Mýty o socialistických časech

Organizace Člověk v tísni vydala brožuru „Mýty o socialistických časech“. Část oněch mýtů žádnými mýty není a autorům se rovněž povedlo proti několika starým klišé vykonstruovat klišé nová. Cílem zjevně není rozproudit o tématu diskusi, nýbrž jen hlásat svou pravdu.

Kolik mýtů o socialistických časech naše nová kniha vyvrací?“ zněla soutěžní otázka na Facebooku na stránkách projektu Příběhů bezpráví společnosti Člověk v tísni. „12,“ odvětila jsem pohotově, což bylo vyhodnoceno jako správná odpověď a kýžená publikace mi byla promptně doručena – a já jsem měla skvělou příležitost oslavit výročí Sametové revoluce návratem do normalizačních časů. A to doslova. Uvědomila jsem si totiž více než palčivě, že už samotná soutěž zřejmě kopírovala kvíz legendárního Rádia Jerevan: minimálně polovina z oněch dvanácti mýtů žádnými „mýty“ v pravém slova smyslu není (jak ostatně rozebral již historik Petr Zídek v Lidových novinách 6. 11. 2010) – a ještě méně se autorům podařilo je „vyvrátit“. Jen proti několika starým klišé vykonstruovali klišé nová.

Je nesmírně obtížné polemizovat s textem, jehož samotné metodologické východisko je zjevně chybné. Autoři několikrát upozorňují čtenáře, že je „nezajímají nečetné výjimky, nýbrž průměr“. Ale pracovat v humanitních vědách s imaginárním „průměrem“ je vždy zavádějící, vykreslit průměrný (a zároveň věrný) obraz lidské společnosti pak téměř nemožné – alespoň pro průměrného publicistu tedy jak vidno určitě.

Nebudu plýtvat energií na detailní rozbor jednotlivých „mýtů“. Myslím, že pro ilustraci úplně postačí tento úryvek z první kapitoly o socialistické škole:

Soustavné deptání dětí vykreslováním akutně hrozících válečných hrůz se posilovalo i při návštěvách biografů, kde sledovaly realistické sovětské válečné filmy (v Praze v osmdesátých letech v tomto ohledu proslul naturalistický snímek ,Jdi a dívej se‘, při němž zejména dívky zvracely a musely být odváděny z kina).“ (strana 18)

Autory zřejmě ani nenapadlo, že pro pochopení doby by se přesně na tomto místě slušelo zmínit fakt, že jsme žili v bipolárním světě, kde doslova psychózou z nukleární katastrofy trpěli lidé na obou stranách železné opony. (Vřele doporučuji román Grahama Swifta Země vod z roku 1983 – kapitolka „O děsivých snech dneška“ je přesným popisem mých dětských nočních můr – a přitom se odehrává v anglickém regionu Fens…)

Přesah do současnosti, například úvaha o tom, nakolik tehdejší strašení atomovou válkou dodnes podvědomě ovlivňuje naši nedůvěru k využití jaderné energie, nebo o tom, zda nedávné vytváření „obrazu nepřítele“ v rámci „střetu civilizací“ či „války proti terorismu“ nemanipuluje s iracionalitou lidské psychiky vlastně trochu podobně, je zjevně mimo záběr i erudici autorů.

Až úsměvnou se mi pak jeví kritika údajného nuceného sledování filmu „Jdi a dívej se“. Právě tento snímek režiséra Elema Klimova z roku 1985 (tedy již z doby Gorbačovovy perestrojky) se totiž zcela vymyká zažitému heroickému obrazu vítězoslavně postupující Rudé armády za Velké vlastenecké války. Je naopak vynikající psychologickou sondou do zmučené duše teprve šestnáctiletého běloruského chlapce, která svou syrovostí připomíná Coppolův snímek Apocalypse Now. Několik filmových nadšenců mi potvrdilo, že je tento film zasáhl nesrovnatelně více než Schindlerův seznam či Zachraňte vojína Ryana; ocenění zaslouží i formální stránka filmu – například mistrovská práce s kamerou je přirovnávána ke Kubrickovu Osvícení.

