Nejspíše každý, kdo se zajímá, zaznamenal již zprávu o sobotním útoku ve virginském Charlottesville, kde dvacetiletý neonacista James Fields najel autem do lidí, kteří protestovali proti souběžným krajně-pravicovým akcím ve městě. Zabita byla jedna žena — dvaatřicetiletá Heather Heyerová. Dalších devatenáct lidí bylo zraněno.

Všichni američtí vůdčí politikové útok odsoudili. Většina se vymezila i vůči krajní pravici jako takové, menšina zdůraznila nepřípustnost násilí obecně. Útoku totiž předcházely četné střety mezi účastníky krajně pravicových akcí a jejich odpůrci.

Nyní dva dny poté plní americká média ještě různé detaily z života útočníka a jeho oběti. Šíří se informace od přátel Heyerové, fotografie mladého Hitlera z Fieldsovy facebookového archivu či zoufalá reakce jeho matky.

Z hlediska pozorovatele dlouhodobějších trendů se ovšem patří věnovat pozornost spíše tomu, co probíhalo v Charlottesville v daných souvislostech před útokem a krátce po něm. Celé víkendové dění v tomto virginském městě totiž dobře přiblížilo i dnešní tvář americké krajní pravice.

Pojivo jménem alt-right

Virginské Charlottesville je pouze jedním z mnoha míst, kde se američtí neonacisté, neofašisté, rasisté, vyznavači jižanského odkazu, národovečtí aktivisté a další krajní pravičáci rozhodli uspořádat v posledním roce své akce. Různých srocení, protestů a demonstrací krajní pravice v USA přibývá od let 2015 a 2016. Stále jde ale o podniky s účastí několika desítek lidí, maximálně dvou nebo tří set.

Zároveň přitom působí v dnešních USA několik celoamerických iniciativ, snažících se síly americké krajní pravice spojovat. V poslední době nabízí účinné ideové pojivo zvláště proud označovaný jako alt-right, který ideologicky balancuje mezi tvrdým sociálním konzervatismem, agresivním národovectvím, kulturním rasismem a klasickým neonacismem. Alt-right tribuni zdůrazňují různá civilizační ohrožení, jež podle nich doléhají na dnešní Spojené státy — islámské, asiatské, černošsko-násilnické, homosexuálně-kazící či obecně multikulturalistické. Varují také před zánikem kultury bílých křesťanů a akcentují potřebu „tradiční USA“ aktivně bránit.

Na rozdíl od klasických nacistů nemluví alt-rights tolik o čistotě krve. A na rozdíl od neonacistů touží všechny pravicově-pravověrné spojovat. Idealizují si spolupráci mezi všemi bílými křesťany (mimojiné i Rusy), nevěnují velkou energii relativizaci holocaustu a nevyužívají tolik například klasickou nacistickou symboliku točící se kolem kopírování říšsko-německých a hákových křížů.

Na své akce chodí stoupenci alt-right ve světlých plátěných kalhotách a světlých tričkách s límečkem, nebo ve světlých oblecích. Současnou etnickou diverzitu v USA ovšem označují stále za „bílou genocidu“, vyznávají kult síly, kult zbraní a branné zdatnosti, ctí patriarchát a obecně vůdcovské principy.

Právě takováto suma postojů dává hnutí alt-right možnost propojovat různé odnože vyznavačů krajně pravicové ideologie, od nejvulgárnějších zastánců teorie židovské světovlády až po pomyslné slušné Američany žádající „zemi bez čmoudů, feťáků a parazitů“. K alt-right prostředí se řadí i několik významných webů plnících v USA stejnou úlohu jako u nás Eurozprávy či Parlamentní listy a také několik spolupracovníků Donalda Trumpa, v čele s prezidentovým šéfstratégem Stevem Bannonem.

Alt-right se tak již v minulém roce podařilo něco, v čem ostatní krajněpravicové proudy v USA v minulosti selhávaly — proniknout do blízkosti skutečné moci. Otázkou četných sporů dnes v USA je, do jaké míry jen symbolicky a do jaké už i fakticky.

Specifikum Charlottesville

Charlottesville specificky vábilo pozornost celé americké krajní pravice od února letošního roku, kdy v něm rozhodla městská rada o odstranění jezdecké sochy generála Leeho, hlavního velitele jižanských vojsk za americké občanské války. Zajímavé je, že rozhodnutí padlo po iniciativě středoškolské studentky Zyahny Bryantové. Obecně šlo však o jedno z mnoha podobných opatření, jež se dnes v jižanských městech USA schvalují v rámci nepřímého, ale někdy i přímo artikulovaného, vyrovnávání se s otrokářskou minulostí.

