Zrušme romské asistenty!

Nepůsobí placení úředníci pomáhající lidem na základě jejich etnicity ve svém důsledku kontraproduktivně? A je vůbec nutné onu etnicitu zdůrazňovat? Proč nemluvit rovnou o boji s chudobou?

Vládní koncepce romské integrace. Integrační projekt romských asistentů. Romští policisté v problémových lokalitách. Jak takové pojmy, které často slýcháme v médiích, působí na majoritní obyvatele sociálně vyloučených lokalit?

Reakce modelového člověka, který je nezaměstnaný, ne příliš vzdělaný, rozvedený či zadlužený a žije v oblasti, kde příliš neexistuje naděje na lepší život, musí být v podstatě dvojí.

Za a) bude předpokládat, že je nějaké skupině plošně pomáháno na základě barvy pleti, ačkoli to není nutné. Na co potřebuje bohatý romský podnikatel nějaké asistenty? To je přece rasismus, může jej napadnout. Za b) se zamyslí – A co ostatní chudí? Ti pomoc nepotřebují? Podobně kdysi během kauzy Přednádraží reagoval jeden bývalý člen ProAltu, s poukazem na svou vlastní sociální nouzi.

Ano, problematika je samozřejmě složitější. Jednotlivé projekty sociální pomoci většinou jasně definují, komu, jak a kdy je pomoc určena. Problém je však s žonglováním se slovy. Pokud se nějaký aktivista zabývá sociální pomocí chudým a media jej označí za romského aktivistu, případ může (a většinou se tak stane) zvýšit rasové napětí.

Z hlediska médií je to pochopitelné. Slovo Rom má méně písmen, než „sociálně vyloučený“. Navíc zprávy o Romech zaručeně zvýší sledovanost. Přesto bych slovo Rom použil výhradně tam, kde to souvisí s kontextem (např. podpora konkrétní kulturní organizace). Ale co s grantem či projektem, kde skutečně mluvíme o etnicitě? Má to háček.


Kultura chudoby je společná lidem všech barev pleti a řešením je zejména strukturální boj s nezaměstnaností, sociálně patologickými jevy a majetkovou nerovností. Foto Pavel Žuchnický, Mediafax

Nedávno požadovala Amnesty International čísla udávající počty Romů na základních školách. V praxi se však zjistilo, že dojít k takovému číslu je neuskutečnitelné. Romskou národnost totiž nikdo v dokladech nemá a přihlášení k této identitě je tak čistě dobrovolné. Jak pak lze dojít k nějakému objektivnímu měření, když podstatná část romských dětí se za svou etnicitu stydí?

I proto si myslím, že zdůrazňování romské etnicity vede k nejasnostem. A kde je nejasnost, vzniká zneužitelnost. A od toho je už jen kousek k rasismu a vytváření městských legend, že ten a ten dostal víc než ten a ten, přestože ohrožení chudobou se týká nás všech. Je třeba si uvědomit, že kultura chudoby je společná lidem všech barev pleti a řešením je zejména strukturální boj s nezaměstnaností, sociálně patologickými jevy a majetkovou nerovností.

Aktivisté, kteří v zápalu svého upřímně míněného humanismu získávají peníze na pozvednutí (téměř neexistující) romské komunity, tak nevědomky ještě více prohlubují rasistické nálady těch, kteří jsou na tom sociálně stejně jako Romové. Příkladem může být třeba projekt MŠMT na podporu sociálně znevýhodněných romských žáků SŠ a VOŠ.

Častým argumentem obhajujícím tuto pozitivní diskriminaci byl předpoklad, že úspěšný romský středoškolák či vysokoškolák se stane vzorem pro celou komunitu. Děje se ale tak? Nebo spíše jeden romský vysokoškolák podpořený z veřejných zdrojů prohloubí rasistické nálady stovky „slušných Čechů“? A proč by vlastně romským vzorem nemohl být člověk z většinové společnosti?

Podobně je to s podporou romské kulturní sféry. Co je to vlastně romská kultura? Lze ji vůbec nějak uchopit, uvědomíme-li si, že vykořenění Romové z ústecké ubytovny mohou mít zcela protikladné sociokulturní vzorce, než například dlouhodobě integrovaná romská střední třída a mezi jednotlivými velkorodinami existují mnohdy nesmiřitelná nepřátelství?