Takže ano, „Jdi a dívej se“ za zmínku v publikaci o osmdesátých letech rozhodně stojí. Je však ohromná škoda, že autoři nevyužili interpretační potenciál, který snímek nabízí, k něčemu jinému než k dalšímu ironickému podtrhnutí hlouposti a krutosti socialistických učitelek. A neodpustím si ještě jednu hnidopišskou poznámku – autoři tvrdí, že film musely povinně zhlédnout „děti“. „Jdi a dívej se“ je ovšem dodnes distributory označen jako nepřístupný mládeži do 15 let, takže je prakticky vyloučeno, aby byl někdy masově promítán v rámci představení pro základní školy, nanejvýš snad pro školy střední, a i o tom si dovoluji mírně pochybovat – vzhledem ke skutečně brutální scéně znásilnění odhaduji, že dříve býval přístupný až od 18… Malichernost? Snad. U autorů vzdělávací (byť ne ryze odborné) příručky bych ale přece jen očekávala pečlivější studium dobových pramenů.

Aby bylo jasno – ani náhodou neobhajuji socialistické časy. Před tzv. jistotami dám vždy přednost svobodě – a to i svobodě sepisovat své kritické postoje k některým momentálním krokům a aktivitám Člověka v tísni, jehož Klubu přátel jsem pořád ještě členkou, aniž bych se od nich kdy dočkala solidní odpovědi či reakce. Pokud za ni ovšem nepovažuji mazání svých diskusních příspěvků na stránkách Příběhů bezpráví na Facebooku.

Osobně mne velice mrzí, že Člověk v tísni touto publikací popřel i cíle některých svých vlastních úspěšných vzdělávacích programů – např. Variant. Každá kapitola té knihy totiž obsahuje tolik paušalizujících výroků, že by bohužel mohla sloužit jako odstrašující příklad toho, jak to dopadá, když někdo takto zásadně poruší pravidla negeneralizujícího způsobu komunikace. Ten, jak již léta učím své žáky a žákyně, je základním předpokladem kritického myšlení či neideologizovaného vidění světa, a především pak varovnou kontrolkou proti nebezpečným, zjednodušujícím a zavádějícím stereotypům v našich hlavách…

A co si myslíte vy? Diskuse (28 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

František Jonáš - Třebíč

mýty o socialistických časech Čtvrtek, 18.Listopadu 2010, 14:10:28

Podtrhují kapitalističtí Nečasové, kteří si vysvlékli svazácké košile a často i vyvracejí to, co sami kdysi papouškovali.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Čtvrtek, 18.Listopadu 2010, 15:43:24

Myslím, že spíše než důvod k rozhořčení, by se patřilo téma vzít jako novinářskou výzvu. Pokud vím, doprovází vydání knihy série tématických přednášek na školách ... zajímalo by mě, jak jsou vedeny, jak reagují pusluchači a jak učitelé dál s materiálem pracují ... otázkou samozřejmě je, zda by vysvětlovači z ČvT dovolili nějakému kriticky píšícímu novináří účast ...

Dagmar_da_kov_

Dagmar Daňková - učitelka

Čtvrtek, 18.Listopadu 2010, 16:28:27

Petře, samotná realizace projektu Příběhů bezpráví je v kompetenci jednotlivých škol. Objednají si z nabídky jeden film (my letos dokument o Plastic People), pozvou si hosta (většinou někoho z regionu - my např. Ziggyho Horvátha), uspořádají projekci a následnou besedu. V tom problém nevidím. Už se těším, že příští rok k nám vytáhnu Sašu Uhlovou :-).

Marketa_-_balkon

Markéta Hrbková - Bidlová - učitelka překladatelka

Čtvrtek, 18.Listopadu 2010, 16:39:20

ad Petr: Myslím, že bude dobře sledovat (pokud to bude možné), co se z brožurky dále vyvrbí, ale vzhledem k tomu, že snaha vytvořit co možno černobílý obraz minulosti v současné chvíli začíná nabírat obrátky, připadá mi důležité ji i prostě zkritizovat a rozčílit se.

