↗

Donald Tusk, předseda Občanské platformy a od prosince 2023 předseda polské vlády, volí u místních voleb 7. dubna 2024. Jeho strana mírně posílila, počtem hlasů však zvítězilo Právo a spravedlnost. Foto FB Donald Tusk

V úterý odpoledne polská Státní volební komise ohlásila oficiální výsledky nedělních komunálních a regionálních voleb. Volilo se jednak do zastupitelstev obcí, okresů a vojvodských sněmíků, současně proběhlo i první kolo přímé volby starostů a primátorů. Volební účast nebyla žádná sláva, činila necelých 52 procent, což je skoro o tři procenta méně než při posledních volbách.

Volby v šestnácti vojvodstvích

Vojvodské volby vyhrálo Právo a spravedlnost, které o desetinu procenta zlepšilo svůj výsledek z předchozích voleb v roce 2018. 34,27 procenta znamená vítězství v sedmi z šestnácti vojvodství a zisk 239 mandátů — o patnáct méně než minule. Druhá skončila liberální Občanská koalice s 30,59 procenty — o 2,5 procenta více než minule —, která zvítězila ve zbylých vojvodstvích a má 210 zástupců čili o šestnáct více.

Na třetím místě se umístila Třetí cesta, koalice agrárníků a strany Polsko 2050. Oproti předchozímu výsledku lidovců získala o dva procentní body více — 14,25 procenta — a o deset mandátů více, celkem 80. Poprvé se do vojvodských sněmíků probojovala koalice národovců a ekonomických libertariánů Konfederace, jejich 7,25 procenta znamená šest mandátů.

Neúspěch zaznamenala Nová levice, S 6,32 procenty bude mít ve sněmících osm zástupců, o tři méně než dosud. Ve třech vojvodstvích se do sněmíků dostaly ještě lokální strany, například německá menšina v Opolsku.

I tyto volby potvrdily tradiční rozdělení země na konzervativnější východ, kde dominuje Právo a spravedlnost a silná je zde Konfederace, a na liberálnější západ, kde vítězí Občanská koalice a dobré výsledky mají její vládní partneři Třetí cesta a Nová levice.

Liberálové a nezávislí ovládli velká města

V zajetých kolejích proběhly i volby na nižších úrovních, kde zpravidla dominují lokální nebo nezávislí kandidáti. Z parlamentních stran zůstalo nejsilnější Právo a spravedlnost, které vyhrálo ve 160 okresech, Občanská koalice ve 122, nezávislí v 80 a Třetí cesta ve dvanácti. Ještě výraznější převahu má Právo a spravedlnost na úrovni starostů obcí.

Ve velkých městech většinou uspěli stávající primátoři liberálního ražení. Ve Varšavě obhájil pozici už v prvním kole Rafał Trzaskowski, v Gdaňsku a Lodži primátorky Aleksandra Dulkiewiczová a Hanna Zdanowská, v Poznani v prvním kolem těsně nezvítězil Jacek Jackowiak (všichni Občanská platforma).

Zajímavé druhé kolo bude v Krakově a Vratislavi. V Krakově z prvního místa postupuje poslanec Občanské platformy Aleksander Miszalski, šanci má ale i nezávislý Łukasz Gibala. Ještě těsnější je situace v metropoli Dolního Slezska Vratislavi — stávající primátor Jacek Sutryk (nezávislý s podporou Občanské platformy a Nové levice) bude mít těžkého konkurenta v poslankyni Třetí cesty Izabele Bodnarové. Druhé kolo, které proběhne 21. dubna, čeká celkem 60 ze 107 statutárních měst.

Komunální a regionální volby jsou tradičně téměř všemi stranami vykládány jako úspěch, protože každá si najde vlastní parametr, ve kterém dominuje. Právo a spravedlnost má nejvíce hlasů a mandátů, páteří většiny koalic na úrovni vojvodství bude ale Občanská koalice doplněná o Třetí cestu, případně Levici. Občanská koalice dominuje vě většině velkých měst — pokud nezíská post primátora, tak má často většinu v zastupitelstvu. Ostatní strany mohou vykázat jen dílčí úspěchy.

Narace o úspěchu ve volbách má ale i druhou stranu mince. Občanská koalice mířila k celkovému vítězství, které už jí do parlamentních voleb dává většina průzkumů. Ve vládním táboře se naopak předpokládalo, že Právo a spravedlnost bez kontroly státních médií, státního aparátu, se začínajícími sněmovními vyšetřovacími komisemi k jeho někdejší vládě a probublávajícími frakčními boji ve straně samé zaznamená výraznější ztrátu. To se nestalo. Do karet konzervativcům hrála i nízká volební účast.

Nejistý úspěch Práva a spravedlnosti, neúspěch Levice

Právo a spravedlnost oficiálně slaví deváté vítězství v řadě, ale může mít vážné důvody k obavám. Při volbách primátorů ve velkých městech, kde tradičně nemá příliš šancí, ztrácí pozici hlavního vyzyvatele liberálního primátora — kandidáti Práva a spravedlnosti už nekončili druzí, ale spíše třetí, za nezávislým nebo kandidátem Třetí cesty či Nové levice.

Kromě ztráty patnácti mandátů má někdejší vládnoucí strana malý koaliční potenciál — absolutní většinu má pouze ve čtyřech vojvodstvích. V pátém má stejně jako ostatní strany, a je otázka, zda zde přemluví zástupce Konfederace, který je odpadlíkem právě od Práva a spravedlnosti. To dosud vládlo samo v sedmi vojvodstvích a v osmém v koalici.

Pokud ovšem porovnáme výsledky Třetí cesty s předchozími výsledky Polské strany lidové, která je v těchto volbách tradičně silná, ukazuje se, že Polsko 2050 do společné koalice příliš nepřineslo — nebo, což by bylo pro lidovce alarmující, jejich venkovský elektorát přebírá Právo a spravedlnost.

Neúspěšnou formací se ukázala Levice. Dobré výsledky udělala jen tam, kde má mladé a relativně neokoukané politiky — necelých třináct procent Magdy Biejatové z novolevicové Razem ve Varšavě je nejlepší výsledek levice za několik posledních voleb. Jako favorit do druhého kola v stotisícovém Włocławku jde senátor Krzysztof Kukucki. Pokračuje tak tendence z parlamentních voleb — řadu vlajkových postulátů levice, jako jsou potraty, rovnoprávnost a zelená politika, přejímá, jakkoli spíše jen rétoricky, Občanská koalice. Levice se proti ní nedokáže vymezit a odlišit.

Mizerný výsledek levice osmělil vlčáky ve vládní koalici, hlavně Třetí cestu — padly návrhy, že by Włodzimierz Czarzasty měl po dvou letech složit funkci maršálka, tedy předsedy polského Sejmu, kterou Nové levici slibuje koaliční smlouva. Polská strana lidová přispěchala s nápadem získat od levice ministerstvo sociálních věcí nebo vědy.

Zatímco v České republice už jsou známy kandidátky do eurovoleb, v Polsku celý proces teprve začíná. Médii sice proběhly různé spekulace o kandidátech, vyjednané ale zatím nejsou ani koalice. V rámci Třetí cesty se objevují názory, že lidovci by mohli koalici opustit a spojit se s Občanskou platformou, se kterou jsou ve stejné skupině Evropského parlamentu — Evropské lidové straně. Naopak Levice, které by se spíš hodila širší koalice, už zaregistrovala svůj volební výbor.