Jsme skutečně svobodnější než muslimské ženy?

Ženám v západním světě jsou přiznána stejná práva jako mužům. Společnost ale přesto věří v jejich vrozenou neschopnost působit v politice – mohou za to prý biologické danosti. Opravdu je tak muslimský šátek největším a jediným nepřítelem emancipace?

Pro intelektuální uchopení pocitu diskriminace na základě pohlaví nám může být nápomocná kniha Frantze Fanona Černá kůže, bílé masky. Vypravěč – černé „já“ – popisuje svou frustraci z pochopení druhořadosti své existence poté, co přijel z Martiniku do Paříže a zjistil, že je navzdory francouzskému vzdělání v očích mnoha lidí „obyčejný negr“, v očích jiných je chytrý a vzdělaný navzdory barvě pleti.

Černé „já“ se dále snaží nalézt uznání ostatních buď jako západní vzdělanec, nebo jako hrdý příslušník své rasy, ale při snaze zapadnout mezi bílé se neustále setkává s tematizací svého rasového původu a proti domnělé a idealizované iracionalitě a přirozenosti černé rasy bílý muž vždy staví svou racionalitu a pokrok.

Věřím tomu, že mnoho žen mohlo projít podobným procesem jako fanonovské fiktivní „já“. Většina z nás četla alespoň některé z „chlapeckých“ románů a možná jsme si představovaly, že jsme Vinnetou nebo někdo z Rychlých šípů. Dětství jsem strávila ve společnosti dívek a mladých žen, které se snažily žít podle pseudoindiánských zásad Woodcraftu a které se nijak nelišily od desexualizovaných Foglarových hochů.

Ale podobně jako fanonovské „já“ najednou pochopí, že „je jen objektem uprostřed jiných objektů“, i mladá žena se jednoho dne probudí a zjistí, že je oním Druhým pohlavím, „determinována zvnějšku“, rozštěpená na subjekt a objekt.

Jediným ve společnosti uznávaným nulovým bodem a pravým subjektem je bílý muž, od něhož jsou veškeré další existence odvozené (připomeňme si například formulaci „útok si vyžádal sto lidských obětí včetně žen a dětí“ místo mnohem logičtější „zemřelo sto mužů, žen a dětí“ nebo prostě jen „lidí“).

Žena zjistí, že je spíš než jedním z hrdinů Rychlých šípů onou dívkou, která chlapcům ušila vlajku, a spíš než Vinnetouem bude indiánskou squaw (nebo přinejmenším naší představou o ní), která věrně čeká v teepee a pucuje mokasíny.

Ženy jakožto mocenská menšina mají svá specifika podobně jako každá marginalizovaná skupina a já si myslím, že v jejich případě jde o předpokládané silné spojení s takzvanou přirozeností. A tak i když už se snad považuje za nepřijatelné tvrdit například, že černá rasa je přirozeně méně inteligentní, je zcela v pořádku hájit stanovisko, že ženy přirozeně postrádají politický talent.

Šátek považujeme za diskriminaci, zároveň jsme ale přesvědčeni, že ženy mají jaksi „přirozeně" menší vlohy pro funkci premiérky nebo prezidentky. Repro DR

V tomto ohledu je též signifikantní, že Frantz Fanon ve své knize Černá kůže, bílé masky o ženách téměř nepsal, a pokud ano, tak jedině kriticky a z feministického pohledu nepřípustně esencialisticky, a to jak o černých ženách, které se snaží „vybělit“ svou rasu manželstvím s bělochem, tak o běloškách trpících nejrůznějšími obsesemi spojenými s domnělou zvířecí sexualitou černých mužů (autor sám se pak – jak je známo – s jednou běloškou oženil a poněkud nepřesvědčivě se hájil, že barva pleti v lásce nehraje roli).

Vzhledem k tomu, že ženy skutečně v našem státě až na pár drobností nemají legálně odlišný status od mužů a naše společnost je posedlá jednoduchými a jednoznačnými pravdami, nenabízí se na první pohled pro statisticky „ženská“ a „mužská“ povolání jiné vysvětlení než biologické určení.

Když se jeden můj kamarád pohoršoval nad absencí žen v seznamu devíti možných kandidátů na českého prezidenta a jednomu komentujícímu, který v té situaci neviděl žádný problém, odpověděl otázkou „A ty jsi z těch, co si myslí, že je to náhoda, nebo že je to přirozené?“, uvědomila jsem si, že mnoho mužů i žen by „přirozenost“ jako vysvětlení považovalo za zcela rozumné.

