Pomoc potřebným není pravicová ani levicová

Uveřejňujeme reakci Jana Urbana, jednoho ze zakladatelů Člověka v tísni, na sloupek Jiřího Silného Pomoc nebo solidarita? Člověk v tísni terčem kritiky.

Se zájmem čtu Deník Referendum, byť s některými jeho autory, či spíše jejich zápalem, nemusím souhlasit. Sloupek pana Jiřího Silného „Pomoc nebo solidarita? Člověk v tísni terčem kritiky“ ale považuji za natolik neslušný, že mám za potřebné reagovat.

Patřím mezi první generaci zakladatelů Člověka v tísni (ČvT). Nemám sebemenší problém s diskuzí o kterémkoliv z projektů nebo o filosofii dnes už největší humanitární organizace v postkomunistických zemích. Faktografie článku však, bohužel, kolísá mezi nevzdělaností a vědomou dezinformací – a má tak k demokratické diskuzi příliš daleko.

Dovolím si uvést jenom několik příkladů:

1) Logo ČvT vzniklo jednomyslným výběrem z několika návrhů výtvarníka Adama Hoffmeistera. Přinesl jsem je tehdy do místnosti nadace v redakci Lidových novin na Národní třídě jako Adamův dar. Výběr netrval ani dvě minuty, tak silně motiv „člověka v tísni“ v kresbě Franze Kafky rezonoval u všech přítomných. Člověk s rukama za zády, ze tří stran omezený, bezbranný a téměř bez východiska. Název byl variací na tehdy nejúspěšnější humanitární operaci rakouské veřejnoprávní televize ORF „Nachbar im Not“.

Pan Silný se mohl zeptat. Namísto toho uvažuje o údajné protikladnosti „ideologie ČvT“ a údajně protikapitalistickém postoji Franze Kafky. Stejně platné a stejně hloupé by bylo připomínat skutečnou orientaci a motivaci Franze Kafky k dominantnímu a nespravedlivému otci. Nebo, když autor dokládá údajnou levicovost Kafky tím, že se „nevyhýbal ani intimnímu styku se sympatizantkou komunismu“, připomínat jeho sbírku až nechutné pornografie. Logo ČvT je skvělé – kresba Franze Kafky je srozumitelná ve všech kulturách a zemích bez dalšího vysvětlování.

2) V té době byla všechna naše činnost pod velkou kritikou vlády Václava Klause a ministra zahraničí Jozefa Zielence, kteří nás, následováni poslušnými novinářskými hafíky, označovali za „levicové aktivisty“, prosazující vlastní „levicovou zahraniční politiku“. Je tedy poněkud legrační, když nás o dvacet let někdo popíše zcela opačně. Co je pravicového nebo levicového na tom, když se nám podařilo stát se díky rychlosti a kvalitě dodávek partnerskou organizací UNICEF, takže jsme v Bosně dodávali dětem, těhotným a kojícím matkám na všech třech stranách konfliktu podle přesných seznamů potraviny? Co je levicového nebo pravicového na smrti dvou našich britských řidičů, které zastřelili, když se v noci bez světel snažili provést náklad léků a potravin pro klienty UNICEF na všech třech stranách války?

3) Kampaň SOS Sarajevo byla dílem desítek jednotlivých novinářů snad ze všech tehdejších médií, bez ohledu na politické zaměření. Opět, dovézt pod střelbou léky a nástroje nebo sanitky do nemocnice nemá s levicovostí nebo pravicovostí nic společného. Hodně společného to má s charakterem. Poprosil bych autora, aby si k tomu přečetl moji knihu Všem sráčům navzdory, aneb válka, o které nechcete nic vědět z roku 1997.

4) Za urážku považuji výrok o tom, že naši agendu „tvoří přímo politici nebo tajné služby“. Žádám pana Silného o předložení důkazů, nebo o omluvu.

5) Člověka v tísni je možné a nutné podrobovat kritice. Kritizovat ale pouze s využitím dohadů a ideologických východisek je laciné a neprofesionální. Jedinou srovnávací metodou je to, co uděláte pro jiného člověka, který je v tísni. Platí ruce na lopatě, ne řeči o pomoci při povodních. Ideologické řeči nepomáhají. Když dojedete někam, kde hladoví lidé, a máte možnost jim předat humanitární pomoc, to je také budete kádrovat?

