Dobrotiví kyberteroristé a jejich média

Způsob zveřejnění Panama Papers je spojen s řadou otázek. Možná s podobně velkou řadou, jako vzniká z jejich obsahu.

Předseda Evropského parlamentu, sociální demokrat Martin Schulz to shrnul dobře. „Je šokován,“ rozsahem odhalení Panama Papers, přestože „podstata problému je dlouhodobě známa“. Pak konstatoval, že v minulých letech kvůli liberalizaci vznikl profesionální systém vyhýbání se daní a praní špinavých peněz.

Schulz to označil za „organizovanou krádež na úkor veřejných rozpočtů.“ Evropský parlament se bude Panama Papers a souvisejícími problémy zabývat příští týden.

Na internetové stránce Süddeutsche Zeitung momentálně najdete mapu světa, kde šipky označují, kde Panama Papers vzbudily výbušnou reakci. Je to první týdenní bilance.

Už je možné se také ohlédnout a podívat se, jak přední světové médium s kauzou zachází. Bez jakýchkoli pochyb zůstává, že kauza Panama Papers uvádí do pohybu reakce správným směrem až teď, „přestože podstata problému je dlouhodobě známa“.

Kalné vody
Takzvané Panama Papers od anonymního zdroje dostal největší německý deník Süddeutsche Zeitung. V působivém videu, který Süddeutsche Zeitung natočila jako jakýchsi trailer ke kauze se tomu, jak to celé vzniklo, věnuje jen několik vteřin.

Dovíme se, že proběhla uzavřená chatová komunikace, při které se někdo zeptal, jestli noviny mají zájem o informace. Když noviny přisvědčily, dostaly nečekaný dárek. Na otázku, proč to zdroj dělá, se novinám dostalo rytířské odpovědi, že zdroj chce, aby tyto věci vyšly najevo.

Kauza se tedy vynořuje z kalných vod. Zdroj zjevně nechce skončit jako Snowden v Moskvě, i když to by se mu asi nepovedlo, vzhledem k tomu, že hlavní velrybou v síti je Vladimír Putin s podezřením, že jemu blízké osoby ukryly na dvě miliardy dolarů. Nebo jako Assange, toho času už dlouho obyvatel jedné místnosti na ambasádě Ekvádoru v Londýně.

Lámat se někomu do datové schránky je zhruba takový čin, jako lámat se někomu do bytu. Dost lidí dnes obývá lepší prostředí na webu než v realitě. Navrhuji nazývat ty, kdo se někam vlamují, jako kyberteroristy.

Když se vlomíte do bytu, kde někdo mučí cizí dítě, je to jednání z ušlechtilých pohnutek. Řekněme, že existují dobrotiví kyberteroristé. Ti potřebují svá média. Potřebují legitimizovat těmi, kdo si drží seriózní značku.

Čištění kalných vod
Süddeutsche Zeitung odvedly profesionální práci. Příběh je znám, Süddeutsche Zeitung s partnerskými médii si ho velmi propagují, a bude sloužit jako příklad zacházení s podobnými kauzami. 2,6 terabytů dat, 11,5 milionů dokumentů, 214 tisíc formálních firem v daňových rájích. Jeden rok rešeršní práce, podíl čtyř set žurnalistů na celém světě a nadace pro investigativní žurnalismus.

Ve víru nadšení a ve formátu Deníku Referendum je ale potřeba upozornit na některé problémy s kauzou spojenými. Náhoda tomu chtěla, že Panama Papers byly zveřejněny přesně ve chvíli, kdy největší výrobce elektromobilů, americká firma Tesla, oznámil, že z exkluzivní výroby přechází na výrobu masovou. Máme co do činění s dalším vstupem do jednadvacátého století. Máme co do činění s předností a slabostí demokratické politiky v globální době.

