Výstava Tvář znásilnění upozorňuje na problematiku sexuálního násilí

Každý den je v České republice nahlášeno jedno až dvě znásilnění. Každá desátá žena má se znásilněním zkušenost. Na přetrvávající tabuizaci a zlehčování tématu znásilnění upozorňuje výstava v pražské galerii Artwall.

(pd)

20.10.2017 12:15

Orlova

Na Artwall se objeví například fotografie Záznam performance od Jany Orlové (výše). Kromě toho uvidí lidé díla Markéty Garai, Blanky Jakubčíkové, Ludmily Smejkalové, Heleny Sequens a Adama Stanka. Repro DR

Sociální sítě tento týden zaplavily hashtagy #MeToo. Lidé v příspěvcích sdílejí s ostatními své zkušenosti se sexuálním obtěžováním nebo znásilněním. Reagují na kauzu hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina, který – jak se nyní ukázalo – využíval svého postavení a na mladých herečkách a dalších ženách z branže si vynucoval sex. Ve stejném týdnů byla na pražské galerii Artwall pod Letenskými sady zahájena výstava Tvář znásilnění.

Výstava na zdi u vltavského nábřeží skládající se z pěti uměleckých děl upozorňuje na problematiku sexuálního obtěžování a násilí ale i na přetrvávající tabuizaci a zlehčování tématu jako celku. „Polovina všech znásilnění je spáchána partnerem či manželem oběti, protože nadále přetrvává mýtus, že v partnerství má muž na sex právo - i když žena nechce,’’ upozornila Johanna Nejedlová ze spolku Konsent, který ve spolupráci s organizací cats2cats výstavu pořádá.

Na Artwallu lidé uvidí díla Markéty Garai, Blanky Jakubčíkové, Jany Orlové, Ludmily Smejkalové, Heleny Sequens a Adama Stanka. Kurátor výstavy Filip Turek řekl, že záměrně vybíral obrazy s různými styly a výrazným sdělením, které mluví rozdílnou řečí. „Fotografii Jany Orlové dokumentující vypjatou akci jsem umístil vedle expresivní a zároveň pop-artové ikony od Blanky Jakubčíkové. Tu střídá chladná 3D vizualizace metafory znásilnění autorů Heleny Sequens a Adama Stanka vedle intimní a přitom dekadentní fotografické zpovědi Markéty Garai. Posledním dílem je pak přímočará vyvřelina pocitů v podobě blesku Ludmily Smejkalové,“ vysvětlil Turek.



„Dialog, který chci s divákem vést, reflektuje mou osobní zkušenost. Nikdo tě nezachrání je pocit, který jsem si odnesla z noci, kdy jsem se ubránila pokusu o znásilnění. Pocit, který se mi dere pod kůží, jsem vyšila růžovou bavlnkou do dívčí košilky už v roce 2013,“ řekla o svém díle Markéta Gerai. „Pro výstavu na Artwall jsem vytvořila novou verzi. Když vidím nápis Nikdo tě nezachrání dnes, nevzpomenu si na naivitu a bezmoc. Vybavím si naopak pocit neskutečné vnitřní síly, kterou jsem v sobě našla, když jsem si uvědomila, že se musím zachránit sama,“ uzavřela.

V České republice je podle statistik každý den nahlášeno jedno až dvě znásilnění, přičemž znásilnění jsou oznamována jen v osmi procentech případů. Zkušenost se znásilněním má dokonce každá desátá žena. Organizace Konsent proto usiluje o prevenci znásilnění a vede kampaň Když to nechce, tak to nechce. Aktivistky z Konsentu se snaží bořit mýty a usilují o osvětu skrz veřejné debaty či workshopy na školách. „Věříme, že je na čase přestat říkat ženám, co mají nebo nemají dělat, aby nebyly znásilněny. Naopak je na čase začít vzdělávat a vychovávat chlapce a muže k tomu, aby k takovému jednání nedocházelo,“ uvedl spolek Konsent na svých webových stránkách.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.