Kultura je ve volebních programech českých politických stran obvykle řazena na jedno z posledních míst. Příliš o ni v končící vládě nedbal ani Daniel Herman, když v čele rezortu neprosadil téměř žádný z vládních závazků. Ze srovnání volebních programů jednotlivých stran však lze vypozorovat jistou změnu a kultura je v nich popisována často velice detailně. Všechny relevantní politické strany s výjimkou Pirátů slibují posílení rozpočtu ministerstva kultury, zvyšování platů, prosazení zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře nebo rozšiřování volných vstupů do galerií a muzeí.

Sociální demokracie ve svém programu slibuje zvýšení výdajů na kulturu jakožto veřejnou službu. Zavazuje se, že podpoří přijetí zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře, který nastaví transparentní pravidla pro řízení a financování těchto institucí a zakotví, „že jejich cílem je rozvoj kultury a ne zisk“. Hlásí se rovněž ke zvyšování platů zaměstnanců a zaměstnankyň v kultuře, jejichž platy jsou stále v rámci státní správy jedny z nejnižších.

Plánuje i rozšiřovat volné vstupy do galerií a muzeí, aby se zlepšila jejich dostupnost pro širokou veřejnost. V neposlední řadě pak zdůrazňuje, že nedopustí privatizaci médií veřejné služby. „Nezávislá veřejnoprávní média jsou pilířem demokratické společnosti ve všech vyspělých zemích. Chceme, aby lidé měli dostatek ověřených informací o domácím o světovém dění. Je to také zavedený způsob, jak umožnit nezávislým a poctivým novinářům dělat slušně jejich práci,“ uvádí ČSSD.

„Ministerstvo kultury musí pečovat o kulturu v celé zemi, ne být jen správcem státních příspěvkových organizací a církví. Proto navrhujeme převést agendu financování církví pod ministerstvo financí,“ píše ve volebním programu politické hnutí ANO s tím, že pod rezort kultury by rádo zařadilo i agendu cestovního ruchu. Na rozdíl od většiny ostatních stran, které obvykle v souvislosti s rozpočtem ministerstva kultury hovoří o jednom procentu státního rozpočtu, ANO říká, že do roku 2021 dosáhnou výdaje na kulturu nejméně jednoho a půl procenta bez započtení filmových pobídek a nákladů na správu církví.

Ve shodě s ČSSD slibuje prosazení zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře a vytvoření modelu stabilního a vícezdrojového financování kultury nebo zvyšování platů v kultuře. Strana s Andrejem Babiše v čele se dále zavazuje ke zrušení monopolu autorských svazů, rozšiřování bezplatných vstupů do kulturních institucí nebo zavedení investičního programu pro modernizaci koncertních sálů, knihoven a výstavních síni. V neposlední řadě slibuje posílení programů na podporu regionálních divadel a orchestrů nebo lepší prezentaci české kultury v zahraničí.

Komunisté, ODS, lidovci ani TOP 09 o kulturu mnoho nedbají

Zvýšení výdajů na kulturu na jedno procento státního rozpočtu mají ve volebním programu i komunisté. Ti dále slibují zavedení daňových asignací, volných vstupů do Národního muzea, Národní galerie a podobných institucí „jako součásti vzdělávání celého národa“ nebo podporu neprofesionální kultury, tvůrců a interpretů „vychovávajících zejména mládež ke slušnému chování“. Zavazují se bránit existující síť kulturních zařízení a podporovat její rozšiřování. Chtějí otevřít otázku financování veřejnoprávních médií a podrobit je kontrole z hlediska dodržování vyváženosti a objektivity poskytovaných informací.

„Kultura musí být svobodná a dostupná široké veřejnosti. Stát má mít v kultuře minimální úlohu, jeho role je v nastavení jednoduchých, srozumitelných a spravedlivých kritérií... O rozdělování finančních prostředků z veřejných zdrojů by neměli rozhodovat úředníci, ale nezávislé komise složené z odborníků a tvůrců,“ píše ve svém volebním programu ODS. Stejně jako takřka všechny ostatní strany slibuje jedno procento státního rozpočtu na kulturu a prosazení zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře. Ve shodně s politickým hnutím ANO a Piráty hodlá přistoupit k přísné regulaci autorských svazů. V neposlední řadě se zavazuje podporovat ochranu vlastnických práv majitelů movitých kulturních památek a poskytovat jim odpovídající kompenzace za nezbytná omezení.

