Filozof sebral odvahu a promluvil o neziskovkách

Chceme-li si posvítit na rozhazování veřejných peněz, jsou neziskovky objektivně špatně zvoleným terčem. Každý, kdo si na jejich šikanu přisadí, je leda populistický srab, žádný hrdina.

Mediální prostor se hemží vzrušujícími titulky o lidech, kteří „sbírají odvahu“ a „nebojí se“ něco říct. Takzvaný boj proti politické korektnosti se u nás aklimatizoval coby standardní způsob, jak si obhájit třeba i hlasité uprdnutí v divadle.

Říkat nahlas věci, o kterých se současně domnívám, že s nimi „souzní celý národ“, je asi tak odvážné, jako okrást slepou babičku za pomoci motorkářského gangu.

Takový paradox má jediné vysvětlení: všechny ty tlachy o „řízených uprchlických vlnách“ nebo „neomarxistických neziskovkách“ jsou „odvážné“ proto, že člověk tak nějak tuší, že při jejich vyslovení bude nakonec za pitomce.

Rozhodl jsem se taky napsat svůj příspěvek do zlatého fondu „odvážných výpovědí“. Ale tentokrát vážně…

Jelikož tisícihlavá jednotka české policie nedokázala za dva dny najít ani jednoho uprchlíka, následoval jsem úhybný manévr rozhněvaného lidu a zvolil si za předmět svého hrdinského vystoupení alternativní terč: neziskovky.

„Analýza“ Jiřího X. Doležala v posledním Reflexu používá stejné pojmy i symboliku jako otevřeně xenofobní weby. Reflex pomáhá rozdmýchávat nenávist. Zcela bez dotací. Repro DR

Neziskovky jsou falešný terč
Slovo „neziskovka“ není žádný newspeak. Neziskovky se nikomu nesnaží říkat, co si má myslet nebo říkat. Jsou pouze hlasem těch skupin a aktérů, kteří by jinak nebyli slyšet – lhostejno zda jde o menšiny, přírodu či kulturní dědictví.

Dostávat (většinou minimální, částečnou či jinak prekarizovanou) mzdu za práci ve veřejném zájmu není zištná činnost. Ne všechno, co je pro společnost přínosné, generuje zisk. A přesto bychom o to měli usilovat: původní příroda je „nezisková“, a přesto bychom měli chtít, aby se za ni někdo pral, chátrající starobylost je vysloveně ztrátová, a přesto bychom si měli vážit všech, kdo o ni dbají.

Tržnímu prostředí jsou rašeliniště i zříceniny kompletně u šípku, dokud do nich někdo nevrazí turniket…

A pakliže je EU schopná zjistit nespravedlivá pokřivení na pracovním trhu či ve vzdělávacím systému, pak je namístě zařadit jejich oběti do stejného ranku: neziskovky jsou zásadním výdobytkem evropské demokracie – jsou hlasem všech, kdo buďto vlastní hlasivky nemají, nebo jsou systémem záměrně či ze setrvačnosti přeslýcháni.

Že se štvavé konspirační kampaně účastní Parlamentní Listy, by nás nemělo překvapit. Repro DR

Pokud je Evropa něčím nejlepší na světě, pak je to právě svou schopností detekovat nespravedlnost a ochotou napravit ji.

Chceme-li si posvítit na rozhazování veřejných peněz, jsou neziskovky objektivně špatně zvoleným terčem. Přitom se stačí podívat, kolik peněz nám uniká na daních.

A co teprve kolik toho z našich daní ročně schlamstnou podniky jako Fotbalová asociace (337 milionů) nebo Autoklub ČR (100 milionů). A tahle semeniště papalášů jsou přitom sama o sobě zatraceně „ziskovky“…

Na romskou integraci do vzdělávání přitom dala vláda v sledovaném roce 2014 „astronomických“ 12 milionů. Z deseti nejdotovanějších neziskovek je 7 sportovních, zbývající tři jsou Člověk v tísni, Horská služba a Slezská diakonie…

Neziskovky jsou objektivně falešný terč a každý, kdo si na jeho šikanu přisadí, je leda populistický srab, žádný hrdina.

Protiproud konspirátora Hájka, vybraná společnost v koalici proti-neziskových. Repro DR

Nehodlám však naskakovat na vlnu sebemrskačství, nehodlám uklidňovat rozohněný lid, že „výdaje na neziskový sektor jsou zanedbatelné“… Odmítám přistoupit na hru „jak ubrat ze správných požadavků, abych se vlíbil mýlící se většině“: ano, výdaje na neziskové organizace jsou směšně nízké – měly by však být o poznání větší…

Globálně se podíl neziskového sektoru víceméně kryje s životní úrovní. V Norsku, jednom z dlouhodobých lídrů v klíčových ukazatelích životní úrovně, by se bojovníci proti neziskovkám dozajista zbláznili. Zato v takovém Somálsku by se jistě cítili jako doma. Žili by sice o 30 let kratší dobu, o to intenzivněji by však mohli užívat svého snu o neposkvrněné tržní svobodě.

Neziskovky jsou nepostradatelným aktérem moderních demokracií. Jednotlivé státy i Unie si jich tolik cení nikoli proto, že skrze ně můžou uskutečňovat svoje levičácké sny, ale především protože dovedou se zcela zanedbatelnými náklady realizovat oficiální evropskou politiku.

Místo aby byla veřejnost konečně ráda, že část moci těch proklínaných „politiků, kteří nikdy nepoznali práci“ na sebe vzali ochotní, pro ty účely vzdělaní pracující, přenáší se část lidového hněvu právě na ně.

Jejich pozice se totiž v českých zemích stala jednou z nezbytných součástek pomatené konspirační teorie o spiknutí elit proti „normálním lidem“: neomarxisté uchopili evropskou moc, skrze své odcizené byrokraty znásilňují evropský porobený lid zvráceným dobrem a tolik potřebné voliče si do Evropy zvou z muslimských zemí. Neziskovky jsou buňkami neomarxistických rozvědek, pracují v nich dělníci každodenního neomarxismu.

Ten scénář je psaný na koleni, ale pokud se člověk moc nesoustředí, může mu posloužit. Jelikož tu zoufale chybí reální uprchlíci, zůstává tu přeci jen někdo, komu se dá nabančit: z mizerně placených aktivistů se stává dostupný terč pro celou řadu frustrací, od těch sociálních po ty symbolické. Ruku k „spravedlivému“ dílu většiny rádi přiloží i nezařazení rasisti a náckové, kteří k tomu ani žádné konspirační leporelo nepotřebují – stačí jim, že ti hipíci brzdí „konečná řešení“ libovolných menšin.

Nejen pofidérní weby typu Parlamentních Listů nebo Protiproudu, ale už i deník Právo si v sobotu přisadil k trendu nazývání pitomosti odvahou. Foto facebook.com

Norské fondue Jitky Chalánkové
Jak popsal Tomáš Pavlas, hojně propírané Norské fondy „nevznikly na základě idealistické norské potřeby podělit se s ostatními o své bohatství, ani jako výraz potřeby šířit norskou představu dobra. Jde o pragmatický nástroj, který na základě dohody Evropské unie a Norska umožňuje i nečlenovi unie obchodovat na unijním trhu bez cel“.

Ne, Norsko není neomarxistickým hnízdem, ani Norské fondy nejsou zástěrkou pro implementaci neomarxistické agendy. Z fondů jsou financovány výhradně projekty, které prošly schvalovacím procesem: Norové nám nevnucují „svoje pojetí dobra“, jak blouzní místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková, ale pouze přispívají na to, co jako „dobro“ definovaly komunální, národní i unijní demokratické mechanismy.

Možná by si paní místopředsedkyně přála docela jiné priority – proti tomu nelze nic namítat. Pokud by je však chtěla nějak realizovat, musela by její partaj mít o poznání větší podporu než současných 6 %.

Na druhou stranu, pokud preference TOP 09 do voleb ještě o fous spadnou, setká se Jitka Chalánková ve vroucném objetí s Martinem Konvičkou, Janou Volfovou, Petrem Hamplem, Petrem Machem, Adamem Bartošem, Tomášem Vandasem, Klárou Samkovou a brzy i Tomiem Okamurou ve fantastické mimoparlamentní proti-neziskové opozici zmatených marginálů.

Podobné populistické halekání pasoucí se na momentálním vrtochu veřejné nenávisti beztak jinam nepatří.

