Na rase záleží

Existují různé druhy rasismu, některé využívají strategii vylučování, jiné pohlcování. Multikulturalismus stojí za to překonat v tom smyslu, pokud se jím rozumí pouhé pasivní přijímání faktu mnohosti kultur, které vede k jejich faktické izolaci.

Ostampach

Ivan Štampach

27.10.2014 09:50

Související

Dostal jsem doporučení podívat se na knihy a aktivity dvou současných amerických postav. Jednou z nich je profesor afroamerických studií na Princetonské univerzitě Cornel West (*1953). Jako člen strany Democratic Socialists of America podporoval Baracka Obamu v jeho první prezidentské kampani. Později svou podporu odřekl a dnes označuje amerického prezidenta za černého maskota oligarchů z Wall Streetu a za hlavu amerického stroje na zabíjení.

Procházím si zatím informace o Westových četných publikacích a vybírám, co si přečtu od tohoto autora, který vzbuzuje můj zájem např. názvem knihy už z jeho počátků Black Theology and Marxist Thought. Čtu, že jeho důležitými tématy jsou rasa, gender a třída. Roku 1994 vydal knihu pod názvem Race Matters (Na rase záleží). Jiné jeho publikace se zabývají budoucností rasy (1996) a překonáním multikulturalismu (1993).

U nás jsme s některými tématy trapně přičinliví. Soudní lidé se začínají shodovat, že čím jsou již platné nebo připravované paragrafy proti korupci radikálnější, tím méně jsou účinné, protože nejdou po podstatě. Neidentifikují závislost politiky na byznysu.

Také u tématu rasy se vedle chvályhodné vládní obnovy integračních aktivit projevuje hysterie. Už jen zmínit rasu se pokládá za podezřelé, natož tvrdit, že na ní záleží, že rasové a podobné odlišnosti jsou důležité a že taková identita má budoucnost.

Kromě jednotlivých vulgárních populistů v levé i pravé části politického spektra se všichni zaklínají svým odporem k rasismu. Míní tím však jistý typ rasismu. Odmítají rasismus separující, uzavírající a vylučující jednotlivé skupiny.

Globální (post)industriální a informační společnost potřebuje volný pohyb lidí. Také tomu říkají flexibilita, česky doslova ohebnost. Držitelům ekonomické moci nevyhovuje vazba člověka k místu nebo ke komunitě. Hodí se jí abstraktní člověk, bezpohlavní ekonomická jednotka bez příslušnosti k etniku a třeba i rase. Počítá se jedině použitelnost pro proměnlivé podnikatelské záměry.

Rasismus pohlcující je však rovněž ve hře a málokomu připadá nemístný. Když spadne, třeba za podezřelých okolností, letadlo (převážně) s bohatými bílými cestujícími, vzedme se mohutná vlna zájmu, solidarity a soucítění. Když se totéž stane na nějaké lokální lince v Africe, někde nad městy, která sotva najdeme na mapě a jejichž názvy neumíme vyslovit, je to jedna z mnoha zpráv a druhý den už o ní nečteme a neslyšíme.


Vzít vážně odlišnosti, respektovat rozdílná východiska a z nich si vycházet vstříc, to může také znamenat otevřeně o nich mluvit. Foto Carol VanHook, Flickr

Když se rozvinula epidemie eboly, je zajímavý každý jednotlivý Evropan nebo Američan, který se nakazil, a jeho úspěšné nebo neúspěšné léčení se sleduje téměř v přímém přenosu, u černých Afričanů se počítají jen tisíce nemocných a umírajících, protože se dosud nezařadili do našeho prostoru. Nejsou jedni z nás. Jsou to oni, tamti druzí. Stali by se zajímavými, kdyby se dostatečně přizpůsobili a přestali být sebou.

Pohlcujícímu rasismu nejen nevadí Romové, bude se jich i aktivně zastávat, ale za jedné důležité podmínky, že se nebudou lišit. Musí zapomenout na svou svébytnou identitu, na svou kulturu a tradici.

Když se někdo chová jako řádně namazané kolečko ekonomického a politického mechanismu, když se chová podle principů atomizované společnosti, může mít klidně černé vlasy a případně o trochu tmavší pleť a snad může mluvit s lehkým akcentem. Snad se mu nebude bránit (ve vhodných případech) zpívat trochu jinak („exoticky“, s půltónovým snížením druhého a šestého tónu durové stupnice).