Dagmar_da_kov_

Dagmar Daňková - učitelka

Čtvrtek, 18.Listopadu 2010, 17:06:3

Souhlasím s Markétou. Mám zkušenost, že obyčejná lidská setkání (a nejvíce právě mezi lidmi zcela rozdílných životních osudů i postojů) jsou vždy obohacující - a černobílý obraz minulosti často rozbíjejí napadrť.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Čtvrtek, 18.Listopadu 2010, 18:01:57

Jj, ten drobný odsudek rozhořčení nemířil na text, ale špíš k reakci pana Jonáše ... uvědomil jsem si to až později, že to není jasné.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Čtvrtek, 18.Listopadu 2010, 18:20:7

A ještě k setkávání - asi jsem se unáhlil. Bývalými spolužáky a dnes učiteli mi bylo vždycky vyprávěno jen o návštěvách politických vězňů z padesátých let, kteří krom výkladu vlastního utrpení zpravidla doprovodili přednášku odsudkem celého reformního hnutí a ještě komentářem k současné politické situaci. Asi si dokážete představit, jak vyzníval. Přišlo mi to až obludné, protože dotyčný přichází na návštěvu jako oběť, jíž nepopiratelně je, ale zároveň i jako jistá morální autorita, s jejímiž názory na aktuální dění se v dané situaci jaksi nehodí polemizovat ....

... ale jestli je to tak, jak píše paní Daňková, pak to byl z mé strany spíš jen předsudek.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

chudáci děti Čtvrtek, 18.Listopadu 2010, 21:03:17

„... autoři polemizují s nikterak výjimečným názorem, že předlistopadový režim nelze jen kritizovat, jelikož měl spoustu dobrých stránek a leccos v něm bylo lepší, než dnes. Což je čirá demagogie, protože na husákovském socialismu nebylo dobré vůbec nic, a to dobré, co tehdy vzniklo, vzniklo režimu navzdory,“ říká Karel Strachota. - http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=143&idArt=1580

* Tak nevím, jsem taky pamětník? Anebo na to musím být nejdřív prověřen a certifikován?

Miroslav Novák - Praha 9

Čtvrtek, 18.Listopadu 2010, 23:29:28

A není "zkritizovat a rozčílit se" trochu málo?

Zdeněk Jehlička - Praha

Pátek, 19.Listopadu 2010, 11:12:52

Jdi a dívej se považuji za velmi kvalitní snímek, který mám ve své knihovně na čestném místě. Zkušenost z festivalu Jeden svět, na kterém se Člověk v tísni podílí, ukazuje, že tam uvedené snímky mnohdy překračují stín jejich úzkoprsého pohledu. To pak po filmu musí přijít nějaký dovyprávěč, aby právě vzhlédnuté uvedl na pravou míru. Celá diskuse působí často trapně a nejednou se vyjeví intelektuální omezenost pořádajícího mužstva. Nejen proto považuji Člověka v tísni za aktivistickou politickou organizaci.

Petr Ziegler - Vedoucí

Jdi a dívej se Pátek, 19.Listopadu 2010, 13:00:22

Shlédl jsem ten film, díky článku zde. Film Olověná Vesta se mi zdá podobný. Ani nevím, jestli obě díla někdy dávali na ČT. Vzhledem k politické angažovanosti, až zabedněnosti tohoto média se domnívám že ne.
Člověk v tísni? Díky černobílým pohledům na světové dění od jejich hlavního představitele jsem přestal poslouchat ČRO 2, kde mají opět přednost hosté " s tím správným názorem" a v jejichž pořadech byl (a asi i je) pravidelným hostem.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Pátek, 19.Listopadu 2010, 14:19:56

Olověnou vestu dávala ČT několikrát, ale už je to pár let. Vždycky běžela v pondělním Filmovém klubu v 21,40 na ČT2.

