Rok 2015 pohledem „cizinců“

Přinášíme výběr podnětných textů našich nových autorů-cizinců. Čeština zatím nemá přátelštější výraz pro slovo „cizinci“, ale následující články ukazují jejich sílící hlas ve formování české demokracie.

Naši autoři pocházející ze zahraničí se věnují problematice uprchlíků, ale stejně tak řeší například nesnáze českých bezdomovců – a to aktivněji než většina českých „vlastenců“. Foto tracks.unhcr.org

Kdo je to cizinec? Podle středověkého rabínského komentátora Nachmanida nebyly Sodoma s Gomorou zničeny kvůli nějakým liberálním prostopášnostem jako je třeba homosexualita: jednalo se o boží trest za lakotu místních, za jejich neochotu pomáhat příchozím a chápat je jako své hosty. Jak by na tom byla Česká republika, které letošní uprchlická krize vystavila účet z pohostinnosti? Nijak valně, samozřejmě. Naším jediným štěstím je jen to, že Bůh už upustil od svých spektakulárních vyvražďovaček.

Tím mocněji ale sílí jiné nebezpečí – že své společenství zlikvidujeme sami. Všechny ty nacionální bojůvky halasící proti odlišnostem mohou velice snadno přejít k sebepozření: po cizácích se budou likvidovat vlastizrádci, pak třeba bezdomovci a lidé na sociálních dávkách a během chvíle překročíme hranici, za níž už návrat není proveditelný. Když z demokratického společenství vyloučíme jednu skupina, celá šíře rovnosti se začne ukvapeně zužovat.

Letošní projekt Deníku Referendum se pokusil podpořit opačný směr. Přijal sloupkaře a jednu novou redaktorku pocházející z tak zvaných zemí Třetího světa. Cílem je poskytnout rovnocenný hlas těm, kteří by jinak nebyli vyslyšeni. Upevnit místo té části společnosti, jíž se tak často a rádo upírá účast.

Během půl roku se naši noví autoři účastnili diskuzí, byli hosty rozhlasových, televizních i internetových pořadů. Čeština tak sice i nadále postrádá přátelské synonymum ke slovu „cizinec“, ale činí alespoň malé kroku k jejich zastoupení. Proč je to nutné? Protože byl rok 2015. Bylo načase! Snad rok 2016 přinese mohutnější zesílení hlasu všech částí bez účasti.

Život bez domova devastuje zdraví i duši. Cesty k nápravě známe
Fatima Rahimi se kromě autorky názorových komentářů stala i členkou redakce. V tomto textu analyzuje společně s psychologem Pavlem Jarošem důvody bezdomovectví mladých lidí a nastiňují i možná řešení.

„Mladí lidé bez domova nemají mnoho životních zkušeností. Neměli je jak získat, většinu života strávili v dětských domovech nebo v neúplných rodinách, kde skoro nic nefungovalo. Mají vzdělanostní a hlavně výchovní deficit. Jsou naivní a mají sklon podceňovat rizika. Méně zvažují následky svého jednání.“

„Relativně banální systémové změny by mohly ohromně ulehčit život těm nejchudším lidem,“ zdůrazňuje ve své reportáži Fatima Rahimi.

Ať uprchlíci vyrábí zbraně, před kterými utíkají!
Pohled za mediální obrazy útočící na první signální předkládá i ve svém příspěvku k uprchlické krizi. Ve skutečnosti se totiž jedná spíše o krizi tržní, v níž hraje mocnou úlohu obchodování se zbraněmi. Ani Česká republika nemůže mít čisté svědomí a tvrdit, že problém běženců se nás netýká.

„Z uvedených dat vyplývá, že Česká republika zvýšila vývoz zbraní: celkově za ně utržila 11,8 miliardy korun. Oproti předchozímu roku vzrostl zisk téměř o 3,75 miliardy korun. Narůstající poptávka po vojenských materiálech ve spojení se sílící krizí na Blízkém východě zajišťuje enormní zájem o proslavené české zbraně. Zvýšila se ale také naše zodpovědnost plynoucí z takového prodeje? 

O šikaně trochu jinak
Tania Dumbrava několikrát poskytla zasvěcený výhled do politické situace svého rodného Moldavska. Kromě toho se ovšem zaměřuje na mechanismy, které mohou kultivovat občanskou společnost. V tomto článku předkládá inovativní pohled na řešení šikany. Její logika totiž nutně nevychází z narušené psychiky agresora. Je více otiskem nevraživého nastavení celé společnosti.