Vzít vážně odlišnosti, respektovat rozdílná východiska a z nich si vycházet vstříc, to může také znamenat otevřeně o nich mluvit. V České republice je těžko představitelné, že by v oficiálním textu byly charakteristiky jednotlivce, které jsou v USA běžné.

Při sčítání lidu v roce 2000 byli tamní obyvatelé dotazováni na rasu. Ve skutečnosti jde spíše o různé komunity dané rasově, ale i etnicky a regionálně. Byly sledovány mimo jiné takové kategorie jako bílý (k nimž jsou počítáni i lidé blízkovýchodního či arabského původu), černý nebo Afroameričan, dále např. americký Indián a aljašský domorodec. Je tam i položka Asiat, která překvapivě nezahrnuje Izraelce, Turky, Armény či Gruzínce, kteří žijí v Asii, nýbrž se týká Dálného východu.

Americké úřady odůvodňují tuto svou zvědavost na „rasu“ především snahou sledovat vládní a jiné veřejné programy zaměřené na dodržování lidských práv nebo na rovnost na pracovním trhu. O totéž, jen radikálněji, jde aktivistům jako Cornel West. Bere se tam vážně specifická odlišnost nejen jednotlivců, ale i různých společenství.

Nestačí vyjasnit si téma kulturní identity. Určitě stojí za to, volat po respektu k odlišnostem. Určitě má smysl kritizovat obě formy okrádání lidí o jejich jedinečnost, jako je strategie vylučování, tak i pohlcování.

Stojí za to překonat v teorii, v právu i praktické politice multikulturalismus, pokud jím rozumíme pouhé pasivní přijímání faktu mnohosti kultur, které vede k jejich faktické izolaci, a nahradit ho interkulturalismem, který bere vážně odlišnosti a otevřeně je reflektuje, pěstuje dialog a společnou emancipační aktivitu.

Nic ze zmíněného však nebude stačit, pokud neskončí ekonomická poptávka po bezbarvých, unifikovaných a snadno manipulovatelných (přizpůsobivých) jedincích. Jinými slovy, vyhlídky nejsou valné, dokud člověk není subjektem své práce. Po respektu k lidské subjektivitě volají shodně demokratičtí socialisté a křesťané domýšlející do důsledků svou víru. Je to dvojjediná identita Cornela Westa. Věřím, že do této situace a do této diskuse vstoupí třeba i překladem některé jeho knihy do češtiny.

A co si myslíte vy? Diskuse (21 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Na pase zaleží Pondělí, 27.Října 2014, 10:07:57

Pane Štampachu, dovolím si parafrázovat nadpisn na "na pase záleží". Nejenom na rase.
Uvádíte příklad o tisících Afričanů, kteří zemřeli na ebolu, kteří jsou jen součástí statistiky. Zatímco o jednom každém nakaženém bílém víme vše. Ono jde spíš o to, že víme vše o jednom každém, který má ten správný pas (viz. případ první oběti z USA).
Nejenom v českém mediálním prostoru jsou konstruováni ti "zlí jiní", případně "ti jiní, na kterých vlastně až tak nezáleží".
Dva příklady za všechny.
Před dvěma dny byla v Íránu popravena mladá žena, která ubodala muže, který se ji pokusil znásilnit.
Byla popravena i přes "odpor mezinárodní společenství a výzvy, aby nebyla poravena". Jde jenom o nehezké, propagandistické ukazování prstem. Západ ukazuje prstem na ten zlý Írán. Je jen otázkou mezinárodní politiky a aliancí, kdo bude prstem ukazovat (nebo neukazovat) na odsouzené k smrti v: Číně, USA, Saúdské Arábii, Indii, Pákistánu, Jemenu...
A druhý příklad:
ISIL loupí starověké památky v Iráku, případně je ničí. Skandál! Tihle muslimové, všechno jen zničí! Barbaři! (Ano, loupení a ničení památek je to barbarské, o tom žádná.)
Ale kdopak při tom zmíní, že Sadám Husejn starověké bedlivě chránil a rekonstruoval? Možná tak s výkladem, že to dělal kvůli vlastnímu velikášství.
Téměř nikdo nezmíní, že po invazi USA do Iráku spojenecké armády nečinně přihlíželi loupení - a samy si leccos odvezly, i když ne "oficiálně". A spojenecké armády také mnohé památky zničily, i když ne záměrně, ale "jen" kvůli vlastním zájmům, kdy na nějakých památkách nezáleží.
A nakonec - kdo vůbec zmíní nějaké zničené m u s l i m s k é památky v Iráku (natož např. rukopisy), přestože i ty mají nevyčíslitelnou cenu?
Záleží jen na úhlu pohledu, kdo je "s námi", a na tom, co se zrovna hodí vypíchnout.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Mediální rasismus? Pondělí, 27.Října 2014, 13:47:31

