S Havlem na rtech jde vždy o dobro

Jan Gruber

Přestože je Václav Havel tři roky mrtvý, píše a mluví se o něm mnohem více, než když byl ještě naživu.

Jednomu by se mohlo zdát, že Václav Havel stále bloumá po Praze, vysedává ve Slavii a píše divadelní hry. Zájem o jeho osobu neupadá a článků, které o něm tak či onak hovoří, každým dnem přibývá. Havlem se argumentuje. Havlem se diskuse utíná. Havlem se šermuje. Havla je všude plno.

Umřel, a přesto žije. Jeho popularita narůstá. Všichni i ti, kdo ho často nemohli vystát, se jím zaštiťují. V záhrobí se zřejmě — alespoň podle Lidových novin — stal pravičákem, jehož prapor v bitvě s „bazénkovým“ Zdeňkem musí pozvednout katolický kněz Tomáš Halík. Havel je nejmocnější zaklínadlo posledních dnů. A každý, kdo si jako správný hipster ohrne kalhoty a ukáže kárované ponožky, může Havlem být.

Václav Havel byl jistě statečný muž. Přesto je třeba kritizovat jeho podporu války v Iráku nebo umístění amerického radaru v Brdech. Zkrátka i Havel byl jenom člověk, který činil špatná rozhodnutí, a jeho idealizování nemůže přinést nic dobrého. Foto ateo.cz
×
Diskuse
PL
December 21, 2014 v 2.32
opakování o opakování
je matkou modrosti a tatíčkem propagandy.
Račte si sami zatřídit podle podle svých nepochybně bohulibých aktuálních potřeb.. O nichž nepochybuji, tedy nejsem, jak ostatně sami ne/vidíte.
PM
December 21, 2014 v 10.07
A proto pane Litschmanne opět o nemoudrosti té naší a muže dvou velkých talentů
Muže talentu umělce, tedy muže který prvotně usiluje o svobodné nezávislé uvažování - o nezávislost na ideologii - na moci.
A muže talentu politika, tedy muže který prvotně usiluje o prosazení ideologie a moc seskupení, které zastupuje.
Oba postoje jsou legitimní, ale zároveň nesmiřitelné.
A opomenutí následků této nesmiřitelnosti - jejich nemoudrá ignorace, ba zneužití musí traumatizovat a nechat tápat.
I mnohé doposud moudré........bych coby potrefený dodal.
PL
December 21, 2014 v 12.58
Starý algoritmus pro obeznámení se s dálným povrchem koule
Už mě to nebavilo, pane Petrásku, je to furt dokola, a přitom máme s autorem tolik v umění i v politice živých, jež možno tepat bez berliček starců pod drnem. Ačkoliv nemáme v dědictví mnoha algoritmů pro měření míry živosti osobností (ty si zprivatizovaly jen paní mateřské učitelky pro účely klasifikace dětí, nejen dětí Saši Uhlové, bohužel) algo-rytmů pro pochyby jsme podědili vcelku dosti, např.: https://www.youtube.com/watch?v=eruYOW7uq-Q