Překvapivý úder z Gazy Izraelce vyděsil. Ukázat by se ale měl také jeho kontext
Chagaj MatarHrůza a strach, které Izraelci — mě nevyjímaje — při sobotním útoku zažívali, jsou už příliš dlouho každodenní životní realitou milionů Palestinců.
Sobota byl strašný den. Ráno jsme se probudili do houkání sirén, ohlašujících útok desítek raket dopadajících na izraelská města, a od té doby se na nás hrnou zprávy o bezprecedentním vpádu palestinských bojovníků z Gazy do měst u hranic s pásmem Gazy.
Přicházejí zprávy o tom, že zabito bylo přes dvě stě padesát Izraelců a stovky byly zraněny, další lidé byli uneseni do Gazy. Izraelská armáda mezitím zahájila svou vlastní ofenzivu v pásmu Gazy sevřeném blokádou, podél hranic s Gazou se mobilizují izraelské vojenské síly a vzdušné údery letectva zabily či zranily bezpočet Palestinců.
Absolutní hrůza lidí, kteří hledí na ozbrojence ve svých ulicích a domovech nebo sledují bombardéry na obloze a blížící se tanky, je nepředstavitelná. Útoky na civilisty jsou válečný zločin a mé srdce zůstává s oběťmi a jejich rodinami.
Ano, armádu tato invaze naprosto zaskočila, avšak není pravda, co tvrdí mnozí Izraelci, že totiž tento útok byl „jednostranný“ a „nevyprovokovaný“ — nebyl. Ona hrůza, kterou nyní Izraelci prožívají, mě nevyjímaje, je totiž pouhým zlomkem toho, co Palestinci pociťují dennodenně už desítky let, ať už pod vojenským režimem na Západním břehu, nebo v blokádou sužované Gaze, vystavené opakovaným vojenským operacím.
Reakce, které nyní slýcháme od mnohých Izraelců — že by Gaza měla být „srovnána se zemí“, že jsou to „hrdlořezové, nikoli lidé, s nimiž by se dalo jednat“, že „vyvražďují celé rodiny“, že „s nimi se nedá bavit“ — to všechno jsou věty, které jsem v okupované Palestině bezpočtukrát slyšel o Izraelcích.
Útok dnes ráno má ale i bezprostřednější souvislosti. Jednou z nich je normalizační dohoda mezi Saúdskou Arábií a Izraelem, která je na spadnutí. Premiér Benjamin Netanjahu se už roky snaží přesvědčit veřejnost, že je možné uzavřít mír i bez toho, aby Izrael jednal s Palestinci či musel učinit jakékoli ústupky.
Takzvané „abrahámovské dohody“ obraly Palestince o jeden z posledních vyjednávacích trumfů a opěrných bodů: totiž o solidaritu arabských vlád, jakkoli i ta byla už delší čas pochybná. Vysoká pravděpodobnost, že ztratí jednoho ze svých nejvýznamnějších spojenců, mohla být jedním z faktorů, které Hamás postrčily k extrémnímu kroku.
Komentář●Avner Gvarjahu
Od okupace k apartheidu. Se soudním pučem vítězí v Izraeli osadnický rasismus
Zároveň komentátoři už několik týdnů varují, že nedávná eskalace na okupovaném Západním břehu se stáčí nebezpečným směrem. Během letošního roku zahynulo v bojích více Palestinců a Izraelců než v kterémkoli jiném roce od skončení druhé intifády.
Izraelská armáda podniká pravidelné razie do palestinských měst a uprchlických táborů. Krajně pravicová vláda dává osadníkům volnou ruku v zakládání nových ilegálních osad a v rozpoutávání pogromů na palestinská města a vesnice, jež se dějí za přítomnosti izraelských vojáků, kteří střílejí do Palestinců, pokoušejících se chránit své domovy.
Během Vysokých svátků se židovští extremisté pokusili narušit „status quo“ na Al-Aksá (Chrámové hoře). Přitom je v tom podporovali politikové sdílející jejich ideologii.
Mezitím v Gaze pokračuje blokáda, která i nadále ničí životy více než dvěma milionům Palestinců, z nichž většina žije v extrémní chudobě, s omezeným přístupem k pitné vodě a s elektřinou jen čtyři hodiny denně. Není vůbec jasné, kdy a zda vůbec by tato blokáda mohla skončit.
V jedné ze zpráv úřadu Izraelského státního kontrolora se uvádí, že vláda nikdy neprojednávala dlouhodobou strategii pro ukončení blokády ani neuvažovala o žádných alternativách pro opakující se další a další kola válek a umírání. Pokračování blokády je tak doslova jedinou variantou, kterou má tato vláda — i vlády předešlé — na stole.
Všechna řešení problému palestinských útoků z Gazy, s nimiž doposud jednotlivé izraelské vlády přišly, měla podobu záplat: když přijdou útoky pozemní cestou, vybudujeme zeď; když podzemními tunely, vystavíme podzemní bariéru; pokud pálí rakety, zřídíme systémy protiraketové obrany; když Palestinci zabijí několik našich, my jich zabijeme několikanásobně víc. A tak dále.
Nic z toho, co zde uvádím, není míněno jako ospravedlnění pro zabíjení civilistů — to je vždy špatně. Je však nutné si připomenout, že všechno, co se dnes děje, má svůj důvod a že tak jako v předchozích vlnách eskalace nemá ani tentokrát izraelský problém s Gazou vojenské řešení, stejně jako ho nemá ozbrojený odpor, který se nutně objevuje jako odpověď na násilí apartheidu.
V posledních měsících demonstrovaly stovky tisíc Izraelců po celé zemi za „demokracii a rovnost“, mnozí z nich dokonce prohlašovali, že kvůli autoritářským sklonům vlády odmítnou nastoupit službu v armádě. Tito demonstranti a armádní rezervisté by měli pochopit jednu věc — tím spíš dnes, kdy mnozí z nich oznámili, že zastaví protesty a zapojí se do války proti Gaze: že Palestinci vedou svůj boj za tytéž požadavky už desítky let a Izrael vůči nim vystupuje — a vždy vystupoval — bezesporu víc než autoritářsky.
Zatímco píšu tato slova, sedím doma v Tel Avivu a přemýšlím, jak ochráním svou rodinu v domě, který nemá kryt ani bezpečnou místnost, a s rostoucí panikou sleduju zprávy a zvěsti o strašlivých věcech, které se dějí v izraelských městech poblíž Gazy, napadených útočníky. Sleduju lidi, mezi nimi i své přátele, jak volají na sociálních sítích po odvetném útoku na Gazu, který bude tvrdší než všechny předchozí.
Někteří Izraelci říkají, že je načase Gazu vymazat z mapy a srovnat se zemí — v podstatě volají po genocidě. Uprostřed explozí, strachu a krveprolévání jim řeči o mírovém řešení připadají jako čiré bláznovství.