Tedy, paní Mičkalová, nemohu si pomoci, ale to Vaše srovnání íránské justice (s jejími rozsudky smrti) s justicí americkou (s jejími rozsudky smrti) opravdu nesedí.

Přes všechny opravdu velké výhrady ke kvalitě americké justice (je známo, jak mnoho lidí je zde odsuzováno, a to i k trestu smrti, na základě nedostatečných, či přímo zmanipulovaných důkazů) - asi by se opravdu sotva našel jeden jediný případ, kdy žena, která se s nožem v ruce bránila svému znásilnění, by byla americkým soudem odsouzena za vraždu a popravena!

Co se pak té čínské justice týká: tak za prvé, ta bývá pro excesivní vykonávání trestu smrti pravidelně stavěna na pranýř (americkými) lidskoprávními organizacemi (a přece jenom, v posledních létech má tato statistika provedených rozsudků smrti v Číně silně sestupnou tendenci); a za druhé, Čína má svým způsobem paradoxně tak trochu "výhodu" v tom, že těch rozsudků smrti je v ní tolik, že v tomto množství jednotlivé případy doslova "zapadnou".

Všeobecně: ano, samozřejmě že existuje určitá "selekce" v míře naší pozornosti vůči neštěstí ve světě; ale na straně druhé, ono opravdu není dost dobře možné, abychom se v plné míře věnovali každé jednotlivé kauze. A tak je - z hlediska mediální logiky - nakonec přirozené, že tisícová úmrtí v Africe v našich médiích vzbuzují relativně menší pozornost, nežli jednotlivé případy v našem vlastním regionu. Je to bezpochyby svým způsobem "nespravedlivé"; ale je snad přece jenom poněkud přehnané, chtít za tím spatřovat hned nějaký rasismus.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Pondělí, 27.Října 2014, 15:24:1

Pane Poláčku,
máte pravdu, že americká a íránská justice jde srovnávat jen těžko. Já bych ale chtěla upozornit ne na rozdíly v justici, ale na zprávy, které se k nám dostanou.
Proč byla ze všech íránských odsouzených k smrti vybrána k mediálnímu propírání právě ta mladá Íránka? Nevím(e).
Je to snad jediný dohledatelný, nespravedlivý hrdelní proces v Íránu? Pochybuji.
Proč není propírána rodina oběti, která odmítla přijmout finanční kompenzaci a požadovala popravu? Není jak se to dozvědět.
V médiích je nám předkládán případ s předžvýkaným výkladem. Nejsou dostatečně prezentovány okolnosti toho případu. Měly s ním něco společného íránské tajné služby - těžko říct, co se vlastně stalo, a k čemu se ta mladá žena vlastně nachomejtla. A při všem neštěstí ještě posloužila jako nástroj - ten mediální prst, který ukazuje na cizí špínu.
A pak se nabízí porovnání, jak je každý den prezentováno v českých médiích něco "neuvěřitelného" čínského (zvířátka, architektura, technické novinky...), nevzpomínám si však na nějaký nedávný případ "zajímavého" odsouzence k smrti. Kritizovat Čínu, na rozdíl např. od Íránu či většiny muslimských zemí, se v Čechách nosí čím dál tím méně.

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

Pondělí, 27.Října 2014, 17:34:17

Jenom bych chtěla upozornit, že to s tím znásilněním byla její verze, kterou rozsudek nepotvrdil. Je samozřejmě možné, že skutečně měla ta paní pravdu, ale to už se asi nedozvíme.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Úterý, 28.Října 2014, 13:18:15

K tomu, že "to s tím znásilněním byla její verze, kterou rozsudek nepotvrdil" - no ano, my sotva máme možnost zvědět objektivní pravdu; ale zkusme si jenom položit otázku, jak pravděpodobná je asi ta verze obžaloby, že mladá půvabná žena která dostane zakázku uklidit něčí byt, v tomto bytě nepřijde na žádný jiný nápad, nežli zničeho nic vytáhnout nůž a probodnout jím jednoho z jejích majitelů?...

