↗

Kromě radosti ze hry, skvělých osobních i týmových úspěchů provázejí vrcholový ženský fotbal i bolestná témata genderově podmíněného násilí a sexuálního zneužívání. Foto Jung Yeon-je, AFP

Blíží se další sportovní svátek. Ve čtvrtek 20. července začíná Mistrovství světa ve fotbale žen. Třicet dva národních týmů bude letos v Austrálii a na Novém Zélandu bojovat o prvenství v jedné z nejprestižnějších světových soutěží v ženském sportu. Turnaj bude trvat měsíc a očekává se větší návštěvnost a divácký zájem než v předešlých letech.

Zápasy se budou konat na deseti stadionech v devíti městech: pěti v Austrálii a čtyřech na Novém Zélandu. Mezi účastníky turnaje jsou nejlepší fotbalové týmy světa, do soutěže se ale probojovaly i týmy, se kterými se příliš nepočítalo — například Zambie a Haiti. Republika Haiti dokonce nikdy nehrála mistrovství světa ani olympijské hry a na Panamerických hrách odehrála pouze dva zápasy, jež oba prohrála.

Kromě fotbalového nadšení, radosti ze hry, skvělých osobních i týmových úspěchů však soutěž otevírá i další — smutnější — témata, která jsou bohužel s ženským sportem spojena. Jsou to platové podmínky, genderově podmíněné násilí nebo sexuální zneužívání. V posledních letech se totiž ukázalo, že sexuální zneužívání ve fotbale není nic neobvyklého.

V roce 2022 Australská hráčská unie zahájila výzkumný projekt navržený právničkou Kat Craigovou, která se specializuje na ochranu lidských práv a má bohaté zkušenosti s řešením případů sexuálního zneužívání, obtěžování a traumatu. Projekt měl spíše prozkoumat, jak předcházet zneužívání fotbalistek, než reagovat na incidenty, které se už staly. I přesto jsou jeho výsledky zajímavé.

Tvrdá realita za líbivou image

Výzkum odhalil, že více než jedna ze čtyř hráček (26,8 %) zažila ve fotbale zneužívání nebo obtěžování. Obvinění ze zneužívání, často sexuálního, se v posledních letech týkalo fotbalových národních týmů po celém světě. Fotbalistky z Haiti, Venezuely, Zambie, Argentiny, Kolumbie nebo Afghánistánu popisovaly, jak jim bylo ublíženo psychicky i fyzicky. Hráčky musely přetrpět vydírání. Afghánkám dokonce bylo vyhrožováno smrtí.

Nejméně pět fotbalistek vypovědělo, že od roku 2013 do roku 2018 byly sexuálně zneužívány a napadány různými členy Afghánské fotbalové federace. V jednom případě hráčce násilník držel zbraň u hlavy a vyhrožoval jí, že pokud promluví do médií, zabije ji i její rodinu. Další přeživší vyprávěla, jak jí vysoce postavený člen Afghánské fotbalové federace hrozil, že jí v případě jakékoliv komunikace s médii vyřízne jazyk.

Ukázalo se, že hlavním aktérem násilí byl samotný prezident Afghánské fotbalové federace. FIFA ho sice vyloučila a má doživotní zákaz působit ve fotbale, jinak ho však potrestat nemohla. Soud měl probíhat v Afghánistánu. Keramuddín Keram byl ovšem vlivný afghánský politik a měl přátele na správných místech. Nejenže v Afghánistánu soud nikdy neproběhl, ale poté, co moc v Afghánistánu znovu převzal Tálibán, se na celou kauzu zapomnělo.

Také Bruce Mwape, hlavní trenér ženského fotbalového týmu Zambie, byl nedávno obviněn ze sexuálního zneužívání. Jedna z hráček pro britský The Guardian vypověděla: „Pokud Mwape chtěl s někým spát, muselo se říct ano. V našem klubu je normální, že hráčky spí s trenérem.“

A jak to řeší zambijská fotbalová asociace? Zavírá oči, protože ženský fotbalový tým měl dobré výsledky a poprvé v dějinách se kvalifikoval do mistrovství světa. „Je to její způsob, jak ukázat veřejnosti i úřadům úspěch a dobrou image. Ale v zákulisí je to velmi ošklivé,“ popsal pro Guardian anonymizovaný zdroj.

Etická komise FIFA zakázala v listopadu 2020 Jean-Bartovi, trenérovi Haiti, doživotně působení ve fotbale. Jean-Bart byl totiž obviněn ze sexuálního zneužívání. A případů nebylo málo. Podle dostupných zpráv etického výboru FIFA šlo o čtyřiatřicet obětí, z nichž čtrnáct zneužíval přímo Jean-Barta. Fotbalistky často psychicky vydíral. Když jeho sexuální nabídky odmítaly, nemluvil na ně a ignoroval je. Jedna hráčka popisuje, jak v tu chvíli si připadala zbytečná, na tréninzích se na ni ani nepodíval, neposílal ji do hry a dělal, že tam prostě není.

Na začátku letošního roku však Mezinárodní sportovní arbitráž, jež sídlí ve Švýcarsku, zákaz pro nedostatek důkazů zrušila. FIFA se proti rozsudku odvolala, před týdnem však soud opět rozhodl ve prospěch Jeana-Barta.

Australská hráčská unie kvůli zmiňovaným kauzám podnikla kroky, které by měly „proaktivně zabránit zneužívání, šikaně a obtěžování“, a oznámila, že v novém roce spustí projekt bezpečného fotbalu — první svého druhu. Jde o řadu vzdělávacích a ochranných opatření, ale také má zlepšit mechanismy podávání zpráv, aby fotbalistky měly možnost se obrátit se svou zkušeností ke konkrétnímu člověku. Vzdělávat by se měli všichni aktivní zúčastnění.

Právě osvěta v podobných tématech představuje hlavní cíl FIFA. Obávám se totiž, že nestačí jen vyhodit prezidenta, je třeba změnit celý systém. A především by v podobných asociacích ve vedení neměly chybět ženy.