Příběhy běžného sexuálního obtěžování

Sociální sítě v posledních dnech zaplavily posty žen i mužů, v nichž popisují vlastní zkušenosti nebo zkušenosti blízkých se sexuálním obtěžováním. To by ale měl být jen první impuls: sexuálnímu obtěžování je třeba zamezit systémově.

Úplně první případ obtěžování, který si pamatuji do všech detailů, se stal, když mi bylo asi dvanáct. Měla jsem zelenou kostkovanou propínací sukni, na zádech aktovku, bylo 7:30 ráno. Nastupovala jsem do metra, stála jsem v tom chumlu lidí na peronu, co čekají, než ostatní vystoupí, aby se mohli narvat do vagonu, když mi jakýsi chlap sáhl pod sukní na zadek. Ruku na něm nechal, přimáčkl se těsně ke mně a zašeptal mi do ucha: „Víš, co dělám takovejm malejm holčičkám, jako jseš ty? Znásilňuju je.“

Byla jsem úplně paralyzovaná strachy, nevěděla jsem, co dělat, bylo mi dvanáct. Když všichni konečně vystoupili, pustil můj zadek a někam zmizel. Nastoupila jsem a prodírala se plným vagonem někam co nejdál od něj. Lidi se otáčeli a jedna žena mi vynadala, že se neumím chovat. #metoo, napsala jsem před pár dny na Facebook.

Sociální sítě totiž v posledních dnech zaplavily posty žen i mužů se stejným hashtagem #metoo, #játaké. Popisují v nich případy sexuálního obtěžování i znásilnění, se kterým se setkali, a tak jsem se přidala. Některé příběhy zahrnují znásilnění, některé popisují běžný každodenní ústrk, sprosté pokřikování, osahávání. Lavinu doznání spustilo odhalení sexuálního predátorství holywoodského producenta Harveyho Weinsteina. Tento vlivný muž, který produkoval filmy jako Pulp Fiction či Dobrý Will Hunting, se podle zjištění The New York Times několik dekád krom produkování oscarových filmů věnoval obtěžování mladých hereček.

Ve dnech od prvních zmínek o odhalení Weinsteina na svých profilech na sociálních sítích a do médií promluvily o jeho chování i takové hvězdy jako Angelina Jolie, Gwyneth Paltrow nebo Cara Delevingne. Jeho chování mělo vždy podobný vzorec. Herečky, ale nejen ty – o obtěžování hovoří i jeho bývalé asistentky – producent pod nějakou záminkou pozval k sobě domů či do hotelového pokoje, kde je následně žádal o masáže, orální sex. Chtěl, aby se dívaly, jak se sprchuje, některé přímo přinutil k sexuálnímu styku – tedy je znásilnil. Mnoho doznalo, že po první zkušenosti s nátlakem a nucením se příště dobrovolně podvolily všemu, co chtěl, jiné se mu dále vyhýbaly a odmítaly s ním pracovat na dalších projektech.

1507798184858Harvey Weinstein prohlásil, že dělal jen to, co je v branži dlouhá léta běžné. Repro DR

Příčiny toho, že Weinsteinovi vše léta procházelo, jsou prosté. On měl moc a ženy, které napadl, ať už je přímo fyzicky obtěžoval, nebo jim jen činil nemístné návrhy, nechtěly skončit v béčkových filmech či soap operách. A tak dlouhá léta mlčely, stejně jako mlčí většina žen, které se kdy s obtěžováním setkají. Nerovnost hraje ve většině případů obtěžování zásadní roli. I v případech, kdy obtěžuje žena muže. Obtěžuje vždy ten, kdo je nadřízený či silnější.

V případu Weinsteina vypadá dál vše téměř idylicky. Producent byl propuštěn ze své vlastní společnosti The Weinstein Company i společnosti Miramax, jeho chování se chystá prošetřit policie. Média odsoudila jeho slova o tom, že dělal jen to, co je v branži dlouhá léta běžné a na internetu se spustila lavina doznání. Noviny plní titulky odsuzující obtěžování a ještě alespoň týden budou.