Dagmar_da_kov_

Dagmar Daňková - učitelka

Jeden svět Pátek, 19.Listopadu 2010, 18:19:22

Většina snímků festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět stojí za zhlédnutí. Úroveň besed nemohu soudit - já mám zkušenosti z Olomouce, kam jezdíme i se studenty, debatuje tam s námi většinou Petrus Trottestam, učitel z Gymnázia Hejčín - a ten je výborný.
Ale všímám si, nejen při této příležitosti, že mladé lidi u dokumentů o diktaturách (např. v Barmě) velice často zajímá, jestli ten režim je "levicový" nebo "pravicový" - a z formulace toho dotazu trochu vyznívá, že tedy ten "pravicový" by byl přece jen lepší. S panem Trottestamem jsme se to pokoušeli vysvětlovat už několikrát, on, původem Švéd, tuhle otázku vlastně nikdy moc nechápe - mladí Švédové by se zřejmě takhle neptali...

Stanislav Hošek - Český těšín

Ubožáctví. Neděle, 28.Listopadu 2010, 14:56:30

Jenom ubožáci dělají z historie jednostranné politikum, sloužící zájmům současné moci. Ti, kdo v takových intencích vychovávají dokonce celou „nepopsanou“ generaci, jsou navíc hlupáci. Kdyby byli alespoň trochu moudří věděli by, že každá jednostranná výchova vzbuzuje v dospělosti snahy „doplnit si vědomosti“. Historie učí, že z takovýchto prozřelých jsou pak největší odpůrci svých oblbovatelů.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Karel Strachota Neděle, 2.Prosince 2012, 11:51:35

"... a to dobré, co tehdy vzniklo, vzniklo režimu navzdory.“

Tak mě maně napadá otázka, co z toho, co dnes vzniká "režimu navzdory" je dobré a co je špatné? A co z toho, co režim a jeho agentury plodí občanům i zdravému rozumu navzdory, je k něčemu dobré?

* Nevíte to někdo?

Libor Vodička - Brno

a ještě... Neděle, 2.Prosince 2012, 13:30:50

Asi to bude nepochopeno, ale mnohdy si říkám, že naše společnost dodnes trpí tím, že ten rozklad režimu trval jen fakticky týden, na podzim 1989... přičemž se snadněji rozmazalo kdo byl kdo... všechno to získalo selankovité až kýčovité kontury... Poprvé jsem si to uvědomil na podzim 1990 při delší návštěve Polska, kde to trvalo skoro deset let. Sametová revoluce měla přijít alespoň o pět let později!

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

... a ještě aspoň dva "hvězdné" filmy Neděle, 2.Prosince 2012, 14:30:25

Звезда пленительного счастья (Hvězda kouzelného štěstí, 1975) - o ženách děkabristů

Гори, гори моя звезда (Sviť, sviť moje hvězdo, 1969) režie: Alexandr Naumovič Mitta (Rabinovič) a hvězdné obsazení: Oleg Tabakov, Jevgenij Leonov a Jelena Proklova

Pro pana Davida Lobpreise dodávám, že Leonov v tomto filmu hraje "kinaře".

Název druhého filmu je převzat z písně z 19. století, která ve filmu také zní.

1.
Гори, гори, моя звезда.
Звезда любви приветная!
Ты у меня одна заветная,
Другой не будет никогда.
2.
Сойдёт ли ночь на землю ясная,
Звёзд много блещет в небесах,
Но ты одна, моя прекрасная,
Горишь в отрадных мне лучах.
3.
Звезда надежды благодатная,
Звезда любви волшебных дней,
Ты будешь вечно незакатная
В душе тоскующей моей!
4.
Твоих лучей небесной силою
Вся жизнь моя озарена.
Умру ли я – ты над могилою
Гори, сияй, моя звезда!