Přesto mám na paměti, že všechno, co teď prožívám a spolu se mnou všichni Izraelci, až příliš dlouho ve svých životech zakoušely miliony Palestinců. Jediným řešením je a vždy bylo ukončit apartheid, okupaci a blokádu a usilovat o budoucnost založenou na spravedlnosti a rovnosti pro nás všechny — Izraelce i Palestince.
Musíme zvrátit směřování událostí. Nikoli navzdory hrůzám, které se teď dějí — ale právě kvůli nim.
Z anglického originálu Gaza’s shock attack has terrified Israelis. It should also unveil context, uveřejněného na stránkách internetového časopisu +972 Magazine, přeložila MAGDALÉNA JEHLIČKOVÁ.
Vlast pana Matara se nachází ve válce. Skutečně podivná demokracie, která dovolí vlastnímu občanu v takové situaci šířit propagandu nepřítele.
Nynější útok Hamásu proti Izraeli je zjevně nápodobou útoku al-Kájdy na USA 11. 9. 2001.
Uveřejnění komentáře Chagaje Matara by se dalo akceptovat maximálně jako (krajní) příspěvek do širší diskuse, na místě základního informativního textu je zcela neadekvátní.
Příspěvek je naprosto jednostranný. Izraelsko-palestinský konflikt má svá hluboká, temná a krvavá zákoutí, ale akce Hamásu je pokusem sabotovat jednání Izraele a arabskými zeměmi. Na obou stranách jsou fanatici, kteří se vždy ve vhodnou dobu postarají, aby jakákoliv dohoda netrvala dlouho. Řešení jako jeden stát pro dva národy bude nejspíše nutno vyzkoušet nejprve v Turecku. Ale Turecko dnes halasně radí opačný postup, řezat na dva státy.
Mohl byste specifikovat, co je v tom článku nepřátelská propaganda? Tedy propaganda vůči demokratickému státu Izrael?
Nezlobte se, ale nemám chuť na další zbytečné dlouhé a vyčerpávající kolečko "diskuse" s vámi.
Už jsem se dostatečně mnohokrát přesvědčil, že to nemá absolutně žádný smysl.
Omlouvám se za ta malá písmena ve jméně, to bylo přehlédnutí.
Díky Deníku Referendum za zveřejnění tohoto příspěvku právě teď. Potřebnost toho, aby zazněl i tento hlas, ukazují i některé komentáře v této diskusi.
Výstižně popsal situaci jak z pohledu Izraelců tak Palestinců v dnešní I24 David Borek. Doporučuji všem, které zajímá podstata problému.
Pane Outrato, o co více morálnější je chování příslušníků Hamásu v Izraeli než chování ruských vojáků v Buči?
Jako prostý člověk neznalý zcela záhad zahraniční politiky jsem se o situaci informoval na Deníku.cz
Zde jsem se dozvěděl, že "spousta Palestinců svou půdu Izraelcům dobrovolně prodává" Je to tedy zřejmě jasné. Palestinci prodají svou půdu, peníze pak lehkovážně utratí, a následně se vydají na dráhu teroristů. Tu a ta se objevující informace, že Izrael zakládá na území obývaném Palestinci obrovské množství velkých osad a Palestince z jejich území za pomocí armády vyhání, je zřejmě dezinformací, stejně jako informace až o 6000 mrtvých Palestincích zabitých Izralci v posledních letech. Jinak by to jistě mainstreamový Deník zmínil.
Pak jsem se také na Novinkách. cz, nejčtenějším zpravodajském webu, dozvěděl o 700 "padlých" Palestincích, kteří v posledních dnech zahynuli při izraelském odvetném útoku. Použití termínu "padlý" jasně naznačuje, že se jedná o vojáky a teroristy. Izraelci zřejmě vyvinuli rakety, které zabíjejí jen teroristy, vojáky či jiné ozbrojené příslušníky Hamasu. Jak geniální je to národ! Jejich rakety se ženám a dětem (nemluvě o Izraelcích, kteří Palestinci v hojném počtu na své území unesli) vyhýbají! A přesto že Izrael palestinský útok zcela zaskočil, tak jsou nyní o cílech svách raket dokonale informováni a to i když se tyto cíle s největší pravděpodobností pohybují (ale možná jsou palestinští teroristé tak hloupí, že čekají na jednom místě tak dlouho, až na ně ta raketa spadne a pochopitelně se v dané lokalitě nikdy nenacházejí žádné ženy, děti či jiní nevinní civilisté).
Téměř všude se píše o mírumulovných Izraelcích, kteří se dlouhá desetiletí brání krvelačným Arabům.
Tento komentář na Deníku Rferendum tedy bude podle všeho dezinformací, pocházející pravděpodobně z Ruska, protože jen Rusové by mohli zorganizovat něco tak hrozného a nepochopitelného, jako současné teroristické útoky v Izraeli!
Viz brilantní komentář Alexandra Tomského na tradičn skvěkých Novinkách: "Útok na Izrael osnovali Putin a ajatolláhové"
V této souvislosti děkuji panu Nushartovi za zmínku o masakru v Buči a výzývám k ještě intenzivnější pomoci Ukrajině. Bůh ochraňuj USA, strážce naší demokracie, toho nejcenějšího, co tu máme!
Možná Vám to ušlo, ale Chagaj Matar nijak neomlouvá a ani nerelativizuje zločiny Hamásu.
Jak jednoduché to všechno je přátelé!
Neměl jsem původně v úmyslu vstupovat do této diskuse, ale zdá se že je přece jenom nutno objasnit několik základních momentů.
Tak tedy: ano, příslušníci hnutí Hamas jsou svým způsobem vystupování samozřejmě teroristé, fanatici, násilníci; a to nejen ve vztahu ke státu Izrael, ale i v samotném pásmu Gazy zavedli fakticky diktátorskou vládu nad vlastním palestinským obyvatelstvem.
Ovšem - to všechno nemění nic na holém faktu, že v arabsko-izraelském konfliktu i palestinská strana má svá (nezadatelná) práva; a z těchto práv je jim v konfliktu s Izraelem jen velmi málo možno realizovat.
Zkrátka, máme zde dán naprosto klasický případ, kdy zde stojí právo jednoho proti právu druhého; a nelze nalézt způsob, jak obojí sladit dohromady. V takových případech pak - ať se nám to zamlouvá či nikoli - nakonec platí odvěké "přírodní právo", totiž docela holé a brutální právo silnějšího.
Tím silnějším je v daném konfliktu už po dlouhá desetiletí stát Izrael; a proto i on si může diktovat podmínky vzájemných vztahů. Svou současnou akcí ale palestinská strana deklarovala, že i ona na svých právech nadále trvá, a že i ona je schopna je podložit projevem síly.
Co je na současném demonstrativním hrozením se mainstreamu (jmenovitě českých politiků) nad útokem "teroristů z Hamásu" natolik licoměrné až odpuzující je právě ten fakt, že tento mainstream se zcela jednostranně staví na stranu Izraele, a nechce nic vědět o utrpení a útlaku, které dlouhodobě muselo a musí snášet palestinské obyvatelstvo.
