Pokušení mladé sekretářky

Markéta Jakešová polemizuje s textem Jiřího Procházky o sexualizaci pracoviště. Pokouší se vykreslit scénář, kdy žena spí s výše postaveným mužem dobrovolně. Ženy nejsou vždy jen pasivní obětí mocnějších mužů.

„MDŽ za komoušů většinou vypadalo tak, že ženský nadělaly chlebíčky, vzaly je do práce, chlapi se ožrali a očekávali, že jim kolegyně budou po vůli. Není divu, že se mi nechce ten ‚svátek‘ slavit,“ zchladila mé blahopřání k letošnímu Mezinárodnímu dni žen jedna má příbuzná.

Ačkoli jsou dnes možná podobné mechanismy sofistikovanější, podobná očekávání mívají někteří muži dodnes. Což ostatně dobře shrnul psycholog Jiří Procházka ve svém článku.

Tím bych ráda na začátek předestřela, že nepochybuji o tom, že k sexuálnímu násilí, obtěžování nebo sexuální aktivitě pod různě silným psychickým nátlakem na pracovištích a ve školách dochází a že většinou budou pachateli muži a oběťmi ženy. A bude se tak dít častěji v kombinaci výše postavený, často starší muž versus mladší žena na nižší pracovní nebo studijní pozici. Že je to v České republice – a nejen v ní – častěji muž než žena, kdo je na vedoucí pozici, je zřejmé.

Tento problém se nesmí podceňovat ani zlehčovat, a ač na toto téma bylo napsáno hodně článků a studií, podle negativních reakcí se zdá, že to pořád není dost.

Já bych však ráda k této věci přistoupila z trochu jiné perspektivy. Jiří Procházka kritizuje psychoterapeuta Jakuba Hučína za to, že ve svém článku v časopise Psychoterapie popisuje erotické vztahy na pracovišti pouze z mužského pohledu a ženy buď ignoruje úplně, nebo jim přiznává jen pasivní rolí, že ho jednoduše nezajímají touhy mladých zdravotních sester a sekretářek, ale ani trápení podváděných manželek. Je však otázkou, kolik autonomie přiznává ženám sám Procházka …

Zkusme si vykreslit scénář, kdy žena spí s výše postaveným mužem dobrovolně: ne proto, že by se to od ní očekávalo, nebo proto, že by jí v případě odmítnutí hrozily profesní sankce, ani proto, že by si mladou zdravotní sestru k sobě přitáhl doktor svou mužnou rukou k sobě a ona by se omráčena touhou poddala jeho vůli. Zkusme si zkrátka představit, že je to žena, která muže svede.

Znám zdravotní sestry, sekretářky i studentky, kvůli nimž muži ve vyšších mocenských pozicích opustili své rodiny, a byli to tedy oni, kdo kvůli novému vztahu pravděpodobně přicházeli o víc. Jeden můj kamarád – počestný otec dvou dětí, který by nikdy svou ženu nepodvedl – jednou řekl poté, co ho vcelku rutinně sváděla dívka asi o pětadvacet let mladší než on, jak je nespravedlivé, že takové ženy mají jen své mládí, a jinak nic, a přesto jejich kouzlo „funguje“.

Ženu v klasickém schématu přitahuje úspěšný bohatý muž, který je (nebo zdá se být) vzdělanější než ona. Muž potom těžko odolává nezávazné erotické zábavě s mladší ženou. Nepochybuji o tom, že jde o projev schémat, která jsou nám odmala vtloukána do hlavy: žena má být krásná, muž inteligentní a bohatý.

Ženy nejsou vždy jen pasivní obětí mocnějších mužů. Můžeme si snadno představit situaci, kdy je to žena, kdo sexualizace pracovního vztahu mocensky využívá. Foto lexo.al

Protože tento „kapitál“ u ženy s časem obvykle klesá a u muže v ideálním případě stoupá, někdy mohou vznikat poměrně bizarní dvojice. Podobná situace je nespravedlivá, protože muž může alespoň pro svá povyražení neustále měnit svou partnerku za mladší, zatímco žena tuto možnost nemá. To je však jen jedna stránka věci.

Nechávám teď stranou hypotetickou figuru manažera, který má v průběhu let poměr se sekretářkami stále stejného věku, protože tak to většinou nevypadá. Zaměřím se na přirozenou každodenní blízkost dvou lidí, kteří jsou vůči sobě v hierarchickém postavení, dobře se jim spolupracuje a někdy se mezi nimi celkem nepřekvapivě vytvoří erotické, popřípadě romantické pouto.

V případě nějakých neshod má každý z nich své možnosti, jak vyvíjet na druhého nátlak: muž může využít svého institucionálně vyššího mocenského postavení a studentku/sekretářku/zdravotní sestru vyhodit nebo (třebaže náznakem) pohrozit, že ji vyhodí. Muž má stabilnější postavení, z hlediska konvenčního vidění světa je ve své profesi hůř nahraditelný a možná má rodinu. V tom případě má však víc co ztratit a žena může vyvíjet nátlak sice neformální, ale podobně intenzivní – je vždy implicitní hrozbou jako faktor, který může zdiskreditovat mocného muže na profesní úrovni, může mu rozbít rodinu, nepočítajíc v to poněkud fantaskní scénáře obvinění ze sexuálního zneužití.

