Nestydět se za to, že jsem Rom

V další ze svého cyklu reportáží o dobré praxi v překonávání předsudků a bariér mezi romskou menšinou a většinovým obyvatelstvem se Saša Uhlová zabývá mediálními stereotypy a snahou organizace ROMEA o jejich překonávání.

Igor_demo20

Saša Uhlová

22.10.2014 14:54

Související

„Poskytl jsem jim fotku v krátkých kalhotách a tričku a úplně mě v tištěných novinách na fotce vybělili, jsem na ní mnohem světlejší než ve skutečnosti,“ vypráví osmnáctiletý Lukáš Kotlár na dvoře Vyšší odborné školy publicistiky o své zkušenosti se Slováckým deníkem, kterému poskytl coby student elitního gymnázia rozhovor. O tom, zda v tom byl záměr grafika, aby nebylo poznat, že je Rom, nebo to byla jen náhoda, může Lukáš jen spekulovat. Každopádně o něm nenapsali, že je Rom, zmínili jen, že je z dětského domova.

Každopádně v něm jeho mediální zobrazení vyvolalo otázky a právě tady je místo, kde se nad spletitostí mediálního zobrazování Romů může zamýšlet. Svůj zážitek popisuje totiž Romanu Bradáčovi, který spolu s Václavem Sochorem vede víkendové mediální školení pro Romy. To si klade za cíl napomoci lepší komunikaci Romů s médii.

Dáváme slovo Romům
Desítka Romů různého věku sedí v lavicích v učebně a poslouchá. Dozvídají se například něco o pracovních podmínkách v českých redakcích, aby si uměli představit, pod jakým tlakem se nachází člověk, který se jich přichází ptát.

Za odbytou prací často není špatná vůle redaktora, ale termín, ve kterém musí odevzdat reportáž, tlak na to, aby jeho články byly čtené, množství práce, které musí zvládnout. To všechno dohromady nenahrává kvalitě výstupů. Cílem školení je připravit „mluvčí Romů“ na to, s čím se mohou v komunikaci s novináři potkat.

Kromě přednášek absolvují Romové i praktická cvičení. Zkoušejí napsat zprávu, mluví na kameru a své výstupy potom společně analyzují. V jednu chvíli se stávají mluvčími fiktivní stavební firmy, které zemřel dělník při práci, a mají vysvětlit, proč se to stalo a pokusit se zachovat dobrý mediální obraz své firmy. 





Tým Romana Bradáče a Václava Sochora simuluje i atmosféru tiskové konference. Účastníkům dávají pocítit, jak nepříjemné je stát proti skupině novinářů, kteří chtějí z události získat hlavně silný příběh, a už méně je zajímá, co se ve skutečnosti stalo.

„Některá média chtějí dávat prostor Romům. Jenže když se oslovený Rom nebo Romka do televize dostanou, dopadá to někdy tragicky. Výkon je strašlivý. Často to vypadá, jako že neumějí mluvit, což je pro obraz romské komunity v České republice kontraproduktivní.“ vysvětluje Zdeněk Ryšavý, ředitel občanské organizace ROMEA, důvod, proč školení zorganizovali.

Podle něj je velice těžké ve chvíli, kdy pozvaný Rom sedí ve studiu s profesionálním moderátorem a někdy i s profesionálním politikem, který má za sebou celou řadu mediálních školení, obstát. Rom, který se do takové situace dostane, působí nekompetentně.

„Obracejí se na nás novináři s tím, že chtějí vyjádření k tomu, co se děje, k nějakému tématu. A my nechceme, abychom se vyjadřovali jen za organizaci ROMEA. Chceme, aby se Romové, kteří mají co říci k různým tématům, vyjadřovali sami.“ To je jedno z našich hesel: Dáváme slovo Romům. 


Chceme, aby se Romové, kteří mají co říci, uměli vyjádřit sami, říká ředitel organizace ROMEA Zdeněk Ryšavý.  

ROMEA z tohoto důvodů vytváří síť lidí, kteří jsou schopní do médií mluvit. Když se na ně obrátí novináři, aby se někdo vyjádřil k tématu bydlení, dají jim kontakt na člověka, který se bydlením zabývá a má k němu co říci.

Deset účastníků školení vytipovala ROMEA z omdesáti uchazečů. V přípravě Romů na mediální práci chtějí pokračovat, aby lidí, kteří budou schopní komunikovat s médii, bylo aspoň padesát. Hlavní cíl je, aby dál mluvili do médií a mluvili dobře.

