Ústavní soud se zastal dětské dlužnice. Systémové řešení stále chybí

Brněnský tribunál se zastal ženy, která byla jako nezletilá pokutována za jízdu načerno. Systémové řešení dětských dluhů ovšem stále chybí. Politikové s jeho přijetím otálejí, ačkoli jej většina společnosti podporuje.

(jg)

12.02.2020 08:10

Exekuce-dr-_s-d_tsk_-dluhy

Většina společnosti souhlasí s tím, aby za dluhy dětí nesli odpovědnost jejich rodiče. Politikové však s takovou úpravou právního řádu otálejí. Koláž DR

Ústavní soud se zastal dětské dlužnice, která v době, kdy ji bylo osm let, jela opakovaně načerno v městské hromadné dopravě. Podle rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-město měla dnes už dospělá žena zaplatit jízdné, úroky z prodlení a náklady řízení. Brněnský tribunál ovšem ve svém nálezu konstatoval, že obecný soud zvoleným postupem porušil práva stěžovatelky zaručená mimo jiné Listinou základních práv a svobod nebo Úmluvou o právech dítěte.

Žena v podaní k Ústavnímu soudu uvedla, že ji v předmětném řízení nebyla poskytnuta řádná ochrana, neboť její drogově závislá matka ji zastupovala pouze formálně, dlouhodobě zanedbávala péči a nehájila její zájmy. Dále upozornila, že její zájmy a zájmy matky byly ve střetu, neboť ji rodiče nedávali na úhradu jízdného peníze, čímž dopustili vznik dluhu, jehož růstu následně nebyli s to zabránit.

„Postupem okresního soudu, který nezkoumal schopnost matky řádně hájit zájmy nezletilé a nezabýval se podmínkami pro ustanovení opatrovníka pro řízení, došlo k tomu, že zájmy nezletilé v soudním řízení nikdo nehájil, v důsledku čehož byla zatížena dluhem, jehož bagatelní výše se v průběhu let natolik navýšila, že celkově vymáhanou finanční sumu již takto označit nelze,“ shrnul soudce zpravodaj Vladimír Sládeček.

Kdo má nést odpovědnost za dluhy dětí mladších patnácti let? Graf Člověk v tísni/Median

Systémové řešení v nedohlednu
Přestože Ústavní soud již v minulosti několikrát dětské dluhy – mimo jiné i za jízdu načerno zrušil –, systémové řešení dané problematiky doposud chybí. Parlament sice v minulém roce schválil novelu insolvenčního zákona z pera poslankyně Kateřiny Valachové (ČSSD), která zjednodušuje podmínky oddlužení pro lidi, jimž alespoň dvě třetiny dluhů včetně příslušenství vznikly před dovršením osmnáctého roku života, další potřebné návrhy zákonů na přijetí ale stále čekají.

„Občanský zákoník říká, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Toto pravidlo se uplatňuje například i na způsobilost k uzavření přepravní smlouvy. Ve chvíli kdy vznikne nesplacený dluh, žalobu většinou kvůli formalismu české justice neprojednává soudce. A pokud ano, jdou zájmy dítěte často stranou,“ upozornil Daniel Hůle z Člověka v tísni.

Změnu neblahého stavu slibovala přinést novela občanského zákoníku, kterou spolu s kolegy z dalších sněmovních stran předložila již zmíněná Valachová. Ta počítala s tím, že by všechny peněžité dluhy dětí, které ještě nedosáhly patnácti let, automaticky přecházely na jejich rodiče. Ačkoli druhý kabinet Andreje Babiše (ANO) předlohu podpořil, Sněmovna, respektive garanční Ústavně-právní výbor se jí od počátku června minulého roku doposud nezabýval.

Obdobnou právní úpravu, jež měla osoby mladší patnácti lety učinit zásadně nezpůsobilé k úradě dluhů a s ohledem na práva věřitelů zavést ručení zákonných zástupců za tyto pohledávky, během loňského léta předložila do mezirezortního připomínkového řízení i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (nestr. za ANO). K jejímu případnému schválení však také vede dlouhá cesta, neboť ještě nebyla ani zařazena na program jednání vlády.

Voliči všech politických stran souhlasí s tím, aby rodiče byli odpovědní za dluhy svých dětí. Graf Člověk v tísni/Median (2019)

Tisíce dětských dlužníků
Dětské dluhy vznikají nejčastěji z toho důvodu, že rodiče za své ratolesti nezaplatili různé poplatky či pokuty a následně nereagovali ani na výzvy k jejich dodatečnému uhrazení. Postupem času se dlužné částky navíc kvůli sankcím zvyšují až na desítky tisíc korun. Obvykle se jedná o pokuty za jízdu načerno, nevrácené knihy v knihovnách, nezaplacené faktury za služby mobilních operátorů nebo poplatky za komunální odpad, za ty sice již děti od roku 2015 nenesou odpovědnost, ale stále jsou exekučně vymáhány.

Podle údajů Exekutorské komory z loňského roku bylo proti nezletilým vedeno 3476 exekučních řízení, z čehož zhruba dvě třetiny představovaly děti mladší patnácti let. Ministerstvo spravedlnosti tehdy upozorňovalo, že často šlo o osoby pocházející ze sociálně znevýhodněných poměrů. Nejvíce zadlužených dětí žilo v Plzeňském (671), Středočeském (535) a Ústeckém kraji (457). Dětských dlužníků však lze napočítat mnohem více, neboť je třeba zahrnout i ty, kteří mezitím dospěli, ale s dluhy z dětství se dodnes potýkají.

Současně je třeba podotknout, že neochota politických reprezentací problém jednou pro vždy vyřešit ostře kontrastuje s postoji obyvatelstva České republiky. Jak vyplývá z průzkumu agentury Median, který si nechala zpracovat organizace Člověk v tísni, převážná většina společnosti, více než osmdesát procent lidí, a to bez ohledu na volební preference, se domnívá, že za dluhy dětí do patnácti let by měli nést odpovědnost jejich rodiče, respektive zákonní zástupci, nikoliv ony samy.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.