Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (nestr. za ANO) vložila do připomínkového řízení novely občanského zákoníku a občanského soudního řádu, jejichž cílem je zamezit tomu, aby nezletilí vstupovali do dospělosti s nezvladatelnou dluhovou zátěží. Mají omezit vymáhání dětských dluhů a smluvních pokut. S ohledem na práva věřitelů zavést ručení zákonných zástupců za tyto pohledávky. A v neposlední řadě učinit osoby mladší patnácti let zásadně nezpůsobilé k náhradě škody.

„Novely jsme připravili ve dvou variantách. První se zaměřuje pouze na dětské dluhy, které již existují, druhá má současně zamezit i jejich samotnému vzniku. Tak uvidíme, jaká bude konečná podoba návrhu,“ uvedla Benešová. Podle nové koncepce, která byla v českém, respektive československém právním řádu platná až do roku 1964, by byli nezletilí způsobilí jednat pouze v mezích souhlasu svého zákonného zástupce, bez takového souhlasu by bylo neplatné.

Občanský zákoník dnes stanovuje, že nezletilí, již ještě nenabyli plné svéprávnosti, jsou způsobilí k právním jednáním odpovídajícím rozumové a volní vyspělosti jejich věku. „Například dvanáctileté dítě, které je dostatečně rozumově vyspělé na uzavření přepravní smlouvy s dopravním podnikem, je zároveň dostatečně rozumově vyspělé nést odpovědnost za smlouvu jako celek, tedy i za přirážku k jízdnému v případě jízdy bez platné jízdenky a navazující příslušenství,“ vysvětluje rezort spravedlnosti.

Platná právní úprava chápe děti jako autonomní osobnosti nezávislé na rodičích, přestože jsou na nich ve skutečnosti zcela závislé, a nechrání je dostatečně před důsledky vlastního jednání, přičemž typickým příkladem je zmíněné uzavření smlouvy s dopravním podnikem. Benešová proto navrhuje, aby jednání nezletilých bez předběžného, případně následného souhlasu bylo od počátku neplatné. Pokud by však rodiče dětem souhlas dali a ty se v jeho důsledku zadlužily, odpovědnost by nesli oni.

Podle údajů Exekutorské komory bylo k počátku května proti nezletilým vedeno 3476 exekučních řízení, z čehož zhruba dvě třetiny představovaly děti mladší patnácti let. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že se často jednalo o osoby pocházející ze sociálně znevýhodněných poměrů. „Dluhy často vznikají z důvodů, které nelze dětem spravedlivě přisuzovat. Situace, kdy za neřádný výkon rodičovských povinností vznikají dluhy nezletilým, je třeba mít za nemravné a minimalizovat je,“ shrnulo.

Dětské dluhy ve Sněmovně a v Senátu

Novelu občanského zákoníku s obdobným cílem předložila v minulých měsících i skupina poslanců pod vedením Kateřiny Valachové (ČSSD), Patrika Nachera (ANO), Jana Bartoška (KDU-ČSL) a Lukáše Kolaříka (Piráti). Tisk projednávaný Sněmovnou ve druhém čtením má stanovit, že pokud nezletilému vznikne peněžitý dluh před dovršením patnáctého roku života, přejde daný dluh okamžitě na jeho zákonného zástupce, případně osobu, jíž bylo dítě svěřeno do péče.

„Zákon vychází z ideje, že každý mladý člověk, jenž nabývá zletilosti, má právo stát na startovní čáře svého na zákonných zástupcích již nezávislého, plně svéprávného, dospělého života bez dluhů. Zásadní roli v životě nezletilého hrají jeho zákonní zástupci, kteří nezletilého vychovávají a formují jeho osobnost. Imanentní složkou výchovy nezletilého je i seznámení s tím, jak hospodařit, jak se zavazovat a jak přistupovat k plnění svých povinností,“ zdůvodnili návrh členové dolní komory Parlamentu.

Související právní úpravou, rovněž z pera poslanců Nachera, Kolaříka a Valachové, se bude na nadcházející srpnové schůzi zabývat i Senát. Novela insolvečního zákona, kterou Sněmovna schválila již v prvním čtení, chce dětským dlužníkům umožnit oddlužení ve zvýhodněném režimu, jenž dnes platí pouze pro seniory a zdravotně postižené. Nezletilí, jimž alespoň dvě třetiny dluhů vznikly ještě před osmnáctým rokem života, by se jich mohli v insolvenčním řízení zbavit již za tři roky bez nutnosti splatit třicet procent pohledávek.

„Ti, kdo jsou dluhy obtíženi, mají zpravidla velmi komplikovaný přechod do samostatného života, ve kterém mají buďto dále studovat, nebo již pracovat. Toto břímě, které jim brání v tom si nalézt normální zaměstnání, je navíc často spojené s tím, že tyto osoby nemají kde bydlet. Tlak na odchod do šedé nebo černé ekonomiky se tak zvyšuje,“ uvedli předkladatelé s tím, že „nespravedlivé“ dluhy snižují ochotu lidí dodržovat pravidla nastavená právním řádem.

V exekučním řízení se — přes mírné snížení v tomto roce — nachází přes osm set dvacet tisíc lidí. V dluhové pasti tak uvízl každý dvanáctý obyvatel České republiky. Téměř půl milionu osob se pak potýká s více exekucemi. Podle odborníků je téměř devadesát procent exekucí prakticky nevymahatelných, neboť jsou vedeny proti lidem, kteří jich mají v padesáti procentech případů více než deset. Institut oddlužení ovšem využívá jen sedmina exekuovaných osob. Ke konci loňského roku bylo v osobním bankrotu sto čtrnáct tisíc lidí.