Nechtějí, aby se vědělo, že jsou Romové
ROMEA se zabývá mediálním obrazem Romů už dvanáct let. Vznikla roku 2002. Tehdy čtyři lidé, Jarmila Balážová, Soňa Kalejová, Vojta Lavička a Zdeněk Ryšavý, začali vydávat časopis Romano voďi, a vznikl i zpravodajský server Romea.cz.

Hlavním velkým cílem je zlepšit soužití mezi Romy s majoritou. Dostat se do bodu, kdy už nebude důvod, aby ROMEA existovala. Proto je podle Zdeňka Ryšavého potřeba Romy pozdvihnout, dostat je z letargie a zlepšit jejich mediální obraz.

„Chudí Romové přemýšlejí hlavně o tom, jak přežít měsíc, ale jsou tu další skupiny Romů, kteří pracují na vysokých pozicích, dotáhli to daleko, a je pro ně jednodušší vůbec neříkat, že jsou Romové,“ vysvětluje Zdeněk jeden z problémů, který způsobuje negativní obraz Romů v médiích. Pak je tu podle Zdeňka střední třída, která si žije po svém a kterou okolí ani nepovažuje za Romy.

Romea by chtěla zatáhnout tyto skupiny do své činnosti, a změnit tak mýtus, že Romové jsou jenom chudí lidé v ghettech. Ukázat, že tu je celá řada dalších Romů, kteří žijí normálně, změnit jejich mediální obraz. „Nechceme nic zatajovat a lhát, ale v médiích je obecný trend ukazovat hlavně věci, které jsou negativní,“ vysvětluje Zdeněk. Přístup médií má samozřejmě dopad na společnost.

Proto se ROMEA snaží prezentovat i pozitivní příběhy. Na serveru Romea zveřejňují rozhovory s lidmi, kteří nesplňují negativní stereotypy. „Nelze to dělat prvoplánově: dívejte, tady je romský lékař, ale děláme s ním rozhovor primárně jako s lékařem. Během rozhovoru často téma jeho identity beztak vyplyne,“ popisuje Zdeněk.

Ukradená pokladna v Parlamentních listech
Náplní serveru Romea.cz je tedy vlastní zpravodajství, publicistické texty, ale snaží se také ovlivňovat to, co vychází ve velkých zpravodajských serverech. „V momentě, kdy se objeví zpráva, která je zavádějící, nepřesná, něco v ní chybí, nebo je dokonce nepravdivá, snažíme se kontaktovat redakci a dodat jim další informace, důkazy,“ vypočítává Zdeněk.

Někdy se jedná o vyložené nepravdy, jindy jde pouze o zkreslení. Když například ČTK ve svých zprávách vydávala nepřesné údaje o táboře v Letech u Písku, stačilo jim zatelefonovat a napsat email, ve kterém ROMEA ČTK poskytla zdroj, kde se píše, co vlastně tábor v Letech u Písku byl. ČTK poděkovala a od té doby už informace zveřejňuje správně. Vždycky to ale není tak jednoduché.

V roce 2012 vyšla například na Parlamentních listech zpráva o tom, že vznikla nová romská politická strana a už při jejím zakládání pokladník utekl s penězi. Byl to úplně vymyšlený článek, vůbec se to nestalo. ROMEA by se tím podle Zdeňka vůbec nezabývala, kdyby se zpráva objevila jen na Parlamentních listech, protože je zbytečné dělat jim reklamu.

Jenže tuto lživou zprávu bez jakéhokoli ověřování převzaly všechny velké servery a daly je na své titulní strany. „Oni nevidí do té hloubky tak, jako my. V momentě, kdy se objeví, že někdo zakládá romskou stranu a my tam vidíme neznámá jména, tak si říkáme, kdo to je? Česká republika není tak velká, abychom neznali lídry, kteří by mohli zakládat politickou stranu.“

V Romee tedy začali společně s Patrikem Bangou a Františkem Kostlánem ověřovat co se vlastně stalo. Ukázalo se, že nikdo žádnou politickou stranu nezakládal, neexistoval ani pokladník, nikdo s penězi neutekl. Parlamentní listy po nějaké době přiznaly, že si autor, Václav Prokůpek, člen Dělnické strany, zprávu celou vymyslel.

„Hlavní smysl byl klepnout přes prsty hlavní média, aby bezhlavě nepřebírala všechno, co se kde objeví. A podařilo se to, že se všechny velké servery omluvily a upravily svou politiku přebírání minimálně z Parlamentních listů. Začali si informace víc ověřovat,“ pochvaluje si Zdeněk.

Dobré Aktuálně, zlepšující se Idnes, upadající Novinky
Podle Zdeňka velice dobře informuje Aktuálně.cz, ale i Idnes se zlepšil, naopak Novinky.cz se v tomto ohledu zhoršily. Zlepšila se také Nova, zato televize Prima začala informovat hodně nenávistně. Samostatnou kapitolou pak podle něj jsou bulvární servery, se kterými většinou nelze ani navázat kontakt, neodpovídají na emaily, nereagují na podněty.

