Pět set osob označujících sama sebe za odborníky zaslalo generálnímu tajemníkovi OSN Antoniu Guterresovi text takzvané Evropské klimatické deklarace s titulem Klimatická nouze neexistuje. V textu odmítají potřebnost opatření na ochranu klimatu a ke snížení emisí skleníkových plynů.

Proti materiálu, který bez kontextu převzala řada médií, se obratem vymezili odborníci napříč vědními disciplínami. Doložili, že deklarace zkresluje fakta a postrádá odbornost. Rychle také začalo vycházet najevo, že autoři jsou napojení v řadě případů na fosilní průmysl i jím sponzorované konzervativní think-tanky.

„Modely klimatu, na nichž jsou založeny katastrofické vize, předvídají mnohem větší oteplení, než jaké odpovídá realitě. Vliv skleníkových plynů na oteplování je nadsazován a klimatická změna nezpůsobuje extrémní výkyvy počasí. Neexistují žádné statistické důkazy o tom, že by globální oteplování zesilovalo hurikány, záplavy, sucha a další katastrofy,“ uvádí text, o němž referoval nejdůkladněji časopis Reflex spadající pod Czech News Center miliardáře a uhlobarona Daniela Křetínského, a to komentářem s titulkem „Tohle Gretu nepotěší: ‚Žádná klimatická nouze neexistuje,‘ říkají vědci“.

Podle konsensu mezi klimatology ale vědci nic takového neříkají. Deklaraci, z níž dělá Křetínského Reflex událost, spíše než klimatologové podepsaly rozmanité osoby disponující titulem, jejichž hlavním společným rysem je napojení na fosilní průmysl a lobbistické struktury usilující o potlačení snah regulovat emise skleníkových plynů. Zřejmě první kritickou analýzu dokumentu provedla šestice expertů pro portál Climate Feedback již začátkem října.

Akademici vyvrátili postupně všechny body obsažené v Deklaraci. Její text argumentuje například tím, že se „klima měnilo po celou dobu existence Země, přičemž zahrnovalo chladné i teplejší fáze“. To ale klimatologie nijak nepopírá: pouze poukazuje na to, že klimatická změna vlivem nebývalého množství skleníkových plynů dosáhla extrémních rozměrů a směřuje nejen ke značnému oteplení planety, ale také vyššímu výskytu extrémních jevů.

Dalším důvodem údajné nezávadnosti skleníkových plynů a klimatických změn má podle Deklarace být skutečnost, že zemská atmosféra obsahuje oxid uhličitý přirozeně a biosféra jej potřebuje. „Více oxidu uhličitého pomáhá přírodě a ozeleňuje Zemi: dodatečný oxid ve vzduchu vede k lepšímu růstu světové rostlinné biomasy, je dobrý pro zemědělství a navyšuje výnosy plodin napříč světem,“ uvádí se v materiálu.

Akademici takový argumentační postup označují za zhola absurdní. „To, že přirozená koncentrace oxidu uhličitého umožňuje život na Zemi a zajišťuje vhodnou teplotu, neznamená, že je zvyšování koncentrace plynu dobré. Ten argument nedává smysl,“ poznamenal výzkumník Bonnské univerzity Victor Venema. Stejně zavádějící je i představa o emisích oxidu uhličitého jako něčem, co pomáhá rostlinám a zemědělství.

„V metaanalýze více než tisíce studií účinku klimatických změn na zemědělství jsme zjistili, že i když je oxid uhličitý pro plodiny užitečný, tento efekt se zásadně snižuje s tím, jak koncentrace plynu rostou. Výsledný efekt změny klimatu na zemědělství vychází po srovnání prospěšnosti oxidu uhličitého a negativních důsledků oteplování pro takřka všechny oblasti negativně,“ doplnila kolegu Frances Mooreová z University of California.

Coby odbornice na ekonomický rozměr klimatologie dále konstatovala, že i po započtení příznivého vlivu skleníkového plynu na výnosnost půdy se po finanční stránce změna klimatu nevyplatí. Každá emitovaná tuna oxidu uhličitého, po započtení všech aspektů, přinese v konečném důsledku sektoru zemědělství ztrátu asi 8,5 dolaru, tedy zhruba dvě stě korun.

Mezi „odborníky“ na klima je pilot, architekt i Václav Klaus

Průvodní dopis Deklarace stejně jako text Reflexu uvádí, že za textem stojí „světová síť více než pěti set známých a zkušených vědců a profesionálů z oboru klimatu a souvisejících oblastí“. Když ale Amber Kerr z Institutu udržitelného zemědělství kalifornské univerzity analyzoval seznam 506 údajných expertů, zjistil, že se jich jen šestadvacet profesně věnuje biologii či ekologii. Za klimatology se označuje deset signatářů a další čtyři jsou meteorologové.

Více než desetina podepsaných se klimatem zabývá jen okrajově a hlavním předmětem jejich činnosti je podnikání, publicistika či lobbing. Klimatology dvojnásobně přečíslují i odborníci z různých humanitních oborů, právníci a archeologové. Čtyřicet procent signatářů představují inženýři a geologové, z nichž mnozí prokazatelně pracují pro fosilní průmysl. Mezi dalšími podepsanými jsou matematici, chemici či fyzici, ale také funkcionáři antiekologických think-tanků a nadací.