Tohle už jsme párkrát zažili
V roce 2014 internet obdobně zaplavily posty #yesallwoman a následně #notallman. Ale ruku na srdce – změnilo se od té doby něco? Něco málo se pro ženy změnilo. Některé už vědí, že v tom, co se jim děje, nejsou osamocené. Mnoho z nich o tom totiž přemýšlelo a stále přemýšlí jako o něčem, co je jejich vina. Z vyprávění, která jsem slyšela, často vyplývá, že když se jim opakovaně dějí tyto věci, mají pocit, že je s nimi něco v nepořádku – ne s okolním světem. Proč pořád jen já? Co je se mnou špatně? Pro ty je důležité vědět, že se to děje všude po světě, téměř všem ženám. Ze statistik vychází, že se sexuálním obtěžováním má zkušenost více než polovina Češek.

Není třeba vykreslovat veřejný prostor jako nebezpečnou džungli, ve které musí být ženy neustále na pozoru. Pravdou ovšem je, že mnoho žen má zažité různé strategie, jak se obtěžování bránit. Ty jim komplikují běžný život. Mnoho žen popisuje, že se v určité hodiny vyhýbají určitým místům, protože na nich viděly někoho masturbovat či protože na ně pravidelně na těch místech někdo sprostě pokřikoval cosi o tom, co by jim kam našrouboval. Některé ženy nejezdí v určitou denní či noční dobu některými spoji, protože jim v nich někdo v davu sáhl pod sukni, na zadek nebo na prsa.

Některé ženy u sebe vždy nosí pepřový sprej – ve skutečnosti se jím ale málokdo dokáže ubránit, existuje mnohem větší pravděpodobnost, že se vylije v nejnevhodnější chvíli do kabelky. Některé ženy se v noci vždy nechají doprovodit a v barech si hlídají nápoje, aby jim do nich nikdo nehodil drogy. Mnohým ženám obtěžování zničilo kariéru, protože nevydržely tlak, neměly na koho se obrátit a ve snaze vyhnout se obtěžování nakonec raději změnily zaměstnání. Některé ženy se setkaly s obtěžováním na univerzitě například od vedoucích diplomových prací a některé kvůli tomu nedostudovaly.

Aby se situace změnila, nestačí jen, aby ženy o svých zkušenostech mluvily, to je pouze začátek. Je potřeba nalézt úspěšné nástroje, kterými obtěžování zamezit. V zaměstnání si musí být ženy vědomy toho, že pokud je někdo obtěžuje, mohou se s důvěrou obrátit na instituce, které jim pomohou jejich problém vyřešit. Stejně tak to musí fungovat na školách. A tyto instituce nemohou být jen deklarované na papíře, ale musí reálně fungovat. Muži musí začít ženám, které si stěžují na obtěžování, naslouchat a nezlehčovat jejich stížnosti.

Zároveň se všichni musíme ve veřejném prostoru obtěžovaných zastat. Když někdo na někoho křičí cosi o prsou, nemůžeme to přejít s tím, že se nás to netýká. Dokud nenastavíme těm, kteří to dělají, hranice a neukážeme jim, že takové chování netolerujeme, těžko si uvědomí, že v tom nesmí a nemůžou pokračovat. Klíčem je výchova k respektu mužů k ženám i žen k mužům. Bez toho můžeme zaplnit celý Facebook a Twitter miliony a biliony hashtagů, ale nic se nezmění.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Josef Poláček - Manuální pracovník

Výchova k respektu... Čtvrtek, 19.Října 2017, 14:18:5

...mužů k ženám i žen k mužům; ale obecněji: vůbec respekt k člověku, to je naprostým základem, od kterého se odvíjí a na kterém stojí pak i všechno ostatní.

A vůbec, obecná kultivovanost poměrů a mezilidských vztahů, která určité věci prostě vůbec nepřipustí, anebo jim přinejmenším okamžitě zabrání.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.