Ovšem ani v bulváru to není jednoznačné. Třeba Extra.cz zpracoval případ romského týmu v Děčíně lépe, než velké zpravodajské servery.

Velkým problémem jsou také servery Deník.cz, kde jsou lokální redakce a v nich novináři nejrůznější kvality. Podle Zdeňka platí, že čím horší novinář je, tím víc dohání svou neschopnost bombastičností a snaží se narvat romskou národnost, kde to jde, i když to nemá s případem žádnou souvislost.

Když redaktoři Prostějovského večerníku zveřejnili jako ilustrační fotografii čínské sportovní fanoušky, kterým přidělal ve photoshopu obličeje Romů, aby tak vyrobili „agresivní Romy“, ROMEA o tom zveřejnila článek. Velké zpravodajské servery se pak případem začaly také zabývat.

Obskurní servery a záliba senátorů v hoaxech
Největším nepřítelem lepšího obrazů Romů v médiích je ale obrovské množství obskurních serverů, kde se objevují nepravdivé informace a hoaxy, které se šíří po internetu. Jako příklad může sloužit domnělý citát Jana Husa, který koluje už několik let po Facebooku i jinde na internetu: „Cikáni jsou plémě nečisté, mravů hanebných, práce se štítící, druh druha okrádající a Boha neuznávající.“

Když ho začali citovat i senátoři, snažili se zaměstnanci organizace ROMEA zjistit, odkud citát vlastně pochází. A zjistili, že spisek „O pražském lidu“, ze kterého měl citát údajně pocházet, vůbec neexistuje. Celé to bylo vymyšlené.

Podobně se po internetu šíří údajné statistiky o Romech a jejich kriminalitě. Nebo „utajená data českého statistického úřadu“. Vystupovat proti přeposílaným hoaxům a lžím je jednou z náplní organizace ROMEA.

Ovšem ROMEA není jen mediální organizace. Vedle medializace násilí z nenávisti a psaní o obětech diskriminace, poskytuje například služby obětem násilí a diskriminace, které mohou zatelefonovat na bezplatnou antidiskriminační linku, kde jim poradí a pomohou. 


Zaměstnanci organizace ROMEA se věnují různým projektům.

Někdy se i zveřejněný článek projeví v reálném životě. Když ROMEA zveřejnila, jakým způsobem se chová Policie ČR k Romům v Janově, děkovali jí potom lidé z Janova, protože chování policistů se díky tomu zlepšilo.

Ušetřili státu miliony
Občanským organizacím různí zpravidla ze státních prostředků placení mudrcové vytýkají, že jsou přisáté na veřejné peníze a vlastně k ničemu nejsou. Neplatí to prakticky nikdy, ale vyloženě přesně naopak je to v případě programu organizace ROMEA, který pomáhá zájemcům hledat zaměstnání. Uchazečům o zaměstnání radí, jak napsat životopis, doporučuje jim místa. Pořádá motivační a rekvalifikační kurzy.

„Hodně lidí slyší na finance. V roce 2013 byl náš rozpočet na pracovní poradenství dva miliony korun. Když si spočítáme, kolik lidí si díky naší pomoci našlo práci a jak dlouho v práci vydrželi, dá se to vyčíslit, protože existují odhady, kolik stojí jeden nezaměstnaný,“ vysvětluje Zdeněk.

„Když jsme to spočítali, zjistili jsme, že jsme státu ušetřili pět milionů. Jsou tam tedy tři miliony čistého zisku,“ a to je podle něj odpověď na kritiky, že občanské organizace nemají smysl a jen vysávají Evropskou unii. „Tady je jasně vidět, že se to vyplatí. Ostatní aktivity se hůře vyčíslují, benefity jsou totiž jiné.“

Co dělat pro to, aby se Romové, kteří se vymaní z chudoby, nebo chudí nikdy nebyli, nebáli ke svému romství hlásit? ROMEA je mimo jiné i administrátorem stipendií Roma Education Fund. Romským studentům rozděluje stipendia, aby mohli studovat, ale také s nimi pracuje, scházejí se na společných setkáních, kde mimo jiné hovoří o romské identitě a o jejich vztahu k romství. 


Romští studenti během pravidelného setkání. 

„Je to důležité právě proto, aby se nestávalo, že se ve chvíli, kdy vystudují, od komunity odtáhnou. Snažíme se je přitáhnout zpátky. Aby komunitě něco vrátili,“ uzavírá Zdeněk.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.