Představy vládních úředníků nakonec přispívají i k upevňování klišé mezi samotnými Romy. Jako ilustrativní příklad uvedu výrok jednoho mého žáka, který se napůl ironicky ohrazoval, že „my cikáni přece máme veřejnou dopravu zdarma“…

Uvědomme si, že ekonomická nejistota bude situaci nejchudších stále více zhoršovat. Pojmenujme proto problém správnými slovy! Bojujme s chudobou a sociálním vyloučením. Postavme se proti prohlubování majetkové nerovnosti a řízenému vytváření vyloučených lokalit. Mluvme o nespravedlivé struktuře – ne o jednotlivých etnikách, jejichž přesná definice není, zdá se, ani možná.

Tímto článkem chci mimo jiné upozornit na nové číslo infolistu ProAlternativa, která se kulturou chudoby zabývá také. Ke stažení na webu ProAlt.cz

A co si myslíte vy? Diskuse (10 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Čtvrtek, 20.Listopadu 2014, 14:52:47

Chtělo by to více Gramsciho: chceme-li pochopit lidskou anatomii, nelze se tvářit, že kostra (sociálně ekonomická struktura) je vše a ostatní se prostě odvodí. K lidskému tělu patří i maso, a ano i kůže a její barva. Jistě není tak podstatná jako kostra, ale k té anatomii prostě patří...

Nedávno zde na podobné téma psal Ivan Štampach:
http://denikreferendum.cz/clanek/19030-na-rase-zalezi

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Čtvrtek, 20.Listopadu 2014, 17:08:54

Ten článek Ivana Štampacha nijak Filipovu článku neprotiřečí, Martine. On jenom zdůrazňuje, že svět má být pestrý a že se máme bránit unifikaci. Ovšem unifikovat nás chce všechny především kapitalistický systém. Ten nás nutí, abychom se mu přizpůsobili, abychom se zkrátka do něj "včlenili". Kdo se dobře včlení, tomu je odpuštěna i jeho rasa, kultura apod. Kdo se nevčlení, tomu není odpuštěno nic, i kdyby byl bílý jako sníh.
Liberální demokracie jsou dokonce ochotny (dokud na to mají!) investovat do této "jinakosti", jen aby ty "jiné" včlenily do systému. Žižek nazval kapitolu v jedné své knize, v níž se dotýká tohoto problému, "Začleň mě vyčleněním".
Tváříme se pak, že Romové nemají práci, protože jsou Romové. A že je třeba je začlenit.
Jenomže tak to vůbec není! Romové opravdu nemají práci (a ještě spousta dalších lidí nemá práci), ale ne proto, že jsou Romové nebo že jsou takoví či makoví. Ale protože je kapitalismus!
Tady se dostávají ochránci "jinakosti" do naprosto stejného omylu jako odpůrci "nepřizpůsobivých", kteří je naopak neustále honí do práce. Prostě oba tábory si zastírají, že práce není a nebude, dokud nezačneme pracovat na změně ekonomického systému.
Podtrhla bych naopak následující slova ve jmenovaném textu Ivana Štampacha: "vyhlídky nejsou valné, dokud člověk není subjektem své práce." To platí nejen pro Romy, ale pro nás pro všechny.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Ta otázka: Čtvrtek, 20.Listopadu 2014, 18:17:2

"Jak takové pojmy, které často slýcháme v médiích, působí na majoritní obyvatele sociálně vyloučených lokalit?" je skutečně zajímavá, ale článek na ni odpověď nepřináší. Nabízí úvahu tom, jaká by asi mohla být "Reakce modelového člověka, který je nezaměstnaný, ne příliš vzdělaný, rozvedený či zadlužený". To, že etnicita toho modelového člověka je lhostejná je předpokladem této otázky.

Soudím, že k tomu, abychom věděli jak nějaké pojmy na lidi působí, bychom se jich museli zeptat. Podobaji se modeloví lidé těm skutečným?Je etnicita opravdu lhostejná? Lze problémy vydefinovat z existence?

Paní Hájkové: Nezaměstnaní Romové si mají počkat až skončí kapitalismus?

