Komu vadí politická korektnost?

Proč kritikům korektnosti tolik vadí absence stereotypů, odsudků a urážek? Bylo by jim „demokratičtěji“, kdyby i v oficiální veřejné debatě zaznívaly rasistické invektivy či trapné etnické i náboženské zkratky, které známe i internetu?

Masakr spáchaný v Norsku Andersem Breivikem uvolnil stavidla vášním, které vyvolává v částech západních společností multikulturalismus. Kritici argumentují, že tato „agresivní ideologie“ by nebyla možná bez politické korektnosti, která se prý už také stala ideologií svého druhu.

Politická korektnost je nejčastěji popisována jako ideologie, jež vnímá určité skupiny lidí jako oběti, které je třeba chránit s pomocí záměrného ovlivňování jazyka. Jejím cílem je především odstraňování některých tradičních označení nebo pojmů, které jsou svázány se stereotypy, jež mohou být určitými lidmi vnímány jako urážlivé a mohou posilovat utlačovatele.

Podle kritiků sice politická korektnost vznikala jako možná pochopitelná reakce na některé formy diskriminace, ale v současných liberálních demokraciích prý omezuje jak otevřenou diskusi o závažných problémech, tak svobodu lidí. Stala se kontraproduktivní, což prý ukazuje i debata o multikulturalismu, kterou údajně uměle svazuje politická korektnost.

Co ale nám, kdo s politickou korektností nemají problém, vlastně tolik touží politici a komentátoři, kteří se proti politické korektnosti tak vášnivě bouří, s pomocí jazyka zbaveného „okovů“ politické korektnosti sdělit? V čem spočívá ono údajné omezování svobody či zadušování otevřené diskuse?

Proč kritikům korektnosti tolik vadí, že se ve veřejném prostoru dnes „nenosí“ zjednodušující stereotypy, odsudky, urážky, apod.? Bylo by jim „demokratičtěji“, kdyby i v oficiální veřejné debatě, třeba v televizi, denících nebo parlamentu, zaznívaly rasistické invektivy či trapné etnické i náboženské zkratky, kterými přetékají některé internetové diskuse?
Je reálné, že by se z temné sedliny „politické nekorektnosti“, agresivity a předsudků, kterých jsme dnes svědky právě v internetových diskuzích, nakonec vynořilo nějaké smysluplné řešení obohacující demokracii?
Dozvěděli bychom se například o problémech romské komunity u nás více, a byla by debata o této komunitě „svobodnější“ a konstruktivnější, kdyby se místo o Romech mluvilo o cikánech?

Byla by dnes Amerika dál, kdyby se o afrických Američanech důsledně mluvilo nadále jako o „barevných“ nebo o negrech? Bylo by lepší, kdyby kvůli historii neexistovala jistá tabu v diskusi o Židech a holocaustu? Bylo by nám „svobodněji“, kdybychom si nemuseli brát žádné servítky, když mluvíme třeba o národech, s nimiž sousedíme, o menšinách, o islámu?
Zajímavé například je, když si na politickou korektnost ztěžuje prezident Václav Klaus? Co tak politicky nekorektního by nám řekl, co nám tak jako tak mezi řádky už neřekl, nebo co bychom si jako produkt této dogmatické a demagogické mysli nedokázali představit?

A co nám kvůli politické korektnosti nemohou sdělit například někteří „konzervativní komentátoři“, kteří, jak by se dalo soudit z jejich stížností na politickou korektnost, jsou „jak lvové v kleci jatí“. Chtěli by vzhůru k myšlenkám, jež se dají zřejmě vyjádřit jen politicky nekorektně, ale jsou chudáci diktátem politické korektnosti „se zemí (s námi ostatními) spjatí“.
Můžeme je uklidnit. Všechno, co by nám chtěli politicky nekorektně říct, si umíme představit. Už to, že politickou korektnost považují za jakousi cenzuru, která je omezuje, o nich vypovídá víc, než si myslí.

Existují samozřejmě i lidé, kteří proti politické korektnosti neprotestují proto, že mají neodolatelné puzení mluvit politicky nekorektně, ale protestují z pozic jakéhosi údajného, dosti abstraktního omezení svobody, které se do západních demokracií prý vplížilo nepozorovaně pod nátlakem různých „nikým nevolených elit“, NGOistů a humanrightistů, jak by pěkně od plic řekl náš pan prezident.

Jenže co toto omezení svobody přesně je? Omezení někým nařízené, nebo je to spíše sebeomezení? Může někdo někoho donutit, aby se sebeomezoval, pokud mu nevadí, že si o něm ti „politicky korektní“ mohou myslet, že je buran či pitomec? Lidé schovávající se za různé „nicky“ to na internetu ostatně běžně dělají.

Pojetí svobody, tak jak ho chápou advokáti politické nekorektnosti, je velmi podobné argumentaci ve prospěch kuřáků.