Předností demokratické politiky je, že s daňovými krádežemi chce něco dělat. Slabostí je fakt, že to neumí. Stojí proti hradbě peněz. Jedno procento lidí ve vyspělých zemích má větší finanční a tím i politický vliv, než zbytek. Prohlubuje se propast mezi bohatými a chudými a mizí střední třída.

Demokratické země stojí proti diktaturám, které se nemusí zdržovat volbami a mohou plánovat dlouhodobě. Provozují kapitalismus bez odborů a ohledů, a často mají peníze.

Čištění kalných vod v případě Panama Papers v prvé řadě spočívá v tom, že získaná data média použila jako surovinu, která médiím patří. Jako když z kusu dřeva někdo vyřeže sochu. Nejde už o dřevo, ale o sochu.

Jenže tak to není. Data nejsou majetkem jednoho média nebo konsorcia médií, ale majetkem obecným. Měla by nakonec být zveřejněna jako celek. Otázkou je také, zda veřejnému zájmu prospěl rok utajení dat.

Vybraná ALE
Největší velrybou v síti se svými možnými dvěma miliardami dolarů je Vladimír Putin. Stačilo by, aby 99,99999 % materiálů bylo pravých, a ty Putinovy byly podvrhem nějaké tajné služby. Celý příběh by pak byl o něčem jiném.

Ruská diplomacie provozuje politiku rozrývání existujících ran. Jako když Turci sestřelili na cípu svého území srovnatelným s Ašským výběžkem ruskou stíhačku. Kdyby ji nesestřelili, Rusové by nad území háklivých Turků zalétali čím dál hlouběji. Tím, že ji sestřelili, dali Rusům možnost vyfotit dodávky ropy na turecké území, z kšeftů s ropou obvinit nejvyšší tureckou reprezentaci, a pak celé ty konvoje spektakulárně vybombardovat. A na Turky nasadit sankce.

Cyničtí Rusové vykonávají politiku úspěchu za každé situace. Panama Papers mohou být malým krůčkem k příští válce, se kterou Rusové zjevně koketují.

Putin může někde mít dvě miliardy dolarů stejně jako deset miliard. Sedí pevně v sedle, každou kauzu využije jako propagandu a Rusové, kteří zažili Jelcinovu éru by mu i deset miliard odpustili. Je to směšné procento z toho, co svou politikou zabránil cizím firmám dostat ze své země. Tak to vidí Rusové a státem ovládaná média je v tom utvrzují.

Dalším ALE je fakt, že samy Süddeutsche Zeitung jsou samozřejmě a jak jinak součástí systému, který přestává fungovat. Když jsem do roku 2004 pobýval v Mnichově, kde Süddeutsche Zeitung sídlí, vyprávěly se po kavárnách dlouhé příběhy o tom, jak jsou jejich majitelé na peníze. Na rozdíl od generace zakladatelů, kterým šlo o věc.

Zatímco konzervativní deníky Frankfurter Allgemeine Zeitung mají ze sebou nadaci, která mu peníze nechává, levě liberální Süddeutsche Zeitung jsou novinami, ze kterých si rodina majitelů peníze brala. A to zhruba na takový životní styl, o kterém se dnes píše v souvislosti s postavami v Panama Papers.

Celý materiál by se měl zveřejnit i proto, že v seznamu může figurovat někdo z údajně značně nenažraných akcionářů Süddeutsche Zeitung. Jinak se vnucuje otázka, zda někoho nechrání noviny, které s únikem od dobrotivého kyberteroristy zacházejí jako se svým majetkem?

Významné ALE vyplývá z časování kauzy. Na světlo se dostala kalná voda generovaná mnoho let. Ale její politický účinek se děje právě jen v tomto čase. Takže časování je vždy pro někoho špatně.

Diktaturám je čas jedno, když zrovna neumírá diktátor. Ale například v Británii může kauza zapříčinit oslabení Camerona a ztrátu oněch několika desetin procent potřebných k tomu, aby Británie zůstala v EU. Celá Evropa si pak může vzpomenout na Cameronova mrtvého tatínka, který měl firmu v daňovém ráji.