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Большое спасибо Neděle, 2.Prosince 2012, 17:26:10

S tou ruštinou jste mi připomněl fakt zábavnou historku, kdy mne v 88 poslali "za odměnu" do Ruska, ale zapomněli mi říct, že nejde o turistický zájezd (pravda měsíční), ale o intenzivní kurz tlumočení. Ještě mám schovanou bumážku :-)) Ale výlet to byl bombastický i tak.
Jinak tady ve Znojmě šlo dost dobře koukat na ORF a přiznám se, že mne trochu mrzelo, že na některé filmy jsem se musel těšit i několik let, než jsem je mohl vidět v kině. Ale pravda je, že jsem se těšil i na Ruské. Kdo ví, jaká ideologie mi vlastně nakonec dlí ve strojovně... :-)
Jinak mě dal Jeden svět ve Znojmě celkem volnou ruku, hosty jsme vybírali společně a myslím si nikdo nestěžoval. Ale pravda je, že diskuse celkem vázla, taky proto, že nejvíc se toho snad odehrálo na středních školách. Večer chodili do kina diváci co podle mne měli zájem víc o dokumenty než o diskusi. Na tu je přece spousta prostoru jinde.
A Pokání si pamatuju taky dodnes, ale já těch ruských filmů viděl vážně hodně, když jsem díky KPSF mohl chodit do kina za 1.- Kč.

Luděk Ševčík - OSVČ

Neděle, 2.Prosince 2012, 17:38:25

Film Jdi a dívej se jsem viděl poprvé na jednom mejdanu, za totáče, v noci na ČT2. Hráli jsme oko, popíjeli a televize byla puštěná jen jako kulisa. Jak se film začal odvíjet, přestali jsme hrát karty, popíjet a všichni jsme se dívali. Musel na nás být zajímavý pohled, všude plno chlastu a cigaret, uprostřed stolu prachy v banku, karty odloženy, ticho a banda vlasáčů /kde jsou ty časy!/ v džínách zírá na ruský a navíc válečný film. Kdo ten film neviděl, doporučuji. Později jsem film sehnal na DVD. Klimov odvedl vyníkající práci, to není o žádné propagandě, dávat jej jako odstrašující příklad socialistické výchovy může jen dost velký hlupák. Pane Vodičko, píšete, že seriál Velká vlastenecká vaši rodiče korigovali tím, že vám vysvětlovali co v něm bylo lživé a co ne. Je to vzláštní, protože tento seriál natočili Američani s Rusy. Původně byl natočen pod názvem Neznámá válka právě pro USA, neboť válka v SSSR byla pro amíky skutečně neznámá. Ještě dnes, v době s dalšími, novými poznatky, se v něm těžko hledají nějaké lži. Co se týká heroizace sovětských vojáků, byla určitě o několik stupňů nížší, než amerických a v celé historii sovětských válečných filmů by jste těžko hledal pitomosti ve stylu Ramba.
K těm dobrým filmům bych přidal - Bojovali za vlast a Osud člověka.

Libor Vodička - Brno

Pane Ševčíku, Neděle, 2.Prosince 2012, 17:58:52

ale samozřejmě, že ano. Si to tak nemalujte. Informaci o paktu Molotov-Ribbentropp tam nenajdete, o tisících dobrovolníků toužících bojovat proti nacismu, zavřených v lágrech také ani muk; o Rudé armádě, na počátku války téměř vyhlazené o důstojnickou špičku stalinskými čistkamitaké ani věta; zato řada mýtů, dezinterpretací a zveličování generalissima, který geniálně nad mapami vymýšlí strategický plán...apod., toho je tam víc než dost. Amíci-neamíci. Ano, Bojovali za vlast a Osud člověka, bych se jistě podíval znovu... i když jsem měl možnost vidět tenkrát x-krát.

