Proti násilí na ženách! Za Istanbul?

Vláda přijala Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí. Navazuje na její programové prohlášení. Jde již o druhý akční plán reagující na některé formy genderově podmíněného násilí, jenž přináší mnoho nového.

V roce 2013 provedla Agentura EU pro základní práva komparativní studii výskytu domácího a genderově podmíněného násilí v zemích EU s názvem „Násilí na ženách: průzkum napříč EU“. Do této studie bylo zahrnuto 1 400 žen z každé země EU. Výsledky studie nejsou nikterak povzbudivé.

Studie ukázala, že fyzické nebo sexuální násilí zažilo v České republice 32 % žen. Obětí nebezpečného pronásledování se během svého života stalo 9 % žen, obětí sexuálního zneužívání 12 % žen a znásilnění 5 % žen.

Obdobný výzkum provedla také Světová zdravotnická organizace, která došla ke srovnatelným číslům. Některou formu fyzického či sexuálního násilí ze strany partnera nebo ne-partnerského sexuálního násilí zažilo 35 % žen. Dle dostupných studií se navíc ukazuje, že ohlášené případy těchto forem násilí jsou pouze zlomkem těch, k nimž dochází. Například v případě znásilnění se míra ohlášení odhaduje pouze na 5-10 %.

Nepřekvapí, že dopady na oběti domácího a genderově podmíněného násilí, které dle dostupných informací tvoří až z 95 % ženy, jsou výrazné a zasahují do mnoha oblastí jejich života. Nejde pouze o fyzické a psychické utrpení, které zažívají.

Jedná se také o další doprovodné zdravotní problémy, dopady do pracovního života, například v souvislosti s častějšími absencemi v zaměstnání. Zejména v souvislosti s domácím násilím také často dochází k ekonomické závislosti oběti na násilníkovi, jež pak samozřejmě stěžuje možnost oběti násilníka opustit.


Studie ukázala, že fyzické nebo sexuální násilí zažilo v České republice 32 % žen. Foto Denitza Tchacarova, en.wikipedia.org

Násilí se také promítá do veřejných rozpočtů. Studie ekonomických dopadů domácího násilí, která byla v roce 2012 provedena neziskovou organizací proFem, odhaduje jeho ekonomické dopady na 1,3 miliardy korun. Jsou v nich zahrnuty náklady na policii, státní zastupitelství, soudy, přestupková řízení, dále dotace na poskytování sociálních služeb, náklady ve zdravotnictví i náklady na vyplacené podpory v nezaměstnanosti a nemocenské.

Z této i obdobných studií provedených v zahraniční jednoznačně plyne, že prevence se vyplácí. U tak závažného problém, jakým je domácí násilí, samozřejmě nelze hovořit o prevenci pouze v souvislosti s její ekonomickou výhodností, nicméně jedná se o významný ukazatel, který může podpořit mnohá opatření státu.

Dne 23. února 2015 vláda přijala dokument, který právě taková opatření nabízí. Jde o Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015-2018. Jedná se již o druhý akční plán reagující na některé z forem genderově podmíněného násilí, který ale přináší mnohé novinky. Na přípravě akčního plánu se výrazně podílel Výbor pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách, který je zřízen při Radě vlády pro rovné příležitosti žen a mužů.

Akční plán řeší domácí a genderově podmíněné násilí, a to dle subjektů, jichž se násilí dotýká, ale také dle oblastí, ve kterých má být řešeno. Není například vynechána ani oblast školství či kultury. Mezi důležitá opatření, která akční plán předpokládá, patří zřízení celostátní bezplatné telefonní linky s nepřetržitým provozem pro osoby ohrožené domácím a genderově podmíněným násilím. Nebo rozšíření utajených azylových domů tak, aby v každém kraji byl k dispozici alespoň jeden.

Akční plán řeší také prevenci sexuálního obtěžování, šikany a dalších forem genderově podmíněného násilí ve sportu u mládeže. Předpokládá také organizaci konferencí na různá témata související s domácím a genderově podmíněným násilím pro rozličné cílové skupiny.