Existuje teorie, že oficiální mechanismy moci, které utlačují jednu skupinu obyvatel, jsou tu od toho, aby potlačily nebo vyrovnaly mnohem větší neformální moc, kterou ona utlačovaná skupina disponuje. To je podle mě obecně neudržitelné, ale teorie nabízí interpretační rámec pro pozici žen, jež toto své „společenské přítmí“ využívají ve svůj prospěch. Tím, že na ženách je vnímán především krásný povrch, dochází k tomu, že muži občas zapomínají, že pod povrchem se skrývá subjekt – jsou de facto hůře vidět a mohou zejména v soukromé sféře nepozorovaněji rozvíjet mocenské hry.

Problém je v disproporčním společenském uznání. Onen „lov“ úspěšného muže – ať už jde o takzvané „zlatokopky“, z nichž možná některé skutečně usilují především o peníze, nebo o neuvědomělé a domněle přirozené tíhnutí k výše postaveným mužům – je často jediným způsobem, jak se na společenském žebříčku dostat výš. Ženám společnost dává na srozuměnou, že na vysoké pozice se samy dostat nemohou a že jejich úkolem je dělat pro muže svět krásnějším. Skrze své přednosti, o nichž se nám říká, že jsou přirozené, se ženy snaží dosáhnout prestiže, majetku nebo pracovního místa.

Ale protože jsou tyto způsoby ostatními vnímány jako nebezpečné, ženy bývají dehonestovány. A to mnohem ostřeji než muži, kteří přitom jen těžko budou ve vztazích se svými podřízenými bezmocnými obětmi – v nejlepším případě jsou spolupachateli nebo dokonce iniciátory. Vlna kritiky se však snese spíš na „zlatokopky“ nebo „mladice, které „odloudily tátu od rodiny“.

Pokud jde tedy o „normální“ způsob namlouvání, aktivita se připisuje muži. Jakmile je však vznikající vztah považován za morálně problematický, bývá jako ta aktivní vnímána žena.

Na článku pana Procházky je přínosné, že tuto oblíbenou morální implikaci otáčí – vztahy na pracovištích mezi mladou ženou a jejím mužským nadřízeným jsou podle něj problematické právě proto, že v něm má žena omezené mocenské působení.

Je však důležité zároveň ukázat, že ženy nejsou ve svém jednání pouhými pasivními oběťmi mocnějších mužů. Leckdy to jsou právě ony, kdo podobné vztahy vyhledává.

Problém vidím především v tom, jak je společnost nazírá: morálně je odsuzuje navzdory tomu, že je to jediná cesta k úspěchu, kterou jim ponechala.

A co si myslíte vy? Diskuse (34 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Vojtěch Klusáček - Brno

Pondělí, 20.Června 2016, 00:23:35

V pozadí jak tohoto článku, tak předešlého od Jiřího Procházky, zaznívá ovšem konvenčně prudérní pojetí sexu jakožto morálně přípustného výhradně v rámci stálého monogamního vztahu

2015-10-11_163720

Jiří Procházka - psycholog, Praha

to Vojtěch Klusáček Středa, 22.Června 2016, 11:45:6

Myslím, že ani jeden z těch článků takové pozadí nemá. Tematizují moc v sexuálních vztazích. Pokud jde o můj článek, pak je nemožné, aby takové pozadí měl, vzhledem k mým postojům, hodnotám, vědomostem a zkušenostem. Vlastně mě ten komentář pobavil, protože tohle je to poslední, jak bych sex pojímal :D A jsem velmi aktivní např. v detabuizaci polyamory vztahů.

2015-10-11_163720

Jiří Procházka - psycholog, Praha

Sekretářka Středa, 22.Června 2016, 11:55:56

Skvělý romantikcý BDSM film. The original Mr. Grey... Jeden z mých nejoblíbenějších a přitom naprosto nekonvenční.
http://www.csfd.cz/film/21368-sekretarka/komentare/

Markéta Jakešová - Praha 2

Středa, 22.Června 2016, 12:30:1

Jak jste na to prosím pěkně přišel? Když píšu v poslední větě, že hlavní problém spočívá v tom, že společnost tento typ vztahů morálně odsuzuje. Třeba neodsuzuje - tím lépe, ale není v té větě obsaženo to, že já je neodsuzuju? (Respektive snažím se neodsuzovat - předsudků jsme plné a plní všichni.)

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Není pan Procházka ve zřetelném konfliktu zájmů? Středa, 22.Června 2016, 18:48:52

Jako manželský a rodinný poradce, vztahový poradenský psycholog a zároveň člen Genderové expertní komory ČR, aktivně propagující polyamorické vzahy je v situaci firemního právníka podléhajícího komunistické ideologii a aktivně lobbujícího za znárodňování firem.

2015-10-11_163720

Jiří Procházka - psycholog, Praha

Jiří Nushart Středa, 22.Června 2016, 19:40:13

Detabuizace polyamory vztahů a aktivní propagace polyamory vztahů jsou rozdílné formulace. Ta vaše je zavádějící.