A co si myslíte vy? Diskuse (51 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Luděk Ševčík - OSVČ

Náčelníku, proč nás lidi nemaj rádi? Neděle, 22.Května 2016, 12:51:41

To by měla být otázka, kterou by si měl autor položit primárně, než vytáhl do svatého boje.
A většina veřejnosti prostě "neziskovky" ráda nemá, což je kulantně /korektně/ řečeno. Kdo by taky měl rád organizace, které z jeho daní pracují proti jeho zájmu? Přesto je hněv veřejnosti směřován špatným směrem. I když možná....
Především to, aby neziskovky byly skutečně prospěšné, si musí hlídat stát. Není možné rozdávat peníze za nějaké řeči, za prací neziskovek musí být konkretní výsledky. Fasuju peníze na pomoc vyloučeným, tak musím vykázat kolika a jak jsem pomohl, musím být odměněn za to, kolik jsem jich například začlenil zpět do společnosti. Ne za vydané bulletiny a podobné hovadiny.
Teď k tomu "i když možná...". V současné době se "neziskovky" leckde staly vcelku mocnou lobby, která si určuje sama co bude dělat. Propojená se státními institucemi dokáže zneplatnit i demokraticky přijaté zákony /například předpis 252/2014 Sb./. Vymkla se státní moci. Dehonestuje soudce, dělá nátlak na Policii.
I když tohle by si měl do pořádku dát Stát. Vždyť koneckonců žijeme v kapitalismu, tak je logické, že si "neziskovky" hlídají především své kšefty. Potom by ale autor neměl být tak citlivý na kritiku. Byznys je byznys. A když čím víc peněz, tím bývá méně morálky. Vzpomeňme jen, jaké veletoče předváděly neziskovky v Brně, když se objevila možnost dostat se k 400 000 000 z programu Housing First. Vždyť mžikem popřeli veškerou svoji předešlou práci.
Operovat s nízkými příjmy zaměstnanců "neziskovek" je klouzání na tenkém ledě. Ještě by někdo chtěl pak vidět skutečné příjmy, cesťáky a další náhrady a byla by z toho zbytečně zlá krev.
Pravda je taková, že kde stát svěří svou funkci do rukou servisním organizacím, tam většinou tratí. Záleží pak na něm, jestli to bude málo, nebo hodně.
A to, že se neziskovky staly terčem pravicových stran jen ukazuje, jak nešťasné je, že se ony hlásí k levici. Lepší patrony pro pravicové kanóny těžko existují.

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Dovolte mi, autore, abych vám poblahopřál. Neděle, 22.Května 2016, 13:16:32

Dostal jste se do vyšší soutěže autorů DR o to, kdo nejrychleji vyprovokuje zdejšího dvorního trolla k hloupé a agresivní reakci. Zdá se, že výpady páně Ševčíka pod textem stanou se měřítkem kvality článku :-))

Luděk Ševčík - OSVČ

A já zase blahopřejí vám, pane Jedličko. Neděle, 22.Května 2016, 13:43:12

Lepší analýzu svého Já jste asi těžko mohl poskytnout. Jste vrcholem demokratičnosti, humanismu a tolerance.
Vaše hodnocení oponentů také dosti napovídá o charakteru DR. Kdo ví, jak by se s morálním kodexem vypořádal někdo, kdo by nezpíval lahodnou píseň autorům? Zda by mu podobné invektivy prošly?

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

posílám smajlíka Neděle, 22.Května 2016, 15:10:57

:-))

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Panu Jedličkovi Neděle, 22.Května 2016, 17:52:15

"vyprovokuje zdejšího dvorního trolla" – ad hominem
" k hloupé a agresivní reakci" – absence argumentu, ryze subjektivní
"páně Ševčíka" – ironizující hodnocení

Slyšel jste už někdy o tom, že ve slušné společnosti se neargumentuje "ad hominem"? Pokud ne, doporučuji vám tento odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Argumentum_ad_hominem

Ale možná vás za to ti, kdo vyznávají podobně pokleslé formy dialogu, odmění frenetickým potleskem. Jak se taková povahová vlastnost označuje? Napovíte mi?

A ten smajlík asi znamená, že se u toho dobře bavíte? To je jistě argument vysoce relevantní.

P.S. V druhém fóru u Moniky Horákové, jste podle mého zcela mylně uvedl, že stačí 100 tisíc novorozenců ročně, abychom nevymírali, já uvádím číslo kolem 150 tisíc. Zkuste tam nějak doložit své tvrzení, díky.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Výdajové priority vlády ČR... volnočasové aktivity pro imigranty vs. peníze pro Klokánky Neděle, 22.Května 2016, 18:50:27

»Dostávat (většinou minimální, částečnou či jinak prekarizovanou) mzdu za práci ve veřejném zájmu není zištná činnost.«

Já zase čtu, pokud vezmu jako příklad konkrétně neziskovku Martina Rozoumka a jeho Organizaci pro pomoc uprchlíkům (2014), že

– celkové příjmy byly 22 milionů,

z toho na mzdy připadlo – 14 025 000 Kč (14 milionů), dále
– 3,2 milionu připadlo na "ostatní služby", co to je?
– 1,0 milionu přišlo na cestovné
– 1,7 milionu na "poskytnuté příspěvky právnickým osobám"
– a konečně 1,3 milionu příspěvky fyzickým osobám.

Přitom 3,2 milionu šlo přímo ze státního rozpočtu, tedy z peněz daňových poplatníků, další miliony přišly jako dary od obcí.

Výroční zpráva PDF zde:

http://www.opu.cz/wp-content/uploads/2015/10/OPU_Vyrocka2014_Final_web.pdf

Krásné fotografie, vaření polévky atd.

4 osoby – ředitel a zástupce a vedoucí
17 – sociální pracovníci
2 – terénní pracovníci
10 – právní poradci
4 – vzdělávání aj.
6 – administrativa

Když pomineme představu, zda je nutných hned 6 lidí v administrativě atd., tak částka 12 milionů rozpočítaná na 43 lidí na plný úvazek (což ze zprávy není zřejmé) znamená mzdové náklady 24 tisíc na osobu. V průměru. Toto číslo neodpovídá prekarizované práci, kdy minimální mzda v ČR je 9900 Kč na osobu...

* * *

Místo zcela konkrétní vykonané práce, je v úvodu TZ jen seznam projektů, příklad:

»individuální a intenzivní podpora integrace cizinců, výjezdy dobrovolníků do uprchlických zařízení a v o l n o č a s o v é
a k t  i v i t y pro imigranty« – po celý rok 2014

»prosazování volební práva pro trvale usazené cizince ze třetích zemí v místních a krajských volbách, zvýšení zapojení cizinců do rozhodovacích procesů« – celý rok

»zvýšení povědomí o integraci cizinců do české společnosti a podpora jejího aktivního zapojení do tohoto procesu – workshopy, přednášky, multikulturní akce« – celý rok

»terénní sociální práce v rodném jazyce cizinců na území městské části Prahy 14, volnočasové aktivity pro děti žijící
na Praze 14« Atd.

Z výše uvedených informací přitom není zřejmé, jaká konkrétní práce byla vykonána, kolika lidem bylo r e á l n ě pomoženo atd.

Bylo by to vše pěkné, pokud by rozpočet ČR současně našel peníze např. pro Klokánky, tedy na naše děti. Na ně v rozpočtu nezbylo:

»Nejen že musí Klokánky a zařízení pro děti vyžadující okamžitou péči (ZDVOP) vydržet do dubna příštího roku, než se změní systém jejich financování, ale letos ještě nedostaly ani korunu. Ze zákona přitom musí svoje příspěvky dostat…«

http://www.maxovaradka.eu/z-tisku/penize-pro-klokanky-jsou-ale-ministerstvo-je-nemuze-vydat/

Také zde žijí české hendikepované děti, které nemají ani potřebné pomůcky, vozíky atd. – To vše je v druhém pořadí? Proč se nenajdou i pro ně finanční zdroje? Naše děti jsou lidé druhé kategorie?

Luděk Ševčík - OSVČ

Rozčilovat se zde je zbytečné. Neděle, 22.Května 2016, 19:03:6

Lidi jsou prostě jenom lidi a to, že někdo vystupuje jako aktivista, z něj ještě automaticky nedělá demokrata, humanistu a člověka eticky na výši.
Lidi jsou prostě jenom lidi a to, že někdo pracuje v neziskovce ještě neznamená, že je člověk morálně bezúhonný, jehož jediným cílem je konat dobro. Peníze dokáží zviklat i silné charaktery a pokud je možno čerpat je bez řádných pravidel a kontroly, i Vodičková po sobě dokáže zanechat spoušť. I když ona si možná nenamazala, ovšem zase neuměla asi hospodařit, tak si namazali jiní. Člověk je slabý a pokušení jsou silná.
Já mám ve veliké úctě všechny ty, kteří pracují ve svém volném čase a bez nároku na odměnu pro druhé. Jakmile se to však stane jejich zaměstnáním, vidím to jako práci jako každou druhou. Nevím, proč bych měl mít větší úctu k zaměstnanci neziskovky, než například k nějakému doktorovi, či třeba policistovi. O těch vím, že přímo zachraňují lidské životy, což u zaměstnance neziskovky asi nebývá tak časté.
Já bych preferoval, aby stát, pokud možno, převzal zpět svoji funkci a neplatil za ni servisní organizace. Vyšlo by to jistě levněji a byl by v tom pořádek. A hlavně by se zamezilo tomu, aby servisní organizace nemohly uměle vytvářet problémy, které by pak, za odměnu od státu, řešily.
Buď takto, nebo jasná a přísně stanovená pravidla.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Trochu starší info, nevím, co se změnilo (2007) Neděle, 22.Května 2016, 19:45:2

http://kvf.vse.cz/storage/1239810357_sb_sadovsky.pdf

»Z výše zmíněné zprávy [01] o rozsahu 39 stran je zřejmé, že dotace jsou rozdělovány naprosto nesystémově, například u dotací ze státního rozpočtu získaly subjekty se saldem v Praze více než 49 % z celkového objemu poskytnutých dotací, největšími příjemci byli Český svaz tělesné výchovy, Nadace rozvoje občanské společnosti a Horská služba ČR, o.p.s.