Libor Vodička - Brno

Jdi a dívej se... Neděle, 2.Prosince 2012, 18:01:31

Smazat

Na ten film si velmi dobře vzpomínám - silný a bezútěšný, hrozivý. A pamatuji se, že jsme na to skutečně šli se školou (to jsem byl ale už na SŠ), takže asi povinně - a byli jsme rádi. Nejen proto, že jsme "zameškali", ale proto, že to byl silný zážitek, který mi uvízl v paměti... Chodili jsme na blbé (české i sovětské či jiné zahraniční) filmy i dobré. Neplatí: co bylo školou organizované, to bylo ideologické, blbé, manipulativní... Vybavují se mi jiné dobré sovětské filmy, které jsem viděl prostřednictvím školy (např. Michalkovy filmy, Šukšinova Červená kalina, nezavrhoval bych ani ještě starší Jeřábi táhnou či A jitra jsou zde tichá /tichá?, už nevím/ aj.). Někdy nám přišla heroizace sovětského vojáka za přehnanou a myslím, že od 14 let jsme to byli schopni docela spolehlivě posoudit. Seriál Velká vlastenecká válka jsem sledoval v TV s tím, že mi pak rodiče vysvětlili, co bylo lživé a co ne. Autoři zmińované příručky by si - zdá se - asi těžko uměli představit (a očividně si tu práci nedali), že skupinka středoškoláků na moravském maloměstě kolem roku 1987 zakládá se vzdělanou ruštinářkou Klub přátel sovětského filmu, podávají přihlášku do Svazu československo-sovětského přátelství (z čehož mají převážně legraci) a nechávají si v kině za půldarma promítat filmy jako např. Pokání, Malá Věra a několik dalších, jejichž tituly mi už dávno vymizely z paměti. A že tímto způsobem začínají číst časopisy Nová doba, Čtení o..., Sovětský svaz, kde se dozvídají o stalinismu, o Brežněvovi "jinak", o kulturní revoluci v Číně, o rudých Khmerech aj., a přestávají se ostýchat mluvit o těchto věcech nahlas... A pak byl jen krůček k tomu, abych vytáhl z rodinné knihovny Škvoreckého Zbabělce, Kunderův Žert apod. a půjčil je svým spolužákům... A pak jiný přinesl z domu 2000 slov, které jsme opisovali a rozdávali mezi sebou... Jo, všechno je to mnohem složitější pánové a dámy v tísni!


Luděk Ševčík - OSVČ

Pondělí, 3.Prosince 2012, 09:48:31

Pakt Molotov-Ribbentropp mohli v seriálu klidně zmínit. Na tom, že to tak nebylo, měl možná stejný zájem Západ, jako Rusové. Pokud se o historii té doby zajímáte, měl by jste především vědět, o kolik různých paktů se předtím Stalin pokoušel bezuspěšně se zeměmi Západu. Západ se Stalinem nehrál rozhodně žádnou férovou hru, smlouvy s Hitlerem podepisoval dávno před výše zmíněnou smlouvou sám. A nebyly to smlouvy, které hrály o čas, jako v tomto případě. Vám bych doporučil k četbě knihu anglického historika A.Bullocka Hitler a Stalin, paralelní životopisy. Anglického lorda jistě nebudete podezírat ze sympatii k SSSR, takže fakta v knize uvedené příjmete s důvěrou. A jsou zajímavé, tomu věřte.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Molotov-Ribbentrop-Vodička-Ševčík Sobota, 8.Prosince 2012, 00:27:35

1) Alan Posener, Stalin/Roosevelt. (eva duographien Band 2) Europäische Verlagsanstalt 1993

- a prozatím nejnovější:

2) Domenico Losurdo, Stalin. Storia critica di una legenda nera.
(Carocci editore S.p.A. Roma 2008)

německy:
PapyRossa Verlag 2012 - ISBN 978-3-89438-496-8

anglicky nevím - ale stačí podívat se na internetu

Česky přece nikdo vydávat nebude ani náhodou, protože v Čechách jsou přece všichni chytrý jak rádio.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Liboru Vodičkovi a ... Sobota, 8.Prosince 2012, 00:49:22

Děkuji Vám za inspiraci. - Vlastně jsou ti třeboňští studenti, ve kterých by pár novinářských a partajních pufleků rádo vidělo něco jako blanické rytíře, ve skutečnosti "děti v tísni".
Nejsou určitě v tísni materiální. A to dost možná jejich tíseň.(danou už tím, že každý mladý člověk mívá občas pocit,že mu svět brání v rozletu) tím materiálním dostatkem ještě znásobena ve srovnání s druhými, jimž matka příroda a táta trh shůry nenadělili.