Já jsem už před řadou let - kdy se na chvíli zazdálo že izraelsko-palestinský konflikt bude možno definitivně usmířit jakýmsi mírovým ujednáním - varoval, že pozice a nároky obou táborů i nadále zůstávají neslučitelné; a že je nutno se obávat že nežli snad jednou přece jenom dojde k nějakému mírovému řešení, že s největší pravděpodobností ještě bude v daném regionu prolito velmi mnoho krve.
Nejsem nikterak potěšen zjištěním že se toto mé proroctví vyplnilo; ale je nutno vidět že k tomuto násilí v oné oblasti stále existují zcela objektivní podmínky, a že tento jeho nový výbuch bylo možno očekávat víceméně stejně jistě jako další erupci aktivní sopky.
----------------------------------
Ještě k oněm "teroristům": pane Nusharte, pod jakým ukrajinským útlakem trpěli Rusové, tak že se cítili být oprávněni svou frustraci z tohoto útlaku vybít masakry na ukrajinských civilistech v Buči?...
protože v diskusi formuloval v podstatě vše, co jsem se chystal napsat jako reakci na otázku pana Nusharta.
Ostatně, že na vypuknutí současné erupce násilí nese svůj díl viny i stát Izrael respektive jeho současné vedení, to naprosto jasně konstatoval i bývalý izraelský předseda vlády Olmert, kterého asi sotva bude možno podezřívat i protiizraelských postojů: https://blisty.cz/art/115577-ehud-olmert-za-to-co-se-stalo-muze-arogance-a-neschopnost-netanjahua-a-jeho-teroristu-ve-vlade.html
Ano, izraelská strana se měla k Palestincům chovat mnohem a mnohem vstřícněji, měla mít mnohem větší pochopení pro jejich práva; pak by k současnému útoku s největší pravděpodobností vůbec nedošlo.
Ano, pane Outrato, i když jste se k danému konfliktu vyjádřil zatím jenom krátce, měl jsem pocit že se naše názory na něj dost shodují.
Kdybych chtěl být, pane Poláčku, ironický, odpovím vám, že Rusové (na ukrajinském území) trpěli podobným útlakem, jakým trpěli i naši sudetští Němci za první republiky.
Jenže, pane Outrato a pane Poláčku, některé lidské činy jsou prostě špatné samy o sobě, bez ohledu na to, co jim předcházelo a kdo je dělá. Pro vaši představu je to například vraždění nevinných dětí, znásilňování žen apod. Myslím, že se tomu říká přirozená morálka.
Že je za tento teroristický útok odpovědný sám Izrael, si myslí Chagaj Matar, Alí Chameneí i česká iniciativa za spravedlivý mír „Ne naším jménem“.
„Za tuto katastrofu je zodpovědný sám sionistický režim,“ podotkl nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí. „Líbáme ruce těch, kteří útok naplánovali,“ dodal Chameneí.
Palestinský prezident Mahmúd Abbás se chystá na oficiální návštěvu do Moskvy. „Zastavit krveprolití je málo, je zapotřebí dospět ke konečnému řešení,“ řekl v Moskvě na pondělním jednání se Sergejem Lavrovem šéf Ligy arabských států Ahmed Abú al-Gejt.
Jsem tedy na to konečné řešení židovské otázky docela zvědavý. Podaří se v Moskvě nějaké konečné řešení vymyslet?
V centru Madridu a Barcelony už se konalo několik propalestinských demonstrací, které oslavovaly sobotní teroristický útok Hamásu v Izraeli jako úspěch. Zemřelo kolem 900 Izraelců, což je největší počet zavražděných Židů za jediný den od dob holokaustu.
„V tuto chvíli nedojde k žádnému pozastavení plateb,“ stojí v prohlášení Evropské komise, které vydala pět hodin poté, co evropský komisař Olivér Várhelyi uvedl, že všechny platby z rozvojového programu pro Palestince budou „okamžitě pozastaveny“.
že jsou některé činy samy o sobě zcela špatné a
odsouzeníhodné, se shodneme. Potíž je v tom, že nám to příliš nepomůže v tom, co v konkrétní situaci dělat, protože ty činy nevisí v etickém vakuu, jsou vázané na lidi, a teď nemyslím ty, kteří je spáchali, ale ty, kteří jsou s nimi dobrovolně nebo spíš nedobrovolně spojení.
Myslím, že srovnávat Rusko a Gazu skutečně nemá žádný smysl. Lidé v Gaze nemají možnost volby, nemají možnost odchodu jinam, nemají dokonce jinou možnost než si nechat poskytovat základní sociální služby od Hamásu, což Hamás už po desetiletí velmi efektivně dělá a hlavně proto je tak oblíbený.
Na panu Matajovi se mi líbí, že má v dnešní situaci odvahu toto vidět a upozorňovat na to. Dokonce bych řekl, že to je přístup (řečeno s panem Poláčkem) prorocký, protože se snaží nějak předejít dalšímu a dalšímu krveprolití v budoucnosti, pokud se kruh násilí, odvety, útlaku a dalšího násilí nějak nepodaří přerušit.
Myslím, že útok Hamásu by měl znepokojit nejvíce... zastánce Palestinců. Může mít, co časný projev ruského "miru", následky pro Izrael a všeobecně, nejvíc na něj však doplatí Palestinci. Zase jednou uvěřili v příznivou mocenskou konstelaci, ve skutečnosti mocnému "vrtění psem".
Kdyby zběsilým terorem zasaženou zemí nebyl Izrael, ale Rusko, co myslíte, že by se s územím, z něhož vzešel, asi stalo? Izrael svatouškovstvím také trpět nebude, byť by se pro jednotu světa opak zdál být jeho lepší volbou.
Nejsem si jist.
Osobně si myslím, že jak ten útok bez strategického cíle (protože právě jeho absence mu dodává teroristický charakter a také teroristickou krutost) a očekávatelná -- vlastně už probíhající -- izraelská reakce by měly znepokojovat každého soudného člověka. Bez ohledu na to, zda se zastává Palestínců. Protože obojí znamená vraždění civilistů, které nakonec nepostoupí o píď k míru.
Izrael je tak trochu v pasti. Pokud jeho odpověď nebude dostatečně tvrdá, aby současný konflikt nevypadal jako vítězství Hamásu, koleduje si tím o další podobné útoky. Cílem Hamásu a podobných organizací je vymazat Izrael, takže prostoru na stupňování požadavků je více než dost. Pokud nechce být hřištěm, kde se džihádisté různých odstínů navzájem trumfují v radikálnosti svých akcí, musí ukázat ochotu použít odpovídající sílu.
V pasti jsou ovšem i Palestinci, kteří se současnou akcí nesouhlasí. Projevení takového nesouhlasu riskují vlastní život.
Domnívám se, pane Outrato,
že nepřijatelnost některých lidských činů, které jsou špatné samy o sobě – bez ohledu na to, kdo je koná a co jim předcházelo, nám může pomoci v tom, že když někdo někomu jinému zabije dítě a ten pak na oplátku také zabije nějaké dítě nějakému dalšímu členovi nějak definované skupiny, ze které byl ten první vrah, nebudeme v Evropě říkat, že za tu druhou vraždu dítěte je odpovědný ten první vrah. To podle mě může říkat jen Chagaj Matar nebo Alí Chameneí.