U dotací z rozpočtu krajů bylo 37% poskytnuto z rozpočtu Hlavního města Prahy, 15 % z rozpočtu Jihomoravského kraje a 8 % z rozpočtů Olomouckého a Středočeského kraje.

Největší podíl (33 %) směřoval do oblasti sociální věci a politika zaměstnanosti, dále do tělovýchovy (27 %) a Kultury a ochrany památek (12 %).

Oblasti, které jednotlivé kraje podporují, se značně odlišují. Například do oblasti Sociální věci a politika zaměstnanosti směřovala v krajích dotace ve výši 20 až 50 % vyjma Karlovarského kraje (0 %), Plzeňského kraje (4 %), Moravskoslezského kraje (9 %) a Královéhradeckého kraje (60 %).

U obecních rozpočtů je dotační politika zaměřena především na oblast tělovýchovy (38,6 %), ale mezi výší podpory jsou velké rozdíly.

Pro účely tohoto pojednání je důležitá celková výše poskytované dotace, která činí podle údajů roku 2007 téměř 15 miliard Kč (14.484.341).

Výdaje státního rozpočtu za rok 2007 podle státního závěrečného účtu [04] činily cca 1 041 miliard (1040,78 mld. Kč).

Z toho velmi lehce vypočteme, že poskytnuté dotace činí cca 1,5 % z celkových výdajů státního rozpočtu (1,440922 %).«

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

2015–2020 Neděle, 22.Května 2016, 19:56:44

http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/aktuality/4_statni_politika.pdf

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Pane Rusku, Neděle, 22.Května 2016, 20:20:41

komunikace s panem Ševčíkem zde má svoji historii, a zajisté bych si ho nedovolil ani ironizovat, a už vůbec ne nazvat trollem, kdyby šlo o první kontakt. Nicméně dávám Vám za pravdu, morální kodex zdejších diskusí bych neměl příliš napínat, lépe je tedy nereagovat a nechat poslední slovo jemu samému.

Žádáte o to, abychom se vrátili k tématu vymírání. Zdejší diskuse se mají týkat tématu, přesto krátce: To, co píši, není odmítání pomoci rodinám, nýbrž odmítání pomoci bankám (penzijní reforma) pod záminkou "nepříznivého demografického vývoje". Lišíme se v definici slova vymírání. Já mám vzdělání biologické a zemědělské (zootechnika). Pro mne vymírají sumatránští tygři, bornejští orangutani, balijští nosorožci. Existují dvě základní populační křivky (a samozřejmě přechod mezi nimi). Fakt, že člověk jako druh přešel (odlišil se tím od příbuzných lidoopů) k J-křivce, (silně se přemnožuje) sám o sobě vede k následným propadům. Ty jsou ovšem lokální. Fakt, že lýkožrout smrkový několik let po kalamitě z lesa prakticky zmizí, vůbec neznamená, že vymírá. Stabilní populace trvale neroste, trvalý růst je nutně neudržitelný a vede k odporu prostředí. Vámi požadovaná natalita 150 tisíc novorozenců ročně by při nízké dětské úmrtnosti znamenala takový trvalý růst (převyšovala by trvale mortalitu bez ohledu na prodlužování délky života atd.) To je neúnosné, a tudíž nežádoucí. Stabilní populace cyklicky mírně roste a zase mírně klesá (s-křivka).
Natalita kolem 100 tisíc novorozenců ročně není žádným vymíráním. Je to deset milionů narozených za sto let. Při střední délce života (pozor, ona roste) pro jednoduchost 75 let a zanedbatelné dětské úmrtnosti by cokoli nad 133 tisíc porodů znamenalo růst populace. Vašich stopadesát tisíc je prostě cesta do neštěstí.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Děkuji panu Bittnerovi za vyvrácení některých mýtů o neziskovkách Neděle, 22.Května 2016, 20:45:37

To, čemu souhrnně říkáme neziskové organizace, je celá řada právních forem (spolky, nadace, ústavy atd), které mají velmi různé oblasti působení.

Předmětem převážně pravicové kritiky jsou zejména organizace věnující se humanitární činnosti, jejichž představitelé často mají nežádoucí politické názory, jsou podezřelí z tzv. sluníčkářství. Je i řada neziskových organizací, které žádné dotace nezískávají.

Kritiku těchto organizací daleko lépe než zde pan Ševčík a pan Rusek formuloval Václav Klaus. V Klausově ideální světě existují jen: a)na jedné straně soukromé podnikatelské subjekty, které si vydělávají a stát má do jejich činnosti zasahovat co nejméně, b)na druhé straně politická moc o kterou soupeří politické strany ve volbách.

Stát bby neměl podporovat jakoukoliv organizovanou činnost, která nepodléhá politické kontrole. Tyto Klausovy téze jsou součástí jeho boje proti konceptu občanské společnosti.

Výsledkem tohoto Klausova ideálu by bylo to, že velké ekonomické organizace veřejný prostor zcela ovládnou, protože nikdo jiný nebude slyšet. To se už ostatně do značné míry děje. A ukazuje se, že ekonomické subjekty můžou ovládnout i stát prostřednictvím politických stran jako je ANO.
Sdílet

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Klokánky zde zmiňované Neděle, 22.Května 2016, 21:22:21

mimochodem provozuje nezisková organizace Fond ohrožených dětí.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Panu Jedličkovi Neděle, 22.Května 2016, 23:31:3

Díky, pokud můžete, tak prosím o reakci pod tu natalitu. Tedy zde, díky:

http://denikreferendum.cz/clanek/22925-stat-na-strane-tech-z-nichz-kapitalismus-sdira-kuzi

Tomáš Tožička - Praha

Hmmm Pondělí, 23.Května 2016, 10:37:13

Tak z toho, co tu píše Rusek jasně vyplývá, že peníze dostávají především "podpůrné" organizace, které by stát musel financovat ať v té, či oné podobě. Pan Rusek ale účelově zapomíná, že k těmto penězům je třeba připočíst 10 % - 50 % na tzv. spolu-financování, tedy příspěvek z vlastního rozpočtu, většinou z privátních zdrojů. Takže takto zprostředkovaná péče o občany přijde stát mnohem levněji, než kdyby to zadával, nebo dělal sám.

Podpora neo-marxistických spolků skutečně není kryta z veřejných zdrojů. Ta představa by byla k srdečnému smíchu, kdyby nezaváněla krypto-fašismem.

Kritizovat jakoukoli organizaci je možné a užitečné, ale to se jeden nesmí psát nesmysly. U jednoho to může být jen prostou neznalostí, u druhého zase zlou vůlí. Taky možná dobře placenou ;-).

Luděk Ševčík - OSVČ

Je toho třeba opravdu znát víc. Pondělí, 23.Května 2016, 12:43:12

Zdroje financování i to, jak to vlastně s tím spolu-finacováním je. Třeba by občané měli vědět, že pokud jako podnikatel podpořím neziskovku, tak je to většinou z peněz, které bych jinak musel odvádět do státní kasy. Odečtu si to z daní. Prakticky se tedy jedná o financování ze státní kasy. Stát na tom nic neušetří. Jen nemůže rozhodnout sám, jak s penězi naloží, zda je použije na něco učelnějšího.
Svého času bylo tohle fincování zdrojem kritiky levicových aktivistů. Ovšem časy se mění.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Mzdové náklady Organizace pro pomoc uprchlíkům Pondělí, 23.Května 2016, 13:23:17

pan Rusek spočítal na 24 tis na osobu. To odpovídá hrubé mzdě něco přes cca. 14 000 Kč. Není korektní to srovnávat s minimální mzdou, což nejsou mzdové náklady na pracovníka s minimální mzdou.

Luděk Ševčík - OSVČ

Ano, hrubé náklady jsou jiná věc. Pondělí, 23.Května 2016, 13:44:7

Mzdové náklady na jednu minimální mzdu jsou 13266 Kč. Ovšem mzdové náklady při mzdě 14 000 hrubého jsou 18760 Kč, takže je třeba tu hrubou mzdu navýšit na 18 000, aby byly náklady 24 tisíc. I tak však hádáme z křišťálové koule, protože neznáme počet plných úvazků a podobně, neznáme rozčlenění "ostatních služeb". A navíc pan Rusek vcelku korektně píše o tom, že " mzdové náklady 24 tisíc na osobu. V průměru. Toto číslo neodpovídá prekarizované práci, kdy minimální mzda v ČR je 9900 Kč na osobu...". To vám asi pane Kubičko uteklo.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Panu Tožičkovi – státní výdaje a nemožnost veřejné kontroly Pondělí, 23.Května 2016, 14:17:28

Idea neziskovek, kdy lidé, kteří chtějí dělat něco užitečného, jsou státem nějak podporováni, je jistě sama o sobě chvályhodná. Kdyby... Kdyby to ovšem nebyla podpora jen pro jedny a pro druhé nikoliv. A kdyby bylo možné ověřit, zda peníze opravdu plní společensky prospěšný účel. A také kdybychom věděli, zda státní výdaje nejsou spíše nesystémové a korupční praktiky, které se za ctihodnou práci jen halí.