Jan Samohýl - Programátor, Praha

článek založený na chybné premise Středa, 22.Června 2016, 20:19:34

"Ženu v klasickém schématu přitahuje úspěšný bohatý muž ... jde o projev schémat, která jsou nám odmala vtloukána do hlavy"

Ne, o nic takového zde nejde. Je to prostě lidský sexuální výběr, a s tím spojené preference obou pohlaví. To "schéma" má dobré biologické důvody (které jsou všeobecně známé a nemá smysl je rozepisovat).

Asi nejzajímavějším tvrzením článku (které by si zasloužilo rozvést) je to poslední:

"navzdory tomu, že je to jediná cesta k úspěchu, kterou jim ponechala"

To tvrzení je naprostý omyl (a je až úsměvné, jak vysvětlím), ale rozumím, jak k němu autorka dospěla, protože vychází právě ze zmíněné chybné premisy.

Za tou chybnou premisou se skrývá představa jakési "kulturní války" mezi mužským a ženským elementem. Ale tak to reálně není; ve skutečnosti ty role a strategie mužů a žen připravuje příroda, a obě pohlaví těm rolím podléhají.

A podobně jako ženskou rolí je najít si úspěšného partnera (s využitím krásy a mladosti), a pak mu porodit děti a starat se o ně, je mužskou rolí právě budování a vzestup v sociálních hierarchiích, za účelem získání přízně žen.

Samozřejmě, neměli bychom podléhat naturalistickému omylu a bez ptaní dělat to, co po nás příroda chce. Já myslím, že je záslužné, že se některé ženy (i muži) snaží takto překročit svůj biologický původ.

A tím se konečně dostávám k tomu, proč je to poslední tvrzení tak úsměvné. Vy vlastně říkáte, že pokud žena chce odmítnout onu roli, kterou pro ni připravila příroda, pak jediný způsob, jak to může udělat, je naopak přijmout roli, kterou příroda připravila pro muže! Tedy usilovat o vzestup v sociální hierarchii, která slouží v podstatě k tomu, aby si muži mohli najít dobré partnerky!

Je to absurdní. Kde je zásadní chyba? Celé to tvrzení stojí na slovu "úspěch", za které bezmyšlenkovitě přijímáte právě kritérium, které je biologicky dané mužům (tedy to, co si představujete, že je úspěchem pro muže).

Jenže to ignoruje dvě podstatné věci:

1. Máte vlastní rozum a můžete si stanovit vlastní kritéria úspěchu. Třeba já o postavení v sociální hierarchii velmi neusiluji, zajímá mě třeba jestli dělám relativně zajímavou práci, jestli se něco naučím, a tak. (Což bylo v podstatě to, co mě na tom tvrzení hned trklo do očí.)

2. Muži jsou také lidmi a také nemusí být spokojeni se svou biologickou podstatou, tedy tím, že po nich příroda chce, aby byli ambiciózní a snažili se navzájem po svých zádech vyšplhat co nejvýš. Tráva opravdu není na druhé straně zelenější, a stoupání v hierarchii není žádná extra zábava, není to o nic honosnější cíl než se snažit přímo ulovit úspěšného muže.

Takže, vykašlat se na nějakou sociální hierarchii! Naštěstí už nežijeme v komunismu, kde existovala jen jedna podstatná (stranická), a můžeme být úspěšní i podle vlastních kritérií.

P.S. Něco v tomto duchu, ovšem z trochu jiného pohledu, jsem zde už nedávno psal Ivaně Recmanové.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Procházkovi Středa, 22.Června 2016, 20:27:3

Dobře, tak tedy...
v situaci firemního právníka "velmi aktivního v detabuizaci znárodňování firem".

2015-10-11_163720

Jiří Procházka - psycholog, Praha

to Jiří Nushart Středa, 22.Června 2016, 20:35:29

„Manželský a rodinný poradce“ je oficiální kvalifikační stupeň udělená Asociací manželských a rodinných poradců ČR reflektující i názvosloví v legislativě. Pochopitelně nejsem jen manželský poradce, ale ve skutečnosti obecně vztahový poradce. Ani název oné asociace mi nevyhovuje, protože jde obecně o vztahové poradenství a také generickým maskulinem zneviditelňuje poradkyně. Takže něco jako Asociace vztahového poradenství ČR (nebo Asociace rodinného, manželského, partnerského a vztahového poradenství ČR) by bylo příhodnější. Musíme si uvědomit, že Asociace a její název pochází z 90. let.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

S erotickými vztahy problémy byly, jsou a budou Středa, 22.Června 2016, 20:43:57

Zneužívání mocenského postavení k sexuální exploataci je velmi vážný problém. Viděli jsme to na příkladu ministra Mládka. Erotické vztahy na pracovišti se můžou stát vážným problémem pro pracoviště i pro rodiny zúčastněných. To jsme viděli na příkladu premiéra Nečase. Ten se svou podřízenou vytvořil nejen erotické ale i mocenské společenství To není úplně ojedinělé.