Všechno je dobře, všechno je špatně. Jak to je, o tom rozhodujeme my všichni. Pedagog je ten, kdo nezapomíná, že mladý člověk je taky člověk (abych parafrázoval Janu Ridvanovou, která na Staroměstském náměstí mává plakátem s nápisem "Palestinci jsou taky lidi" (a ještě tam má chybu, kterou si neopraví). Jako kdyby to na Staromáku někoho zjímalo. Starýho čerta zajímá. Ty tak zajímá udělat si hrobeček-tryzničku pro Majlíčka Džeksna.

Ale abych se jen unaveně neposmíval:
Jednoduše se seberte a jeďte do Třeboně a mluvte s těmi dětmi, které (přinejmenším sexuálně) už dětmi dávno nejsou. Všechno ostatní je totiž víceméně na prd. (Opravuji: je to na hovno.)
A řekl bych, že kvůli tomu do té Třeboně vůbec jezdit nemusíte. Stačí když budete mluvit s dětmi.

Jinak vám jednou nad ránem zabuší železnou tyčí na dveře a začnou vás "přemlouvat". K čemukoli.

Připadá-li vám to jako grafomanské moralizování, nemůžu s tím nic dělat. Snad se jen mohu snažit vyjadřovat stručněji a pregnantněji.


PS: A nelze náhodou to, že "ten rozklad trval jenom týden" považovať okrem iného aj za doklad triezvosti českej povahy?

Luděk Ševčík - OSVČ

Sobota, 8.Prosince 2012, 11:04:50

Pane Kopecký, více by se mi líbil nadpis Molotov-Ribbentrop-Ševčík-Vodička, i když ani panu Vodičkovi nepřeji, aby jste ho pároval s Ribbentropem.
Ale vážně - nemůžeme se zlobit na lidi na Staromáku, že se více zajímají o "Džeksna", než o skutečné problémy. Méně je to zatěžuje, navíc jsou tak zpitomělí stálou propagandou, že se domnívají, že ať Franta, nebo Pepík, každý si nakonec jen bude sám hrabat do kapsy a na ně bude z vysoka kálet, jednak se domnívají, že když nechají politiku na pokoji, tak politika nechá na pokoji je. Levicové strany politickou práci zredukovaly na slovní souboje ve Sněmovně. Ty ale vcelku nikoho nezajímají. Jejich levicoví předchůdci nebyli pitomci, když politicky vzdělávali obyvatelstvo. A to tenkrát pro ně nebyl takový byznys, jako dnes, tam šlo kolikrát o životní existenci. Inu, z té doby se více poučila pravice, ta dobře vi, že přežraný lev neloví.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

párování bylo těžké už v tanečních... Sobota, 8.Prosince 2012, 11:47:39

a mnozí kvůli tomu na některé tance zanevřeli
⟹ http://www.novinky.cz/zena/styl/286087-tyckarka-katerina-badurova-manzela-na-parket-nedostanu.html

Máte pravdu - příště budu používat abecedu. Aspoň to ty digitální sítě, které nás opřádají, rychleji spočítají.

O pavoucích raději až někdy jindy. (Začínám mít trochu strach, že mi čtenáři za můj lajdácký styl začnou psát vulgární e-maily. Dám si někam cedulku "slow down"...)

