Naši Němci a naše sebevědomí
Milena BartlováVědecká a kulturně-vzdělávací společnost Collegium Bohemicum a její Muzeum německy mluvících obyvatel českých zemí reprezentují sebevědomí Čechů jako zralého evropského národa.
Jedním z důvodů, proč je pro nás důkladné a poctivé „vyrovnávání s komunismem“ tak náročné a proč se tak těžko daří, je skutečnost, že v naší společné skříni straší ještě starší kostlivci, především nucené vysídlení Němců. Před osmi lety vznikla vědecká a kulturně-vzdělávací společnost Collegium Bohemicum, zaměřená na kulturní dědictví německy mluvících obyvatel českých zemí. Od té doby úspěšně naplňuje svůj cíl, kterým je organizace kulturních a vědeckých akcí přispívajících ke vzájemnému hlubšímu poznání a spolupráci dnešních Čechů a Němců. Prvním a největším cílem se stalo založení muzea a zpřístupnění jeho dlouhodobé expozice.
Místem, kde se to děje, není Praha, jak očekávají zahraniční pozorovatelé, nýbrž Ústí nad Labem. Založení Collegia Bohemica i muzea totiž vyrostlo z místní iniciativy regionu, ve kterém nelze přehlédnout důsledky tragického konce staletého soužití česky a německy mluvících lidí v Čechách a na Moravě. Těžištěm iniciativy a potřebné politické energie byla městská a krajská samospráva za podpory ústecké univerzity a Společnosti pro dějiny Němců v Čechách. Dodatečně mezi zakladatele vstoupilo i ministerstvo kultury a k projektu se tak přihlásil i český stát.
Ředitelkou Collegia Bohemica i muzea se stala politoložka Blanka Mouralová. Spolu s Janem Šíchou z ministerstva zahraničí mají jasnou vizi. O německé otázce se má znovu mluvit a muzeum je nejlepším prostředím pro poznání, zážitky, vzdělání a dialog. Musí ale jít o dnešní evropské otázky, protože jde o českou budoucnost. Nemá smysl diskutovat jazykem minulé doby, klást si včerejší otázky a z předvčerejších hrozeb projektovat strašidla.