„Šikana ve třídě mnohdy nemá co do činění s osobnostními charakteristikami oběti nebo jejího agresora, spíše zrcadlí míru tolerance a sounáležitosti v dané třídě, v dané škole a koneckonců ve společnosti. To, že Pepík šikanuje Honzu nemusí nutně znamenat, že Honza je oběť, protože má nízké sebevědomí, ale že třída je netolerantní vůči rozdílům obecně.“

Příběhy o české nesnášenlivosti si můžete vyslechnout i v turecké Antalyi. Foto goturkey.com

Bizarnosti v Antalyi: volby, muži a igelitky
Půvabně a osobitě napsaný cestopis přibližuje dadaistickou konferenci v turecké Antalyi. Zdejší setkání zahrnovala zmatené zkazky o muslimech i romantický příběh, který utnula česká nesnášenlivost.

„Můj ‚informátor' a couchsurfer byl mladý Kurd, který si otevřel malý obchůdek s chytrými telefony v centru města společně se dvěma bratranci. Byl v České republice v rámci Erasmu, zamiloval se zde do české holky a málem se s ní oženil. 

Podle něj je nejlepším způsobem, jak poznat svou budoucí ženu, vydání se s ní na dlouhou cestou. Nebo společné založení obchodu. V jeho případě by ale ani jedno nebylo moc platné, protože Emrah se musel konfrontovat s nenávistí ze strany dívčiny rodiny, která nechtěla „žádné muslimské svině“. Ale Emrah osobně se jim líbil, o tom žádná…“

Linn Thant dlouhodobě sleduje nesváry mezi barmskou vládou a místními etnickými skupinami. Repro DR

Výzvy pro Su Ťij před nadcházejícími volbami
Barmský novinář Linn Thant pečlivě a systematicky přibližuje rozechvělou situaci ve své zemi. V tomto textu se věnuje u nás téměř neznámému stíhání barmských Rohingů. Zastavení jejich vyvražďování je politicky komplikované i pro držitelku Nobelovy ceny míru Su Ťij.

„Napětí vyvrcholilo v roce 2012, kdy Arakan na krátkou dobu zachvátilo sektářské násilí. Podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro lidská práva si tyto střety, často vyvolané ultra-nacionalistickými buddhistickými mnichy, vyžádaly více než dvě stě obětí na životech a 140 000 osob (většinou Rohingů) po nich zůstalo bez domova.

Arakanové i arakanští Rohingové tedy chtějí, aby se Su Ťij přidala na jejich stranu a podporovala je. Ta se však zdráhá a nestraní žádné skupině. Možná proto, že mezi její nejodhodlanější podporovatele patří mimo jiné nejotevřenější zastánci a nejkrutější prosazovatelé antirohingovského apartheidu.“

Může čínská krize ovlivnit českou ekonomiku?

Specifická čínská symbióza trhu a místního politického uskupení odkrývá, jakých zákrutů je tržní ekonomika schopna. Čínská krize má ovšem vliv i na Českou republiku, která je jejím věrným partnerem. Linn Thant proto varuje před absurdním hyperaktivním růstem, který podporuje právě labilitu čínské ekonomiky.

„Proč je trh cenných papírů v Číně tak neklidný? Nabízím své vysvětlení: v Číně se staví více bytů, než je zapotřebí, a jejich ceny dosahují takové výše, že jsou pro obyvatele prakticky nedostupné. Je zde obrovské množství prázdných měst – podle zprávy z roku 2011 se jedná o 64 milionů prázdných bytů. 

Čína také vyrábí víc produktů, než světový trh spotřebuje. Došlo tedy k převisu nabídky. Poptávka stagnuje a ustává, výroba proto klesá a lidé vydělávají méně než dřív. To způsobilo pád čínského akciového trhu.“

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Id_foto

Bohuslav Vorel - Valy u Přelouče

o tom žádná ... Neděle, 3.Ledna 2016, 22:25:51

Nějak se mi nedaří otevřít článek "Bizarnosti v Antalyi: volby, muži a igelitky". V té informaci o romantickém cestopise mi chybí informace, co na to ona dotyčná.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.