Otevřený dopis organizaci Člověk v tísni k situaci v Předlickém ghettu
Míra BrožObčanské sdružení Konexe napsalo otevřený dopis organizaci Člověk v tísni, ve kterém ji vyzývá ke společnému postupu ve věci komunity sociálně vyloučených v Předlicích v Ústí nad Labem.
Vážení přátelé,
tento dopis Vám píši proto, aby přispěl k vyjasnění názorů a také k odstranění či zmírnění některých mýtů a nedorozumění, které kolují o angažmá o. s. Konexe v kauze Předlice.
Je úplný nesmysl, že pomoc Konexí obyvatelům Předlic je nějakou mojí osobní vendetou vůči organizaci Člověk v tísni. Nepopírám, že činnost ČvT a Konexí v Předlicích je v konfliktu, protože existuje velký rozpor v našem vidění i řešení situace. Nejde však vůbec o konflikt osobní, nýbrž ideový.
Mám výhodu, že jsem v ČvT před čtyřmi lety pracoval, znám tedy Vaše ideová východiska, filosofii a myslím, že se dovedu na kauzu Předlice a celý fenomén vyloučených lokalit a sociálního vyloučení podívat Vašima očima a z Vašeho úhlu pohledu. Pokusím se Vám nabídnout poněkud odlišnou perspektivu. Musím ovšem začít ze široka.
V minulém roce se nám podařilo v reakci na události ve Šluknovském výběžku sestavit silný multidisciplinární tým dobrovolníků, který poskytoval psychosociální pomoc obyvatelům romských ubytoven, které byly terčem nenávistných pochodů na Šluknovsku i jinde. Vedlejším produktem týmu byl vznik think tanku, který se začal pravidelně scházet, debatoval a analyzoval situaci chudých romských komunit.
Shrnu jen nejpodstatnější a zároveň nejvíc očividné teze:
Situace vyloučených romských komunit se v ČR posledních 20 let kontinuálně zhoršuje. Co je nejhorší, zhoršuje se stále rychleji.
Zhoršuje se navzdory aplikované politice (a programům) sociální integrace, jak ji v ČR známe.
Současné integrační politiky a jejich známé a používané nástroje a opatření (tj. známé věci: sociální pracovník do každé rodiny, budeme doučovat děti, rodičům zajistíme nějakou veřejně prospěšnou podřadnou práci) nestačí ani na to, aby zhoršování situace vyloučených romských komunit zpomalily, natož aby ji zlepšily.
Tolik čistá empirie.
Proč současná takzvaná politika sociální integrace (a její nástroje) selhává? Proč nefunguje přes veškerou snahu, finanční prostředky a úsilí jejích realizátorů?
Je to proto, že takzvaná politika sociální integrace, tak jak ji v ČR známe, je extrémně paternalistická. Na paternalismu postavená a stojící. Proto nemůže fungovat.
Nejde tedy o selhání nebo "vinu" místních Romů či něco takového, ale o hluboký systémový problém, jak jsme to tušili již od začátku, viz např. TZ ProAltu k Přednádraží:
http://www.proalt.cz/?p=3778
Od té doby se kolem Přednádraží vytvořila pestrá skupina aktivistů a aktivistek (např. SOS Přednádraží aktivní v Praze - sosprednadrazi.cz, squatteři z pražské Cibulky i alternativní mládež tady v Ostravě, ProAlt, samozřejmě Kumarovo sdružení Vzájemné soužití a do jisté míry i o.s. Společně-Jekhetane, i jednotlivci jako např. Markus Pape), kteří začali s místními spolupracovat, výsledkem snad bude projekt na opravu domu č.8 za aktivní účasti obyvatel Přednádraží, víceméně podle původní myšlenky Jakuba Poláka:
http://www.romea.cz/cz/publicistika/komentare/jakub-polak-prednadrazi-lze-zachranit
Je důležité být vzájemně v kontaktu a sdílet informace a vzájemné poznatky.
Jde o problematiku, která prostě přesahuje hranice Ostravy nebo Ústí n.L., resp. jednotlivých aktivistů či místních komunit, spolupráce nebo příp. koordinace v mezích našich možností pro nás pro všechny tedy podle mého názoru bude určitě přínosná.