Estetika kauzy
Süddeutsche Zeitung udělala hodně proto, aby zveřejnění anonymně předaného materiálu drželo seriózní linku a zároveň se neustále upozorňovalo na to, že se pohybujeme v kalných vodách. Na obálce pondělního tištěného vydání listu je kresba s Putinem v popředí, vlevo Assad, vpravo Porošenko, za ním fotbalista Messi.

Zveřejňování aféry má své logo. V barvách panamské vlajky. Podtitul jak z Mladé fronty „Tajemství špinavých peněz“. Od českého největšího deníku Mladá fronta Dnes se tyto noviny liší asi jako román Marcela Prousta od růžové řady nakladatelství Harlequin. To ale neznamená, že bychom se neměli ptát, jak noviny zacházejí s pokladem, který jim spadl do klína.

Na doprovodném videu mladí muži vyprávějí, jak to celé bylo napínavé. A jak se teď bude několik týdnů zveřejňovat podle domluveného scénáře. Můžeme se těšit, jak v novinách při listování zas narazíme na logo s péčkem.

Inzerenti si budou muset připlatit. Část výtěžku možná půjde do nadace pro investigativní žurnalisty. Můžeme se pak těšit na další investigativní kauzy. A prodá se víc inzerce. Poctivější z boháčů přispějí dalšími penězi do nadace pro investigativní žurnalisty. A kdyby náhodou nebylo o čem psát, nabourají vám vaši soukromou schránku.

Způsob, jakým Süddeutsche Zeitung zveřejnily největší únik informací o špinavých penězích v historii, je spektáklem s výbornou grafikou na internetu, obrázky v tištěné verzi, kde nechybí palmy jako ve skutečném ráji. Nechybí ani mikropříběhy.

Süddeutsche Zeitung zveřejnily vyprávění o majiteli akcie na doručitele, který tu svou akcii nemůže najít. Někam ji zašantročil. Zoufale píše do Panamy, aby mu dali novou. Jenže tam nemůžou vědět, jestli ji neprodal. Vlastníkem anonymní akcie je přeci ten, kdo ji právě má v ruce.

Bohatý bordelář poskytne panamské firmě garanci, že jestli ji prodal, panamští zprostředkovatelé nenesou zodpovědnost, ale nese ji on. Nepořádník dostane za ztracenou akcii novou. Dobře to nakonec dopadá, ve světě bohatých. Už dávno neplatí věta čarodějnice ze Schrecka: „Zlobři nežijí šťastně až do smrti.“

Titulní strana vydání německého deníku Süddeutsche Zeitung v den, kdy kauzu Panama Papers otevřel. Repro DR

Estetika Panama Papers nese rukopis mladších lidí, kteří sedávají v hospůdkách v cool oblečení a zírají do svého applu. Články jsou podepsány vždy skupinou autorek a autorů. Propagační video ukazuje, jak se lidé od rešerší sešli a měli radost.

Vizuál kauzy je neoddělitelný od sdělení. Další cool mladí lidé, kteří tentokrát nebyli u toho, budou použitý vizuál kopírovat. Tak, jak se to dnes dělá. S obsahem hubenějším. Až vám nabourají vaši soukromou schránku. Ani to nemusí být investigativní žurnalisté. Mohou si na ně s užitím stejné grafiky jen zahrát.

Nakonec je lepší vědět než nevědět
Panama Papers je kauza, která má okamžité pozitivní výsledky. Nových prvků je ale v tomto typu kauz tolik, že je na místě obezřetnost. Měli jsme tušení, a to i jmenovitá, kdo by mohl figurovat v takovéto kauze, až vznikne. Teď máme cosi jako jistotu.

Led, na který se spolu s Panama Papers vydáváme, je tenký. „Podstata problému je dlouhodobě známa,“ řekne po pravdě předseda Evropského parlamentu. „Odstupuji, protože jsme jako politika selhali,“ už nedodá. Jsme moc rádi. Přišel by tam někdo horší.