Pokoušel jsem se najít na internetu, kolik set milionů bylo třeba právě loni vydáno na podporu NNO, ale nic jsem nenašel. Také jsem nenašel metodologii rozdělování peněz, KDO posuzuje, který projekt podpořit a který již ne a hlavně jakým transparentním způsobem jsou ti, kdo peníze přidělují, vybíráni... Že bych byl jen nepřející?

Problém, který jsem výše uvedl, jsou veřejné výdaje (kdy ani ty 3 miliony přece nejsou zanedbatelné), kde jde v prvé řadě o netransparentnost:

»…je zřejmé, že dotace jsou rozdělovány naprosto nesystémově, například u dotací ze státního rozpočtu získaly subjekty se sídlem v Praze více než 49 % z celkového objemu poskytnutých dotací«

Je zřejmé, že na peníze "dosáhnou" spíše ti, kteří mají často příslušné konexe na ta místa, kde se o penězích rozhoduje. Tedy námitka spočívá v netransparentnosti a z faktické nemožnosti, aby široká veřejnost měla svoje peníze ve státním rozpočtu alespoň částečně pod svojí kontrolou. – To za prvé.

A pak u výše zmíněného příkladu je zde vůbec otázka, zda existuje společenský konsensus po té či oné práci, zda jsou finanční zdroje – když na jiné a p o d s t a t n ě j š í věci (hendikapované děti) zdroje nejsou. Zde jsem uvedl srovnání výdajů na volnočasové aktivity imigrantů vs. Klokánky. Toto je konkrétní situace, ale přesto jen a pouze příklad.

Pokud zde bude konsensus, že věc je podstatná, tak to má řešit přímo a plně profesionálně stát. A zde pak musí být dohled a musí být jasno třeba v tom, zda neziskovka o 40 lidech potřebuje opravdu 6 lidí v administrativě atd.

Takže hlavní problém je netransparentnost, na dotaci NENÍ NÁROK, jedno sdružení ji dostane jiné nikoliv. – Jaká je zde kontrola? Pane Tožičko? Jakou máme jistotu, že při udělování dotací nepřevládá systém "já na bráchu, brácha na mě"? A co říkáte na tuto formulaci?

»Všeobecné podmínky pro poskytnutí dotace: Dotace má neinvestiční charakter. Na poskytnutí dotace není právní nárok. Zamítnutí je konečné a nelze proti němu podat stížnost ani odvolání.«

http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Programy-a-dotace/Dotace-pro-nestatni-neziskove-organizace-2015

__

PS: Toto jsem četl a výhodám spolufinancování rozumím, 2010: http://denikreferendum.cz/clanek/1987-dotace-nebo-zakazky

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pane Ševčíku a Rusku Pondělí, 23.Května 2016, 15:26:38

s tou hrubou mzdou máte pravdu, cca 14 000 je čistá mzda, ne hrubá. Ale i tak není pracovat u Rozumka žádný zlatý důl.

Panu Ruskovi:

To čemu říkáte kontrola veřejnosti je politická kontrola, o které mluví Klaus. Předpoklad, že by to, co dělají neziskovky, mohl dlat stát lépe a úsporněji je neodněny. napříkad v oblasti náhradní rodinné péče vytvořil stát jen dětské domovy, které fungují hůře než pěstounská péče nebo i Klokánky a ani nejsou úspornější.

To jak, neziskovky vynakládají prostředky z grantů a dotací jistě musí být kontrolováno, ale má to své meze, protože by se administrativa mohla stát hlavní náplní jejich činnosti a musle by se vytvořit obludná a nákladný kontrolní aparát.

Například: v podmínkách grantu je, že mzdové prostředky jsou vynakládány na pracovníky, kteří 80% procent pracovní doby věnují přímé práci s klienty /na rozdíl od administrativy, psaní zpráv, porad atd.). Ovšem administrativa spojená s prokazováním přímé práce se za 20% pracovní doby stihnout nedá. To je skutečný příklad z praxe.

Požadavek, aby byl na podpoře té které organizace politický konsenzus se míjí se smyslem neziskových organizací. Ty odrážejí různorodost zájmů občanské společnosti. Někoho zajímá fotbal, někoho ochrana přírody, kulturní dědictví nebo hendikepované děti

Proč jste si vlastně jistý, že se "konsensus" veřejnosti neobrátí proti tomu, na čem záleží Vám? Nemáte zaručeno, že budete vždy ve většině.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Nicméně transparentnost Pondělí, 23.Května 2016, 18:53:44

zde prostě není. A číslo 49 % objemu dotací jen pro Prahu, pokud to čtu správně, mluví jasnou řečí...

Každý systém potřebuje opravné a kontrolní mechanismy. A my si vybereme, zda budeme hlasitě volat VŠE JE V POŘÁDKU, nebo – jako daňoví plátci, protože státní kapsa je i naše kapsa – budeme jevit zájem o to, aby se s penězi nakládalo hospodárně. A zde je pochybnost plně na místě.

Státní úředníci v komisích, které přerozdělují stovky milionů si jistě zaslouží naši plnou pozornost. Nevíme kdo to, kolik jich je, kdo je vybírá, vlastně nic.

Martin Profant - Praha 7

Michalovi Ruskovi Pondělí, 23.Května 2016, 19:33:29

Pokud neziskovka čerpá peníze ze státního rozpočtu či z jiného veřejného rozpočtu (EU, kraj, obec), svazují ji nejen poměrně striktní pravidla obecná, ale obvykle i smluvní (u MŠMT, GA ČR, TA ČR, u operačních fondů EU je smluva, která jde nad zákonné povinnosti pravidlem, u jiných institucí vám to ze zkušenosti neřeknu). Rozsah toho, co je poskytovatel oprávněn kontrolovat, je podstatně větší než firmy, která je živa z veřejných zakázek. O povinnosti zveřejňovat zprávu jako je ta Rozumkova, ze které jste dozvěděl řadu informací, které byste napřílad z Pražského dopravního podniku nikdy nedostal (a tento podnik nakládá s veřejnými prostředky podstatně vyššími , než jsou veřejné prostředky čerpané všemi neziskovkami působícími ve vzdělání a lidskoprávní agendě u nás dohromady).

A pokud nevíte, kdo je v komisích, které rozdělují ty miliony z veřejných peněz, tak je tu snadná pomoc. Jednotlivé instituce ta jména zveřejňují a pokud se Vám je nepodařilo dohledat, zeptejte příslušného ministerstva nebo agentury, poskytnou vám je. Opět, totéž neplatí o složení komisí pro různá výběrová řízení, ve kterých se rozdělují podstatně větší peníze.

Takže prosím přístě: "Nevím kdo to [je], kolik jich je, kdo je vybírá, vlastně nic." Nikoliv nevíme.

Nesouhlasím s Jiřím Kubičkem, v mnoha případech by stát, kraj, obec mohly dělat efektivněji to, co dělají nezizkovky. a hlavně by to dělat měly. Od koordinované sociální a vzdělávací péče o děti z vyloučeného prostředí až po provozování některých forem protidrogové prevence. nicméně nezizkovky v těchto oblastech působí, protože to stát atd. nedělá. Dělají v tomto případě co nejlépe, byť špatně, práci za někoho, kdo se na to vykašlal.





Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

14 000 čistého v neziskovce je málo? V regionech je to běžná mzda Pondělí, 23.Května 2016, 19:39:19

A možná taky 18 tisíc čistého, pokud jde z části o poloviční úvazky. Detaily přece neznáme.

A ještě srovnání mezi kraji v ČR a mezi ženami a muži:

Medián: Celá polovina žen ve Zlínském kraji měla v roce 2014 plat nižší, než 18 200 Kč – ovšem, pozor, h r u b é h o, pane Kubičko, když jsme u této skutečně prekarizované práce.

Naopak v Praze měla celá polovina mužů plat vyšší, než 30 200 Kč, což u mužů a zde odpovídá průměrné mzdě vyšší, než 39 tisíc Kč.

Srovnání průměru a mediánu platů ve Zlíně také vypovídá o mnohém. Průměr platů žen je zde vyšší jen o 1800 Kč, zde měly ženy průměr necelých 20 tisíc. U mužů v Praze je ten rozdíl 8800 Kč, což je markantní.

https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt&zo=N&pvo=MZD07&nahled=N&sp=N&filtr=G~F_M~F_Z~F_R

* * *

Panu Profantovi:

Transparentní data si nepředstavuji tak, že se musí žádat.
Chci kliknout na ROZPOČET ČR, pak chci jasně najít veřejné výdaje na NNO - jasná čísla - a pak třeba přes další rozcestník po několika kliknutích najít i jména lidí, kteří na našimi penězi bdí.

Možné to je, ale není vůle.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Prekarizovaná práce Úterý, 24.Května 2016, 06:13:3

znamená práci nejistou, není to určeno výší příjmu.

