Deník Referendum Domov

Muzeum v Ústí už mělo i mohlo stát. Namísto spěšné realizace ještě za této vlády správní rada obecně prospěšné společnosti Collegium Bohemicum minulý týden ve svém vyjádření uvedla, že vypíše otevřené výběrové řízení na pozici ředitele společnosti. Hlavním úkolem Collegia Bohemica, které působí v budově opravené za 430 milionů převážně evropských peněz, je realizace historické expozice „Naši Němci“, pro kterou ministerstvo kultury vyčlenilo v rámci svého rozpočtu 50,5 milionu korun.

Prostředky na expozici se budou již potřetí převádět do dalšího roku. Vzhledem k velikosti projektu jde o selhání státu. Případné výmluvy, že za vše mohou lidé z Ústí nad Labem, neobstojí. Pokud by však nebyly naplněny závazné podmínky získání evropské dotace, hrozí sankce v násobku investice a město Ústí nad Labem by tak nejspíše zkrachovalo. Historická expozice o německé menšině, která u nás žila téměř tisíc let, je ale především ve státním zájmu.

Podle členky vědecké rady Collegia Bohemica a úzké pracovní skupiny pro přípravu expozice Mileny Bartlové je odvolání Blanky Mouralové a krach jejího konceptu Muzea německy mluvících obyvatel českých zemí v Ústí nad Labem důkazem toho, že v České republice nelze pracovat transparentně, politicky promyšleně a odborně poučeně, a to ani v oblasti kultury, konkrétně v muzejnictví. „Že není možné důvěřovat ve spolehlivou politickou podporu velkorysého projektu, protože političtí představitelé se chovají nekonzistentně,“ dodává pro Deník Referendum Bartlová.

To však podle historičky umění není až tak velké překvapení. Podle Bartlové není důvod si myslet, že kulturní a muzejní oblast bude v zásadně lepším stavu, než celá země. „Víc mne ale děsí to, jakou sílu stále ještě má manipulace s „německou kartou“. Primitivní antiněmectví, jež v celém případu je podle mého mínění hlavním nepřítelem projektu, zjevně stále ovládá naši společnost,“ zdůrazňuje Bartlová.

Podle ní by toto téma nebylo možné využívat k polikaření a získávání moci, kdyby mezi lidmi nerezonovalo. „Metaforicky řečeno je to případ stále těžší neurózy až psychózy způsobené potlačenými obsahy podvědomí. Chtěli jsme důkladně promyšleným konceptem muzea mimo jiné napomoci léčbě a vyčištění potlačeného vědomí viny, ale obávám se, že odpovědná paměť na české a moravské Němce včetně paměťových institucí bude moci fungovat až poté, co se s tím raněným podvědomím vyrovnáme,“ uzavírá Bartlová.

Výstava měla být prioritou ministerstva kultury 
Snaha zjistit přímo v Ústí nad Labem, co se vlastně stalo, a co se připravuje, dává Bartlové zapravdu. Snadno vznikne dojem, že neuróza je tím správným slovem i pro dění v instituci. Předsedkyně správní rady Kristina Kaiserová pro Deník Referendum potvrzuje, že se v Ústí nad Labem má realizovat expozice, kterou připravila odvolaná ředitelka Blanka Mouralová.

Kaiserová dodává: „Pracovní skupina pro přípravu stálé expozice se nesešla od roku 2012, stejně tak se nesešla vědecká rada, které ale dle jejího jednacího řádu vypršel mandát v roce 2012,“ vysvětluje předsedkyně správní rady, podle které Blanka Mouralová neprojevila žádnou snahu o obnovu činnosti těchto grémií.

„Garantem za kvalitu koncepce, za kvalitu a obsah stálé expozice nese vědecká rada Collegia Bohemica. Proto také dozorčí rada od roku 2013 několikrát vyzvala Blanku Mouralovou k obnovení činnosti vědecké rady,“ uvedla Kaiserová, podle které na to Mouralová až do letošního září nereagovala.