Základní novinkou tohoto akčního plánu je však jeho komplexnost. Oproti předchozímu dokumentu ještě více prohlubuje mnohostranný přístup k osobám, které se nacházejí v násilné situaci. Nepokrývá proto pouze práci s oběťmi, ale řeší také otázky práce s násilnou osobou i s dětmi, které jsou svědky zejména domácího, případně také jiných forem genderově podmíněného násilí.

Tento komplexní přístup k jednotlivým osobám byl inspirován mnohými zkušenostmi ze zahraniční. Zároveň je zřejmé, že jde-li o řešení otázky násilí, nelze se zaměřovat pouze jednostranně. Je třeba se zabývat nejen obětí, která samozřejmě v násilné situaci stále stojí v popředí, ale je nutné se také zaměřit na osobu násilnou a na předcházení násilným situacím.

Z mnohých studií rovněž vyplývá, že děti, které jsou svědky zejména domácího násilí, mají v dospělosti tendenci dostávat se do podobných situací a stávat se oběťmi nebo násilníky. Proto je podstatné věnovat se také jim.

Domácí a genderově podmíněné násilí spolu souvisí
Důležitou součástí akčního plánuje je rovněž široká osvěta, s kterou počítá. V následujících čtyřech letech by měla být osvěta o domácím a genderově podmíněném násilí šířena mnoha různými způsoby. Kromě mediální kampaně ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu jde také například o podporu a propagaci specializace pracovníků a pracovnic v oborech, které přicházejí do styku s domácím a genderově podmíněným násilí, zejména u policie, v justici a školství nebo v oblastech zdravotnictví či sociální práce.

Jednou z dalších úrovní, v níž má být osvěta vedena, jsou školy. Do rámcových vzdělávacích programů pro základní a střední školy by měly být zahrnuty bloky, které se věnují domácímu a genderově podmíněnému násilí.

Vládní dokument, který předcházel tomuto akčnímu plánu, se zaměřoval pouze na domácí násilí. Současné tendence však spíše směřují k přijímání souhrnných opatření pro řešení domácího a genderově podmíněného násilí. Jedná se totiž o jevy, jež mají mnoho společného.

V případě domácího i dalších forem genderově podmíněného násilí jde zejména o to, že je pácháno na ženách právě proto, že jsou ženy, nebo na mužích, právě proto, že jsou muži. A to ve vztahu, v němž se násilná osoba nachází v mocensky nadřazeném postavení nad obětí. Mezi další formy genderově podmíněného násilí patří stalking (neboli nebezpečné pronásledování), znásilnění či sexuální zneužívání.

Ke komplexnímu pokrytí všech těchto forem násilí dochází především ve světle Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, které se dle místa, kde byla v květnu 2011 otevřena k podpisu, říká Istanbulská úmluva. Tato úmluva, k jejímuž podpisu zatím Česká republika nepřistoupila, řeší otázky domácího násilí a násilí na ženách společně.

Akční plán proto předpokládá mnohá opatření, která by Česká republika měla v návaznosti na tuto úmluvu přijmout a tvoří vhodné předpolí pro její budoucí podpis a ratifikaci. Na tom mají zájem také české neziskové organizace v čele s Českým svazem žen, který začátkem letošního roku zahájil kampaň #‎ZaIstanbul na podporu podpisu a ratifikace Istanbulské úmluvy. Tuto kampaň podporují i další zainteresované neziskové organizace jako proFem nebo Česká ženská lobby. ‬‬

Podpisem Istanbulské úmluvy by se Česká republika zařadila po bok velké většiny evropských zemí, které již tento krok učinily, včetně například Polska i Slovenska. Zavázala by se zároveň k přijetí důležitých opatření, jež by napomohly prevenci domácího a genderově podmíněného násilí a podpoře a pomoci osobám, které se v násilných situacích nacházejí. Deklarace příslušných kroků je totiž jedna věc, jejich skutečné naplňování je věc druhá.

Věřím však, že akční plán, jenž jako jeden z úkolů obsahuje také zajištění přípravy podkladů pro podpis a ratifikaci Istanbulské úmluvy, jejich skutečnému naplňování napomůže.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.