Odpověď na útok Lidových novin: když Koutník křičí chyťte Patočku

Jakub Patočka

Dnešní útok Lidových novin by bylo možné nechat bez odpovědi, protože řeší-li tiskový orgán politického hnutí Agrofert něčí financování, je to trapné a směšné. Bereme to ale jako příležitost vysvětlit něco o našem financování.

Lidové noviny mne dnes obvinily z toho, že „jsem bral peníze z resortů ovládaných ČSSD“, což daly do souvislosti s dalšími granty, které Deník Referendum dostal či dostává. Jedná se o hrubou manipulaci, která má vzbuzovat dojem nekalého financování či politické zaujatosti našich novin.

Deník Referendum je nezávislé internetové médium, které vydávám od roku 2009. Nemám zázemí žádného oligarchy, který by si svými prostředky v mém médiu platil ochranu svých zájmů. Vždy jsem těžil ze svých bohatých zkušeností z občanského sektoru, z řízení institucí a z veřejné politiky k tomu, abychom v našich novinách poskytovali svobodný prostor a zastání emancipačním myšlenkám a ohroženým lidem, kterým se ho jinak v českých médiích nedostává.

Svých zkušeností využívám také k tomu, že poskytuji poradenství různým lidem či organizacím. Že těchto služeb využívají instituce spravované názorově spřízněnými lidmi, je logické, vytvářet z toho dojem nekalé praxe je ubohost. Vážím si toho, že dnes mohu s užitečnými projekty radit i České poště.

Velkou většinu osobních prostředků investuji do svých novin, které by jako ryze komerční podnik nemohly obstát. Ztrátová jsou dnes po světě i veliká média se staletou tradicí. I listy jako Guardian nebo New York Times se ucházejí o různé granty.

Lidové noviny vytvářejí spekulace, nemají žádný důkaz, že by se v obdržených grantech, které jsou řádně zdokumentovány a prováděny, jednalo o uplatňovaný vliv ČSSD, natožpak že by to jakkoli souviselo s mým členstvím ve straně. Podobné granty všechna média, která jsem za posledních 26 let řídil, totiž dostávala vždy.

Grant z ministerstva vnitra jsme dostali za čtyři roky úřadování Milana Chovance přesně jeden. Díky němu tu dostal novinářskou příležitost barmský exulant Linn Thant nebo mohla započít novinářská kariéra Fatimy Rahimi. Podstatně vyšší granty z MV každoročně dostávají instituce typu Člověk v tísni či Transparency International. To jsou taky Chovancovi chráněnci?

Z příjmů DR si Lidové noviny vybírají jen to, co se jim hodí. A reálně nemohou nic uvést proti tomu, že všechny prostředky, které DR získává, slouží svobodné žurnalistice a veřejnému zájmu.

O čem vypovídá, když tiskový orgán Agrofertu řeší financování Deníku Referendum?

Nejzřetelněji totiž usvědčuje z podlosti dnešního útoku Babišových novin na DR obsah toho, co vydáváme. O ČSSD, tak jako o všech jiných stranách i jejích představitelích, jsme vždy psali svobodně a kriticky. Například v článku Český Corbyn jsem už letos v červnu o ČSSD napsal, že je „na jasné trajektorii k debaklu“, anebo že „zklamala též jádro svých voličů, za jejichž zájmy nijak vehementně nebojovala, navzdory dílčím úspěchům, na něž se odvolává“.

O Milanu Chovancovi, s nímž nás LN spekulativně spojují, jsem v článku napsal: „...jeho dvě hlavní politická témata — boj proti uprchlíkům a za texaské právo vlastnit zbraně — z něj činí mimořádně problematickou postavu, která se ocitla v obou těchto bodech za hranou evropského sociálně demokratického myšlení“. Obdobně kritickou pasáž obsahuje text na adresu Bohuslava Sobotky. A podobných příkladů by bylo možné uvést tucty.

DR nicméně všechny demokratické síly, včetně ČSSD, hájil a bude hájit ve střetu se snahou nastolit zde autoritářský režim majitele Agrofertu. Jako noviny, které deklarují, že jsou platformou demokratické levice a občanské společnosti, navíc nikdy nepřestaneme usilovat o kultivaci všech institucí působících v daném prostoru včetně ČSSD. A to také znamená, že budeme k nelibosti Lidových novin ostře kritizovat všechny členy ČSSD, kteří se snaží společně s hradním pánem jít na ruku jejich vydavateli.

O Lidových novinách jsme na jaře letošního roku v knize Žlutý baron doložili, že jsou podobně jako MF Dnes hybridním stranickým tiskem, který slouží zájmům svého vydavatele. Autora dnešního textu, Ondřeje Koutníka jsme — podobně jako Marka Přibila posléze proslulého nahrávkou schůzky se svým bossem — na základě analýzy identifikovali jako jednoho z přímých pracovníků propagandy Andreje Babiše.

Žlutý baron Babiše reálně poškodil, protože prokázal, že pravou podstatou jeho angažmá v politice je touha se osobně obohacovat. V práci dokládající jeho skutečné úmysly a skutečné působení hodláme pokračovat. Všemožné ataky na DR vedené současnými či bývalými redaktory Mafra pokládáme za součást snah Babišovy mašinérie diskreditovat nás a umlčet.

Je chucpe, když financování Deníku Referendum řeší Lidové noviny, součást propagačního oddělení nejmocnějšího českého oligarchy. Prakticky všechna česká soukromá média vlastní superbohatí lidé a ani se příliš netají tím, že je používají k ochraně či prosazování svých zájmů. V DR nemá nikdo z donorů šanci do obsahu jakkoli zasahovat. Je to ten důvod, proč je proti nám jako proti reálné alternativě potřeba vést diskreditační útok?

Pomáhat nám rozšířit svobodný prostor médií ale může každý. Nejlépe tím, že se připojíte k našim čtenářům, kteří nám posílají každý měsíc pravidelné finanční příspěvky do Nadačního fondu Nezávislosti Deníku Referendum. To jsou totiž opravdu jediné prostředky, bez nichž bychom nemohli existovat.