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Selektivní zpravodajství? Úterý, 28.Října 2014, 13:25:24

"Kritizovat Čínu, na rozdíl např. od Íránu či většiny muslimských zemí, se v Čechách nosí čím dál tím méně" - paní Mičkalová, v tomto směru můžete mít dozajista pravdu; ale je zase jedním z holých faktů mediálního světa, že někdo prostě má to štěstí, že má "dobrý tisk", a někdo zase "špatný tisk".

Ne snad že by současná Čína byla ve světových médiích nějak obzvlášť oblíbená; ale v poslední době v souvislosti s ní nebyl zaznamenán nějaký mimořádně velký skandál či aféra, které by v daném kontextu tak nějak vybočovaly z "normálu". Zatímco islámský svět se právě v současné době sám ze všech sil "snaží", aby se dostal do negativních titulků.

Ještě jednou: my takovéto selektivní zpravodajství samozřejmě můžeme plným právem označit za objektivně nevyvážené a do jisté míry nespravedlivé; ale až na další bych v tom opravdu nehledal něčí záměr, sdělovací média se do nemalé míry musí prostě orientovat také podle toho, co se jejich vlastním čtenářům/divákům/posluchačům bude jevit zajímavé a prioritní.

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

@Josef Poláček Úterý, 28.Října 2014, 14:04:34

Bez ohledu na onen případ: To je docela stereotypní představa, že mladá a (dle vašeho hodnocení) půvabná žena nemůže někoho z vlastních pohnutek zavraždit.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Stereotypy Úterý, 28.Října 2014, 15:06:23

Řekl bych, že se tady spíš uplatňuje jiný stereotyp: kdyby byl za podobně pochybných okolností popraven někdo v USA, tak by se tomu pozornost věnovala a nikoho by nenapadalo, že USA má jinou kulturu a jiné tradice než Evropa (i když zčásti opravdu má).

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Otázka pravděpodnosti Pátek, 31.Října 2014, 13:36:44

Musím přiznat, paní Recmanová, že mi opravdu začíná unikat smysl Vašeho postoje a způsobu argumentace.

Ještě jednou: my samozřejmě nemáme objektivní, zcela nezpochybnitelnou znalost toho, co se onoho dne v onom bytě odehrálo. Musíme tedy pracovat jenom s tím, co se vzhledem k okolnostem jeví více pravděpodobným, a co méně.

Takže: jaká je asi pravděpodobnost toho, že mladá uklízečka náhle vytáhne nůž a probodne majitele bytu (odhlédneme-li od málo pravděpodobné verze, že se jedná o schizofreničku)?

A jak je oproti tomu pravděpodobný ten průběh celé události, kdy mladá žena (v nižším společenském postavení) se dostaví do bytu, ve kterém se nacházejí dva muži, kteří jsou příslušníky tajné policie totalitního státu, a tudíž s pocitem vlastní nadřazenosti a vlastní nedotknutelnosti? A kterým se náhle zachce využít příležitosti, si oné mladé ženy si trochu "užít" - právě s tím vědomím, že se jim nakonec stejně nic nestane?

A jaká je asi pravděpodobnost toho, že v onom totalitním státě se státem řízenou justicí bude v následném soudním řízení opravdu hledána pouze holá pravda a ryzí spravedlnost - a že nebude upřednostněn zájem onoho státu a jeho pohůnků?...

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Sobota, 31.Října 2015, 08:18:29

Článek byl napsán před rokem, tedy dávno před současnou uprchlickou vlnou. Autor v něm správně píše : "Globální (post)industriální a informační společnost potřebuje volný pohyb lidí. Také tomu říkají flexibilita, česky doslova ohebnost. Držitelům ekonomické moci nevyhovuje vazba člověka k místu nebo ke komunitě. Hodí se jí abstraktní člověk, bezpohlavní ekonomická jednotka bez příslušnosti k etniku a třeba i rase. Počítá se jedině použitelnost pro proměnlivé. podnikatelské záměry. "

To je ale náhoda, že těm držitelům ekonomické moci všechno tak hraje do karet!

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Evě Hájkové - Konspirační teorie jsou výborným prostředkem pro konspiraci. Neděle, 1.Listopadu 2015, 02:05:37

Je potřeba vytvořit mnoho konspiračních teorií a dodržovat přitom přiměřené procento těch "úplně padlých na hlavu", které dokáží výborně zdiskreditovat vše, co je označeno jako "konspirační teorie".