6) V devadesátých letech došlo v celosvětovém měřítku k zásadní změně v chápání humanitárních operací. Nastoupila profesionalizace a specializace. Kritizovat Člověka v tísni za to, že se i v tomto ohledu dostal mezi uznávanou mezinárodní špičku, že je dáván za příklad a jeho účetní a logistický software kopírován a obdivován, že dlouhodobě vykazuje nejnižší vlastní náklady v poměru s hodnotou rozdělených prostředků a aktivit, to všechno by měl a mohl dělat člověk, který se v tomto oboru vyzná. Ne někdo, kdo znalosti nahrazuje ideologií.

7) A jako tomu bylo s Chartou a dalšími disidentskými iniciativami – vedle nás bylo vždy dost místa pro kohokoliv, kdo s námi nesouhlasil, aby začal dělat něco konkrétního podle svého. Řečí bylo dost, práce a rizika ochotných nemnoho. Platí to i dnes.

A co si myslíte vy? Diskuse (10 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jiří Silný - Brno

Reakce na reakci Pátek, 5.Dubna 2013, 11:36:7

K bodu č. 1, souhlasím s tím, že logo je pěkné, ten komentář mě napadl, protože se právě Kavkovými politickými názory zabývám. K věci to ale moc není, to máte pravdu.
K bodu 2 a 3 jsem se prakticky nevyjadřoval, také jsem nezpochybňoval profesionalitu a úspěšnost ČvT, ani obětavé nasazení jeích pracovníků
K bodu 4 - některé zdroje tohoto přesvědčení jsem uvedl v diskusi pod svým sloupkem, důkazy to nejsou ale asi podzření, měl jsem formulovat přesněji, omlouvám se
Pro usnadnění diskuse kopíruji i sem ještě něco ze sousední debaty, což snad více osvětlí, oč mi šlo

Hlavní problém vidím v tom, že ČvT má několik rolí, které jsou v jistém rozporu a své role navíc plní občas nestandardním způsobem.
Jako humanitární organizace by měl být politicky neutrální a nestraně pomáhat těm, kdo to potřebují a nevměšovat se do politiky zemí, kde operuje. Někteří kritikové uvádí, že se v takových situacích ČvT choval stranicky http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Clov%C4%9Bk_v_t%C3%ADsni.
Jako rozvojová organizace by měl realizovat projekty ve spolupráci s místními komunitami, nikoli nezbytně s podporou vlády, ale s jejím vědomím a souhlasem. Ale tato činnost u ČvT někdy koliduje s jinou agendou http://www.blisty.cz/art/53870.html
Jako lidsko-právní organizace by se měl stavět na obranu lidských práv a kritizovat vlády, které je porušují a podporovat ty, kdo usilují o jejich realizaci. Nemusí samozřejmě kritizovat všechny takové vlády a dejme tomu, že se může změřit jen na některá práva, ale ani v takové roli není obvyklé, aby zahraniční nevládní organizace pracovala v zájmu jiné země na destabilizaci režimu, který kritizuje. Kvůli takovému angažmá na Kubě ČvT nezískal poradní statut u ECOSOCu, o který v roce 2006 žádal. Opět: http://blisty.cz/art/45794.html.
Spojení s veřejnoprávní televizí také není situace nevládní organizace.
Tyto rozpory rolí a postavení ČvT pak vedou k dojmu, že působí především jako vlivová agentura pro politickou agendu. Myslím, že to lze kritizovat.
Nejasnost rolí je do velké míry problém celé české občanské společnosti a také médií, ČvT jen zvlášť výrazným způsobem tento problém reprezentuje. Kromě toho dělá jistě hodně užitečné práce, ale tu si chválí on a jeho spřátelená média dostatečně.

Filip Outrata - Praha

Veřejnoprávní ČvT Pátek, 5.Dubna 2013, 12:13:16

Zajímavé je, že pan Urban přechází mlčením otázku vztahu ČvT a ČT. Právě toto propojení s veřejnoprávním médiem dává Člověku v tísni disproporčně velké možnosti a vede například k tomu, že činnost ČvT nepřímo podporují i ti, kdo s jeho zaměřením nesouhlasí. Obhájci ČvT by se k tomu měli vyslovit.

Mal_

Jan Černý - ČvT

obecněprospěšný ČvT Pátek, 5.Dubna 2013, 13:42:51

Ke vztahu Člověka v tísni a České televize:
Česká televize je jedním ze zakladatelů obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni. Člověk v tísni měl původně kanceláře v suterénu ČT a do září 2007 měl v názvu – "společnost při České televizi". Česká televize do roku 2007 přispívala formou daru na provoz organizace 1,5 mil korun. Tento vztah byl některými Radními z Rady ČT, některými politiky a některými novináři (zejména autory z okruhu Britských listů) kritizován.