I to je propast, do které nahlížíme zásluhou Panama Papers. Nakonec je lepší vědět než nevědět. A lišit se tak od lidí v diktaturách. Nám, ve svobodném světě, jsou příčiny věcí, se kterými nemůžeme nic udělat, velmi přesně známy. No, a pak s nimi snad něco uděláme.

A co si myslíte vy? Diskuse (8 příspěvků)

Josef Poláček - Manuální pracovník

Neděle, 10.Dubna 2016, 11:40:0

Zůstává tak nějak záhadou, co autor hodlal tímto svým podivným líčením vlastně veřejnosti sdělit.

Nakonec by jeho hlavní výpovědí bylo zřejmě tvrzení, že když se nějakým novinám dostanou do rukou materiály dosvědčující mohutnou korupční aféru mezinárodního formátu, tak že tyto noviny mají tuto aféru ututlat - jenom proto, že jejich zdroj si ony materiály nepřečetl a nezkopíroval v nějaké veřejné knihovně, nýbrž se k nim dostal pomocí metod výzvědných služeb?!

Autor textu má očividně krajně svérázné představy o tom, jak funguje současná investigativní žurnalistika.

Tuto svou podivnou logiku kašíruje celou boční salvou výpadů na všechno a všechny, kdo v souvislosti s aférou jenom nějakým způsobem vystupují; ale způsob jeho argumentace je skutečně velice osobitý.

Jaký smysl má například mít poukaz, že z á r o v e ň s vypuknutím aféry americká firma Tesla počala s masovou výrobou elektromobilů?...

Jakýpak věcný smysl má mít poukaz na mladý věk investigativních žurnalistů deníku Süddeutsche Zeitung? Jakož i jiné narážky na jakési temné pozadí těchto novin?

Naprosto nesmyslné je autorovo tvrzení, že Süddeutsche Zeitung sama utajuje jakési materiály, které by jí mohly nějakým způsobem kompromitovat: rozsah těchto materiálů je natolik obrovský, že k jeho zpracování bylo nutno zapojit celou mezinárodní organizaci; jak by Süddeutsche Zeitung mohla dosáhnout, aby se to nějakým způsobem neprofláklo?

Zkrátka, argumentace J. Šíchy je naprosto nevěcná, ve velkých částech vyloženě nesmyslná, a zcela evidentně zcela podjatá. Zdá se, že základním motivem této jeho akce je jediné: panika z toho, že by se někdo mohl nabourat do jeho vlastní datové schránky.

Bez jakýchkoli pochyb, to je představa pro každého uživatele internetu značně nemilá. Ale pokud někdo nemá své daně ulité v Panamě či podobných regionech, pak je toto nebezpečí spíše malé; a škoda z něj vzniklá by byla o celé řády menší, nežli jaký může světu vzniknout prospěch z odhalení jedné z největších systémových "černých děr" současné světové ekonomiky.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Tak už to na světě je, Neděle, 10.Dubna 2016, 11:53:40

že vždycky, když se něco přihodí, tak se shodou okolností zároveň přihodí i něco jiného. Vždycky je nějaký důvod mluvit o "podivném načasování".

Ivo Horák - Praha 3

Být nesvůj, cenná vlastnost, kterou někdy nezbyde než odložit Neděle, 10.Dubna 2016, 15:38:55

Článek Jana Šíchy i na mě působí trochu divně a nejasně. Snažím se však hledět na něj jako na projev zkalené radosti, častého nyní pocitu etiku ctících. Vždyť vzpomeňme na to, jak jsme se nechápavě dívali na nadšení čtenářů "Cibulka papers"...
O některých jménech na seznamu se vynoří protichůdné informace, jména mnoha "profláklých firem" zde nenajdeme ani náhodou a praktiky uvedených jedinců si nebudou rovny co do charakteru, natož co do rozsahu.
Asi se budeme muset rozhodnout, buď budeme cítit především zadostiučinění z prozrazení výbušného arzenálu a politických šancí na změny, nebo se uchýlíme k relativizaci a jisté nepřipravenosti konkrétně vinit a soudit.
Doufám, že se brzy většinou odhodláme pro konkrétní politizace, namísto málo konkrétní moralizace. A že to Rusové neudělají? Kterého generálního tajemníka kdy zkritizovali? Tedy myslím za jeho vlády?