I program TOP 09 obsahuje závazek navyšování výdajů na kulturu na jedno procento státního rozpočtu, vytvoření modelu vícezdrojového a stabilního financování kulturních institucí nebo prosazení zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře. Obdobně jako sociální demokracie i strana Miroslava Kalouska jasně říká, že nedopustí privatizaci, ani politické ovlivňování médií veřejné služby. „Za nesmírně důležité pokládáme zvýšení zájmu mladé generace o kulturu a naše národní tradice. Prosadíme proto, aby mladí lidé do šestadvaceti let měli zdarma přístup do státních galerií, muzeí a architektonických památek. Do státem provozovaných institucí živé kultury pro ně zavedeme padesáti procentní slevu,“ uvádí TOP 09.

Lidovecký volební program obsahuje pouze čtyři zmínky o kultuře. KDU-ČSL slibuje zvýšit investice do údržby a ochrany památkového fondu, nově definovat postavení médií veřejné služby jako nezávislé alternativy k těm komerčním a převést řízení Českých center pod ministerstvo kultury. Posledním závazkem je posílení postavení Moravského národního divadla v Brně a Slezského národního divadla v Ostravě. Podle lidovců si tyto instituce zaslouží být postaveny na roveň pražskému Národnímu divadlu.

Piráti a Zelení chtějí vrátit umění do veřejného prostoru

Někdejší lidovecký koaliční partner STAN má ve svém programu obdobné závazky jako ostatní strany: jedno procento ze státního rozpočtu na kulturu bez započtení prostředků pro církve, kooperativní financování živé kultury a prosazení zákona o veřejnoprávní instituci. Nad rámec těchto běžných programových slibů chtějí Starostové předložit nový zákon o památkové péči, posílit financování programů na obnovu a údržbu městských památkových zón a rezervací nebo iniciovat stavbu nové budovy Národní knihovny. STAN rovněž slibuje posílit rozpočet o výnosy z hazardu a připravit programy na podporu prezentace české kultury v zahraničí.

Piráti jsou jedinou stranou, která má šanci po volbách proniknout do Sněmovny, která ve svém programu nehovoří o posilování výdajů na kulturu. Slibují naopak zrušení koncesionářských poplatků s tím, že tento výpadek příjmu médiím veřejné služby budou kompenzovat pevným podílem na výběru DPH. Ve shodě s ODS a politickým hnutím ANO se zavazují skoncovat s nadvládou autorských svazů nad umělci. „Na úrovni Evropské unie zahájíme diskusi o zkrácení copyrightu. Původně trval copyright čtrnáct let od zveřejnění díla, s možností prodloužení na dvojnásobek. To je dostatečná doba na vytvoření finančního zisku z díla,“ stojí dále v pirátském programu. Současně slibují, že znovu zavedou takzvané jedno procento na umění, tj. vyhradí jedno procento z rozpočtu veřejných staveb na výtvarná řešení.

Zřejmě nejpodrobnější program v oblasti kultury představili Zelení. Slibují navýšit podporu kultury na jeden a půl procenta státního rozpočtu a oddělit její financování od financování církví. „Zastáváme názor, že tato agenda má být vyčleněna z ministerstva kultury, kde je dosud nesystémovým pozůstatkem režimu státního socialismu,“ vysvětlují. Zavazují se zvýšit objem rozdělovaných prostředků na podporu živého umění s důrazem na víceleté financování nebo jako jiné strany prosadit daňové asignace. „Veřejný prostor potřebuje nové umění. Zavedeme proto povinnost věnovat dvě procenta rozpočtu každé veřejné stavby na vysoutěžená umělecká díla,“ stojí v programu strany. Dále Zelení hovoří o zvyšování platů zaměstnanců a zaměstnankyň v kultuře, volných vstupech do jednotlivých institucích nebo o posilování ochrany nemovitého kulturního dědictví.