V roce 2007 došlo ke změně názvu, ze společnosti „při ČT“ se stal Člověk v tísni bez ČT. Zakladatelem ČT zůstává, pochopitelně, neb Člověka v tísni založila. Podle zakládací smlouvy ČT jmenuje svého zástupce do správní a dozorčí rady společnosti. Od roku 2008 se ČT nepodílí žádným způsobem na financování obecně prospěšné společnosti. V oblasti reklamy, informací o sbírkách má Člověk v tísni stejné podmínky jako jiné neziskové organizace a jiné sociální spoty. Interní pravidla České televize a procesy pro regulaci sociální reklamy se stále trochu mění, nicméně jsme jedni z mnoha uchazečů o sociální reklamu, o kterou usilujeme spolu s ostatními zájemci. Výhodu nemáme, právě protože je ČT jedním ze zakladatelů, máme někdy pocit přísnějšího metru. Sociální reklama do veřejnoprávní televize patří.
Propojení je dané založením, ale netýká se okruhu poslání ČT Jak jsem popsal, institucionální vztah a propojení se vyvíjelo od těsného k samostatnému. Sám fakt propojení neznamená automaticky nějakou exkluzivitu, pro tu by bylo se potřeba bavit o konkrétních námitkách.
Novináře zpravodajství oslovujeme s kauzami a informacemi stejně jako jiná média.

JČ, ČvT

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Reakce na reakci je lepší Pátek, 5.Dubna 2013, 13:43:37

než původní článek pana Silného, protože se soustřeďuje na jedno téma. Ta snaha nacpat do jednoho článku všechno, co vím (třeba o vztahu Kafky k Mileně Jesenské) a co si myslím (třeba o pomahačství nebo užívání termínu klient), vede k malé srozumitelnosti. Z toho původního článku nebylo jasné, zda je Člověk kritizován pro nedostatek politické neutrality či nedostatečnou levicovost.

K tomu pomahačství a termínu klient se ještě vyjádřím v diskusi k článku pana Silného.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Pátek, 5.Dubna 2013, 15:42:38


Naprosto souhlasím s panem Kubičkou ...
0Reakce pana Silného je lepší než jeho původní článek

Já osobně jsem tolerantní.
Člověka v tísni považuji za politicky ostře proamerickou organizaci a právě takovou vlivovou agenturu jako je naznačováno, ale tento rys nemění nic na tom, že dělá intenzívně velmi užitečnou a potřebnou práci tam, kde důvod je (např. Bernard Kouchener byl jistě kontraverzní, ale šlo o silnou osobnost na svém úseku, která vykonala mnoho dobrého).

To, že pomáhám a své volby, své výběry podřizuji politickým a ideologickým aspektům, nic nemění na tom, že tam, kde jsem si vybral pomáhat, samozřejmě TAKÉ neschází důvod k pomoci.

Koneckonců ať jiná organizace provádí výběr podle jiného klíče - místo kecání a kydání špíny na toho, kdo dělá maximum v rámci svého "agenturního pokřivení"... (tak nějak podobně ostatně pan Urban končí poprávu svou reakci) ...

To, že se třeba někdo zaměří na Kubu PŘEDNOSTNĚ, nemění nic na tom, že i na této Kubě jde o žádoucí konání.
Existence ideologicky podmíněného, silného až lokajsky proamerického (havloidního) zaměření, které silně zabarvuje aktivity ČvT, přece neznamená, že tam, kam ONI přenášejí důraz, je ta práce nějak méně užitečná než jinde.

Já sám preferuji adventistickou organizaci ADRA a Člověku v tísni se pokud možno co nejvíc vyhýbám.

Ale současně s tím nepopírám, že - jak ukazuje správně právě ona poslední Urbanova věta v jeho reakci - v rámci a mezích svého ideového a proamerického pokřivení udělali prostě obrovský kus dobré a prospěšné práce tam, kde to s jejich proamerickým zaměřením prostě není v rozporu ...

To je tisíckrát lepší než nadávat a nedělat nic ...

Filip Outrata - Praha

Pátek, 5.Dubna 2013, 19:31:4

Děkuji panu Černému za vysvětlení. Zřejmě je tedy pokud jde o současné nastavení vztahu obou institucí v pořádku. Také připojuji souhlas s panem Kolaříkem, i pro mě byly konkrétním důvodem nepodpory studentské volby.

Mal_

Jan Černý - ČvT

Ještě zpřesnění Pátek, 5.Dubna 2013, 21:00:20

ČT je jedním ze třech subjektů, co jmenují v o.p.s. správní a dozorčí radu. Chybně jsem uvedl, že ČT jmenuje svého zástupce, na to žádné automatické právo nemá.