Co s tím? "Co je v domě, není pro mě" je dobrá zásada, ale je reálné očekávat, že bude vždy dodržována? Lidi jsou lidi a tam, kde se muži a ženy potkávají, tam také sexuální vztahy vznikají Někdy jde o zneužívání mocenského postavení, jindy ne . Vztahy mezi sestrami lékaři také někdy vedou k manželství.Vznikají i vztahy mezi lidmi na stejné hierarchické pozici (včetně vztahů homoerotických). Lékařky si velmi často berou lékaře, ale ošetřovatele zřídka.

Ale ta potřeba chránit ženy před sexuální exploatací mi připadá velmi důležitá.

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Nusharte Středa, 22.Června 2016, 21:05:43

Nějak se nechytám ve vaší argumentaci?
Proč by měl být firemní právník-komunista ve střetu zájmů? Špatně vypracované právní dokumenty ani prohrané soudní spory firmu přece ke znárodnění nepřiblíží ani o milimetr. Nanejvýš k likvidaci. A navíc, pokud ve svém snažení uspěje, stanou se ty chyby zátěží pro firmu v rukou lidu, a to on přece nechce.

Ta to samé Manželský a rodinný poradce. Kde tam je střet zájmu? Pan Procházka není zastáncem monopolu tradiční rodiny, ale ta profese není monopolně-tradiční rodinný poradce, dokonce ani tradičně rodinný poradce, ale jen rodinný poradce.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Nevím, pane Procházko, jak mám vlastně chápat Vaši odpověď. Čtvrtek, 23.Června 2016, 08:12:40

Zda tím způsobem, že se zabýváte spíše poradenstvím pro ne zcela tradiční formy vztahů (a stávající název Asociace, odkazující na manželství a rodinu, Vám proto nevyhovuje). Pak bych to akceptoval (neakceptoval bych ale snahu po změně názvu celé Asociace).

Je pro mě ale zcela neakceptovatelná představa, že bych jako Váš potenciální klient nebyl dopředu informován o Vašich názorech a Vy byste tyto své názory promítal do přístupu k mému problému. Byl by to podle mě podobný případ, jako kdybych takto neinformovaný přišel k manželskému poradci, který by zastával názor, že muž může mít až čtyři ženy současně a tyto jeho ženy mohou opouštět domov pouze s doprovodem a v burce.

------------------------

(((Slovo "asociace" v tomto případě podle mě znamená "sdružení", tedy spolek, sdružující právě ony poradkyně a poradce. Spolek tedy nesdružuje tu činnost – poradenství, ale ty osoby – poradce. Změna názvu prosazovaná z ideologických důvodů by znepřehledňovala jazyk, jak to ostatně u jazykových změn vyvolaných ideologickými důvody většinou bývá.)))

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Kolaříku, Čtvrtek, 23.Června 2016, 08:28:11

firemní právník, který by zastával názor, že řešením společenských problémů je znárodňování firem a nedokázal by se při své práci od tohoto svého názoru oprostit, by byl špatným firemním právníkem.

2015-10-11_163720

Jiří Procházka - psycholog, Praha

to Jiří Nushart Čtvrtek, 23.Června 2016, 09:57:34

Zabývám se poradenstvím pro vztahy. Ne jen pro manželství. Je to přirozená reflexe reality, tak jako mění názvy samotných poraden, původně předmanželské, později Poradny pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy. Název se v některých krajích dále mění. Tak i učebnice se nejmenují Manželské poradenství, ale Manželské a partnerské poradenství. Nevím tedy, co přesně je nejasné, nebo o jaké mé názory jde, přijde mi, že jsem své názory a postoje vlastně nijak nezmiňoval. V případě spolupráce s klienty a klientkami je zmiňuji, ale jen do jisté míry, protože se řídím především jejich vlastními postoji a neříkám ji, jaké „správné“ vztahy mají mít.

Asociace se běžně jmenují dle oboru. Viz Českomoravská psychoterapeutická společnost.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Není to, pane Procházko, přirozená reflexe reality, je to snaha realitu měnit. Čtvrtek, 23.Června 2016, 10:31:34

Nemám nic proti poradenství pro jakékoliv vztahy. Toto poradenství pro jakékoliv (i třeba velmi netradiční vztahy) by se však nemělo maskovat tím, že se bude samo zařazovat pod poradenství pro manželství a rodinu a pak usilovat o vypuštění slov "manželství a rodina" z názvu organizace. Takovouto snahu o zamlžení pojmu považuji buď za znak nějakého nezpracovaného problému, nebo právě za snahu tu instituci podrobit svým vlastním zájmům.

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Nusharte Čtvrtek, 23.Června 2016, 10:44:49

Proč by byl špatným firemním právníkem? Seriozně se ptám.

Mimochodem, vážně nevidíte, že si protiřečíte? Nechcete, aby se netradiční vztahy zařazovaly pod "manželství a rodinu" (a obávám se, že jste to vy, kdo se tu snaží posunout význam slov), a na druhou stranu vám vadí, že někdo chce změnit název patřičné instituce tak, aby tyto výrazy neobsahovala.