"Šance na dvojstátní řešení je pryč, žádný palestinský stát už nikdy nevznikne. To je holá skutečnost, která má a bude mít své důsledky..."
To mi napsal můj dávný izraelský známý, který odjakživa prosazoval, aby část Jeruzaléma a tzv. Západní břeh spojený železničně a dálničně s Gazou, tvořil základ samostatného muslimského státu Palestina.
"Nevím, jestli by nás to uchránilo, ale aspoň by byla naděje, že ano. Bez toho zbývá jen asymetrická válka napořád..."
((( inu, pravda je, že Hamás nestojí ani o dvojstátní řešení, jsou to teroristi a zasloužili by vyhladit, jako se to stalo Al-Kajdě ......... ale nemůžu si pomoct, na těch slovech něco je, protože jak píše Matar - jak mají Palestinci žít bez naděje, bez budoucnosti? )))
Inu, pane Nusharte, mně srovnání Chagaje a Chameneího přijde chucpe. Víc k tomu snad ani nemám...
Pane Nusharte, ještě jednou: samotný fakt že určité jednání (tedy vraždění) je morálně absolutně nepřijatelné, ještě zdaleka neznamená, že by bylo přípustné odhlédnout od veškerého kontextu dané situace. A že by tedy bylo legitimní házet do jednoho pytle zcela svévolné vraždění ruské okupační soldatesky v ukrajinské Buče na straně jedné, a výbuch nahromaděné letité národní frustrace Palestinců z faktické nadvlády Izraele na straně druhé.
Kdybyste chtěl všechno soudit jenom podle samotného aktu zabíjení - pak byste musel stejně tak morálně zavrhnout například spojenecké bombardování Hamburku před 80 lety, kdy během několika nocí bylo zabito 30 000 jeho obyvatel, v naprosté většině civilistů. Tento útok byl prováděn především zápalnou municí, jejíž účinek se nakumuloval natolik, že vznikla výheň ve které podle očitých svědectví "hořel i beton". Ano, toto zabíjení civilistů nebylo tak bezprostředně obhroublé, tak očividně brutální jako když fanatici z Hamasu přímo střílejí své oběti, včetně dětí; ale při tom tehdejším bombardování Hamburku přišly o život i tisíce dětí, většinou uškvařených za živa. Mělo pro ně snad být nějakou útěchou, že je nikdo nezastřelil zblízka, nýbrž jim jenom jaksi anonymně naházel zápalné bomby na hlavy?...
Její zvrácená antiizraelská (abych nenapsal přímo antisemitská) ideologie ji nutí zcela vážně obhajovat čím dál neobhajitelnější věci.
Mám pocit deja vu z r. 2014, kdy Rusko přepadlo Krym. Tehdy to tady bylo plné obhajoby Ruska, jak "má právo", "má oprávněné obavy" - a jak za to samozřejmě za všechno může Západ.
No, nakonec po přepadení celé Ukrajiny jste naštěstí (většinově) vybrali zatáčku a odsunuli jste pro tento případ svoji "alternativnost" stranou.
Nyní se nám "progresivní levice" zcela vážně snaží tvrdit, že to, co dělají zrůdy z Hamásu, zažívají ubozí Palestinci od Izraele celá léta.
Teroristi např. vezmou telefon oběti - mladé ženě, najdou v kontaktech máma (ima) nebo táta (aba), volají rodičům a nutí je poslouchat, jak znásilňují jejich dceru.
Teroristi "popravili" 40 malých dětí. Uřezali jim hlavy.
Řezali jim hlavy.
Řezali jim hlavy.
Řezali dětem hlavy.
To nedělaly ani ty nejhorší SS komanda nikde.
To dokonce nedělali ani rusáci v Buči.
A to je opravdu co říci.
Podle občana Izraele Chagaje Matara (a naší "progresivní levice") ovšem "hrůza, kterou nyní Izraelci prožívají, mě nevyjímaje, je totiž pouhým zlomkem toho, co Palestinci pociťují dennodenně už desítky let".
Opravdu už nemám slov, a s mnohými z vás nemám o čem diskutovat.
Uvědomme si, že asi není na světě národ, který nikdy neublížil jinému národu (a byl-li takový, třeba izolován na Velikonočním ostrově, rozdělil se, jen aby to změnil). Pocity křivdy postižených, časem ovšem na obou stranách, mizí jen pomalu a za zvlášť příhodných okolností. Vyvozovat z možné asymetrie vzájemných vin pochopení pro masový zločin, organizovaný reprezentací jednoho z národů, je nemístné.
Všimněme si prezidenta Turecka Erdogana, jenž má porozumění pro agresora v případě Rusů i (části) Palestinců. Jak by reagoval na útok utlačených Kurdů (postrádajících vlastní stát) a la Hamás proti Turecku? A jak by takový počin zhodnotili naši komentátoři? A konečně, jak by se dívali na to, až by šílenství zachvátilo (opět) i náš kout světa?
Pamatuji si, co následovalo, když byl omylem izraelským vojákem zastřelen palestinský mladík, který se někam připletl, nebo nějaká novinářka.
Jak se to v izraelské armádě vyšetřovalo, vyvozovaly se z toho důsledky. A samozřejmě jaké to bylo tučné sousto pro naši "progresivní levici".
Radikální muslimové se často podílejí na těch nejotřesnějších krutostech, jaké lidstvo kdy vidělo. Často zaměřených vyloženě na ženy a děti. Nedávno bylo výročí dělení Britské Indie na Indii a Pakistán a co tehdy rozpoutal běžný lid, je dodnes nad chápání. Například uřezávání ženám prsů. Samozřejmě zaživa. Tehdy v nepředstavitelném mučení zemřelo na milion lidí...
Nicméně statistiky jsou neúprosné -- už léta ročně izraelská armáda zabíje zhruba 10x více Palestinců než teroristé Izraelců. Včetně žen a dětí.
Řekl bych, že posun Izraele dobře dokumentuje tenhle rozhovor izraelského pravicového bezpečnostního experta:
-- žádný mír
-- Židé mají právo jako první zabíjet Palestince, pokud je podezření, že oni chtěli zabít je
-- Rusko je na Ukrajině naprosto v právu, prostě vytváří bezpečnostní koridor jako Izrael na Západním břehu
Zapomeňte na mír.
Bude se zabíjet, zabíjet a zase zabíjet .........
A stejně jako mnozí odmítali vzít na vědomí a přijmout, že útokem Ruska na Ukrajinu se změnilo úplně všechno a že už nic nebude jak dřív, stejné je to i po tomto obludném činu.
Pořád si mnozí myslí, že můžou pokračovat se svými prázdnými a lživými floskulemi jako dřív.
Díky za odkaz na rozhovor s prof. Inbarem, pane Morbicere.
