Místní příslušnost exekutorů? Hamáček i Kněžínek návrh Pirátů odmítají
Jan GruberAčkoli vláda Andreje Babiše slíbila, že zváží zavedení teritoriality exekutorů, ministři Jan Hamáček a Jan Kněžínek příslušnou novelu zákona, kterou předložili poslanci Pirátů a ČSSD odmítají. Prý ohrozí exekutory a zatíží soudy.
Koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že „zváží zavedení principu jeden dlužník — jeden exekutor“ —, tedy teritoriality exekutorů. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (nestr. za ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) přesto vyslovili zásadní nesouhlas s pirátskou novelou exekučního řádu, která má místní příslušnost exekutorů zavést.
Piráty navrhovaná právní úprava si klade za cíl narovnat současný vztah, kdy si exekutora vybírá věřitel, což považují za rozporné s požadavkem na nestrannost a nezávislost vykonavatele veřejné moci a současně za značnou komplikaci pro dlužníky při splácení dluhů. „Novela přinese snížení nákladů celé společnosti a omezení šedých a černých zón ekonomiky, kam se dlužníci často uchylují,“ řekl její předkladatel Lukáš Kolařík (Piráti).
V České republice je totiž stále běžné, že exekutor nemá sídlo v blízkosti trvalého bydliště dlužníka. Tomu proto vznikají zbytečné problémy spojené s možností nahlédnout do spisu, splatit dluh v hotovosti na pokladně nebo osobně komunikovat s exekutorem. Další jsou spojené s koncentrací více exekutorů u jednoho dlužníka, který musí platit náklady několika paralelně probíhajících řízení, jež mnohdy přesahují výši původní pohledávky.
Dnes exekuční řízení začíná podáním návrhu exekutorovi. Novela, pod kterou jsou kromě Pirátů podepsáni i někteří poslanci z řad ČSSD, počítá s tím, že věřitel nejprve odešle návrh exekučnímu soudu — což jsou povětšinou soudy okresní —, ten dle abecedního pořádku vybere místně příslušného exekutora k vedení exekuce a v budoucnu mu přidělí i další exekuce proti danému dlužníkovi, budou-li jaké.
„Kromě jednodušší komunikace mezi exekutorem a dlužníkem a nižších výdajů na vymáhání zákon uleví i dotčeným institucím, jako jsou zaměstnavatelé, katastr nemovitostí nebo banky, kterým odpadne množství zbytečné administrativy. Návrh také odstraní výrazné bariéry v zaměstnávání osob s vícečetnými exekucemi a ukončí byznys se skupováním pohledávek,“ vysvětlil Kolařík.
Je třeba chránit věřitele, ne dlužníka, říká Hamáček
Ministerstvo spravedlnosti s Kněžínkem v čele ovšem návrh odmítlo a doporučilo vládě, aby k němu zaujala nesouhlasné stanovisko. V připomínkách napsalo, že „jeho přijetí by způsobilo výrazné zvýšení administrativní zátěže soudů, a to v důsledku povinností, které novela soudům ukládá“. Rezort spravedlnosti se dále vymezil vůči tomu, že poslanci nevyčíslili předpokládané dopady na státní rozpočet.
Přestože je pod novelou exekučního řádu podepsána i Kateřina Valachová, Alena Gajdůšková nebo Jaroslav Foldyna (všichni ČSSD), nesouhlasí s ní ani vicepremiér a ministr vnitra Hamáček. Podle jeho názoru návrh zákona opomíjí požadavek věřitelů na dostupnost exekutora, potenciálně ohrožuje velké exekutorské úřady, které mohou přijít o podstatnou část pohledávek, a nezohledňuje rozdílnou kvalitu poskytovaných exekutorských služeb.
„Máme za to, že smyslem exekučního řízení je prosazení vykonatelného rozhodnutí, tedy ochrana věřitele nikoli dlužníka, který porušil své závazky a nehradí je ani po té, co o nich autoritativně rozhodl soud,“ uvedl Hamáčkem vedený rezort vnitra v připomínkovém řízení k návrhu zákona s tím, že považuje za vhodné, aby novelu exekučního řádu vypracovalo ministerstvo spravedlnosti.
Rezort spravedlnosti ovšem s předložením vládního návrhu zákona — alespoň podle schváleného plánu legislativních prací na rok 2018 a právě v mezirezortním připomínkovém řízení projednávaném plánu legislativních prací pro rok následující — nepočítá. A to nejen navzdory závazku z programového prohlášení, ale i úkolům vyplývajícím z platného Akčního plánu Strategie boje proti sociálnímu vyloučení pro roky 2016 až 2020.
To ostatně Deníku Referendum potvrdila i pracovnice tiskového oddělení ministerstva Lucie Machálková. „Změny exekučního řádu, které chystáme, spočívají v tom, že v případě, kdy je v okamžiku zahájení exekučního řízení proti dlužníkovi již vedeno řízení jiné, bude nově zahájená věc postoupena soudnímu exekutorovi, který vede řízení dřívější. Pokud bude před zahájením exekučního řízení vedeno proti témuž dlužníkovi více exekučních řízení, bude věc postoupena tomu soudnímu exekutorovi, který vede řízení, které bylo zahájeno jako první,“ napsala s tím, že zákonem se bude v listopadu zabývat Legislativní rada vlády.
Zavedení teritoriality naopak dlouhodobě podporuje Exekutorská komora České republiky. „Žádáme o urychlené provedení legislativních změn, které k zavedení tohoto principu garantujícího faktickou nestrannost a nezávislost soudních exekutorů povedou a odstraní stav, kdy exekutoři jsou si navzájem konkurujícími podnikateli usilujícími o získání co nejvíce exekucí,“ usnesli se před čtyřmi lety delegáti sněmu Komory a jejímu vedení uložili, aby se o přijetí místní příslušnosti exekutorů aktivně zasazovalo.