Odvolaná ředitelka na to odpovídá: „Pracovní skupina připravila a odevzdala koncepci. Vědecká rada se za ni postavila, seznámila se s modely expozice a schválila stěžejní texty. Výčitka, že jsem nesvolávala vědeckou radu, je směšná. Collegium Bohmicum mi dluží 150 tisíc korun, které jsem půjčila, aby na konci roku neskončilo s dluhem u státu. Měla jsem vědecké radě platit cestu a hotel také ze svého? A o čem by jednala, když projekt tři roky fakticky stojí. V penězích na realizaci nejsou prostředky na personál. Lidi z udržitelnosti evropského projektu má městské muzeum, které podle původních plánů mělo zaniknout,“ řekla Deníku Referendum Mouralová.

Odvolaná ředitelka v Collegiu Bohemicu pobírala 5000 korun měsíčně, kromě ní je v instituci zaměstnán jeden člověk. Podle prvních plánů muzea mělo touto dobou Collegium Bohemicum zaměstnávat čtyřicet zaměstnankyň a zaměstnanců.

Dočasně pověřený ředitel Collegia Bohemica Tomáš Okurka, dosud pracovník městského muzea v Ústí nad Labem, pro Deník Referendum uvedl: „Mojí snahou bude, aby zůstala maximálně zachována kontinuita činnosti Collegia Bohemica a aby se podařilo v dohledné době expozici podle hotového konceptu realizovat.“ Okurka chce, aby se na dokončení výstavy podílel kolektiv, který na ní pracoval doposud. Podle jeho slov by ho měla vést právě Blanka Mouralová, která ho sestavila, řídila a odvedla v tomto ohledu velmi dobrou práci.

Předsedkyně správní rady Collegia Bohemica, předseda dozorčí rady a pověřený ředitel jsou členy malé vědecké Společnosti pro dějiny Němců v českých zemích. Stát, který expozici financuje, disponuje menšinovým počtem hlasů ve správní radě obecně prospěšné společnosti Collegium Bohemicum.

Na jednoho ze čtyř zakladatelů obecně prospěšné společnosti Collegium Bohemicum je navalena větší odpovědnost, než může podobná společnost za normálních okolností unést. Dalšími zakladateli jsou město Ústí nad Labem, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně a ministerstvo kultury. Je nasnadě, že hlavní iniciativu by měla nést instituce, která řídí organizace jako Národní muzeum, Národní galerii, Moravské zemské muzeum a mnoho dalších. Tedy ministerstvo kultury, které by také mělo ohlídat svou investici.

V kontextu opakovaného zpochybnění efektivnosti využití evropské dotace na rekonstrukci muzea je pochybné, že ministerstvo kultury připustilo tak silný lokální vliv na užití prostředků na muzejní náplň do této budovy. Otazník visí nad schopností ministerstva prakticky zajistit realizaci investice ze státního rozpočtu do kulturního projektu, kde nese za stát zodpovědnost.

Kdyby ministerstvo kultury nabídlo ředitelce Mouralové pomoc některé ze svých příspěvkových organizací, když i podle svých odpůrců obsah expozice zvládla, nemusela být ředitelka odvolána a neztrácel by se čas výměnou vedení v době, kdy expozici už měli realizovat motivovaní a nadšení lidé. Jen takoví mohou projekt dovést do konce.

Zajet na sudetoněmecký sjezd a promluvit ministr kultury Daniel Herman uměl. Dovést do realizace expozici, která je momentálně v úplně stejném stavu jako při nástupu vlády, neumí. Expozice „Naši Němci“ je největší rozpracovaný muzejní projekt v České republice za několik desetiletí. Jako takový měl být prioritou ministerstva kultury. Dá se předpokládat, že v Ústí nad Labem se pouze naplno projevila neschopnost ministerstva, která jinde zůstává skryta.