Pokud se chystáme udělat "něco nehezkého ve velkém rozsahu" a nechceme, aby se na to přišlo, nebo jen nechceme zbytečně pobuřovat veřejnost, začneme vytvořením konspirační teorie. V ní pěkně pravdivě popíšeme tu špatnost, kterou se chystáme udělat. Nezapomeneme přitom vytvořit ještě alespoň dvacet dalších konspiračních teorií, které budou zcela vymyšlené (zcela padlé na hlavu). Pravděpodobnost, že se některou z těch dvaceti teorií, padlých na hlavu, strefíme nechtíc do něčího záměru, je zcela mizivá, ale ne nereálná. Poté můžeme bez obav začít realizovat náš hnusně odporný plán. Pokud náhodou někdo začne poukazovat na naše odporné jednání a bude nás chtít pohnat k odpovědnosti, prohlásíme ho za blázna, který věří konspiračním teoriím a na důkaz jeho ztřeštěnosti uvedeme těch dvacet vymyšlených teorií. A nezapomeneme dodat, že je to zcela jeho věc, zda se chce ztrapňovat šířením konspiračních teorií!

Pozor! Toto je konspirační teorie!
(Zda je to ta první, nebo jedna z těch dvaceti dalších, to nechám na Vás. Přece se tu nebudu ztrapňovat.)

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 1.Listopadu 2015, 07:11:16

Kdysi se vedl spor, zda dějiny dělají velké osobnosti nebo lidové masy. Konspirátor by jistě řekl, že ani ti ani ti, ale že je dělají šedé eminence v pozadí.
O tom nechci spekulovat. Jde mi jen o to, že držitelé ekonomické moci se jistě postarají o to, aby se kapitalismus, který jim tu ekonomickou moc umožňuje, prodloužil, jak to jen půjde. A podpora válek je jedním z dobrých prostředků.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Evě Hájkové – Myslím, že oni vůbec neuvažují v té rovině "pozor, kapitalismus asi končí, prodlužme ho". Neděle, 1.Listopadu 2015, 12:34:22

Takoví lidé v tom "ekonomickém rauši" si nějaký pocit ohrožení z konce kapitalismu asi příliš nepřipouštějí. Jim jde o maximalizaci zisku a maximalizaci moci, je to pro ně taková adrenalinová hra, ve které asi opravdu na cizí životy moc nehledí. Jestli k tomu potřebují vyvolávat války? Snad ano, snad ne, já opravdu nevím. Myslím, že zde o tom před časem polemizoval pan Poláček ("válka a prodej zbraní v konečném důsledku zisk nepřináší") s paní Švandovou(?).
Pokud ale chcete někde něco zasadit, musí tam být úrodná půda i ostatní podmínky pro růst. Pokud někde chcete vyvolat válku, musí tam pro ni být také vhodné podmínky. Domnívám se, že například Češi jsou tak promořeni protiválečnými "pesticidy" (zkušenost r. 1938, 1968, švejkovstvím..), že by se v klidu nechali převálcovat jakoukoliv armádou. K tomu, aby se bránili, by je mohl vyprovokovat leda nějaký osobní a zcela nevýběrový teror, kterému by se nebylo možno vyhnout akceptací nějakých vnějších podmínek (přijetím nějaké ideologie, nadvlády velmoci..).
Je otázka, co tedy vlastně vytváří ty "vhodné" podmínky pro válku a lze-li válku "zasadit" opravdu všude. Jistě to může být nějaký spor o zdroje (třeba vyostřený jejich nedostatkem), ve kterém se lidé archetypálně semknou kolem "svého" kmene. Musí tedy pociťovat nějakou skupinovou identitu a nenávist k těm jiným identitám. Zdá se ale, že snahy (dobře míněné?) o rozbití těchto identit vedou paradoxně spíše k jejich až nepřiměřenému (a tedy nezdravému) posilování.
Kromě těch vnějších podmínek (relativní nedostatek zdrojů) jde tedy také o tu schopnost semknutí kolem své skupinové identity a "schopnost" nenávisti k ostatním identitám. Tedy o to, že tu válku si člověk nese také v sobě, je jí nakažen i když opustí tu válečnou zónu. Jsou tedy na místě nějaké obavy, nebo ne?