2015-10-11_163720

Jiří Procházka - psycholog, Praha

to Jiří Nushart Čtvrtek, 23.Června 2016, 11:08:43

Nerozumím, jak to vlastně myslíte. „Poradna pro rodinu, manželství a MEZILIDSKÉ VZTAHY“. Nechápu, kde vidíte maskování. A dovolím si podotknout, že pokud jde o reflexi reality rodin a vztahů, tak pravděpodobněji budu kompetentnější než vy. Nevím tedy, z čeho čerpáte vy, já ze znalostí psychologie, historie, sociologie. U vás mám dojem, že půjde spíše o osobní dojmy a názory.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Domníval jsem se, že z kontextu bude jasné, Čtvrtek, 23.Června 2016, 13:42:17

že mluvím o názvu Asociace manželských a rodinných poradců ČR, proti kterému jste se ohrazoval.

2015-10-11_163720

Jiří Procházka - psycholog, Praha

to Jiří Nushart Čtvrtek, 23.Června 2016, 13:59:18

Stále nerozumím. V Asociaci nepracují jen poradci, ale i poradkyně, a nedělají jen manželské a rodinné poradenství, ale obecně poradenství vztahové. Je tedy evidentní, že matoucím je název Asociace nyní. To poradenství nemá sloužit instituci manželství, ale vztahům. Obor byl založen někdy v 70. letech, je pochopitelné, že prošel vývojem, tak jako společnost. Proto se přinejmenším hovoří o „manželském a partnerském poradenství“.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Kolaříku, firemní právník má jednat v zájmu vlastníka firmy. Čtvrtek, 23.Června 2016, 15:06:44

Pokud je vnitřní přesvědčeni právníka v rozporu se zájmy vlastníka firmy, pro kterého pracuje (například je právník pevně přesvědčen, že obecně dobrým řešením společenských problémů je vyvlastnění firem), pak právník bude ve střetu svého hlubokého vnitřního přesvědčení (které považuje za nanejvýš správné a spravedlivé) se zájmem vlastníka firmy, pro kterého pracuje.

Pokud součástí přesvědčení právníka není také "pragmatismus" (tedy pokud nechce svého zaměstnavatele oklamat), řešení je pro něho jednoduché: nebude pracovat jako firemní právník, ale jako advokát dělníků.

Ostatně, pokud by vlastník firmy o vyvlastňovacím přesvědčení právníka dopředu věděl, určitě by si ho nenajal. Ledaže by mu to nějaké antidiskriminační nařízení nařizovalo! Potom teda pámbu s námi...

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Nusharte Čtvrtek, 23.Června 2016, 15:52:32

Firemní právník má hájit zájem firmy, k hájení svých osobních zájmů si pan majitel může najmout osobního právníka. Stejně jako dělník ve výrobě nevyrábí pro majitele, ale pro firmu, uklízečka neuklízí majiteli, ale firmě, účetní počítá účetnictví firmy, a ne majitele, a tak dále. Od toho přece ten majitel firmu zřídil, aby oddělil osobní věci, a naopak firemní dostal pod jednu střechu. A potom může firmu prodat, jinému majiteli, klidně i státu. Žádný střet zájmů nevidím.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Kolaříku, netvařte se pořád, že nechápete. Čtvrtek, 23.Června 2016, 16:27:1

Nemluvím o (dobrovolném) prodeji, ale o vyvlastnění.

Podívejte se do historie, co se u nás rozumělo tím znárodňováním.

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Nusharte Čtvrtek, 23.Června 2016, 17:12:36

Já vím, co je znárodnění. Ale skutečně nevím, jak ovlivňuje pracovní výkony a zájmy zaměstnanců. Vy se tu vyjadřujete, jako by existoval nějaký přímý vztah mezi zaměstnancem a majitelem. Ale nic takového není. Je jen nepřímý, skrze firmu, právnickou osobu, jak se říkalo dříve.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Jak znárodnění ovlivňuje pracovní výkony zaměstnanců:-)? Čtvrtek, 23.Června 2016, 19:05:52

Pane Kolaříku, to už je zcela mimo téma této diskuse, ale věřte mi, že je ovlivňuje hodně. Mám možnost to porovnat. Samozřejmě bych si jako zaměstnanec přál pracovat raději v (socialistickém) národním podniku (pokud si odmyslím ty další nepříjemnosti) než v soukromé firmě (pokud si odmyslím ty další příjemnosti i nepříjemnosti).

Ale to sem nepatří.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Manželství a polyamorické společenství Čtvrtek, 23.Června 2016, 19:37:31

ovšem z vlastní zkušenosti srovnat nemohu.

Domnívám se ale, že právní a ekonomické znalosti ze socialistického národního podniku v soukromé firmě aplikovat nejdou.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Procházkovi Pátek, 24.Června 2016, 00:14:56

"Manželství" je vlastně jen pojmenování pro specifický druh vztahu. Předpokládám, že manželské a rodinné poradenství vzniklo právě s cílem pomáhat při řešení problémů, které se v manželském nebo v (podobně jako manželství chápaném) partnerském soužití mohou vyskytnout. Ještě jednou: to poradenství nevzniklo s cílem pomáhat JAKÉMUKOLIV druhu vztahu (například polyamorickému), ale právě jen těmto specifickým druhům vztahů, podobných nebo totožných s manželstvím. Pokud se, jak píšete, chystáte rezignovat na pomoc instituci manželství, ačkoliv to poradenství se zatím stále ještě označuje jako manželské poradenství, chystáte se tím rezignovat na pomoc tomuto specifickému druhu vztahu. Domnívám se, že se tím tedy částečně zpronevěřujete původnímu účelu, pro který manželské a rodinné poradenství vůbec vzniklo. Na druhou stranu tím patrně plníte zakázku gender mainstreamingu (který nelze chápat jen úzce ve vztahu k tzv. ženské otázce). V tom já vidím střet zájmů.