Aha, takže prý většina našich médií lže, jen když píše či mluví o dění v Izraeli :-)
Jenže pointa je v tom, že velká většina českých médií nelže jen ohledně izraelsko - palestinského konfliktu, ale i v případě papouškování ukrajinské vládní propagandy, nekritického obhajování zahraniční politiky USA a k nim přimknutému Západu a nebo lokajského chování naší vlády vůči Bruselu či Washingtonu, což způsobuje výrazné chudnutí Česka a dříve či později to způsobí ekonomický krach českého státu (pozor, to není to samé jako krach bohatých Čechů).
Majitelé techto médií jsou totiž velmi bohatí lidé, jejichž business je propojen s tím západním. Chudí Češi jsou jim naprosto lhostejní, jen se s nimi snaží manipulovat. Na českém státu, který by chránil slabé, mediálním magnátům či oligarchům a jejich lidem vůbec nezáleží, k ničemu ho totiž nepotřebují. Naopak, jen jim překáží.
Takže pokud si zde někteří diskutéři myslí, že si teď zachovali tvář, tak ani omylem. Už dávno ztratili kontakt s realitou a nebo pracují např. pro CIA či Lukačoviče.
Západní liberál vs. blízkovýchodní kultura
Domnívám se, pane Outrato, že západní či evropský liberál (na rozdíl od kultury Blízkého východu) prostě nemůže těm obětem mučení, vraždění a znásilňování ani náznakem připisovat vinu za to, co se jim stalo. Z hlediska evropského liberála by to bylo chucpe. Z hlediska kultury Blízkého a Středního východu by to chucpe nebylo.
"Z hlediska evropského liberála by to bylo chucpe." píše pan Nushart, a má samozřejmě pravdu.
Nu, ale však oni ti, kterým to píše, žádní "evropští liberálové" nejsou, a vždycky si dávali záležet, aby je nikdo s evropskými liberály nedával dohromady.
Oni jsou "progresivní levice".
Co by se asi dělo, kdybych vyslovil přání, aby tuhle Krupička "omylem" padl do rukou Hamásu? Že si Hamás nedělá těžkou hlavu z toho, kdo je kdo, je dosti známá věc. Brali to hlava nehlava, Žid nebo Arab, běloch nebo černoch, nebyl čas rozlišovat.
Tedy co kdybych si toto přání nenechal pro sebe, ale otevřeně a nezastřeně bych ho napsal. Nejenom v náznacích a zaobaleně, tak jako teď.
To bylo moralizování na moji adresu, že.
To BY bylo ...
Zdůrazňovat všechny ukrutnosti, jichž se při svém útoku Hamás dopustil, není, myslím, vhodné. Zaprvé je to nejspíš ze všeho virální. Zadruhé lze vždy říci, že šlo o excesy nemnoha jedinců. Upřímně řečeno, člověk se nemůže až tak divit. Ti útočníci asi do poslední chvíle nevěděli, o co půjde a záhy na to jim došlo, že jejich mise je v podstatě sebevražedná... K tomu připomenu, že případy nejhoršího amoku mohou být dílem mírumilovných kmenů (uvádí se případ z Malajsie) či žen (třeba z Nové Guinee). Nejde o nic nepochopitelného: Tam kde je pěstována a realizována (skutečná) válečnická kultura, tam přece jen spíše platí sice drsný, ale pořád ještě bojový úzus.
V konkrétním případě je třeba odsoudit bez jakýchkoli "ale" samo rozhodnutí vraždit, vraždit každého, kdo přijde pod ruku. Je v konkrétním případě v zásadě stejně neospravedlnitelné, jako kdyby k němu došlo vůči libovolnému jinému národu. (Nakonec jejich příslušníci jsou mezi oběťmi). Nebo jako kdyby se jednalo o masakr zdůvodněný sociálními křivdami (mezi různými, tradičně řečeno, třídami). Mé levicové smýšlení, nyní hodně zkoušené, by mě nikdy nepřivedlo k žádným "ale", kdyby průvod sebevíc vykořisťovaných stávkujících povraždil, na kohokoli by připadl s bílým límečkem.
Pořád polemizuje s papírovým čertem. Nikdo tady nepřipisuje vinu zavražděným. To by byl blbý cynický nesmysl. A už určitě to nedělá Chagaj Matar.
Teroristé z Hamásu vinu těm mučeným, znásilněným a zavražděným, pane Profante, připisují. Chagaj Matar tyto zcela nepřijatelné činy omlouvá tím, že si za to mohou Izraelci sami. Ale máte samozřejmě pravdu, pane Profante, teroristé vraždili hlava nehlava a bylo jim přece dost jedno, kdo je Izraelec, kdo palestinský Arab a kdo cizinec.
Nikdo tady --tedy v diskusi o článku Chagaje Matara.
Z omlouvání nelidských zvěrstev se nevykecáte vytvářením dojmu, že si ta zvěrstva v Izraeli lidé zasloužili kvůli tomu, co se tam dělo předtím. Je, pane Profante, potřeba jasně říci, že tohle civilizovaný člověk nedělá. Je potřeba říct to bez toho „ale“. Podobně, jako byste možná chtěl po panu Krupičkovi, aby bez toho „ale“ odsoudil ta poválečná zvěrstva, páchaná na vyháněných Němcích. Jestli to vy ani pan Krupička nedokážete, pak je asi možné uvažovat o tom, že člověk nestranný být nedokáže, že vždycky někomu straní a měl by se tedy alespoň pokusit svoji zaujatost reflektovat a nesnažit se vytvářet dojem, že jeho soudy jsou objektivně spravedlivé.
Jenže reflektovat vlastní zaujatost je asi tak snadné, jako reflektovat vlastní blbost.
a) Nikdo v žádném příspěvku v diskusi pod tímto článkem teroristické běsnění Hamásu neomlouval.
b) Neomlouvá je v článku ani Chagaj Matar.
c) Řeč je o tom, jak v dlouhodobé perspektivě odstranit živnou půdu, ze které tato teroristická běsnění (zvěrstva) rostou -- u části diskutujících s polárním stanoviskem, že to není možné.
d) Věta, že brutální násilí jedné strany neopravňuje brutální násilí na civilistech jako odpověď postižené druhé strany platí jak o Hamásu, tak obecně.
Nejnadějnějším způsobem, "jak v dlouhodobé perspektivě odstranit živnou půdu, ze které tato teroristická běsnění (zvěrstva) rostou" by asi byla vhodně konstituovaná mezinárodní zpráva území Gazy...
V minulosti probíhající jednání mezi Izraelem a Palestinci se vícekrát dostala do slibné fáze, z palestinské strany však nakonec vždy, ať už pro kalkulování s možností zahraniční vojenské intervence, nebo z důvodu vnitropolitického boje, příležitost k již nezvratnému pokroku ve vzájemných vztazích byla zmařena.
Zůstalo tak u toho, co se stalo před třemi čtvrtinami století, kdy měly z poválečného rozhodnutí světového společenství vzniknout na území Palestiny dva státy, židovský a arabský. Židé vyjádřili s bolestným kompromisem souhlas, zatímco Arabové vsadili na boj.
