Slovensko těsně před volbami: rozhodovat nebude prvenství, ale skladba sněmovny
Petr JedličkaV posledních průzkumech před začátkem moratoria se o první místo přetahovaly Smer a Progresívne Slovensko. Daleko podstatnější však bude, kolik stran nakonec překročí vstupní hranici, respektive o které strany půjde.
O tom, kdo bude vládnout po letošních volbách na Slovensku, nebude rozhodovat vítězství té nebo oné strany; daleko důležitější bude celková skladba parlamentu. Vyplývá to z finálních předvolebních průzkumů zveřejněných ve středu — v poslední den před 48hodinovým předvolebním moratoriem, kdy se už oficiální čísla nevydávají.
První místo nechává větší část průzkumů z poslední vlny Ficovu Smeru-SSD. Hned těsně za ním ale následuje liberální Progresivné Slovensko (PS), přičemž u dvou agentur PS Smer dokonce lehce předbíhá.
Podpora Smeru vždy kolísá mezi 17 a 23 procenty a podpora PS mezi 16 a 18 procenty. Je tak zřejmé, že příští vláda bude muset být opět koaliční, zřejmě i ze tří nebo čtyř stran.
Která z nabízejících se koalic to bude, nelze dopředu říci. Čtyři až šest stran — respektive kandidátek — se totiž i v posledních průzkumech pohybuje kolem hranice vstupu do sněmovny.
„Veľa strán je (letos) v pásme ohrozenia. To môže zásadným spôsobom meniť zloženie vládnych koalícii,“ shrnul politolog Grigorij Mesežnikov pro web HNonline.sk.
Silní vs. kolísaví
Podobně jako na začátku srpna má i dnes jistotu vstupu do parlamentu pouze několik subjektů — vedle PS a Smeru ještě s vysokou pravděpodobností Hlas-SD expremiéra Pellegriniho, který se v roce 2020 ze Smeru vydělil, a také zřejmě Republika — zmodernizovaná krajněpravicová nástupkyně někdejších Kotlebovců.
Za nimi se v posledních průzkumech umísťuje obvykle OĽaNO excentrického expremiéra Matoviče, které dokázalo v průběhu září agresivní kampaní posílit. OĽaNO ovšem letos kandiduje jako regulérní koalice s dalšími subjekty, mimo jiné i se zbytky strany Za ľudí někdejšího prezidenta Kisky. Platí pro něj tak vyšší sedmiprocentní vstupní práh, a i ono se tedy počítá mezi ohrožené.
Po OĽaNO následují v průzkumech v různém pořadí už pěti- až šestiprocentní kandidátky: tradiční lidovecky konzervativní KDH, které je dnes mimo parlament, nacionalisticky populistická SNS, jež byla v posledních letech také neparlamentní, ale před aktuálními volbami posílila spojením s různými ultrakonzervativními a konspiračními subjekty, neoliberální SaS Richarda Sulíka, která formovala a zároveň topila minulou vládu, a lepenistická Sme Rodina v čele s bulvární celebritou a kontroverzním podnikatelem Borisem Kollárem.
Určitou šanci na postup mají pak ještě Demokrati kolem expremiéra Hegera (podpora 3-4 procenta) a Aliancia, což jsou spojené převážně maďarské strany (také 3-4 procenta), byť v obou případech je tato šance už spíše jen teoretická.
Možnosti koalic
Budou-li výsledky voleb odpovídat posledním zveřejněným preferencím, bude mít výrazně lepší vyjednávací pozici Robert Fico se Smerem — bude si moci vybírat partnery mezi Hlasem, KDH, SNS, Republikou a dost možná i blokem Sme Rodina, a to v různých kombinacích.
Progresívne Slovensko by naproti tomu muselo takřka určitě lepit další přepestrou protificovskou koalici napříč spektrem, zřejmě zase i s Matovičovým OĽaNO a Sulíkovou SaS, jejichž konflikty zničily — mimo jiné — koalici vzešlou z minulých voleb.
Může se nicméně například stát, že se do sněmovny dostane KDH a SaS, ale ne SNS, Sme rodina či OĽaNO. To by otevřelo prostor i pro stabilnější protificovské koalice typu PS — Hlas — KDH, PS — Hlas — SaS nebo PS — SaS — KDH.
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Politolog Struhár: Fico se profiluje jako nejčitelnější protivládní alternativa
V slovenských volbách se tradičně třetina voličů rozhoduje až v posledních dnech před volbami, což předvolební predikce dále komplikuje. V posledních několika letech navíc v zemi rekordně přebíhali poslanci. Řada osobnosti, jež byla v roce 2020 na vysokých místech kandidátek jmenovaných stran, letos kandiduje za úplně jiné subjekty, často i za přímo konkurenční uskupení. I to může způsobit nějaké překvapení v podpoře.
U sázkařů měly ve středu večer PS a Smer takřka stejné kurzy na prvenství. Jemně ve prospěch Roberta Fica pak vyznívaly sázky na nového premiéra.
Slovenská média nesmí ze zákona zveřejňovat 48 hodin před volbami žádné informace ve prospěch či v neprospěch nějaké strany. Moratorium ovšem neplatí pro sociální sítě a také pro zahraniční média. Stále je tedy možné, že se na poslední chvíli objeví ve veřejném prostoru něco, co ještě preference ještě promění.