Nová polská vláda reviduje přístup k interrupcím, reálná změna ale ještě potrvá
Petr Jedlička, Daniel KoteckýStrany Tuskovy koalice se shodují na nutnosti zmírnit dosavadní takřka absolutní zákaz potratů v Polsku. Liší se ale v názoru na to jak moc. V dubnu si jednotlivé návrhy vzájemně podpořily. Rozhodovat by měly další měsíce.
V zimě nastoupivší polská vláda v čele s Donaldem Tuskem začala plnit jeden ze svých hlavních volebních slibů: revizi dosavadního maximálně restriktivního přístupu k interrupcím. V polovině dubna poslaly vládní strany do Sejmu čtveřici tematických legislativních návrhů. Všechny z nich prošly prvním čtením.
Mezi stranami současné vládní koalice ovšem přetrvávají odlišné představy, jak přesně by měl žádoucí stav vypadat. To dle pozorovatelů konečné schválení změny protahuje. Odlišně ke změně přistupuje i každá ze čtyř schválených předloh. Strany se ale prozatím rozhodly příslušný spor neotevírat naplno.
„Měli jsme tu teď regionální volby, a tak Tusk nechtěl jitřit spory s konzervativnějšími koaličními partnery. Otázka se zase otevře po červnových eurovolbách,” uvedl k tématu pro DR Michał Kokot z Gazety Wyborczy, partnera Deníku Referendum v projektu PULSE.
Stav doposud a jednotlivé návrhy změny
Polsko svoji protipotratovou legislativu proslule zpřísnilo za minulé vlády — během osmiletého období, kdy byly u moci kabinety vedené Právem a spravedlností (PiS). Reakcí byly masové tzv. ramínkové nebo černé protesty.
Velmi restriktivní potratová politika přitom platila v zemi už předtím — konkrétně od roku 1993, kdy byl přijat takzvaný „kompromis“ s katolickou církví. Právě ten postavil umělé přerušení těhotenství mimo zákon s třemi výjimkami: v případě, že těhotenství je následkem znásilnění či incestu, pokud ohrožuje život matky nebo z důvodu vážného poškození plodu.
Za vlády Práva a spravedlnosti byla v Polsku postavena mimo zákon poslední z jmenovaných výjimek, která se ovšem v minulosti týkala více než devadesáti procent případů legálních potratů. Konečné rozhodnutí o věci vydal Ústavní soud, který byl však předtím ovládnut právě PiSem. Protesty tak směřovaly i proti vládnutí PiSu obecně.
Z prozatím schválených návrhů chce první — předložený Tuskovou Občanskou platformou — legalizovat interrupce na žádost klientky do dvanáctého týdne po početí. Druhý předložený Levicí cílí v podstatě na totéž. Navíc chce ale Levice třetím návrhem zrušit kriminalizaci napomáhání interrupci, což je dnes postihováno až třemi lety vězení.
Čtvrtou z předloh představila Třetí cesta, další z formací současné vlády složená z polských lidovců a z konzervativního Polska 2050 maršálka polského Sejmu Szymona Hołownii. Tento návrh by znovu umožnil přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu. Navrátil by tak stav, který platil do roku 2021.
Třetí cesta rovněž požaduje uspořádat k tématu referendum, s nímž však její koaliční partneři nesouhlasí.
Co bude nyní
Druhému čtení nové potratové legislativy v současnosti předchází projednání jednotlivých návrhů ve speciálně ustanoveném sněmovním výboru. V něm disponuje velmi těsnou většinou skupina poslankyň a poslanců, kteří preferují nějakou formu práva na přerušení těhotenství do dvanáctého týdne.
Podle Magdaleny Chrzczonowiczové z levicově liberálního média Oko.press však vyhlídky v mimořádném výboru mohou narazit na ještě další zdržovací taktiku stran Třetí cesty.
„I kdyby nějakým zázrakem návrh zákona liberalizujícího potraty jednoho dne prošel výborem a byl předložen k hlasování v Sejmu, ten jej nemusí vůbec podpořit,“ soudí Chrzczonowiczová.
Zahraniční zpravodajové upozorňují ještě na zásadní roli prezidenta Andrzeje Dudy, jenž přišel do funkce přímo z řad Práva a spravedlnosti. Duda může schválenou předlohu vetovat, nebo ji znovu poslat k posouzení Ústavnímu soudu.
Současná vládní koalice nedisponuje v Sejmu většinou k přehlasování případného prezidentského veta a opozice se zdá být zatím jednotná — pro změnu hlasovali v prvním čtení pouze tři poslanci PiS, kteří podpořili návrh Třetí cesty.
Je tedy možné, že se reálný posun oddálí ještě více. Příští prezidentské volby jsou v Polsku plánovány na květen 2025.
Článek vznikl v rámci projektu PULSE, evropské iniciativy na podporu přeshraniční novinářské spolupráce. S přípravou textu pomáhali partneři z Gazety Wyborczy.