Martin Profant - Praha 7

Michalovi Ruskovi Úterý, 24.Května 2016, 10:57:13

Ano, ale tu transparentnost chcete předpokládám pro celý rozpočet. Zatímco tady byla řeč o nezizkovkách a přijnejmenším v ševčíkovském podání to vyznělo jakoby právě u nich byla netransparentnost nějak vyjimečná. Což není, spíše naopak.

Nebyl by problém najít neziskovky, kde jsou některé platy opravdu nadprůměrné, ale nebude to ta Rozumkova. Zrovna tam by podle struktury dotací 18 tisíc jako půlúvazek prošlo nejvýše řediteli.

Nevím sice, jak jste dokázal z mediánu udělat polovinu, ale budiž. Ovšem těch 39 000 z něj nejde odvodit ani hodně kreativní chybou.


Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Smekám hluboce Úterý, 24.Května 2016, 22:09:19

před všemi, kdo pracují za malý pěníz v neziskovkách, nebo i mimo ně, a vytvářejí s k u t e č n é hodnoty. Bylo by pěkné, kdyby i zde vznikla širší shoda na tom, co je skutečná práce pro společnost – opravdu užitečná a bohulibá.

"Neziskovky" jako Evropské hodnoty a další "simulakra" neziskovek, jsou však pijavice na státní kase a principu dobrovolnictví. Pěkné ideje tunelují.

A také musím zopakovat, oněch 49 % objemu výdajů pro Prahu. Zde je korupce a konexe více než zjevná.

Martin Profant - Praha 7

Jak jednoduchý svět Úterý, 24.Května 2016, 23:46:55

Dotace šla do Prahy, byla to zjevná korupce.
Jak prostý a přehledný svėt prostoduché závisti.
Co na tom, že např. ČSTV sídlí v Praze, ale působí celorepublikové, o Horské službě nemluvě.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Za státní peníze? Čtvrtek, 26.Května 2016, 11:45:33

Pane Profante, nevím přesně, kdo vás platí, ale pokud pracujete na veřejné škole, tak asi daňoví poplatníci? Rozumím správně, že vy věnujete obrovské množství času nikoliv přemýšlení o tom, jak lépe učit a hlouběji předávat moudrost tomu, abyste mi sdělili moudrost typu: »Jak prostý a přehledný svėt prostoduché závisti.«

https://ff.zcu.cz/kfi/people/staff.html?osoba=6194

To mě zde opravdu chcete vaším typicky povýšeným způsobem umravňovat a ještě mj. i za moje peníze? To si dovolujete opravdu příliš... A o co vám zde jde tvrzením, že rozdělování peněz z centra je čisté jako lilie? Pochopí to někdo?

* **

Pokud máte billboardy Lidlu, pane Profante, tak v regionech je nástupní plat 13-14 tisíc (v lepším případě), v Praze 16-18 tisíc. Proč? Protože v Praze je přece vše dražší – dokola se opakuje. Zřejmě tedy v Praze bydlí všichni v drahých podnájmech a nikdo ve vlastním. Zřejmě všichni platí to dražší bydlení někam zcela pryč, asi UFOnům. A zřejmě pro celkovou drahotu všichni chtějí jít do Prahy...

Teď jsem vezl zdravotní sestru z Brna. V Brně je často zvykem, že místo nástupního platu 19 tisíc se napřed zaměstná jen jako zdravotní asistent, třeba i na dva roky. Za 12 tisíc nástupní plat. Toto by v Praze nikdo nedělal, ale v regionu je to běžná norma.

Taky mi říkala, že sestry (i bratři) jezdí do Saudské Arábie na rok. Vydělají se během té doby milion...

Běžte se zeptat úředníků, státních úředníků, jaké jsou platy na stejné pozici třeba v Olomouci, a jaké v Praze.

Zjistěte si platy učitelů v Praze a někde v regionu, po stejné době. Ty mimo Prahu jsou vždy nižší. Atd.

Nebo se zeptejte na platy na poště. V regionu a v Praze.

Praha je centrum, sem tečou peníze z celé republiky, zde sedí tisíce a desítky tisíc lidí v kancelářích a preřozdělují. Mají doma manželky a rodinné příslušníky. Mají zde svoje přátele a přátelé přátel zase svoje známé. A všichni spolu mluví a pomáhají si.

Do Prahy jde ročně 6 mld. na Kavčí Hory a rozhlas – z chudých regionů. Atd. A pak Praha např. volí statisticky významně TOP a zájem TOP se také do všech regionů – za peníze z regionů – právě z Prahy vytrubuje.

Takže jistě, je zde administrativně řada center, které pak část peněz přesunou mimo Prahu.

* * *

A řešení? Jen a pouze geografická dislokace, což je problém. Protože zde nejde o lacinou nenávist mimopražáků k Pražákům. Tak se chová každý systém, to je vlastnost CENTRA obecně.

Řešit by to šlo, pochopitelně, ale to by musela být v ů l e. Jenže tato vůle geograficky je - opět - v Praze. Takže tak.

V Praze je víc informací o tom, kde nějaké peníze na něco jsou, v Praze se víc lidí, třeba i v hospodě, o tom dozví... Takže jistě si nemyslíte, pane Profante, že je vše dokonale andělsky čisté. Takže váš postoj – kterým je místo společného hledání lepšího světa vlastně téměř vždy názorová oponentura – nechápu. Ale co... A přesně rozumím, o co vám jde.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

O etické výšině Martina Profanta: »Jak prostý a přehledný svėt prostoduché závisti.« Čtvrtek, 26.Května 2016, 12:21:46

Kdyby si dal někdo práci a prošel by celý diskusní prostor na DR, tak by si mohl udělat seznam, jaké hodnoty hájíte, pane Profante. Co jste podpořil a kam směřujete. Jaké praktické návrhy jste vymyslel a jaké za svoji dráhu dokonce i prosadil.

Prozradíte?

ALe možná by se jen ukázalo, že vy se v ž d y postavíte statisticky významným způsobem – myslím, že spíše intuitivně a podvědomě – na stranu mocných, tedy tam, od koho lze očekávat finanční přízeň a kariérní postup. Vy si nebudete nikdy pálit prsty názory, "které se nehodí", nepůjdete hrdinně do autentické názorové opozice, protože je to přece pozičně r i s k a n t n í. Vy přece pro etiku a morálku děláte dost – o etice a morálce píšete knihy.

Vy přece nastavujete vysokou laťku lidské komunikace:

»Profant, Martin: Jakou kulturu potřebuje interkulturní dialog o lidských právech?, Filosofický časopis.«

Vy spolupracujete s vládou a pomáháte pečlivě udržovat status quo, kterého j s t e nedílnou součástí. Proto právě od vás nelze očekávat jakoukoliv podporu pro cokoliv dějinně progresivního – proto jste zde předvedl nízké uplivnutí malého českého člověka, který "o morálce káže", ve vašem případě doslovně. Vy máte právo druhé urážet a toto právo je přece prokázané dlouhým seznamem vašich textů. Sám sebe považujete za morálního leadera politické filosofie v naší zemi. – Ano, a realita kolem pak podle toho přesně vypadá.

Měl byste napsat učenou stať o tom, že v každém politickém uspořádání se zcela zákonitě najdou lidé, kteří nadřadí osobní prospěch veřejnému blahu a že je vždy jen a pouze otázka času, než k tomu dojde. A dojde k tomu zákonitě. Protože většina lidí hájí svůj prospěch v prvé řadě, pokud tedy jde o vlastní kapsu, a snad každý té vlastní kapse časem přizpůsobí i své m y š l e n í a rétoriku. Jste toho dokladem.

Ostatně jiným příkladem je Vladimír Dlouhý, před rokem rokem 1989 velký komunista a šéf stranické buňky v Prognostickém ústavu (dokonce dal stranickou důtku Ransdorfovi), dnes pro změnu v žoldu Goldman Sachs v roli šéfa Hospodářské komory hájí zahraniční kapitál, aby u nás byly stále tak nízké mzdy, ba co dím, místo mezd pouhé směšné almužny (viz výše).

Ale možná vám ve své namyšlené nízkosti křivdím, pane Profante. Napsal jste někdy nějaký rozbor nebo analýzu, proč je u nás tolik nízkých platů? A také mi unikla vaše levicová sociální podpora obyčejných lidí, možná se všemi silami snažíte upozornit, že když je v Německu i jinde na Západě minimální mzda 40 tisíc korun, že není v pořádku, aby u nás byla jen 9900 Kč? Předem vám děkuji za odkazy na t a k o v é analýzy a další konkrétní výstupy, v nichž jste se dobral kořenů a příčin ve vašem neprostém světě, ve kterém chybí závist a který se tak liší od toho mého světa:

»Jak prostý a přehledný svėt prostoduché závisti.«

Ta učená stať by se mohla třeba jmenovat: "Jak jsem skrze osobní příběh sám na sobě podstatu světa pochopil"… Mohl byste se tím zapsat nesmazatelně do dějin.

http://mpf.flu.cas.cz/cz/profant/profant

»Expertízy

K tématům, jimž se věnuje, poskytuje také odborné expertízy pro státní správu.«

Martin Profant - Praha 7

Ještě se Vám přiznám k něčemu Čtvrtek, 26.Května 2016, 14:16:38

Čtyři roky jsem se dost zásadně podílel na rozdělování peněz nezizkovkám, celkově šlo ročně o nějakých šedesát milionů.