Různé zákazy kouření prý omezují svobodu kuřáků a tím i svobodu obecně. Jenže co si pak počít se svobodou nekuřáků nebýt vystavován smradu a škodlivým látkám působícím rakovinu? Nebo takovou svobodu nemají, protože důležitější je svoboda kuřáků k něčemu než svoboda nekuřáků od něčeho, jakkoliv nekuřáků je většina?

Zastánci politické nekorektnosti jsou na tom přitom ještě stále mnohem lépe než kuřáci, protože je vesměs nikdo neomezuje zákony, omezení přicházejí jen z jakéhosi sdíleného konsensu, v podobě nepsaných konvencí. Je sice možné kritizovat, jak takový konsensus vzniká, a zda vždy reflektuje názory většiny, ale opravdu „politický korektní konvence“ nějak výrazně limitují svobodu kohokoliv, včetně politicky nekorektního rádoby rebela?

Liberální demokracie jsou komplikované organismy, a to jak o věcech mluvíme ve veřejném prostoru, je důležité. Uložit si určitá sebeomezení není nic proti svobodě. Naopak: odpovědnost, která se dost často odvíjí od sebeomezování, a svoboda spolu úzce souvisí. To ovšem předpokládá dosti sofistikovaný přístup k demokracii a ke svobodě.

Docela jistě není náhodou, že tak hlasitě se proti politické korektnosti bouří především někteří politici a komentátoři ze zemí, kde mají s demokracií malé zkušenosti, a že mezi nimi jsou nejhlasitější v tomto svatém tažení proti „okovům korektnosti“ často především ti, kdo se během předešlého režimu, kdy vzpoura proti „politické korektnosti“, vnucené totalitní mašinérií, dávala smysl, neodvážili být veřejně politicky nekorektní ani na vteřinu.

A co si myslíte vy? Diskuse (7 příspěvků)

Jan Čanda - student, Lhenice

Forma vs. obsah Čtvrtek, 4.Srpna 2011, 21:45:35

Dokud se politická korektnost týká skutečně jen formy vyjadřování svých názorů, není na ní skutečně nic špatného. Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy jsou některé názory jako takové, obsahově, považovány za politicky nekorektní - dejme tomu názor "radikální islamismus představuje ohrožení pro evropské hodnoty a měli bychom se mu proto bránit". Ve chvíli, kdy se i kultivované vyjádření takových názorů stává společensky nepřípustné, dospíváme opravdu k omezení svobody slova a tudíž základních prvků demokracie. Je otázka, zda je politická korektnost skutečně již tak daleko nebo tam přinejmenším směřuje; bojím se ale, že tomu tak do jisté míry je, což pak ovšem kritiku takto chápané politické korektnosti rozhodně opravňuje.

Vladimír Frič - elektrotechnik, Slavkov u Brna

P. Čando díky za vaši poznámku. Pátek, 5.Srpna 2011, 12:43:30

Dodávám jen, že navýsost žádoucí politickou korektnost právě její příznivci takto někdy sami diskreditují. Tím zase jen nahrávají extremistům.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Neděle, 25.Května 2014, 17:54:56

mně ano

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Neděle, 25.Května 2014, 17:57:45



Cokoli v životě řeknete, může být použito...

11. 3. 2012, 0 reakcí


„Myslím, že věc je zcela jasná“, prohlásila Yasminna Yzvedeu, předsedkyně Komise.

„Abych se vám přiznala, kolegové, je mi dokonce zcela záhadou, jak je možné, že příslušné podání přišlo až takto pozdě. Autorovi závadného textu bude pomalu 80 let a závadný text se tady desítky a desítky let bez zábran šíří. Tady, kolegové, jasně vidíte, jak rozsáhlé pole neorané je ještě před námi. Kolik závadných projevů nutno vyplenit, aby nevznikala nenávist mezi národy. No nic, myslím, že zavoláme autora nekorektního textu … ano, kolego, je to tak, musel být předveden, protože se vzpíral v rozporu s právními nároky, které nám poskytuje schválený statut naší Komise, dostavit. Musela jsem proto zároveň dát podnět k trestnímu stíhání jeho osoby za pohrdání naší komisí – jinak si, přátelé, respekt neudržíme. I když … upřímně řečeno, čistě mezi námi … zas tak moc se autorovi ani nedivím – dovedete si jistě představit, jak velký finanční obnos bude muset vracet, poté co platby podle autorského zákona za inkriminovaný text budou prohlášeny od počátku za bezdůvodné obohacení, které autor takto získal bez právního důvodu. A to je ještě otázka, jestli kontrolní orgán naší Komise, který nyní provádí zevrubnou kontrolu autorových textů, nepřijde na něco dalšího nebo dokonce – mohu-li to tak říci - ještě „výživnějšího“ …“

-.-.-.-.-.-

„ … Takže Vaší identitu a personálie bychom tedy měli. A teď prosím, pane obviněný: podívejte se na projekční desku za našimi zády a řekněte zde Komisi a po pravdě:
Je to Váš text?“

Obviněný - hubený chlapík s prokvetlou vousatou bradou a protáhlým obličejem - se podíval na projekční desku za zády členů Komise a pak do protokolu potvrdil, že skutečně jde o jeho text …

-.-.-.-.-.-


Komise jednala asi hodinu.