Tomáš Tožička - Duchcov

Monopol ČvT v ČT Pondělí, 8.Dubna 2013, 13:05:24

Je běžné, že ČT vyhazuje nebo odmítá reklamy a upoutávky jiných organizací s odůvodněním, že tento čas je vyhrazen ČvT.

Když ADRA přišla s DMS, trvalo nějakou chvíli, než ČvT zareagoval. Jan Plešinger, jeden z tehdejších funkcionářů ČvT pak rozesílal hromadné E-maily, ba lidi nepodporovali "pámbíčkáře" z ADRA. Přesto že ADRA je abecedně před ČvT, běžně se její konta v ČT uvádí na prvním místě. Paní Taberiová - dramaturgyně ČT běžně vystupuje nas podporu ČvT, i když zastupuje veřenoprávní televizi, na kterou platí i příznivci jiných občanských sdružení - samozřejmě, ČvT není občasnské sdružení, ale o.p.s., což je česká varianty nevládní firmy...

Rada ČT několikrát požadovala oddělení ČvT od ČT, ale to se nikdy nepodařilo, protože je v zájmu, aby výplach mozků byl spojen - GaNGO a ideologické médium.

Tomáš Tožička - Duchcov

Kus dobré práce? Pondělí, 8.Dubna 2013, 13:33:58

Je nesporné, že ČvT toho dělá hodně. Jen historie bude moci posoudit, zda ČvT udělal kus dobré práce, nebo byl letitou brzdou.

Z mých zkušeností tedy spíše tím druhým. Příkladem naprosto neinkluzivního a zpátečnického chování bylo Ústí n/L, kdy ČvT zveřejnil, že se se svými "klienty(!)" rozešel, protože nedělají, co chce on. V sociální práci by se za to mělo trestat a taková organizace by neměla dostat z veřejných prostředků ani vindru alespoň pět let! Je to jako kdyby advokát prohlásil, že končí s případem, protože "ten jeho klient je lump a zločinec a patří za mříže.! V civilizovaných zemích se zato odebírá advokátská licence.

Podpora masových vrahů v edukačních materiálech je další kapitola, zvláštní, že toho si Urban nevšímá. Třeba je mu to taky sympatické, protože když postřílíte všechny protivníky, můžete si psát co chcete a nikdo vám do toho nekafrá. Tady se už naštěstí leccos zlepšilo, protože v rozvojovce pracují mladí aktivní lidé, kteří mají styk se standardy ve světě a ne jen se zapšklou pravicí v ČR.

No nicméně mě překvapuje, že se velký bojovník za spravedlnost - a mluvčí skandálu zvaného Diag Human, který je také klasickou ukázkou využívání daňových rájů - Urban nepostavil proti cenzuře v ČvT - když byl z učebnice o komunismu odstraněn Chadima, nebo když na Jednom světě odmítli vysílat Dobu měděnou. Ale OK nikdo přece nechceme, aby si Urban dělal zbytečně trable, i kdyby se ozval, stejně by mu to nebylo nic platné...

Mal_

Jan Černý - ČvT

Tomáš Tožička Pondělí, 8.Dubna 2013, 19:41:34

ČvT nemá vyhrazen žádný čas v ČT

Radě bylo vyhověno v roce 2007, jak jsem psal. Ke kterému roku referujete?

Obávám se, že o Předlicích a o tom, co tam děláme, máte neúplné informace a o vývoji, který vedl k vzájemnému rozvázání spolupráce s některými rodinami, které zastupoval v médiích a v jednání s institucemi pan Brož také. Vyzýváte-li k trestu a odebrání "licence" ve věci, o které jste si pouze přečetl, navíc od aktérů, kteří hrají o své zájmy, je to pro mě dost překvapivé. Nikdo nemůže být do spolupráce nucen, každý si může vybrat strategii, na druhou stranu ve chvíli ztráty vzájemné důvěry nemá smysl ve vztahu pokračovat. To se běžně stává i advokátům, když už byli zmíněni.

Chadima pokud vím nebyl odstraněn, byl nevybrán. Nebyla to učebnice, byl to sborník autorských textů.

Stejně tak filmy - vybírá se každý rok z násobného počtu přihlášených filmů, je to festival, tak to na festivalech bývá. Někdy neuspějí mimo jiné filmy z produkce ČvT.

Ale jinak jsme všichni svině, mladé lidi z rozvojovky obratem (neo)liberálně ztrestáme.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.