JInak z Vás opět mluví táž prostoduchá a nízká závist. Mám opravdu na rozdíl od Vás pořád ještě reálnou možnost prodávat své znalosti a schopnosti politikům. Nedělám to, protože si to můžu dovolit a vím, že je to moje nezasloužená výhoda, jsou lidé, kteří to štěstí nemají.

A zcela arogantně.
Rozbor toho, že jsou u nás nízké mzdy a proč, ten umí napsat kdekdo. Stejně špatně jako bych to napsal já -- těch pět, šest, kteří to umí napsat dobře,se tomu věnuje celou tu dobu, co já své ekonomické vzdělání zapomínám. Zatímco je v této zemí opravdu jen pár lidí, kteří napíšou ten článek o interkulturním dialogu tak dobře jako já, prostě patřím mezi těch pět, šest, kteří se tomu věnují :-)

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Rusku Čtvrtek, 26.Května 2016, 14:29:12

možná byste se mohl před lustrováním pana Profanta napřed trochu zamyslet, jestli náhodou nemá pravdu. Výrok: "A také musím zopakovat, oněch 49 % objemu výdajů pro Prahu. Zde je korupce a konexe více než zjevná." je prostě nesmysl, z toho, že jde tolik peněz "do Prahy" opravdu plyne jen to, že tam mají centra celorepublikové instituce, které je pak samy přerozdělí dál. Může jich přerozdělit méně, než by bylo vhodné, může je získat konexemi, ale z toho, že sídlí v Praze, to prostě neplyne.

A jen tak mimochodem, ti prodavači, učitelé, zdravotníci, co mají v Praze vyšší plat, ti taky patří mezi ty, "co spolu mluví"?

Lenka Vytlačilová - metrolog

Čtvrtek, 26.Května 2016, 14:36:40

Platové tabulky státních zaměstnanců jsou jedny pro celou republiku. Praha nemá v tomto směru výsady.
Že lidé chtějí do Prahy je pochopitelné, je tam práce.

A k těm cenám bydlení. Garsonka v Praze v suterénu s oknem, ze kterého vidíte nohy okolodoucích v ulici, co má rodinu stojí vice než dům kousek od Prahy

Martin Profant - Praha 7

MIchaelovi Kolaříkovi Čtvrtek, 26.Května 2016, 14:57:29

Dík za zastání. Ale -- ona už to napsala Lenka Vytlačilová -- učitelé a zdravotníci v Praze vyšší platy nemají, jen náklady. Mimochodem se tím Praha liší od spousty evropských hlavních měst, ve kterých se v tabulkách ty vyšší náklady zohledňují.

Celkově táhne vyšší přijmy v Praze to, že v ní sídlí většina bank a velkých podniků, ať už podnikají kdekoli -- např. boleslavská Škodovka --, mezinárodní management, státní správa a přibližně polovina kapacit vysokých škol. Těm ostatním poskytuje Praha lepší přístup k pracovním příležitostem (studentky z Plzně jezdí v nezanedbatelné míře za prací do Prahy), málokdy však významně vyšší mzdy.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Kolaříku, Čtvrtek, 26.Května 2016, 15:04:43

domníváte se, že při rozhodování o přidělení dotací v nejasně ošetřeném sektoru nemohou hrát roli známosti?

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Tabulkové platy – Lence Vytlačilové. Čtvrtek, 26.Května 2016, 18:28:43

jsou jedna věc, realita druhá. Ptám se na to často lidí, které potkávám. Jak je možné, že Praha dostává více peněz a reálně má více peněz na výplaty i ve státním sektoru, to si vysvětlit neumím, ale je to tak.

Ale jistě to tak není všude, vždy závisí na osobním ohodnocení, atd.

A tu informaci mám z různých míst, třeba úředníci, kteří jedou do Prahy na školení pak zjistí, že na stejné pozici se v Praze nebere 16 tisíc, ale 20 tisíc atd. Nebo již zmíněné sestry atd.

K tomu bydlení:

Zhruba 3/4 obyvatel Prahy bydlí dnes už ve vlastním. Ten dokola omílaný "argument", že mj. p r o t o musí být v Praze vyšší mzdy, je tak jen zástupný. Praha je centrum země a platy zejména firem, které zde mají centrály, jsou pochopitelně vyšší. (A také není pravda, že všichni splácejí hypotéku, a proto musí mát vyšší plat...)

http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ctyri-petiny-cechu-bydli-ve-vlastnim-na-prijmu-nezalezi/r~d172aaf4b5a411e3b4c00025900fea04/

Jednou jsem zpovídal mladého zdravotníka z Prahy z Vojenské nemocnice. Ten mi říkal, že v Praze je dnes nový trend: Důchodci pronajmou svůj byt a jedou na zimu třeba do Thajska, kde je to vyjde již levněji... Ale to je vlastnost každého CENTRA, to není jen Praha. Ten problém je v nedostatku přebytku sociálního bydlení, který zatím pan Dienstbier neuměl prosadit:

http://denikreferendum.cz/clanek/22512-socialni-bydleni-nema-podporu-cele-koalice-hrozi-jeho-osekani-varuji-spolky

Kolik energie a času věnoval pan Profant třeba tomuto problému?

»I když sociální bydlení nezahrnuje pouze existenci „sociálního bytového fondu“, je zřejmá značná rozdílnost v objemu sociálního bydlení v jednotlivých zemích EU. Pokud se podíváme na podíl bytového fondu sociálního bydlení na celkovém bytovém fondu, zjistíme, že Nizozemsko, Rakousko a Dánsko dosahují nejvyšších hodnot (32 %, 23 % a 19 %) oproti průměru EU (8,3 %), zatímco země z východní Evropy a Středozemí mají podíl sociálního bydlení na celkovém bytovém fondu nižší než 5 %.«

http://www.mpsv.cz/files/clanky/22514/Koncepce_soc_bydleni_2015.pdf

Sledujme vždy, o co komu jde a jaké h o d n o t y kdo (třeba v dobře placené práci z našich daní) hájí. Možná to bude v prvé řadě zájem geopolitiky NATO nebo EU.

Ivo Horák - Praha 3

Pražákům těm je tu hej Čtvrtek, 26.Května 2016, 19:40:52

Dovolte, pane Rusku, abych se jako Pražan vyslovil k Vašemu příspěvku.
Ano, v centru Prahy bydlí dnes obyvatelé většinou ve svém. V některých případech dostali byty k odprodeji opravdu za zlomek, třeba pětinu, tržní ceny. Obce za domy leckdy obdržely vlastně jen to, co do prodávaných (lacino přenechávaných) nemovitostí (na opravy a modernizaci) daly. V soukromých domech platí lidé nájem (třeba 3x vyšší než platí výše uvedení na splátkách). Píšu o tom otevřeně a běžně to kritizuji, přestože sám jsem měl štěstí, "náš" prvorepublikový činžák byl postaven družstvem, a proto nebyl restituován.
Jako Pražana si teď představme důchodce. Bydlí-li v bytě prvního typu, může jej pronajímat a strávit nějaké to léto, či rok, na chalupě, má-li ji (příp. i v Thajsku). Snadno tak měsíčně získá příjem ve výši jednoho, i dvou důchodů. Jinému důchodci, třeba spolužáku z domu vedle, pohltí nájem bytu, a to již měnil za menší, třeba 80% důchodu, takže si musí každý čtvrtrok oběhávat úřady, aby dostal příspěvek. Opravdu velké množství starousedlíků se muselo na stará kolena vystěhovat. Někteří si tak uvolnili ruce (mají dnes peníze), jiní se se ztrátou domova nesmíří nikdy.
Důchodce, který platí za náklady spojené s bydlením celkem přiměřenou částku, je na tom se stejným důchodem často o dost hůř než jeho vrstevník na venkově nebo v menším městě. Totéž platí ovšem i o platech. Hlavním důvodem je ovšem jiný způsob života v Praze. Jistě, mnozí žijí skromně, postaru. Nicméně člověk, který opravdu odešel do důchodu, nezmění přece až tak razantně svoje letité návyky a způsoby. V hlavním městě je pro daleko vyšší procento lidí normální jít častěji do divadla (ceny asi znáte), do kina, na výstavu nebo na koncert. O sportu třeba nemluvě. A co cukrárny, kavárny nebo restaurace. Co naopak normální není, to je sousedská výpomoc. Podobně pěstování zeleniny, neřku-li chov domácích zvířat. S prostředím souvisí také potřeba výletů do přírody, jež není většinou v docházkové vzdálenosti. Nic není samozřejmě jednoznačné, vlastní domy, běžnější mimo velká města, prodraží často opravy a nákladnější je i vytápění. Odměnou je ovšem vlastní pozemek a více místa.
Můžete si říci, že na obyvatele mimo centrum nahlížím spatra. Chtěl jsem však jen doložit, že 5, 10 nebo 15 tisíc disponibilního příjmu neznamená v Praze tolik, co v naprosté většině našich sídel.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Díky za poznámku – panu Horákovi Čtvrtek, 26.Května 2016, 22:31:12

»Chtěl jsem však jen doložit, že 5, 10 nebo 15 tisíc disponibilního příjmu neznamená v Praze tolik, co v naprosté většině našich sídel.«

Mimochodem moje máma když už bydlela sama měla v Olomouci v nikoliv luxusním 2+1 nájem s inkasem asi 9000 Kč, pro srovnání. Takže jí poté, co si i ona oběhala úřady a dobrala vdovský důchod zbylo možná 500 korun... A to není Praha.