2015-10-11_163720

Jiří Procházka - psycholog, Praha

Jiří Nushart Pátek, 24.Června 2016, 09:27:17

Je to matoucí. Na jednu stranu z nějakého důvodu bráníte manželství, jako bych ho ohrožoval tím, že budu uznávat i jiné vztahy a rodinná uspořádání, na druhou stranu mluvíte o „podobně jako manželství chápaných“ a „specifických druzích vztahů“. Pak se ale nezaštiťujte manželstvím jako institucí, když evidentně máte na mysli i vztahy mimo tuto instituci. Působí to, jako že nějaké vztahy implicitně uznáváte, nějaké ne. Proč?

Z nějakého důvodu máte pocit, že ze „vztahového poradenství“ vyloučí poradenství pro manžele. Ale nemáte pocit, že z „manželského poradenství“ se vyloučí poradenství pro partnery, rozvedené, singl lidi, registrované partnery apod. Snažil jsem se vám vysvětlit, že daný obor se pochopitelně vyvíjí od 70. let a že i jméno oboru se mění. Není to nějaká moje snaha a výmysl (viz učebnice prof. Kratochvíla „Manželské a partnerské poradenství“).

Také je absurdní tvrdit, že gender mainstreaming, ke kterému se ČR zavázala jako k jedné z horizontálních priorit v rámci EU, takže podivovat se nad tímto plněním je… podivuhodné… že by to mělo být v rozporu s rodinou a vztahy. Je to přesně naopak, právě protož že nejede o „ženskou“ otázku, jak sám píšete.

Manželské, rodinné a vztahové poradenství je specifický psychologický obor, který se nemůže přizpůsobovat svému názvu, ale přirozeně jako ostatní obory přizpůsobovat svůj název realitě. Z toho, co píšete, vyplývá, že by snad měl být specifický obor pro manželství (a jemu podobné vztahy? jaké?) a specifický obor anebo obory pro jiné vztahy (jaké?). Jak by se tyto obory lišily?

Pokud vás daný obor zajímá, projděte si jeho metodiku a poukažte případně na to, co vám nesedí, nebo co vám přijde jako nějaké podsouvání nebo ohrožování, jaké z deklarovaných hodnot vám nesedí apod., ať nemluvíme takto obecně ;)
http://metodikavp.webnode.cz/

Jan Samohýl - Programátor, Praha

panu Nushartovi Pátek, 24.Června 2016, 15:05:35

Přiznám se, že vám také nerozumím. Mohli bychom to obrátit, a ptát se, jestli třeba katolík a manželský poradce není ve střetu zájmů, jakmile se setká s párem, který ve skutečnosti bude chtít rozvod. Nebude jim v tom bránit?

Dobrý poradce přece nic takového nedělá, ten jedná v zájmu klientů, ať už je jaký chce, a za to je placen. Podle vaší logiky by byl ve střetu zájmů každý poradce (v libovolném oboru), protože každý má nějaký osobní názor.

O střet zájmů by šlo v případě, kdy by ten příslušný poradce byl placen ještě z jiné strany, případně byl jinak osobně zainteresován (třeba přes příbuzné).

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Samohýlovi: Myslím si, že z principiálních důvodů nemůže nastat případ, že by manželský poradce, který by byl současně katolíkem, bránil rozvodu. Sobota, 25.Června 2016, 22:29:44

V rovině církevně – právní katolická církev považuje za katolický nerozlučitelný sňatek jen takový sňatek, který byl uzavřen církevně. Na manžele, kteří uzavřeli sňatek občanský, je církví nadále hleděno jako na svobodné ("neženaté a nevdané") a nerozlučitelnost katolického manželství se jich pochopitelně netýká. Pokud to nebudou katolíci, nebude jim církev nijak mluvit do jejich života, pokud to katolíci budou a pokud součástí jejich občansky uzavřeného manželství bude i intimní soužití, sdělí jim, že "žijí ve hříchu" a měli by to napravit. Náprava je možná dvojí: Buď k občanskému sňatku uzavřou ještě i církevní sňatek, nebo zůstanou oddáni jen občansky, ale nebudou spolu intimně žít. Pokud nic z toho neudělají, odmítne je katolická církev připustit ke svatému přijímání, což znamená, že jim odmítne podávat posvěcený chléb a víno při slavení eucharistie. To je vše.