Přes všechnu nespravedlnost, kterou Palestinci v posledních letech zažívali, je zřejmé, nakonec i z konání onoho tragicky skončeného festivalu u hranice s Gazou, že Izrael přes svou pochopitelnou citlivost na "takové docela normální útoky" z Gazy vůči enklávě v praxi postupoval poměrně velkoryse (nebo aspoň podle zásady Bismarcka). Postupoval...
Oprava závěru prvního odstavce: mezinárodní SPRÁVA
Mezi amokem a terorem se velmi pečlivě rozlišuje. Amoku se dopustí psychicky labilní jedinec, např. školák, který sebere pušku a jde střílet do školy. Je-li pak zneškodněn živý, neskončí v žaláři, na šibenici, u zdi ani na elektrickém křesle, ale v psychiatrickém zařízení.
To, co spáchaly zrůdy z Hamásu (po pečlivé přípravě za podpory íránského režimu), nemá s amokem nic společného. To je krystalicky čistý teror.
Instrukce teroristů se nyní postupně stávají známějšími. Takže, ano, o projev terorismu, o teror, jde zcela nesporně a v první řadě. Moje poukázání na "opilost (minimálně) krví" bylo motivováno míněním, že nejlepší odpověď kohokoli na straně napadené (tedy nás všech) bude ta maximálně racionální. Myslím, že tomu tak v Izraeli, přes její radikálnost je. Nicméně, pravděpodobně každá reakce hraje do určité míry a doby do not původcům hanebného útoku.
Chceme-li maximálně porozumět, o co Hamásu šlo a ještě jistě i jde (také v Evropě), měli bychom být schopni popsat všechny aspekty jejich nebezpečné zločinné akce. Izrael a Západ mají bez pochyby co do činění s krajním projevem politického úsilí o konfrontaci, způsobilou skrze válku přivést k pádu existující mocenské poměry.
Nemusím si myslet, že za akcí je Moskva (příp. ani Teherán), ale že jde o projev zájmové konvergence
a důsledek rozpoznání "doby D".
Je skvělé, pane Profante, že jste si konečně ujasnil svoje vlastní stanovisko takhle sám pro sebe. Chagaj Matar samozřejmě teroristické běsnění Hamásu vůbec neomlouvá a vůbec nenaznačuje, že „opravněním“ Hamásu k jeho akci bylo předchozí dění v Izraeli. Chagaj Matar samozřejmě vůbec nenapsal, že „není pravda, co tvrdí mnozí Izraelci, že totiž tento útok byl jednostranný a nevyprovokovaný“. Chagaj Matar vůbec nenapsal, že „to, co nyní Izraelci prožívají, je pouhým zlomkem toho, co Palestinci pociťují dennodenně“. Chagaj Matar by přece nemohl napsat, že Izraelci Palestincům dennodenně zavraždí, umučí a znásilní několikrát víc lidí, než co teď minulou sobotu zavraždili, umučili a znásilnili příslušníci Hamásu. To by Chagaj Matar musel být úplně padlý na hlavu...
Přečtěte si, Profante, zde v této diskusi ještě jednou třeba příspěvky pana Poláčka, abyste se přesvědčil, že opravdu „nikdo v žádném příspěvku v diskusi pod tímto článkem teroristické běsnění Hamásu neomlouval“.
Jste mimo pane Nusharte. Nevím, proč bychom nemohli hledat příčiny palestinského terorismu. A pokud je hledáme, tak to neznamená, že s ním souhlasíme či jej zcela omlouváme.
A nevím, proč bych měl já či jiní levičáci pořád dokola odsuzovat či omlouvat něco, s čím nemám(e) nic společného, např. se zločiny komunismu proběhlé před 70 lety (nebo ony teroristické útoky, které spáchala, pokud vím, jen část militantní sekce Hamásu).
Omlouvají se prozápadní pravičáci pořád dokola za zločiny třeba nacismu? Vždyť ten byl (krajně) pravicový. Omlouvají se příznivci politiky USA za jimi rozvrácený Blízký východ a jeho okolí v posledních desetiletích? Saudská Arábie přerušila jednání s Izraelem, Írán se postavil za Palestince a Hizballáh v Libanonu a co na to USA? Postavili se Izrael, který teď již zcela nepokrytě provádí genocidu v Pásmu Gazy (který se stal jakousi obdobou koncentračního tábora, jaká ironie židovských dějin) a pošlou tam další letadlovou loď. To jim vždycky šlo. Eskalovat a vraždit po milionech. A naše média a politici o tom většinou ani nepípnou, natož aby se za to někdo omlouval.
Kolik milionů mrtvých zůstalo po všech těch evropských "demokratických", pokud vím tak spíše pravicových, zvěrstvech v jejich afrických a asijských koloniích ve 20. století? Za to se alespoň někteří evropští představitelé dokázali omluvit (možná všichni). Snad jednou nějaký americký prezident přiletí např. do Jemenu, Afghánistánu, Iráku a pln lítosti tam před nějakým masovým hrobem, který tam po Američanech zůstal, poklekne na kolena.
I Novinky.cz uvedly, že po izraelských náletech na Gazu zemřelo v posledních dnech 600 dětí. A kolik prozápadních a proizraelských politiků nebo diskutérů to tu či jinde odsoudilo?
A ano, na poměry DR se mi tento komentář Chagaje Matara jeví jako výjimečně dobrý.
A ještě něco: Izrael vraždí v Gaze palestinské děti po stovkách a Státní opera vyvěsí izraelskou vlajku? Inu vítejte v Česku, větší Absurdistán budete v Evropě už těžko hledat. Ale celkem tam ladí s tou ukrajnskou vlajkou, protože jak známo tak Ukrajinci mají v oblibě ultranacionalistu a nacistu Banderu (snad se dá i říci, že je to jejich oficiální hrdina), jehož oddíly a příznivci povraždili často bestiálním způsobem na 100 000 lidí, mimo jiné i Čechů.
Ale tu českou vlajku by měli sundat, to by se dalo chápat jako projev českého ultranacionalismu a v Bruselu či Washingtonu by se to nemuselo líbit.
Není pak divu, že když se na Václavském náměstí objeví někdo s nášivkou wagnerovců, tak ho policie zadrží jako zločince.
Proč ale tato policie nezadrží každého, kdo má na sobě např. americkou vlajkou (tento motiv se na oblečení či jinde objevuje často)? Vždyť Američané jen v posledním desetiletí povraždili či nepřímo způsobili prostřednictvím své politiky a armád smrt milionů lidí (zdaleka nejen např. svými bombami či podporou nějaké válčící strany, ale hlavně ekonomickými sankcemi, mimo jiné i na dovoz léků a důsledky rozvrácené infrastruktury takových států jako je Jemen, Afghánistán či Irák).
Inu hlavně že to všem těm zaměstancům státu, prozápadních neziskovek nebo médií sype. A bez větší námahy. Si tak říkám kolik piv musí ti redaktoři např. progresivistického a prozápadního A2larmu v tý hospodě vyžahnout, aby pak ráno vyblili tu hrůzu, co zveřejní.