Otázka je, co z toho tedy chceme doložit. Je to obhájení, že za stejnou práci (v soukromých firmách jistě, ale i ve státních, viz mj. pošta) se v Praze "právem" dostane vyšší mzda? U soukromých firem to neovlivníme, to víme.

Pane Horáku, dále píšete:

»Hlavním důvodem je ovšem jiný způsob života v Praze.« –

Myslíte, že v menších městech si nechtějí zajít do divadla nebo na koncert? Nebo máte pocit, že i levný koncert zde nestojí třeba 300 nebo 500 korun? A pro rodinu je to výdaj 800 nebo 1200 Kč? Tedy pro řadu zejména neúplných rodin nemožné? – Takto přece nejde uvažovat.

A v malých městech (nikoliv na vesnicích) si občané nějakou samovýrobou na zahrádce také nepomohou... Ano, je zde blíže do lesa. To jistě...

Za zmínku stojí, že Praha má vyšší koeficient na občana, než menší obce (údajně proto, že zde musí obstarat úřady). Dále ovšem stojí za zmínku, že "bohatost" Prahy je z velké části (kromě těch platů) skrze turisty, kteří každý rok nechají v Praze kolem 110-140 mld. korun. – Tyto "snadné" peníze jinde chybí, a proto je ten rozdíl. – Statisticky pak i v mentalitě. A jde to měřit i ve volbách (vysoká podpora pravicových stran jen zde). Vliv proniká do médií, což je známý a kritizovaný "pragocentrismus".

Ale směřoval jsem k tomu, že je zde – obecně v ČR – nedostatek sociálního bydlení. A to by pak snížilo i cenu bydlení v Praze, a snížilo by to pak i jistou "přezíravost", kterou každé lépe placené centrum vůči regionům typicky trpí. Protože ti, kdo byty mohou v Praze draze pronajmout, o tuto možnost aspoň částečně přijdou.

Původně to vše vzniklo ze srovnání výdajů ze státních peněz, kde na jedné straně nejsou peníze na opravu potřebnou práci v neziskovkách. Na straně druhé je zde ZCELA NETRANSPARENTNÍ rozdělování peněz, které se jistě děje z části skrze konexe.

Autor textu napsal: »Pokud je Evropa něčím nejlepší na světě, pak je to právě svou schopností detekovat nespravedlnost a ochotou napravit ji.«

Sice je to trochu v jiné oblasti, ale ten "problém" s Prahou spočívá v tom, že je zde pak zcela jiné vnímání jednak cen (co je drahé a co je levné), ale pak i sociálního nastavení podpory v ČR. A pokud to pan Bittner myslel poctivě, tak jde nepochybně i o nezvyšování rozdílu mezi Prahou a regiony.

Chybí zde podstatnější diskuse na téma,

1) zda rozhodujeme správně v oblasti NNO, tedy na co peníze jít mají, na co ne – viz miliony na p o d p o r u vyšší imigrace, zde by zřejmě 60–80 % obyvatel uvítalo, kdyby v prvé řadě byla podpora projektů pro naše potřebné, protože na ně peníze často nejsou (viz Klokánky)

2) zda je zde transparence v přerozdělování, tedy zda když je shoda v tom, na co se peníze dát mají, zda nerozhodují konexe a známosti, opravdu zde není jakákoliv záruka, že by zde transparence a tedy elementární spravedlnost byla

Takže v konkrétním příkladu jedné neziskovky se ukázalo, že jejich zdroje na mzdové prostředky nejsou až tak zanedbatelné, jak tvrdil autor textu (u jiných neziskovek tomu tak ovšem často je).

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Panu Profantovi (mimo téma) Čtvrtek, 26.Května 2016, 22:40:45

Pane Profante, možná si přece jen ještě projděte ten seznam vašich děl, protože tam máte časté duplikáty. Seznam pak vypadá delší. Někdo by pak mohl získat dojem, že je to úmyslně, protože když od rána do večera sledujete – ve své práci – zdejší diskusi na DR, že pak nemáte čas na nic jiného. Což pak zejména u vaší m o r á l n í filosofie nevypadá dobře. A v každém případě to nesvědčí o vaší schopnosti při kontrole a práci s daty. http://mpf.flu.cas.cz/cz/profant/profant

Martin Profant - Praha 7

Michalovi Ruskovi Čtvrtek, 26.Května 2016, 22:55:29

Doporučuji, abyste si pročetl kodex. Pečlivě. Ona ani hloupost neomlouvá všechno.

Ivo Horák - Praha 3

Praha a Olomouc jsou (dosud krásná) kulturní města s ne až tak odlišnými poměry Čtvrtek, 26.Května 2016, 23:36:54

Pane Rusku, v zásadě tady s Vámi souhlasím. Nejsem nikterak pro vyšší koeficient na občana v Praze ani pro vyšší platy v státním sektoru.
Ve velkoměstě se peníze "rozkutálejí" mimořádně snadno. Teď myslím ty veřejné. V městečkách (Litomyšl, Svitavy) měli místní např. chodníky kompletně obnovené někdy v roce 1994. Leckde se to nyní s náměstími přehání (když jsou ty "evropské" peníze). V Praze je např. na Žižkově určitě polovina chodníků dosud v nepořádku, přestože v domech kolem bydlí 5x až 10x víc lidí než v Litomyšli. Vandalovés oblibou se ovšem vedle graffiti baví též vydloubáváním kostek dlažby. Tolik příklad.

Luděk Ševčík - OSVČ

Je srdcervoucí, když pražskému důchodci zůstává málo Pátek, 27.Května 2016, 07:21:56

na jeho kulturní vyžití. To ten venkovský, který kvůli místní nedostupnosti nákupních center musí nakupovat základní potřeby draze a do kin a divadel to má 50 kilometrů, si proti němu připadá jistě jako v ráji.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Pane Ruseku Pátek, 27.Května 2016, 11:41:6

Mám v Praze rodinu, take bydlí ve svém. Když tedy nepočítáte, že platí 15 000 Kč měsíčně hypotéku. 1000 Kč na penzijní pojištění si už nemohou dovolit.

Jinak ve svém v ČR bydlí 80% lidí, takže Praha není ojedinělá.

Pracovala jsem kdysi dávno ve státní sféře, platová třída 10 (ze dvanácti) + 30% osobního ohodnocení (odešli lidi, práce zůstala a tak se i s penězmi rozdělila). Zřejmě jsem měla vice než někdo na maloměstě. To je pravda. Na druhé straně, když se otevíral hotel v sousední ulicia hledali pokojské, nabízeli jim totéž, co jsem měla já. I s těmi 30%. Že pro stát dávno nepracuji, nemusím snad dodávat.

O těch důchodcích to psal už před lety Respekt.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Pátek, 27.Května 2016, 11:45:54

Jinak ceny nájmů šly v Praze značně dolů.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

K tématu financování veřejněprospěšných zájmů – já na bráchu, brácha na mě Neděle, 29.Května 2016, 15:19:9

»Zde je potřeba připomenout skutečnost, která nedávno proběhla médii: občanská sdružení jsou bez jakékoli veřejné kontroly, nedá se zjistit, kdo jsou jejich členové, a to samé platí i o jejich hospodaření.«

http://www.lupa.cz/clanky/zaslouzi-si-sphv-dotace-z-evropskeho-socialniho-fondu/

»Nedávno vzbudila ohlas výše dotace pro projekt Peprnet.cz. Na další internetové projekty se ale v různých resortech přiznávají dotace nejen ze státního rozpočtu, ale i z Evropského sociálního fondu (ESF). A v některých případech jsou tyto dotace dokonce vyšší a jsou přiznávány i subjektům, které možná nemají ani příslušné kompetence a jejichž reference jsou přinejmenším velmi chatrné.«

»Na můj blogpost a komentáře čtenářů zareagoval pod nickem Kedrigern osmnáctiletý Ondřej Profant, který se označil za jednoho z tvůrců a redaktorů webu WebTolerance.cz.

Ondřej Profant je synem PhDr. Martina Profanta, do 15. září 2006 ředitele odboru analyticko-koncepčního MŠMT, poradce ministryně Petry Buzkové a předsedy výběrové komise, která rozhodla o grantu na tento web.

Martin Profant byl také místopředsedou komise pro grantové projekty v Opatření 3.1 OP RLZ, která rozhodla o grantech ve výši téměř 13 milionů korun pro SPHV.

Náhradnicí této komise byla i Mgr. Lucia Drotárová, členka SPHV.