V rovině morální nebude postoj katolického manželského poradce k jakkoliv uzavřenému sňatku s katolickou doktrínou o nerozlučitelnosti manželství nijak souviset a bude tedy patrně podobný, jako postoj kteréhokoliv jiného manželského poradce. Myslím, že tento manželský poradce, který je současně katolíkem, bude ve své práci s klienty (manžely, řešícími rozvod) patrně více než "genderový" manželský poradce reflektovat jejich odpovědnost k dětem i k sobě navzájem, a to právě proto, že má jednat v zájmu všech zúčastněných osob, nikoliv v zájmu jednotlivce, nebo v zájmu svého osobního přesvědčení. Aby tu práci mohl vykonávat, jeho osobní přesvědčení musí být takové, že má jednat v zájmu zúčastněných osob. Pokud jeho vnímání těch zúčastněných osob a vnímání jejich zájmů bude deformováno nějakou ideologií, bude to špatně a poradce nebude schopen hájit TY PRAVÉ ZÁJMY SVÝCH KLIENTŮ (tedy i například dětí, které jsou účastníky rozvodu také). Z toho jasně vyplývá, že katolický manželský poradce nemůže zabraňovat rozvodu, respektive rozluce manželství, pokud z trvání toho manželského soužití hrozí někomu (ženě, muži či dětem) nějaká vážná újma, pokud je například jeden z rodičů násilník nebo těžký alkoholik, nebo to manželství bude natolik v troskách, že jeho další trvání by bylo pro zúčastněné jen poškozujícím psychickým trýzněním.

Ten katolický manželský poradce přece nemá před očima jen mylně chápaný katechismus a mylně chápanou doktrínu o nerozlučitelnosti manželství (pokud ještě navíc ani nejde ve většině případů o církevně uzavřená manželství), ale také a hlavně má před očima zásadu pomoci bližnímu, a této zásadě je v křesťanství přikládána důležitost skoro nejvyšší, rozhodně vyšší, než nerozlučitelnosti manželství.
Zásadou nejvyšší důležitosti v gender mainstreamingu naproti tomu není zásada milovat (nikoliv eroticky) bližního svého. Zde má nejvyšší důležitost ROVNOST VŠECH GENDERŮ A JEJICH NEDISKRIMACE. Důsledné uplatňování této genderové zásady nejvyšší důležitosti v manželském vztahu a v rodině však může za určitých okolností tento vztah spíše destruovat... Není to zásada využitelná v manželském vztahu pro jeho zlepšení, je to zásada ideologická

Ta katolická doktrína o nerozlučitelnosti manželství v právní rovině nehovoří nic o tom, že by katoličtí manželé nemohli žít odděleně, občanský rozvod tedy není s církevním právem a v některých případech ani s církevní morálkou v kolizi. Církevně sezdaní a občansky rozvedení se nadále z hlediska katolické církve považují za manžele, byť spolu třeba nežijí. A právě proto, že katolické manželství z hlediska církevního práva trvá i po občanském rozvodu, je takto občansky rozvedeným katolíkům zapovězeno uzavření dalšího církevního sňatku (ne však absolutně, je možno z určitých vážných důvodů dosáhnout před církevním soudem zneplatnění původního církevně uzavřeného manželství od jeho samého počátku). Pokud někdo z nich bez zrušení onoho původního církevního sňatku uzavře nový občanský sňatek, je v podstatě ve stejné situaci, jakou jsem popisoval na začátku: Pokud se svým novým partnerem žije i intimně, je mu zapovězen přístup ke svatému přijímání. To je vše.

O zneplatnění církevně uzavřeného manželství od jeho samotného počátku může rozhodnout církevní soud. Obyčejně se tak děje z nějakých vážných důvodů. Těmi důvody, myslím, může být například to, že některý z partnerů (nebo oba) nebyl k uzavření katolického církevního manželství dostatečně způsobilý, ale nebylo to při uzavření sňatku známo. Nejsem si úplně jist, ale myslím, že v praxi se jako nezpůsobilost k uzavření sňatku často posuzuje například v průběhu manželství gradující násilnické chování jednoho z partnerů, nebo možná i alkoholismus, o kterém alkoholik před sňatkem sliboval, že láska ho z něj vyléčí...

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Samohýle, Vaše teze, že dobrý profesionál se při své práci dokáže oprostit od svých názorů, neplatí vždy. Sobota, 25.Června 2016, 22:47:37

Špičkový gynekolog s křesťanským přesvědčením odmítne provést potrat (pokud žena nebude svým těhotenstvím sama bezprostředně ohrožena na životě). Tento gynekolog si myslí, že umělý potrat je zabití nenarozeného dítěte. (K tomuto názoru však nemusí dojít pouze z důvodu svého křesťanského přesvědčení, ale třeba na základě zkušenosti s mnohačetným prováděním potratů – takový případ změny názoru na potrat existuje.) Jeho názor, že potrat je zabití dítěte, vstupuje do jeho svědomí, a on už nemůže "profesionálně" oddělit svoji práci od svého svědomí.

Ale i sociologická teorie o genderu nechce být chápána jako teorie, ale jako pravda, a jako pravda chce také vstupovat do svědomí. Její aplikace do života společnosti má širokou podporu politických elit. Důkazem budiž četná vyjádření ministryně Marksové na toto téma, nebo právě panem Procházkou zmíněný závazek ČR k aplikaci gender mainstreamingu v rámci priorit EU. (A pan Procházka je členem Genderové expertní komory ČR, je tedy, dle mého názoru, na prosazování gender mainstreamingu osobně zainteresován.) Naproti tomu žádný takový podobný závazek ČR k aplikaci například křesťanského Desatera do života společnosti v rámci priorit EU pochopitelně neexistuje.