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Mimochodem, paní Hájková, na ty konspirační teorie mě přivedl Jakub Patočka, Neděle, 1.Listopadu 2015, 12:40:51

když v diskusi pod rozhovorem s Osamou Mohsenem obviňuje pana Ševčíka, který má jiný názor než on, právě z jejich šíření.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 1.Listopadu 2015, 14:13:53

Konspirační teorie mohou být svérázným výkladem světa, protože někomu je něco nejasné a má potřebu si to nějakým způsobem vyložit. Jiný výklad světa, který používají jiní lidé, mu nevyhovuje, protože se mu z nějakého důvodu nejeví jako pravdivý. Nevěří mu.
Mimochodem, všechny výklady světa jsou stejně jenom ideologiemi. K poznání pravdy jsem velmi skeptická. V tom jsem docela postmoderní.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

neohebný boj s multi kulti ? Pondělí, 2.Listopadu 2015, 12:43:10

když už se s něčím bojuje, neuškodí se shodnou na tom s čím vlastně ? To že praktikovaný model soužití kultur má podstatné vady se přesvědčovat netřeba. Ale čemu se to chce strojit funus, cCo z toho plyne ?
Že je třeba se vrátiti k nacionalismu, rasismu, asimilaci kulturním hegemonem? Globalizující kotel světového lidstva se promíchávat bude i nadále a opevnit se v pevnostech svých kultur nemůže být stabilní řešení.
Takže něco jako transkulturní řešení místo paralelního (i mimoběžného) multikulturního ? Co se za tou abstrakcí může skrývat - poučení že odkázat kulturní specifika do soukromé sféry nestačí, že participace kulkturních komunit na správě nevede k dostatečné integraci v občanské společnosti ?
Boj o praktická pravidla soužití znamená vyvarovat se rizik jako je ghetoizace ale i nevymahatelnosti obecných pravidel pro přílišnou rozdílnost. A zdaleka nejde jen o ismy. Ono soužití kultur v nějakém postkapitalismu musí mít také nějaký funkční mechanismus,
Vývoj je vždy spjat s adaptací (flexibilita není oportunní ohebnost ale pružnost) - ať se to líbí či ne. Ono obecné dobro taky neprší shora v podobě exogenních etických maxim ale je v lidech .a jak si uspořádají své vztahy - ať již jim budou říkat postmoderní multikulturalismus a nebo neomoderní transkulturalismus.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Jaký je váš názor na vystoupení Petera Sutherlanda v britské Sněmovně lordů v roce 2012? Úterý, 3.Listopadu 2015, 10:09:28

EU by se podle jeho slov měla prý snažit co nejvíce podkopat národní homogenitu svých členských států. To bylo řečeno v roce 2012. To říká zvláštní představitel OSN pro migraci, čestný předseda Goldman Sachs (seznam jeho funkcí je delší).
(http://www.bbc.com/news/uk-politics-18519395)

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

jaképak podkopávání Úterý, 3.Listopadu 2015, 11:53:42

možná problém překladu - samozřejmě že trvat na národně homogenním pojetí států je už nesmysl. Rozhoduje princip občanský. Ovšem podkopávání bych tomu neříkal...

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Jaképak "undermine" Čtvrtek, 5.Listopadu 2015, 09:45:46

Jak by se to tedy mělo přeložit?
Neřekl bych, že pan Sutherland prosazuje, aby rozhodoval princip občanský. To jsem v tom textu nikde nenašel.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Problém s překladem Pátek, 6.Listopadu 2015, 00:11:20

asi nebude ve slově "podkopat", ale ve slově "národní", které v různých jazycích nemá jednotný význam.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

ale princip občanský je právě to klíčové Pondělí, 9.Listopadu 2015, 19:48:40

já myslím že slovo podkopávat vede k pocitu, že ten kdo nehoruje pro etnicky čistý stát tak je něco jako škůdce zemský
prostě jde o to naučit se žít v realitě, která není a tím méně nebude etnicky čistá, nýbrž tmelena je právě občanstvím
z úvodu použiji myšlenku že špatná forma multikulturalismu jen pasivně reflektuje koexistenci třeba i konfliktních kultur
jako nepomáhá hegemonie (asimilace) jednoho etnika tak nepomůže nezájem o společná pravidla soužití více etnik
prostě občanství je nad kulturní identitu - krásně pak vynikne jak jalové jsou debaty např. o pokrývce hlavy

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.