Nabízí se srovnání s islámským pojetím pohlaví. Takzvaná ortodoxní islámská doktrína ženám řekne: „Jste jiné (horší) než muži, a tak se musíte jinak chovat, jinak oblékat apod.,“ západní společnosti dají ženám všechna shodná práva s muži, ale ponechají mnoho ze starých struktur, a tak když se ženy snaží dostat na mocenské pozice, narážejí právě na ty představy o přirozenosti, které ženám v jiných částech světa předepisují zahalovat si vlasy.

Ironií je, že v některých zemích se ono pojetí odlišnosti žen od mužů šátky nebo podobnými vnějšími znaky vyčerpá a ženy je možno vidět na typicky „mužských“ pozicích častěji než v zemích, kde právní předpisy ani kulturní normy mezi ženami a muži nerozlišují tak očividně.

A co si myslíte vy? Diskuse (11 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Co na to šari'a? Pondělí, 28.Září 2015, 10:57:30

Pro islám je rozhodující šari'a, z Koránu a tradice (sunny) odvozené stanovisko islámských učencců. Je závislé lokálně a podle islámských denominací. Pro muslimy v Evropě lze pokláddat za závazné stanovisko islámských učenců z roku pod čl. 7 tam najdeme:

"Islám vyzývá k rovnosti mezi muži a ženami v rámci lidské důstojnosti a vzájemné úcty a za vyrovnaný život považuje takový, ve kterém se v harmonickém vztahu vzájemně doplňují muž se ženou. Jednoznačně odmítá veškeré názory a praktiky, které poškozují ženy, nebo je připravují o jejich zákonná práva, bez ohledu na tradice a zvyky některých muslimů. Islám naopak potvrzuje nezastupitelnou roli žen ve společnosti a zásadně se staví proti využívání žen a zacházení s nimi jako s pouhým objektem touhy."

Něco podobného platí ve většině zemí, kde muslimové převládají. Proto v těchto zemích je přinejmenším stejně, možná více žen na nejvýznamnějších veřejných funkcích (prezidentky, premiérky, ministyrně, předsedkyně parlamentů).

Ale praktická, každodenní pozice žen je, a v tom musím s autorkou souhlasit, špatná tam i tady. A bylo by třeba proti tomu něco dělat.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Premiérky, prezidentky Pondělí, 28.Září 2015, 11:01:23

K textu pod obrázkem viz nedávný článek: http://denikreferendum.cz/clanek/21093-konec-svobody-vyznani.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Ženy v politických dynastiích Pondělí, 28.Září 2015, 11:33:32

Premiérky a presidentky jako Sheikh Hasina, Megawati Sukarnoputri
či Benazir Bhuttová byly členy význačných politických rodin, například u těch prvních dvou byl jejich otec zakladatelem státu, stejně jako Indira Gandhiová v Indii. I otec Bhuttové byl hlavou státu.

I v Evropě byly v minulosti mocné ženy pocházející z význačných dynastií, například Alžběta I., Marie Terezie, Kateřina Veliká. Privilegium původu je v těchto případech důležitější než gender. O možnostech uplatnění neprivilegovaných žen ať už v islámských zemích nebo v premoderní Evropě to neříká nic.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pondělí, 28.Září 2015, 12:15:17

Ono je to srovnávání velice těžké. Skutečně nestačí hodnotit "špičky" , které jsou většinou výjimkami, ale celou společnost. Když se zůstane u těch špiček, tak potom je možné slyšet například názor (a já jsem ho slyšela), že ženská emancipace se u nás vyskytovala už ve středověku, protože zde byly například abatyše v klášterech, které měly vysoký stupeň vzdělání a všeobecný společenský respekt.
A nakonec - všechny svobody a práva mají dvě stránky - jedna věc je, zda jsou zaručeny zákonem a druhá věc je - zda je všichni členové společnosti skutečně respektují. Existuje jistý rozpor mezi tím, čeho je možné dosáhnout v té které společnosti legálně a čeho je možné dosáhnout reálně.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Paní Hájkové -například abatyše sv. Anežka a abatyše Kunhuta Pondělí, 28.Září 2015, 12:50:6

byly královské dcery (Přemysla Otakara I. a Přemysla Otakara II:). Matka představená tak důležitého kláštera jako byl klášter klarisek Na Františku, to bylo velmi vlivné a prestižní postavení, srovnatelné s tím provdat se do panovnického rodu. Mocné rodiny ve středověku často své dcery do role abatyší prosazovaly.