Katolická církev prodělala od středověku značný vývoj. Dnes již nemá ambice autoritativně aplikovat své učení prakticky na celý život společnosti. U stoupenců té sociologické teorie o genderu je tomu však právě naopak, oni společnost podřídit tomuto učení chtějí. Využívají k tomu vlivu politických elit (nikoliv demokratických rozhodovacích postupů – například voleb) a daří se jim to. Výuka náboženství je ve školách pochopitelně zcela dobrovolná, probíhá pouze pokud je o ní zájem, naproti tomu v tom známém a diskutovaném konceptu sexuální výchovy dobrovolnost nebyla a jeho příprava byla pozastavena jen díky tomu, že se proti OBSAHU připravovaného předmětu vzbouřili rodiče po přečtení příručky k sexuální výchově, vydané příslušným ministerstvem. Podobné je to s "genderovými slabikáři"...atd. Prostě nic takového, jako dělají stoupenci teorie genderu, církev dnes již nedělá. Naopak je tímto novým učením ve své činnosti diskriminována: Katolické adopční agentury ve Velké Británii musely být uzavřeny, protože umísťováním dětí výhradně do rodin s otcem a matkou by porušovaly nově přijatý zákon, na jehož přijetí pochopitelně měli zájem právě ti genderoví aktivisté. Ve Francii zase bylo zakázáno logo demonstrací za rodinu (La Manif Pour Tous). Lidé, kteří toto logo nosili třeba na tričku, byli bez jakéhokoliv jiného důvodu napadáni policií, mláceni a zatýkáni.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Procházko, ve vašem příspěvku je mnoho podnětů, na které bych rád reagoval, nejdůležitější mi však připadá tento: Z jakého důvodu by se ČR měla zavazovat ke gender mainstreamingu jako jedné z horizontálních priorit EU, Sobota, 25.Června 2016, 22:54:16

když tento gender mainstreaming má základ jen v sociologické TEORII, která ani nemá s ochranou práv žen (jak se prozatím snaží veřejně prezentovat) mnoho společného. Je zde ale silná snaha elit tuto TEORII prohlašovat za nezpochybnitelnou PRAVDU, což společně s jejím silovým prosazováním dělá z původní teorie IDEOLOGII.

Proč bychom se tedy jako stát měli zavazovat k prosazování jakékoliv ideologie do života společnosti, když ještě navíc tato oblast, do které gender mainstreaming spadá, není v kompetenci EU, ale je naopak v kompetenci národních států?

2015-10-11_163720

Jiří Procházka - psycholog, Praha

to Jiří Nushart: Tato ideologie je jednou z priorit české vlády Sobota, 25.Června 2016, 23:57:52

Moc se nechytám. Ale to vy, s prominutím, evidentně také ne. Tyto otázky ale klaďte spíše české vládě, pro kterou je to priorita, takže nerozumím vašem výtkám o ideologickém a silovém prosazování. To snad vyplývá z principu „priorit“ a „mainstreamingu“. Gender mainstreaming je metoda prosazování genderové rovnosti. Máte na té metodě nebo genderové rovnosti něco konkrétního ke kritice, než obecné odmítnutí, jako ideologie – ano, rovnost mužů a žen je ideologie, tak jako všechno, ideologie, která je jednou z priorit české vlády. Dále by to z vaší strany tedy znamenalo odmítnutí činnosti Rady vlády pro rovnost mužů a žen a Oddělení rovnosti žen a mužů, které je součástí Úřadu vlády a spadá pod ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu.

http://padesatprocent.cz/cz/dokumenty-odkazy/strategicke-dokumenty/gender-mainstreaming

Ideální je přečíst si Vládní strategii pro rovnost žen a mužů, kde máte všechny tyto závazy vypsány: http://www.vlada.cz//cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/vladni-strategie-pro-rovnost-zen-a-muzu-126186/:


„…Strategie poskytuje širší rámec Prioritám a doplnění dalším koncepčním dokumentům vlády ČR, které se pojí s genderovou agendou a především nastavuje vnitrostátní mechanismus uplatňování genderové rovnosti včetně genderového mainstreamingu veřejných politik.“

2015-10-11_163720

Jiří Procházka - psycholog, Praha

to Jiří Nushart Neděle, 26.Června 2016, 00:02:28

Každý rok každé ministerstvo podává zprávu, jak tuto ideologii plní! :o)

http://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/souhrnne-zpravy-o-plneni-priorit-a-postupu-vlady-pri-prosazovani-rovnych-prilezitosti-zen-a-muzu-za-roky-1998---2013-123732/

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

V roce 2012 bylo v ČR uzavřeno Neděle, 26.Června 2016, 12:41:35

206 registrovaných partnerství a 45 206 manželství. Předpokládaný počet lidí s homosexuální orientací je údajně větší, než dříve často uváděná 4% (článek v LUI – magazínu uvádí skromných 10%, ale možná až 20%).

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.