak nevybočuje z životního stylu české nižší střední střídy.
Zdálo by se to napohled protismyslné: vždyť kapitalismus je celou svou činností zaměřen naopak na trh, tedy na produkci, a na konzumaci této produkce.
Jenže: právě tato konzumace je zároveň ničením. Do té produkce se vložilo určité množství prostředků - lidské práce, ale i přírodních zdrojů, a to s určitými ekologickými důsledky.
Samozřejmě: značná část toho co se i v kapitalismu vyrábí je nutná, potřebná a užitečná.
Ale: otázka užitečnosti je pro kapitalismus jako takový naprosto vedlejší. On produkuje pro zisk - a tedy pro konzum. Věci musí být zkonzumovány - tedy zničeny - aby bylo možno generovat zisk. Smyslem kapitalismu není užitečnost spotřeby - nýbrž maximalizace toho konzumního ničení.
Navíc je problémem, že většina prostitutek v Německu jsou cizinky - z Balkánu, z východní Evropy vůbec. A ty jsou tak jako tak v moci svých pasáků.
Prosazování legalizace prostituce v kombinaci s kampaní #metoo vytváří schizofrenní postoj k ženám.
Výsledkem legalizace by byl jen větší počet obětí prostituce.