Boj proti korupci v Moldavsku pokračuje

Tania Dumbrava popisuje současnou situaci v Moldavsku. Místo vánoční atmosféry ovládá společnost protest proti zkorumpované vládě. Může snaha aktivistů ze starší generace nalákat jejich děti k návratu do země, kterou před lety opustili?

Antikorupční protesty v Kišiněvě pokračují. Namísto vánočního stromečku se v centru na náměstí Velkého národního shromáždění staví prohřáté stany a někdo zde dokonce postavil malý dřevěný domek s vlastním systémem vytápění. Lidé se nenechají vystrašit zimou ani starostou Kišiněva, který chce zařídit veřejné in-line bruslení na náměstí a prosil účastníky protestu, aby uvolnili prostor.

Antikorupční boj je důležitější než Vánoce nebo bruslení. Letošní zima byla pokřtěna „zimou nespokojenosti“ a Moldavané nenechají nikoho, aby tuto nespokojenost utišil.

První protesty začaly 6. září, ale žádné konkrétní návrhy k řešení hluboké politické a ekonomické krizi nebyly zatím předloženy žádnou politickou stranou. A to ani leadery Platformy za důstojnost a pravdu, kteří zastupují protestující dav. Ale korupční skandály lezou na povrch a politická scéna se destabilizuje čím dál silněji.

Dne 15. října byl zbaven imunity a zatčen bývalý premiér Vlad Filat, šéf Liberálně demokratické strany, který byl podezřelý z účasti na vyvedení jedné miliardy dolarů z moldavských bank do zahraničních společností.

Hned poté rezignoval na post prvního místopředsedy Demokratické strany oligarcha Vladimir Plahotniuc považovaný za hlavního režiséra defraudací a za nepřítele číslo jedna pro Vlada Filata, který dal pokyn, aby situace v bankovnictví byla vyšetřena. Podle nedávného zjištění Rise Moldova jde po oligarchovi Plahotniucovi více prokurátorů.

Na druhou stranu Filat byl předsedou vlády od září 2009 do března 2013, poté byl zproštěn funkce na základě podezření z korupce. Jak je vidět, oba politici jsou obvinění z korupce a moldavská média jsou rozdělená do dvou nebo i více táborů.

Dne 29. října se politická krize prohloubila. Valerie Strelet byl žádán o podání demise dokonce 65 hlasy. Hlavním důvodem bylo podezření, že Valeriu Strelet hají zájmy svého bývalého leadera Vlada Filata.

Budou stačit snahy občanské společnosti, aby vyprostily Moldavsko ze zajetí korupce? Repro DR

Novým provizorním premiérem z rozhodnutí prezidenta republiky stal Gheorghe Brega, který bude vládnout do té doby, než se vytvoří nová vláda. Začátkem prosince tak začal dlouhý proces vyjednávání právě kvůli vytvoření nové vlády. Jednání probíhá mezi představiteli Liberální strany a Liberálně demokratické strany, kteří chtějí najít společný základ v proevropském směřování země.

Přestože na začátku protestů nezávislí političtí analytici věřili, že Platforma za důstojnost a pravdu má potenciál se stát jedinou politickou platformou neposkvrněno korupcí, Ziarul de garda, prestižní investigativní médium, zveřejnilo informace o korupčních aférách vůdců Platformy, kteří do svých pozic nebyli voleni. Stanuli v čele neznámým způsobem.

Po zběžném přelétnutí moldavských médií si člověk všimne slova „zajetí“, které zaznívá z úst všech politiků a žurnalistů, dokonce i těch, kteří bojují proti sobě a jsou obvinění z korupce. „Moldavsko je v politickém a ekonomickém zajetí“ a všichni se samozřejmě snaží najít cesty ven.

Podle analytika Vitalie Spranceana z think-tanku Platzforma, je jediné zajetí Moldavska zajetím jeho politické scény v korupčních mechanismech a v nepřítomnosti politické alternativy. Ať se jedná o proevropské směřování země anebo o proruské -- jsou to vždy pouze obaly politických her, které umějí integrovat do svých politických diskurzů různé tendenční směry. Jejich úspěch závisí na dostupnosti finančních zdrojů.

Celý projekt integrace do EU je podle něj privátní projekt několika politiků, kteří našli ideální nástroj na praní špinavých peněz. Že by se vytrvalé protesty Moldavanů staly rovněž privátním projektem jistých autorit? Že by někdo privatizoval a personifikoval protesty v nepřítomnosti přirozených vůdců z davu? Tak se ptá rozhořčený analytik. Možná je čas přestat hledat radikální změny a spíše se zaměřit na hledání toho, co již trochu funguje, pokud něco takového vůbec existuje.

Během psaní tohoto textu jsem se pak ptala sama sebe (se smíšené pocity viny, bezmoci a zvědavosti), kolik procent mladé generace se vrátí do Moldavska po studiu na prestižních univerzitách v zahraničí a jak je motivovat k tomu, aby se vůbec chtěli vrátit a osvobodit Moldavsko z dlouhodobého zajetí. Nepřetržité tříměsíční protesty našich babiček a rodičů, čerstvé antikorupční platformy, mladá a odvážná skupina investigativních novinářů a aktivistů -- to vše můžou být první podněty k návratu domů.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.