Na můj dotaz předseda Zdeněk Pobuda uvedl, že Martina Profanta zná asi sedm let, Martin Profant uvedl, že se znají asi od roku 1982. Na domě v Kaprově ulici, kde sídlí SPHV i Nakladatelství Epocha, je ale i tabulka se jménem další společnosti – STRYX spol. s r.o., jehož jednatelkou a spolumajitelkou je MUDr. Jindřiš­ka Profantová.

STRYX má oficiální sídlo na adrese Praha 7, Janovského 34/920, kde má i stomatologickou praxi.

Spolu se spolumajitelem Nakladatelství Epocha Ladislavem Peškem pak Jindřiška Pro­fantová bydlí na stejné adrese Praha 7, Fr. Křížka 16, kde má sídlo i další společnost Pragoluna v.o.s, kde je Ladislav Pešek také společníkem.

Společníkem Jindřišky Pro­fantové ve společnosti STRYX byl český spisovatel Václav Erben, známý zejména svými detektivními příběhy s kapitánem Exnerem, byl členem Rady ČT za ČSSD, dealerem H-systemu, neúspěšným kandidátem do senátu, a byl i manželem matky Petry Buzkové.«

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Posvítit si na veřejný zájem Neděle, 29.Května 2016, 15:33:8

A co si tedy myslíte o neziskovkách, paní Vytlačilová? Vše je OK? I jejich kontrola? Myslíte, že lidé, kteří rozdělují peníze nepodléhají korupci? Nepřihrávají svým známým?

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

»prostoduchá a nízká závist« Neděle, 29.Května 2016, 15:35:4

Tedy se chci zeptat, zda třeba i vy máte tentýž názor, že ze mě mluví prostoduchá a nízká závist? Viz tedy pan Martin Profant výše.

Martin Profant: »Čtyři roky jsem se dost zásadně podílel na rozdělování peněz nezizkovkám, celkově šlo ročně o nějakých šedesát milionů.

JInak z Vás opět mluví táž prostoduchá a nízká závist. «

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

A nebo zde... Neděle, 29.Května 2016, 19:12:23

Ještě přece jen. Výše právě Martin Profant tvrdí, když to jen trochu zdůrazním: žádná korupce není, vše je transparentní, vše jde dohledat atd. Já se pak marně snažím vyvolat zde shodu alespoň na banálním konstatování, že kontrola výdajů je mizerná a že peníze zřejmě tečou do kapes těch "kteří se znají". Pochopitelně marně. Asi pouhá náhoda...

»Profant, který byl členem výběrových komisí pro udělení dotací, podezření odmítá. Projednávání projektů SPHV se prý neúčastnil kvůli možnému střetu zájmů.«

Zdroj: http://www.lidovky.cz/poradce-buzkove-resil-dotace-uspel-i-jeho-syn-fnh-/zpravy-domov.aspx?c=A061031_073221_ln_domov_svo

Martin Profant - Praha 7

Vidíte... Pondělí, 30.Května 2016, 13:00:52

A to v tom článku ještě neuvedli, že ve třetině projektů figurovali lidi, u kterých jsem buď studoval nebo studovali se mnou či u mě. Jedna z mých podřízených tehdy napočítala celkem dvanáct projektu, ve kterých figurovala jedna či více žen, se kterými jsme podle zaručených zpráv "Jedna paní povídala" měl milostný poměr .
Zároveň vynecháváte mojí nejoblíbenější část, totiž spojení s Kočkovic rodinou a s kauzou Olovo. Příště byste ty rešerše bulváru měl dělat pořádněji.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

615 tisíc Kč – webtolerance.cz Úterý, 31.Května 2016, 00:49:54

(c) 2005, 2006 SPHV, vytvářeno z grantu MŠMT ČR

Poslední novinka je z února 2007. Je to tedy mrtvé dítě.

Pane Profante, když se tedy bavíme k tématu a možnostem kontroly grantů z veřejných peněz. Vy jste sice nehlasoval – proč vlastně? Kvůli střetu zájmů? A chápu tedy správně, že za tu dotaci jste měl právě v době, kdy jste zde působil jako odpovědná osoba, vy osobně odpovědnost?

Můžete vysvětlit, co na tomto webu (mimochodem s naprosto otřesnou grafikou, jak ostatně potvrzuje i váš syn) stálo více než 600 tisíc korun?

Dnes, po cca 10 letech je zcela jasné, že to bylo 600 tisíc vyhozených z okna. Můžete prozradit jaké byly na ministerstvu školství z tohoto krachu vyvozeny závěry?

Existuje nějaká osobní odpovědnost?

http://webtolerance.cz/?a=topics&l=&t=1&s=basic

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Takže 600 tisíc z rozpočtu Čtvrtek, 2.Června 2016, 01:16:23

na web s cenou možná 1/10 nebo spíš míň, když to vezmu reálně. Slušný vejvar. Odpovědná osoba: mionisterstvo a zřejmě tehdy přímo Martin Profant osobně. Katedra etické filosofie... Má smysl to dál komentovat? Asi těžko. Opět vše vyšumí, jako vždy.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Pane Ruseku Sobota, 4.Června 2016, 15:21:43

o neziskovkách nic nevím.

Pracovala jsem v továrně, v cukrárně, jako průvodkyně, ve státní správě a nyní sice pracuji pro "neziskovku", ale je to neziskovka nominálně ve smyslu, že si vyděláváme prací pro klienty a veškerý zisk je reinvestován. Tedy práce jako každá jiná.

Jinak nepochybuji o tom, že v malém českém rybníků, složí část neziskovek k odklonění peněz ze státního rozpočtu - typ malá domů, ale jak jsem vysvětila o odstavec výše, netuším, jak veliký problém to je.

Domnívám se, že je potřeba charitatvních organizací, neboť vždy někdo sociální sítí propadne, právě tak jako je třeba, aby stát poskytoval sociální služby všem. Obojího je třeba. Nicméně z některých představitelů charit mám pocit, že jednají jak pětileté děti. Chtějí rozdávat, ale ne ze svého.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Vztah šlechty a vlády k poddanému obyvatelstvu Středa, 8.Června 2016, 13:45:3

Tato diskuse je oběcně o tom, jak se nakládá s veřejnými prostředky, zda se nakládá hospodárně nebo ne.

Tato diskuse je výjimečná tím, že zde je možné setkat se konkrétní odpovědnou osobou.

Tato diskuse – a to je signifikantní – ukazuje aroganci mocných, kteří si zvykli na to, že jim prochází vše. Místo pokory a omluvy, že např. výše uvedený web (jde jen o konkrétní případ) nefunguje a veřejné peníze tak konkrétně pan Profant vyhodil doslova z okna – je zde vytvořen gard, že Rusek je nepříjemný rejpal, kterému se milostivě cosi dohledá...

* * *

Pan Profant, tehdy odpovědná osoba, mi napsal:

» 650 000 nebylo určeno jen na web, na ten že byla v rozpočtu ani ne desetina, bude to k něčemu.

Vyšla za ně, pokud si vzpomínám, např.

• Deborah E. Lipstadtová: Historie před soudem. Práva, včetně pro elektronickou publikaci, překlad, tisk, distribuce učitelům a školním knihovnám (podle podmínek dotace se nesměla prodávat, to platí obecně) -- nevím, kolik za to SPHV vyúčtovalo, byl to jeden z x projektů, ale zeptejte se nějakého nakladatele, za kolik do toho půjde (práva u HaperCollins, rozsah 500 NS, pevná vazba, jak tak koukám do svého výtisku)

• Letní škola pro pedagogy, letní kurs pro žáky s osobnostmi jako byl Arnošt Lustig. Počty už Vám zase nenapíšu, ale počítejte kolem padesátky v tom učitelském (cestovné, stravné, ubytování, lektoři).«

Dnes je to zde, ale prý to smaže:

http://denikreferendum.cz/clanek/23105-keller-psychotronikem

* * *

Pokud pan Profant napsal, že se nesměla prodávat, tak příliš nechápu, proč tedy kniha je v distribuci:

http://www.martinus.cz/?uItem=104555

Kromě toho si ji školy snad zaplatily, nebo byla pro ně zdarma? Tedy další čerpání z veřejných rozpočtů.

Ale zajímá mě – a jistě nebudu sám – zda se panu Profantovi podařilo – tím více, že právě jeho syn u Pirátu za to roky bojuje – nastavit veřejnou správu, aby bylo na dotace vidět.

Kde se tedy poplatníci mohou seznámit s detaily této konkrétní dotace? Zda bylo vše, jak má být?

* * *

Zájem veřejnosti opět hájí aktivisté dobrovolně ve svém volném čase, kdežto pan Profant bude odpovídat nikoliv večer doma, ale placen zase penězi daňových poplatníku ve své pracovní době...

Trochu nerovný gard – zde hledejme příčiny našeho neutěšeného stavu...

Pan Profant zakončil typicky, po svém:

»… Pokud byste chtěl pokračovat v tomto tónu, jděte k čertu.

P.s. Vím, že tento příspěvek porušuje kodex hned v několika směrech. Po jednom dni -- to by snad mohla Michalovi Ruskovi stačit, aby si ho přečetl -- ho smažu.«

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.