František Jonáš - Třebíč

No , nové mýty jsme začali po roce 1989, často je psali ti, proti kterým měl být erok 1989 nemířen Sobota, 8.Prosince 2012, 12:38:50

Třeba tím, jak budou všade odborníci. Stačí jen pohledět na úpadek vzdělání celkově. No a odborníci ve vládě? Saša Vondra, nedávno Parkánová,Dobeš Josef,......Peak a další. Když se odvolává jeden ministr za druhým, mění ministerstva a třeba Peak říká si toto: Na obranu nemusí přeci jít odborník, jde tam politik...což politik současnosti je něčeho garancí, zvláště zvolený za jiný program a s jistým kodexem, co sám tvořili, nebo tvořila? Takovému politikovi nelze věřit ani dobrý den! A odbornost, morálka? V jejím případě koho vlastně zastupuje bojovnice zbohatlá grossovskovou metodou, bojovnice proti korupci , poslankyně za VV a nyní LIDEM? Píše to někde D.Štreit na svém blogu , že by nechtěl měřit jak jsou nenáviděni Kalousek a Nečas ve srovnání s Milošem Jakešem a Husákem a i jemu je skore jasné. Oni už dávno padli a vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí a nezmění na tom nic a ni změna jména letiště v Ruzyni na té prohře na celé čáře nic nezmění. Nynější stav, kdy nejsou fronty na banány, kdy je všeho dost,. ale není práce a naděje a jsou fronty na Úřadech práce a je strach z hyenismu exekutorského velkopodnikání už není mýtem, ale jsou to fakta. Letos zvláště má mytologické zabarvení vítězství korupce a klietelismu a neumětelství ve výstupech typu S-Karta,(ne)dávky na ÚP, registr vozidel, a na 392 výročí bitvy na Bílé hoře schválený dar církvím s podtextem, že co musí být vráceno co bylo ukradeno? Ale kdo vrátí, co bylo ukradeno za posledních 23 let? Ještě jsem zapomněl a kvalitní přístup legislativy a ministerstva financí k MUS a Švýcarským žádostem o připojení k žalobě. Jsou tu ti co vládnou zastupitelsky a zastupují nyní 8% obyvatel nositeli demokracie, zastupitelské? Je tu politik pro národ, či stát nebo stát národ pro politika? Nevím o mnoha a dali by se spočítat asi už i dětmi v mateřské školce, do těch pěti. Ostatně je nebo známe někoho, koho lze označit za politka, který prospěl našemu státu, za posledních 23 let? Při zadlužení státu 1,7 bilionu Kč, přes bilon je na obavatelstvu, přes bilion je na podnicích...Kdyby komunisti nic nedělali jen to nechali, jak to bylo a ročně půjčili na hospodářství 100 miliard, byl by dluh nižší a navíc by nám tu ještě něco patřilo...ani ta voda už není naše. Tak co s mýty? Nejhorší však je to, že se ukradla i radost ze života a štěstí pocit štěstí drtivé většiny lidem a vrátil se strach, strach o práci, stach z exekutorů a strach ze špiclování a udavačství , horší než v před rokem 1989. Ani nevíte, jak mne bolí, že to píšu, ale cítím to tak...Kdysi mnou opovrhovaný třeba Štrougal ve srovnání s Nečasem? Jaké je skore? Mne je to jasné 99:1, myslím, že větší vážnosti by se dostalo i nomenklaturním rodičům minulého režimu současného premiera...režim vystřídal režim často s těmi samými a možná i proto se nezlepšila kvalita a lže se ještě více......chtěli jsme právní stát vystídal ho stát právnický, který si zaplatí mocní na úkoz bezmocných a využívají poničeného právního (ne)řádu.. Řada opatření masa lidí vidí často konání politiků za hranicí vlastizrady, třeba i rozvrat zemědělství a kvalita potravin to je děs.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Sobota, 8.Prosince 2012, 12:51:23

Jak si ti politici vůbec mohou být jisti, že je někdo potřebuje (viz Peak: Na obranu nemusí přeci jít odborník, jde tam politik...)? Jak si mohou být tak jisti, že lidé potřebují právě je, když jsou si zároveň vědomi, že neovládají to, co by měli na příslušném postu ovládat?
Nebo jim vážně nejde o nic jiného, než o sebe? Jde jim opravdu jen o to, aby vynikli, zatímco lidé jsou pro ně pouhé bahno?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.