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Argumentace? Neděle, 10.Dubna 2016, 17:23:24

Nezdá se mi, že by argumentace pana Šíchy směřovala ke zpochybnění Panama papers či předběžných závěrů z nich vyvozovaných.

To je u nás vyhrazeno známým proruským autorům jako je Jan Schneider a proruským serverům.jako je Sputnik, Aeronet, Nová republika, jejichž ton je jednotný: jde o útok na Putina zorganizovaný obvyklými podezřelými: USA, CIA, Soros.

Autenticitu dokumentů zatím nikdo z postižených západních činitelů nepopřel. Proruské zdroje zdůrazňují, že firma Mossack Fonseca pravost dokumentů nepotvrdila. Ona ji ovšem také nepopřela.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Pondělí, 11.Dubna 2016, 13:47:26

mi se naopak ten text líbí. Autor vychází z někdy podnětné, někdy klasicky konspirační kritiky vůči tomu, jak se s PP nakládá, a sděluje svůj pohled, ovlivněný letitou zkušeností šéfa Českého centra v Mnichově. V podtextu je podle mě zřejmé, že jsou mu blízké názory, podle nichž síť zapojených médií udělala chybu, když nezveřejnila celý balík dokumentů, ale jen ze sumy postupně vyzobává.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 11.Dubna 2016, 15:17:30

Pane Jedličko, těch dokumentů jsou jak známo přes dva terabyty počítačové paměti. Kdyby něco takového měly "naráz" zveřejnit nějaké noviny, pak by pro novinový papír na tento účel bylo nutno pokácet celý les.

Jak už jsem napsal minule, všechna ta data Süddeutsche Zeitung zveřejnila - učinila je přístupným celé mezinárodní žurnalistické organizaci. Z těchto dat kterýkoli z účastnických subjektů může samozřejmě použít a zveřejnit kterékoli části. Ale je jaksi v logice věci, že se napřed zveřejňují jenom ta data, která jsou politicky nejvíce brizantní.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pondělí, 11.Dubna 2016, 15:33:9

Pan Šícha píše:" Data nejsou majetkem jednoho média nebo konsorcia médií, ale majetkem obecným. Měla by nakonec být zveřejněna jako celek. Otázkou je také, zda veřejnému zájmu prospěl rok utajení dat."

To evidentně není pravda, data nejsou obecným majetkem ani majetkem toho, kdo je od zdroje získal, ale firmy Fronseca. Zveřejnění lze ospravedlnit veřejným zájmem, ten ovšem musí být prokázán, což je u analýz cílených na významné propojenosti a veřejně činné osoby udělat snáze než u surových dat.

Nedovedu si představit, že by noviny mohly ten materiál zveřejnit aniž by věděly alespoň něco o tom, co v v nich je.Na to se mi rok zdá velmi krátká doba.

Dokumentů je více než článků v anglické Wikipedii a objem dat je ještě mnohem větší. Wikipedie je přitom uspořádaná tak, aby se v ní dalo snadno hledat, je to hypertext, kdežto tyto dokumenty jsou zčásti skeny, které se teprve do digitální podoby musí převádět.

Předpokládám ale, že ke zpřístupnění většímu okruhu novinářů a jiných zájemců dojde. Buď to udělá konsorcium, aby se vyrovnalo s podezřením na manipulaci nebo to bude další leak.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Oprava Pondělí, 11.Dubna 2016, 15:53:29

mělo být, že skeny se musí převádět do textové podoby, ne digitální, v té už jsou.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.