Muzeum v Ústí už mělo i mohlo stát. Namísto spěšné realizace ještě za této vlády správní rada obecně prospěšné společnosti Collegium Bohemicum minulý týden ve svém vyjádření uvedla, že vypíše otevřené výběrové řízení na pozici ředitele společnosti. Hlavním úkolem Collegia Bohemica, které působí v budově opravené za 430 milionů převážně evropských peněz, je realizace historické expozice „Naši Němci“, pro kterou ministerstvo kultury vyčlenilo v rámci svého rozpočtu 50,5 milionu korun.

Prostředky na expozici se budou již potřetí převádět do dalšího roku. Vzhledem k velikosti projektu jde o selhání státu. Případné výmluvy, že za vše mohou lidé z Ústí nad Labem, neobstojí. Pokud by však nebyly naplněny závazné podmínky získání evropské dotace, hrozí sankce v násobku investice a město Ústí nad Labem by tak nejspíše zkrachovalo. Historická expozice o německé menšině, která u nás žila téměř tisíc let, je ale především ve státním zájmu.

Podle členky vědecké rady Collegia Bohemica a úzké pracovní skupiny pro přípravu expozice Mileny Bartlové je odvolání Blanky Mouralové a krach jejího konceptu Muzea německy mluvících obyvatel českých zemí v Ústí nad Labem důkazem toho, že v České republice nelze pracovat transparentně, politicky promyšleně a odborně poučeně, a to ani v oblasti kultury, konkrétně v muzejnictví. „Že není možné důvěřovat ve spolehlivou politickou podporu velkorysého projektu, protože političtí představitelé se chovají nekonzistentně,“ dodává pro Deník Referendum Bartlová.

To však podle historičky umění není až tak velké překvapení. Podle Bartlové není důvod si myslet, že kulturní a muzejní oblast bude v zásadně lepším stavu, než celá země. „Víc mne ale děsí to, jakou sílu stále ještě má manipulace s „německou kartou“. Primitivní antiněmectví, jež v celém případu je podle mého mínění hlavním nepřítelem projektu, zjevně stále ovládá naši společnost,“ zdůrazňuje Bartlová.

Podle ní by toto téma nebylo možné využívat k polikaření a získávání moci, kdyby mezi lidmi nerezonovalo. „Metaforicky řečeno je to případ stále těžší neurózy až psychózy způsobené potlačenými obsahy podvědomí. Chtěli jsme důkladně promyšleným konceptem muzea mimo jiné napomoci léčbě a vyčištění potlačeného vědomí viny, ale obávám se, že odpovědná paměť na české a moravské Němce včetně paměťových institucí bude moci fungovat až poté, co se s tím raněným podvědomím vyrovnáme,“ uzavírá Bartlová.