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Čtvrtek, 20.Listopadu 2014, 18:48:27

Pane Kubičko, vůbec nemají pasivně čekat. Ani my bychom neměli pasivně čekat, až kapitalismus skončí. Já si totiž představuji, že budeme bojovat na dvou frontách. Na jedné straně bychom se měli snažit, aby byly zachovány výhody sociálního státu (pro všechny sociálně slabé,nejen pro Romy), ale na druhé straně bychom měli počítat i s tou možností, že zachovány nebudou a že si musíme tudíž pomoci sami. Respektive že těm sociálně slabým musíme pomoci my sami. Je nutné, aby se lidi emancipovali (a nečekali jen na to, až jim někdo něco dá), ale někteří to sami nezvládnou. Podle mého názoru to současný stát ale nevyřeší. Představuji si, že by se měly zakládat nějaké samosprávné organizace - nejen solidární, ale třeba i výrobní.

Tomáš Tožička - Praha

Článek je bohužel babnalizující a zavádějící Pátek, 21.Listopadu 2014, 02:04:50

Asimilační teorie představovaná především Plzeňskou antropologií personálně provázanou s Člověkem v tísni navazuje na teorii kultury chudoby, kterou ovšem interpretují zcela mylně. To ovšem není problém, protože hlavním cílem je říci, že romská problematika neexistuje, rasismus vyvolávají aktivisté, kteří o Romech pořád mluví a kulturně podpůrné romské spolky by neměli dostávat žádné peníze.
Je to velmi pohodlná a politicky snadno prosaditelná myšlenka a zdá se i současný ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier naskočil na tuto rovinu argumentů.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Pátek, 21.Listopadu 2014, 07:00:3

Stát ať si k této otázce přistupuje jak uzná za vhodné, ale pokud se má založit nějaké širší samosprávné hnutí zdola, pak se to nikdy nepodaří, protože u nikoho nepochodíme s tím, že někdo bude mít zvláštní práva.

Tomáš Tožička - Praha

Zvláštní práva Pátek, 21.Listopadu 2014, 16:21:30

čím jsou lidi bohatší, tím mají více práv a konzumují větší část daní. Tak a ne jinak. Nejde tedy o to, že marginalizovaným dáváme více práv, ale že se snažíme vyrovnat nespravedlnost danou zvýhodněním bohatších skupin.
Klasickým příkladem je Rom který má zvláštní školu a pracuje jako popelář. Náklady na jeho vzdělání a další věci byly minimální, ale z jeho daní se přispívá na vzdělání bohatších a na dopravní infrastrukturu pro nejbohatší...

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Pátek, 21.Listopadu 2014, 16:27:39

Mně to, pane Tožičko, líčit nemusíte. Ale vysvětlujte to pracujícím.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Pátek, 21.Listopadu 2014, 16:42:22

My levičáci se ostatně vyznačujeme tím, že sami sebe navzájem pořád o něčem poučujeme. Ale oslovit většinu pracujících, to neumíme nikdo.

Martin Profant - Praha 7

Tomášovi Tožičkovi Sobota, 22.Listopadu 2014, 00:05:8

To je tak trochu nepravda. Ta zvláštní škola pro popeláře přišla --bez ohledu na to, jakou školou z různojmenných speciálních škol za posledních třicet let prošel -- stála vždy víc než škola základní. A nejen formálně, ale i vyjádřeno prací učitelů. A protože v posledních letech ten popelář většinou úspěšně či neúspěšně navštěvoval průměrně dva roky nějaké učiliště, přišlo to vcelku navíc než vzdělaní na ZŠ a pak na gymplu. A pokud je jeho příjem blízký minimálnímu ( nevím, kolik dnes bere popelář), pak nejspíš ze svých daní nepřispívá bohatším vrstvám, dokonce by bylo s podivem, kdyby daněmi a odvody pokryl to, co z veřejných rozpočtů čerpá.

Přispívá těžkou, špinavou a ubíjející prací. A ten, komu to nestačí, aby si ho vážil, ten nestojí za to, abych kvůli němu manipuloval statistiky. Taky by to bylo zbytečné, nepřesvědčil bych ho--ví, že Cikán je vždycky nemakačenko a lehkoživka na cizí účet, protože to chce vědět; a argumenty, statistiky, ba i očividné příklady odbyde jako obzvláště záludné pokusy oklamat ho.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.