Jiná slavná abatyše, Hildegarda z Bingenu, byla velmi vzdělaná a nesmírně nadaná. Nebyla z tak význačné rodiny jako Anežka a Kunhuta, ale i ona byla šlechtického původu.

Jiri_edy_zajic_detail-men_

Jiří Zajíc - publicista a pedagog, Praha 4

Je to přece složitější Pondělí, 28.Září 2015, 16:32:54

Předně nevím, jak dotyčný kamarád pisatelky pozorně sledoval kandidáty a kandidátky na českého prezidenta, ale já jsem tam žen viděl několik a od počátku jsem se rozhodoval jen mezi Zuzanou Roithovou a Táňou Fischerovou. V sestavě všech byly přece zcela bezkonkurenční. A myslím, že kdyby se Karel Schwarzenberg rozumně držel stranou, měly i dost reálnou šanci.

Důvody, proč u nás je v politice žen málo, souvisí přece daleko více s celkovým charakterem naší politiky, než s "pohlavní diskriminací": normální rozumná a slušná žena do ní nechce, stejně jako normální, rozumný a slušný muž. Nemluvím o místní politice, kde naopak je žen plno, protože vidí, že jejich angažovanost má smysl.
Mohl jsem celé čtvrtstoletí docela zblízka pozorovat řadu lidí - buď přímo přátel a kamarádů, nebo aspoň lidí, které jsem dost dobře znal, kteří se angažovali ve vrcholné politice. A až na naprosté výjimky, je buď politika lidsky semlela (tragický případ je v tom třeba Petr Nečas, Marek Benda, Pavel Bém či Igor Němec), nebo v ní byli neúspěšní (modelovým příkladem jsou Petr Pithart, Cyril Svoboda, Jan Sokol nebo Vladimír Špidla).

Konečně je důležité si uvědomit, že ta naše (západní, konzumně výkonová) společnost je nastavena tak, že určité typy lidí systémově preferuje a jiné hendikepuje. A to bez ohledu, jestli jsou to muži nebo ženy. Nastavení téhle společnosti například preferuje singly a hendikepuje lidi, kteří mají větší rodiny.
Je to prostě složitější.

Jan Konvalinka - biochemik

nechápu Pondělí, 28.Září 2015, 18:36:51

"je zcela v pořádku hájit stanovisko, že ženy přirozeně postrádají politický talent."
Nejen, že hájit takové stanovisko není v pořádku, ale nikdy v životě jsem neslyšel, že by takový argument někdo hájil nebo i jen vyřkl.
Souhlasím s panem Zajícem - naše lokální politika, právo, zdravotní systém a výchova jsou plny angažovaných žen a mužů - ve vrcholné politice je těch žen méně. Možná mají (podle mne pochopitelný) pocit, že angažmá na této úrovni má omezený smysl.

Vojtěch Klusáček - Brno

Pondělí, 28.Září 2015, 18:48:23

Velmi svízelné postavení žen je rovněž mezi jeskyňáři, v základních organizacích České speleologické společnosti tvoří ženy výraznou menšinu. Velká většina členů by narovnání tohoto stavu velice uvítala.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Několik poznámek Úterý, 29.Září 2015, 18:18:6

a) Islam je zřejmě vice rovnostářský než křesťanství - nemá, pokud mi je známo, sekundaritu ženy (ženy byla stvořena z mužova žebra) a nemá přestavu, že skrze ženu přišla na zem smrt, ale to neznamená, že je k ženám přátelský.

b) Zemi, kde manžel může manželku bít, činí-li tak s dobrým úmyslem (Egypt) v Evropě nenajdeme.
K překročení hranic potřebovala žena svolení otce či manžela (Egypt, Saudská Arábie) snad naposledy v carském Rusku (Soňa Kovalevská se kvůli tomu raději provdala).
Je pravda, že dcera nemohla ve Španělsku ještě v době Franca odejít bez souhlasu rodičů z domu a založit svoji domácnost, ale mohla se proti vůli rodičů provdat, pokud byla zletilá. V Pakistanu to byl nedávno problem, že?
Vdovy měly v Evropě většinou volnost, nepotřebovaly poručníka. Někde mohly i volit (sever Anglie, Virginia, New Jersey)
Obětem znásilnění v Evropě nehrozí, že
- je rodina zabije, neb zneuctily rodinu
- vězení za mimomanželský pohlavní styk
- bičování,za to, že se do takové situace vůbec dostaly

c) Moje babička byla nejchytřejší dítě ve třídě, pan řídící za ni chodil prosit. Ani vyučit ji rodina nedala. Pro jeji generaci to bylo typické.
O dvě generace později - tři vnučky, na které připadá pět vystudovaných vysokých škol, takže bych viděla určitý pokrok.