Právnímu zástupci autora se povedlo přesvědčit těsnou většinu Komise, že závadný text (už s ohledem na dobu kdy vznikl, tedy jaro 1969) byl alegorií na vpád zejména sovětských, tedy zejména východních vojsk do bývalého Československa. Text byl sice dle očekávání nadále, od nynějška (ex nunc) vyřazen z možností veřejného předvádění, neboť o jeho společenské závadnosti a nepřijatelnosti nebylo v kontextu dnešní doby pochyb. Nicméně autor přece jen nebude muset vracet honoráře, které jinak měly propadnout v prospěch státu … neboť jednal v roce 1969 v dobré víře, nebylo jeho cílem vyjadřovat a podněcovat nenávist k neevropským národům, ale jen k politice jisté tehdejší supervelmoci a ostatní soudní a správní orgány budou rozhodnutím Komise vázány …

„Ještě nemáte vyhráno, vážený“,

krotil optimismus a úlevu autora advokát,

„ kontrolní skupina Komise probírá nyní velmi podrobně Vaše texty z hlediska společenské korektnosti. Byl by to skutečně zázrak, kdyby v té Vaší dadaistické tvorbě, plné asociací a šprýmů nenalezly další a další materiál pro své zásahy …“

-.-.-.-.-.-

Asi deset minut poté, co jednání skončilo, ale zasedací síň Komise ještě nebyla uklizena, vstoupil do této místnosti Rudolf, mladý absolvent stejné filozofické fakulty, kterou kdysi dálkově studoval i zmiňovaný autor závadných textů. Pracoval nyní podobně jako většina dalších vysokoškoláků té doby jako člen uklízecí čety. Ale než se do úklidu, který měl za úkol, pustil, padl jeho zrak na stěnu s projekční deskou a závadným textem …

Na Rudolfově tváři se rozhostil usměv. Po chvíli pak přistoupil k bočnímu stolku, kde byla technika, a spustil zvukovou smyčku. Místností se rozlehl mírně přidušený hlas českého zpěváka Jiřího Štědroně z roku 1969, který zpíval závadný text Jana Vodňanského ze stejné doby.

A projektor mezitím vrhal na desku na stěně inkriminovaný text, jehož závadné pasáže byly Komisí dvakrát podtrženy …

„Už kočovníci táhnou pokojem
Já vidím je a tak jsem spokojen …“
„Z mé knihovny se vznáší k nebi dým
Tu zdá se mi, že snad už nebydlím
Dál kočovníci táhnou přes můj byt
Já zírám jen a zachovávám klid“
„Ani mi to neva neva
Dneska se nevaří
přicházejí zprava zleva
Avaři Avaři
Přicházejí do Evropy
Pusté šprýmy si z ní tropí
Avaři.“
„Pohledy mé nabodnou na kopí
Mlčky mne míjí aniž pochopí
že kopyty mi zdupou parkety
a koberec je jimi prokletý.“



V Chrudimi dne 11. 3. 2012

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Kolaříku Pondělí, 26.Května 2014, 10:42:15

Zklamu Vás, je tři roky starý.
Pan Tejkl tu, z důvodů známých jen jemu, zkopíroval jakousi politickou satiru na přehnanou "politickou korektnost". Ne moc dobrou, ani trefnou, dle mého posouzení.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Úterý, 27.Května 2014, 10:44:25


To je staré jak svět - když ten, kdo nemá Zemana rád, na něj udělá vtip, tak zemanovec bude prohlašovat, že je to trapné a žádný vtip.

Kolaříkové jako "lokajové politické korektnosti" proto těžko mohou reagovat na shora uvedenou burlesku nějak jinak ... než že jde o blábol (Pavel), že to není ani dobré, ani trefné (Michael) ...

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Tejkle Úterý, 27.Května 2014, 11:05:57

Nevím jestli jsem lokajem politické korektnosti. Vyvrátit to nemohu. Nevím totiž zcela jistě, co to je. Připomíná mi jednoho orientálního bůžka. Když se zkazilo mléko, mohl za to on, když se našel na silnici zlaťák, taky za to mohl on. Podobně korektnost. Když se někdo chová jako blbec (to, co je přehnáno v té satiře) je politicky korektní, když se někdo nechová jako blbec (nelajkuje xenofobní bludy) tak je taky politicky korektní.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.