Krajní pravice se nicméně chopila rozhodnutí jako symbolu rozkladu tradiční Ameriky a začala na místě pořádat svoje srocení. Od jara 2017 jich proběhlo několik, včetně pochodu několika desítek klasických neonacistů s pochodněmi či několika desítek členů přežívajícího Ku-klux-klanu. Poslední víkendové srocení však bylo řádově větší a proběhlo jako popsaná krajně-pravicová alt-right směs.

O víkendu tak v Charlottesville pochodovali vedle sebe pravověrní američtí nacisté s hákovými kříži, jižanští patrioti s konfederačními vlajkami, obránci bílé civilizace se štíty a dřevěnými meči, vyznavači svatosti práva držet zbraň i odpůrci „židovlády“ v uniformách připomínající obleky SA — a samozřejmě klasičtí alt-right aktivisté v pláťácích a tričkách s límečky. To vše se dělo pod heslem „Sjednoťme pravici“ a celkově v počtu 500-1200 lidí.

Hlavní pochod krajních pravičáků byl nakonec zakázán a úřady vyhlásily na místě mimořádný stav. Proti krajní pravici se přitom postavila více než tisícovka různých skupin antifašistů, a tak masmédia neměla nouzi o záznamy potyček a střetů.

Reakce organizátorů, Trumpa a veřejnosti

V kontextu dlouhodobých trendů byly jinak nejzajímavější zřejmě tři momenty: za prvé, hodnocení krajně-pravicových akcí jejich organizátory, a to i s přihlédnutím k sobotnímu útoku, jako „mimořádný úspěch“ — jak doplňují v pondělí četní komentátoři, krajní pravice je v USA stále okrajovou silou, která má za prvotní cíl vlastní zviditelnění. Reakce na víkend přitom ukázala, že se ve snaze o daný účel štítí jen máločeho.

Za druhé, jde zde prvotní reakce Donalda Trumpa, který v odpovědi na útok odsoudil „násilí, nenávist a tmářskou nesnášenlivost z mnoha stran“, přičemž sousloví „z mnoha stran“ ještě relativizačně zdůraznil — současný prezident tak nechce dle znalců rozborů ztratit voliče mezi sympatizanty krajně-pravicových idejí, a vazba mezi alt-right hnutím a Trumpem zůstává i přes teroristický akt a Trumpův pozdější odsudek „zlého rasismu“ zachována, třebaže tenčí.

A konečně za třetí, v sobotu a zejména v neděli, se v mnoha městech USA konaly vigilie za oběti Charlottesville (mrtví byly nakonec tři, protože během víkendu spadl i policejní vrtulník). Těch se zúčastnilo mnoho násobně více lidí než všech víkendových protestů.

Víkend v Charlottesville tedy ukázal jakými názory, postoji a image se dnes americká krajní pravice prezentuje; čeho je schopná a jak reflektuje násilí. Ukázal dále, že je doposud marginální silou, která má ale nově scelující ideologii a i přes toleranci násilí má na nejvyšších místech svého druhu zastání.

Jak bude tento extremistický politický proud prospívat nadále, odhalí až další měsíce či roky. Jedná se ovšem o další varovný trend v Tumpových USA, který se patří sledovat.

Další informace:

BBC News Trump condemns 'evil racism' in Charlottesville

BBC News How Charlottesville became a flashpoint

The Guardian Man charged with murder after car rams anti-far-right protesters in Charlottesville

The Guardian Charlottesville: man charged with murder was pictured at neo-Nazi rally

The Guardian Woman killed at Charlottesville far-right rally was civil rights activist

The Guardian Q&A: What are Trump and the White House's links to the far right?

TYT The Worst Part of Nazi Violence in Charlottesville

Slate.com How Trump Has Cultivated the White Supremacist Alt-Right for Years

CommonDreams.org While Trump Equivocates on Charlottesville, Nationwide Rallies to Denounce White Supremacy

CommonDreams.org White Supremacists, Armed With Tiki Torches and Hate, Denounced at UVA

Vox Charlottesville Unite the Right rally: what’s happened so far