Zapnout politiku

Slovenský SMER zatím na základě zákona omezujícího pravomoci vlády při tvorbě rozpočtu musel napsat jeden dopis. Polská Občanská platforma by musela udělat víc, a tak se rozhodla platnost příslušných ustanovení zákona o veřejných financí pro letošní rok pozastavit.

„Tvrdím s plnou odpovědností, že ano,“ začal polský ministr financí Jacek Rostowski svou obajobu vládního návrhu novely zákona o veřejných financích. Pravicová koalice Občanské platformy a Polské lidové strany předložila Sejmu návrh, kterým se v zákoně o veřejných financích za „čl. 86 přidává čl. 86a ve znění ‚Pravidla z čl. 86, odst. 1, bod 1 se neužije v roce 2013‘“ a za čl. 112d se přidává článek 112e, podle kterého se v roce 2013 neužije pravidel uvedených v článcích 112a a 112b.

Polská vláda takto provádí své rozhodnutí ignorovat při přípravě rozpočtu na příští rok dvě pravidla. Za prvé, že bude-li poměr veřejného dluhu státu k hrubému domácímu produktu v rozmezí 50-55 %, pak „na další rok vláda schválí návrh rozpočtu, ve kterém poměr deficitu státního rozpočtu k příjmům státu nemůže být vyšší než poměr deficitu státního rozpočtu k příjmům státního rozpočtu podle rozpočtu na aktuální rok“. A za druhé, že objem veřejných výdajů státního rozpočtu nemůže být větší než v předchozím roce s tím, že se zvýší odpovídajícím způsobem k tomu, jak se zvýší index spotřebitelských cen.

Podle ministra financí je to bez problémů možné, protože řada zemí Evropské unie má poměr veřejného dluhu k HDP vyšší než Polsko. A pokud by Polsko nezrušilo platnost rozpočtových restrikcí při překročení 50 % podílu státního dluhu na HDP, muselo by buď zvýšit daně, nebo poškrtat na výdajové straně rozpočtu 25 miliard zlotých (162,5 miliardy korun).

Když opíšeme údaje z vystoupení polského ministra financí, tak v zemích eurozóny je poměr veřejného dluhu státu k HDP v průměru 90,6 % a jen pět ze sedmnácti zemí eurozóny mělo ke konci loňského roku tento poměr nižší než Polsko. Šlo o Estonsko (10,1% HDP), Lucembursko (20,8 % HDP), Slovensko (52,1 % HDP) a Finsko (53% HDP). Veřejný dluh Polska v poměru k HDP, uvedl ve svém vystoupení ministr Rostowski, činil ke konci roku 2012 podle metodiky EU 55,6 % a 52,7 % podle metodiky národní.

Opozice vzala vládní návrh jako příležitost k řecnickému cvičení: blíží se krach státních financí, buď zbankrotujeme hned anebo postupně, Rostowski předkládá už šestý rozpočet a takhle to dopadá, situace se vám – vládě – kompletně vymkla z rukou, zeptejte se Poláků, zda jsou spokojení... Za všechny vystupující tak jmenovitě zmiňme jen předsedu sociálnědemokratického Svazu demokratické levice Leszka Millera.

Ten na počátku svého vystoupení zmínil, že nikdo nevěří, že navrhované opatření není vynucené: „Suspendujete ten výstražný stupeň ne proto, že to chcete udělat,“ řekl, „ale proto, že to musíte udělat, že vás k tomu tlačí ekonomika.“ Mimochodem tak upozornil, že jakýkoli typ dluhové brzdy či finanční ústavy, jak se těmto opatřením říká v českém prostředí, se může ukázat v dané chvíli nepoužitelný. S ostnem proti vládě pak připomněl, že to byla vláda Donalda Tuska (který je premiérem i dnes), která v roce 2008 sama navrhovala dát daný limit už na 47 % poměr dluhu k HDP, protože to, kromě jiného, „zvyšuje důvěryhodnost vlády“.

Přesvědčení, že ekonomické otázky jsou otázkami výsostně politickými, si ale Leszek Miller neosvojil zcela. Zdá se to alespoň z jeho dalších slov, kde sice vyzývá vládu k předložení návrhů, jejichž realizace povede k hospodářskému oživení. Dokazuje, kolik peněz Polsko ztratilo nekvalitní prací ústředních orgánů státu. A říká, že peníze by země mohla získat zdaněním finančních spekulací, ke kterému v různé podobě přistoupilo už jedenáct zemí EU. 


Zároveň ale navrhuje ustavit „Rozpočtovou radu, nadstranický poradní a kontrolní orgán, který by umožnil lepší (...) kontrolu státních financí. (...) Myslím,“ dodává k tomu pak, „že parlament i veřejné mínění chtějí vědět, jaká je doopravdy situace, a takováto Rozpočtová rada by mohla tu informaci poskytnout.“ Jako kdyby nestačila existence sejmové Komise pro veřejné finance, kde mezi jinými sedí i tři poslanci Svazu demokratické levice.

Závěrem ještě ocitujme několik slov z projevu ve Velké Británii narozeného a vzdělaného polského ministra financí Jacka Rostowského: „Kdyby neexistoval státní dluh vygenerovaný soukromými důchodovými fondy [II. pilířem], tak bychom měli ke konci roku 2012 poměr státního dluhu k HDP na úrovni 38,1 %. Jen dvě země eurozóny a čtyři země v celé Evropské unii by měly nižší zadlužení než my.“ Slova konzervativního polského politika můžeme opakovat české pravici a Jiřímu Rusnokovi, až budou hovořit o výhodnosti II. pilíře nebo příčinách zadlužení země.

Dluh slovenský je dnes 52,1 % HDP. Podle platného ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti tak musel ministr financí Peter Kažimír napsat dopis Národní radě SR, proč je dluh tak vysoký, a co navrhuje na jeho snížení. Další povinnosti bude mít až od 53 % dluhu v poměru k HDP. Podle polského příkladu mu do té doby jistě můžeme poradit zvýšení daní a kompletní zrušení druhého důchodového pilíře.

My si v České republice mezitím můžeme uvědomit, že otázky daňové a rozpočtové politiky bývaly a znovu musejí být otázkami výsostně politickými a že právě na těchto otázkách padaly a znovu mají padat vlády. Je to polská politika, která nám bezprostředně ukazuje, že odpovědnost za rozpočet má vláda, která je zrovna u moci. A že rigorózní pravidla kýmsi předepsaná před dvěma či pěti lety mohou být rozpočtové odpovědnosti v dané chvíli spíše na škodu.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.