d) Před sto lety nejvyšší mzdy žen většinou nedosahovaly úrovně nejnižších mezd mužů. Dnešní rozdíl v odměňovaní žen a mužů je ve srovnání s tím pokrokem.

e) TGM byl pro ženy větším přínosem než Margaret Thatcher.
Benazir Bhutto take nebyla pro ženy žádné terno.

f) Česká republika zaujímá ve světě první místo, co se týká rovnosti přístupu mužů a žen ke vzdělání. Rovnost přístupu ke zdravotní péči je take dobra. Problém je diskriminace v ekonomické sféře (zakonzervovaná představa, že dšcka jsou babská záležitost) a sféra politická.

Ivo Horák - Praha 3

Máme různé cíle, a to nejen muži a ženy Středa, 30.Září 2015, 17:00:52

Lidé jsou velice všestrannými tvory. Jako společenství se adaptují specializací skupin a jednotlivců, což je podmíněné dělbou rolí. Dělba práce mezi mužem a ženou sehrála v naší evoluční minulosti důležitou úlohu.
Současnost přeje ženám dosud asi nejvíce. Fyzická síla není už zdaleka významným činitelem a ženy nemusí již soutěžit v počtu dětí přivedených na svět.
Na druhou stranu nejsou rozdíly mezi muži a ženami minulostí a většina žen se nechce realizovat příliš mužsky, podobně jako většina mužů příliš žensky. Jestliže si mohou ovšem vybrat.
Pokud bychom chtěli, aby např. v parlamentu zasedal co nejreprezentativnější sbor, bylo by asi nejlepší volit jej losem, nebo podobně jako vzorek respondentů průzkumů veřejného mínění. Mělo by to něco do sebe. Převládá ovšem názor, že vybírat mají voliči. Faktem je, že muži volí převážně muže a ženy převážně ... také muže. Výsledek není ideální, neboť např. 15 senátorek mezi 66 senátory opravdu není žádná sláva. Jak ale dopadli třeba dělníci? Vlastně ani nevíme, nezajímá nás to, ale určitě ještě hůře než ženy. A co obyvatelé vesnic? Nejde však o právo obyvatel uvedených kategorií dosahovat v běžném promile funkcí, ale především o právo občanů na vlastní reprezentaci. V zásadě je minimálně stejně vhodné, aby zaměstnanci měli za své reprezentanty zaměstnance, jako ženy zase ženy. Nekandidují-li však, nebo nepřesvědčí o svém odhodlání a schopnostech voliče, zvoleni první ani druhé prostě nebudou. A učit voliče nové volbě kvótami je silně problematické, neboť víme-li, jaká má být proporcionalita zvoleného sboru, nabízí se ustavit jej racionálněji než rovnou volbou občanů.



Markéta Jakešová - Praha 2

RE: Je to přece složitější Čtvrtek, 1.Října 2015, 16:05:47

No vidíte, a mně se zdá, že jste to vy, kdo to vidí jednoduše.

1) Dotyční kamarád reagoval na nějaký podružný článek na internetu. Netýkalo se to kandidátů do minulých voleb, ale možných kandidátů do voleb dalších. Samozřejmě vím, že jsme měli kandidátky na prezidentku.
2) To přece nic nevysvětluje a uchylujete se k esencialismům, které mohu respektovat, ale rozhodně to neni diskurs, ve kterém se pohybuju a ve kterém je článek napsán.
3) Ehm. Myslím, že si uvědomuju, že určitý typ lidí je diskriminován. To jste mi vážně nesdělil nic novýho. Leč tento článek se týkal žen. Až budu psát o diskriminaci Romů nebo pracující třídy nebo nevim koho dalšího, polemika ve stylu "ale diskriminované jsou ženy" bude též jaksi mimo mísu.

Samozřejmě, že je to všechno "přece" složitější. Článek má omezený rozsah, kromě toho já popisuju hlavně svou zkušenost - nesnažím se přijít na řešení všech světových problémů.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.