Oprava: Američané způsobili smrt milionů v posledních desetiletích, ne jen jednom desetiletí. Zas tak dobří nejsou.
When asked whether the wars in Israel & Ukraine were more than the US could take on:
❝We're the USA, for God's sake, the most powerful nation in the world [...] We have the capacity to do this, & we have an obligation to,❞ — Joe Biden
Pane Krupičko, někde v diskusi tu padla zmínka o bombardování Hamburku. Na takové útoky je možné (a asi i správné) mít z odstupu silně kritický pohled. Ale stěží dojde k jejich oficiálnímu odsouzení. 2. světovou válku nezačali spojenci. Nýbrž Německo. První přišlo mj. i s kobercovými nálety (např. na britské Coventry).
Bombardování Gazy se má k plně vědomému a zváženému útoku Hamásu (se zcela předvídatelnou odvetou Izraele) podobně jako zničení Hamburku k agresi hitlerovského Německa. Jen přichází neprodleně, kdy je vše v čerstvé paměti. Mezinárodní právo může stokrát neospravedlňovat brutální odpověď na předchozí brutalitu, ale půjde prostě o teorii, nemající oporu v realitě a postrádající následováníhodný precedens.
Však Hamás to také takhle vymyslel, aby Izrael neměl dobré řešení. Hamásu jde o to, vyvolat rozsáhlý konflikt, kde by na jeho straně stanuli muslimové, nebo aspoň Arabové. USA jsou v oblasti vojensky přítomny proto, aby k tomuto nedošlo. (Jistě je vyvíjeno také velké diplomatické úsilí).
Jakou má Izrael jinou možnost, než dosáhnout odstranění možnosti opakování bezuzdného vraždění, jehož riziko podcenil? Není důvod nahlížet dnes tento stát, pro holocaust ani z jiného důvodu, s růžovými brýlemi. Je zřejmé a logické, že zvolí podobný postup, o jakém by na jeho místě rozhodla většina zemí, kdyby se nacházely ve stejném postavení a čelili stejné situaci.
nejvíc zla a nevinných obětí mají na svědomí idioti (bez ohledu na výši IQ), kteří jsou přesvědčeni, že svět je černobílý -- bílá dobro, černá zlo, ostatní barvy a zvláště šedá neexistují.
Samozřejmě, že útok Hamásu byl reakcí na vývoj izraelské politiky jak vůči Palestincům, tak ve vztahu k arabským zemím. V tom má Chagaj Matar pravdu.
Toto tvrzení není ale obviňování obětí. Protože teroristická reakce, tedy zastrašování brutálním vražděním, funguje právě proto, že se při ní vraždí nevinné oběti. Zavraždit například izraelského soudce, který rozhodl o nevině těch, co omylem zastřelili arabskou novinářku by z hlediska teroru nebylo vůbec efektivní. Protože teror funguje vždy jen ve prospěch strategických cílů aktivistické menšiny, která nechce mír --v tom jsou si podobni vrazi z Hamásu a idiot, který vyhazuje v USA do povětří potratové a reprodukční kliniky. I on ví, že nedosáhne zrušení lékařské asistence při spolurozhodování ženy o vlastním mateřství, ale udržuje formu krvavého boje oproti smíru a vědomě kompromituje snahy těch, kteří sice s takovou asistencí nesouhlasí, chtějí věc řešit diskusí a hledáním řešení, které mohou obě sporné strany dlouhodobě přijmout.
Jenom bych doplnil pana Horáka v tom, že to, co bude nyní v Gaze následovat, bude zřejmě velmi podobné boji spojenců o Mossul proti IS, který máme také ještě v paměti. Byl to boj ve velmi husté městské zástavbě, bojovalo se o každou ulici, o každý dům.
Bohužel při tom bylo mnoho civilních obětí. Pokud vím nikdo však pateticky nevyzýval spojence, ať se stáhnou, a ať nechají IS v Mossulu u moci.
Opravdu Vám to při pohledu na dějiny konfliktu přijde jako nadějné řešení?
Pár desítek tisíc mrtvých nezmění demografii Gazy, dokonce ani když je doplníte miliónem vyhnaných (Kam? -- jaký zájem má přelidněný Egypt na otevření hranic?) Jen se v té historii stále silněji objevuje noví hráči -- volně se přeskupující radikální islamistické skupiny, některé s přístupem ke značným prostředkům a státy, které radikální palestinský odboj chtějí a dokážou efektivně podporovat.
"Samozřejmě, že útok Hamásu byl reakcí na vývoj izraelské politiky jak vůči Palestincům, tak ve vztahu k arabským zemím. V tom má Chagaj Matar pravdu."
Samozřejmě, že nemá pravdu, a samozřejmě že toto je propaganda nepřítele, kterou šíří izraelský občan.
Jak říkám, někteří si pořád myslí, že budou stále opakovat lživé floskule, které jsou zvyklí opakovat léta.
Odmítají prostě přijmout, že stejně jako se ruským útokem na Ukrajinu změnilo úplně všechno, stejně tak se úplně všechno změnilo posledním hrůzným činem Hamásu.
Nic už není a nebude jako dřív. Budete se s tím muset smířit.
„to, co nyní Izraelci prožívají, je pouhým zlomkem toho, co Palestinci pociťují dennodenně“
Myslím, že bude nutné si to vždycky co dva nebo tři příspěvky znovu ocitovat a připomenout.
Pane Horáku, obávám se že celá věc bude ještě o něco komplikovanější. Legitimitu izraelského bombardování Gazy odvozujete z legitimity spojeneckého bombardování například dříve zmíněného Hamburku, jakožto oprávněné odplaty za německé zločiny, počínaje kobercovým bombardováním Coventry. Ovšem:
- Za prvé, Coventry - přes masivní rozsah škod i na civilní infrastruktuře - nebylo cílem a obětí německého kobercového bombardování. Německé letecké svazy podnikly masový útok - ovšem na průmyslově-vojenské objekty v Coventry, z hlediska válečného práva naprosto legitimní cíl. Ovšem bohužel - civilní objekty (včetně známé katedrály) se nacházely v bezprostřední blízkosti, a vzniklý požár se rozšířil i na ně. Výsledkem kromě jiného bylo 568 mrtvých - samozřejmě mnoho, ale při skutečném kobercovém bombardování by počet obětí byl mnohonásobně vyšší (připomínám znovu, že v Hamburku bylo 30 000 mrtvých, ještě v poslední dny války při bombardování Drážďan 25 000 obětí, v drtivé většině civilistů).
- Za druhé, první kobercové bombardování ve druhé světové války nenařídil nikdo jiný nežli - Winston Churchill.
