Všechny politické strany, které mají šanci proniknout po volbách do Poslanecké sněmovny, ve svých volebních programech školství, vzdělávání a vědu shodně považují za svou prioritu. Hovoří o potřebě zvyšování výdajů na české školství a o růstu platů učitelek a učitelů.

„Kvalitní vzdělání dostupné všem je základ pro to, aby každý člověk mohl být platný pro společnost, aby měl šanci uplatnit se v tom, co umí nejlépe,“ píše sociální demokracie ve svém programu. Slibuje, že vytvoří kvalitnější pracovní podmínky pro učitele a učitelky a prosadí postupné čtyřleté navyšování jejich platů, aby dosáhly alespoň na sto třicet procent tuzemské průměrné mzdy. ČSSD se dále zavazuje, že na vysokých školách zavede účinný systém sociálních stipendií, zvýší doktorandská stipendia a odmítne návrhy na zavedení školného. Současně v programu uvádí, že zajistí dohodu mezi vzdělávacím systém a trhem práce a podpoří studium v těch oborech, jejichž absolventů je ve společnosti nedostatek.

V knize O čem sním, když náhodou spím, která doposud nahrazuje neexistující stranický volební program, předseda politického hnutí ANO Andrej Babiš píše, že učitelé a učitelky musejí dostat přidáno nejméně padesát procent. „Absolutně. Učitelé na tom musejí být stejně jako právníci nebo doktoři. Finančně a společensky. Takovou mají mít autoritu,“ dodává s tím, že lidé, kteří se připravují na učitelské povolání, by měli povinně během studia absolvovat stáže v zahraničí a ve firmách. Ve shodě se sociální demokracií odmítá zavedení školného na vysokých školách. „Není dobré zadlužovat mladé lidi hned na začátku kariéry. Bezplatné vysoké školy jsou investice společnosti do budoucnosti země,“ vysvětluje. V neposlední řadě Babiš obdobně jako i ostatní politici hovoří o potřebě těsnějšího propojení školství a byznysu.

Komunisté ve svém programu píší o podpoře učňovského a technického školství a změnách v jeho financování s důrazem na efektivnost a kvalitu. Navrhují, aby se na financování tohoto typu školství podílely i firmy, pro které jsou studenti a studentky připravováni. Slibují, že prosadí „uzákonění práva na první zaměstnání pro absolventy škol“, a že nedopustí zavedení školného ve všech jeho podobách při řádném studiu. Zmiňují rovněž zavedení státních sociálních stipendií nebo rozvoj finančně dostupných a kvalitních kolejí a menz.

TOP 09 by ráda zavedla školné

„Vzdělání je nejlepší investice do budoucnosti, a proto umožníme vysokým školám zavést školné,“ píše v programu TOP 09. Současně slibuje, že zavede systém půjček a grantů, skrze které budou moci studenti a studentky hradit náklady na vysokoškolské studium. TOP 09 ve shodě s ostatními stranami uvádí, že vzdělávání, věda i výzkum je i její prioritou. Důraz na tyto oblasti se proto musí promítnout v navýšení patřičných kapitol státního rozpočtu. Strana slibuje, že prosadí nárůst finančních prostředků do regionálního školství o třicet miliard korun. „Chceme, aby před ukončením střední školy alespoň jedna třetina studentů absolvovala minimálně půlroční studium na zahraniční škole,“ uvádí dále TOP 09 ve svém volebním programu.

„Aby se Česká republika ve světě dlouhodobě prosadila jako svobodná, demokratická a bezpečná země, musí mít vzdělané občany připravené na budoucnost. Každý musí mít stejnou šanci získat kvalitní vzdělání,“ říkají občanští demokraté. Ti slibují, že se zasadí o výraznější zapojení zaměstnavatelů — včetně drobných podnikatelů — do učňovského a odborného školství. Hovoří o větší podpoře přírodovědeckého a technického vzdělávání. ODS se dále zavazuje, že zvýší průměrný učitelský plat na pětatřicet tisíc korun měsíčně a počítá rovněž se zvyšováním netarifních částí platů pro dobré učitele a učitelky. Na rozdíl od předchozích let již nezmiňuje zavádění školného na vysokých školách, ale počítá pouze se zpřísněním poplatků při překročení standardní doby studia.

Zvýšení učitelských platů na sto třicet procent průměrné mzdy s argumentem, že „dobrý učitel, musí být dobře zaplacen“, ve shodě se sociální demokracií prosazují i lidovci. Ve svém volebním programu píší o reformě vzdělávacího systému na pedagogických fakultách. „Pro přípravu budoucích učitelů zajistíme exkluzivní prostředí, odborníky s praxí, moderní techniku a moderní pedagogické trendy, především důraz na praxi a úzkou spolupráci s dalšími fakultami připravujícími budoucí učitele,“ uvádí KDU-ČSL. Lidovecký program rovněž zmiňuje zvyšování doktorandských stipendií a celkové snížení počtu studentů a studentek v doktorském studiu.

Učitelské profesi je třeba vrátit prestiž

Hnutí Starostové a nezávislí jako největší problém českého školství chápou slabé propojení mezi školami a zaměstnavateli. „Počet a struktura absolventů neodpovídají potřebám praktického uplatnění. Toho zcela jistě nelze docílit stoprocentně, je ale možné strukturu optimalizovat, aby odpovídala poptávce,“ píše hnutí ve svém programu s tím, že je třeba spolupráci mezi školami, firmami a veřejným sektorem posilovat. Důraz musí být podle STAN kladen především na technické obory a zvyšování podílu praxe na vysokých školách. Program Starostů v neposlední řadě také počítá s růstem platů učitelů a učitelek. Ty by se měly pohybovat kolem pětačtyřiceti tisíc korun měsíčně.

„Navýšíme celkový objem investic do vzdělávání alespoň na úroveň průměru zemí OECD a zvýšíme platy učitelek a učitelů na důstojnou úroveň,“ slibuje ve volebním programu Strana zelených. Podle Zelených je učitelská profese jedno z nejnáročnějších a společensky nejodpovědnějších povolání, které je třeba dodat prestiž, již zasluhuje. „Učitelé a učitelky mají být ohodnoceni nadprůměrně, tedy alespoň na úrovni mediánu mzdy ostatních vysokoškolsky vzdělaných pracovníků a pracovnic,“ uvádí strana. Zelení dále hovoří o odstraňování nerovnosti v přístupu ke vzdělávání, zvyšování jeho dostupnosti nebo o zrovnoprávnění financování společenskovědních oborů na českých vysokých školách.