- Za třetí je nutno vidět, že sice hitlerovské Německo jako takové skutečně neslo odpovědnost za bestiální zločiny; ale na straně druhé je stejně tak skutečností, že německé obyvatelstvo o míře těchto zločinů nemělo žádnou konkrétní vědomost. Ano, oni podporovali Hitlera i s jeho válkami (které on ovšem dokázal úspěšně prezentovat jako "obranné", stejně jako Putin svou agresi vůči Ukrajině). Otázka tedy zní, jestli by dnes Ukrajinci měli také právo - jako odplatu za Buču - dejme tomu raketami s dlouhým doletem bombardovat civilní sídliště v Moskvě, s desetitisíci mrtvými.
Jen tak mimochodem: sám jeden z britských důstojníků se po válce v souvislosti s Norimberským procesem - při pohledu na spojenecké bombardování německých měst - vyjádřil k jednomu svému kolegovi v uniformě: "Kdybychom prohráli válku, stáli my bychom dnes před soudem pro válečné zločiny!"
Otázka do jaké míry bylo spojenecké bombardování německých měst skutečně legitimní či ne, zůstává dodnes otevřená; nicméně slouží ke cti Anglie, že po válce se této otázce otevřeně a sebekriticky postavila.
A co tedy dnes? Bombardování Gazy? - Ano, na jedné straně není možno Izraeli upřít právo cílených zásahů proti bojovým centrálám organizace Hamas. Jenže - i když Izrael (to je nutno mu uznat) - předem varuje civilní obyvatelstvo před těmito zásahy, ve skutečnosti už způsobené "kolaterální škody" na civilním obyvatelstvu dosahují takové výše, že už je možno hovořit o vysloveném teroru proti civilnímu palestinskému obyvatelstvu. Tím spíše že se izraelští představitelé v dané souvislosti vyjadřují s krajním cynismem.
Přitom není pravda, že by Izrael neměl žádnou alternativu. Pozemní invaze do Gazy se chystá tak jako tak; v jejím rámci by bylo možné ony centrály Hamasu zničit také, a to zcela bez obětí na straně civilního obyvatelstva.
Mohu tedy závěrem pouze konstatovat to samé co jsem napsal už v mém prvním komentáři: v daném regionu máme naprosto klasický případ kdy proti sobě bojuje jedno právo proti druhému; ale stejně tak i jedno bezpráví proti druhému. A je velice nejistým a problematickým počinem chtít zde ukázat na jedinou z obou stran jako jednoznačného viníka, a na stranu druhou jako jednoznačnou oběť.
Za jisté může platit jedno: Izraeli se sice může jeho masivními útoky podařit rozbít současnou vojenskou infrastrukturu Hamasu; ale ten vysoký počet civilních obětí tohoto bombardování způsobí mezi Palestinci (a zřejmě v celém arabském světě) tolik nového hněvu, tolik nové nenávisti, že Hamas nebude mít sebemenší problémy rekrutovat nové bojovníky, pro další útoky na Izrael. Izrael tedy rozdmýchává oheň, jehož se sám zase stane obětí.
Samozřejmě pravdu má. Jiná věc je, že to byla reakce odsouzeníhodna a odporná. Ale to říká jasně Matar i já.
Samozřejmě, pane Krupičko a pane Profante, že můžeme hledat příčiny palestinského terorismu a neznamená to vůbec, že ho tím omlouváme.
Příčinou toho teroru je například to, že teror funguje a funguje vždy jen ve prospěch strategických cílů aktivistické menšiny, která nechce mír. Nejvíc zla a nevinných obětí tak mají na svědomí idioti (bez ohledu na výši IQ), kteří jsou přesvědčeni, že svět je černobílý. Jestliže tedy nechceme, aby se tyhle nelidské prasárny vůbec děly, máme všichni možnost ty prasárny odsoudit – jako lidé se jich prostě zříci a neříkat přitom žádné „ale“, nehledat, kdo je černý a kdo je bílý (pane Profante), nýbrž hledat shodu na tom, co se dělat může a co už se dělat nemůže. Můžeme se pro začátek pokusit najít shodu třeba na tom, jestli uřezávání hlav dětem a vraždění žen po jejich znásilnění je spíše správné, nebo spíše nesprávné. Bude to možná takový intelektuální oříšek – například studenti z Harvardu si myslí, že to je legitimní způsob boje proti útlaku.
https://www.bbc.com/news/world-us-canada-67067565
Navíc to prý i funguje, i když zase třeba Chagaj Matar si to nemyslí. Tak já tedy sám nevím. Je to docela oříšek...
Tato věta
„to, co nyní Izraelci prožívají, je pouhým zlomkem toho, co Palestinci pociťují dennodenně“
může mít pouze jediný smysl, který je logický a pravdivý:
Palestinci v Gaze žijí pod nadvládou Hamasu. Takže samozřejmě že „to, co nyní Izraelci prožívají, je pouhým zlomkem toho, co Palestinci pociťují dennodenně“
Ano, to dává smysl, tak to je. Takhle to Matar jistě myslel. Jinak to myslet nemohl.
Pravda je něco jiného. Pravda je to, že strany Hamasu se vůbec nejednalo o žádnou "reakci".
Pravda je to, že vražedné běsnění Hamásu z minulého týdne není nějaká výjimka, exces, ale běžné chování od počátku konfliktu. Masakry civilistů včetně dětí jsou jejich modus operandi. Tady je jeden z mnoha příkladů.
https://twitter.com/just_whatever/status/1713883859073290629
Když se, pane Krupičko, snažím ty dědice jména starověkých Pelištejců pochopit, pomáhají mi spíše takovéto články
než článek Chagaje Matara.
Myšlenka, že Palestinci v té době po zániku Osmanské říše po první světové válce ve skutečnosti bránili svůj starý způsob života a že Arabské delegace, které jednaly s Winstonem Churchillem, tento skutečný základ svých námitek proti sionismu vůbec nevyjádřily – tato myšlenka je přijatelná poněkud snadněji (vyjadřuje alespoň zdání nějakého trochu racionálního důvodu) než článek Chagaje Matara, který celý ten složitý problém izraelsko-palestinského konfliktu „řeší“ velmi prostou odpovědí na jednoduchou otázku, kdo je zde padouch a kdo hrdina. Někdo tu ale zrovna před chvílí mluvil o dopadech černobílého vidění světa...
Nicméně já se zcela bez obalu hlásím k černobílému vidění, že Hamas jsou padouši.
Nelehkým úkolem Izraele je nyní osvobodit území Gazy od Hamásu.
Na několik námitek, či pochybností, které tu byly vzneseny v reakci na můj předešlý komentář, jsem nestačil dosud odpovědět a nebudu mít k tomu příležitost až do začátku příštího týdne.
Protože na brzké vyřešení a zklidnění nejnovější válečný konflikt, žel, nevypadá, předpokládám, že budu mít i následně dobrou příležitost, abych se, třeba pod jiným článkem, k sporným otázkám ještě vrátil. Na mysli mám hlavně problematiku legitimity válek a to, co by za nastalé situace bylo nadějným vývojem.
Bohužel tváří v tvář množícím se antisemitským demonstracím a antisemitského násilí na celém světě žádnou naději na nějaký nadějný vývoj nevidím.