Jedinečné rumunské lesy čelí nájezdům těžařských gangů. Kvůli dřevu se i vraždí

Ilegální těžba dřeva v Rumunsku nejen že ničí rozsáhlé lesy, ale má na svědomí i lidské životy. Zloději za poslední měsíc zavraždili zřejmě dva strážce chráněných oblastí. Ekologové kritizují vládu za to, že není s to účinně zasáhnout.

(jk)

22.10.2019 20:28

Photo_2019-10-22_20-23-01

Rumunské pralesy někdy bývají označovány za Amazonii Evropy. Foto Alexandru Șerbuță

V Rumunsku zuří vlna nezákonné těžby dřeva, již provází stále větší míra násilí. Napjatá situace v posledním měsíci vyvrcholila vraždami dvou lesníků snažících se o ochranu rozsáhlých porostů před těžaři.

Ti před měsícem zabili Raducua Gorcioaiau minulý týden pravděpodobně i jeho kolegu, Liviu Popa. Lesnické odbory požadují lepší ochranu zaměstnanců a ekologové bijí na poplach před postupující devastací ojedinělých lesů, jež se někdy označují za evropskou Amazonii.

„Jsme velmi znepokojeni tím, že jsou lesní strážci a aktivisté jako my v Rumunsku zabíjeni, když se snaží vyšetřovat nezákonné kácení,“ uvedl ředitel ekologické organizace Agent Green Gabriel Paun pro BBC s tím, že se obětí útoků v minulosti stal i on sám. „Při prošetřování těžby poblíž národního parku Retezat se mě pokusila zabít skupina násilníků. Než se mi podařilo utéct, zlomili mi žebra i ruku a rozbili hlavu,“ řekl aktivista. Útočníci míří k soudu až nyní, po čtyřech letech vyšetřování na svobodě.

Oproti Gorcioaiaovi a Popovi měl ovšem štěstí. Prvního z lesních strážců ubilo několik zlodějů dřeva sekyrou. Druhého pravděpodobně zastřelili, když se v severorumunské župě Maramureš vydal prověřit informace o možném ilegálním kácení. Zatímco dřívější případ již má své podezřelé, vyšetřování Popovy vraždy je teprve na začátku. Ať už ale policie někoho dopadne či ne, ochránci rumunských lesů se shodují, že násilnosti zřejmě jen tak neustanou.

Státní společnost Romsilva spravující téměř polovinu rumunských lesů uvádí, že od začátku roku eviduje šestnáct případů násilných útoků na své zaměstnance. Celkem v posledních letech těžařské gangy zavraždily nejméně šest lidí.

Předseda lesnických odborů Silviu Geana po Popově vraždě poukázal na to, že se lesní strážci napadením zkrátka nemají jak bránit. I rumunská sekce Greenpeace glosuje, že je lesníků málo, disponují mizivým množstvím jakéhokoli vybavení a pobírají nízké platy. Část z nich tak ze strachu či finanční nouze řádění těžařských gangů ignoruje, případně se nechá uplatit.

Ekologové poukazují i na to, že Rumunsko pro řešení situace nedělá dost. Obchod se dřevem je minimálně regulovaný a dřevařský systém de facto umožňuje zlodějům, aby se maskovali falšovanými dokumenty. Zákony chránící lesy před těžbou se navíc paradoxně nezpřísňují, ale spíše naopak.

Nezákonné kácení stromů není v Rumunsku novinkou. V roce 2017 ovšem dosáhlo rekordního rozsahu a podle údajů Greenpeace narostlo meziročně zhruba o třetinu na dvanáct a půl tisíce zaznamenaných případů.

Takřka devět z deseti pachatelů se nikdy nedostane k soudu a řada z nich se ilegální těžbě dřeva věnuje dlouhodobě a organizovaně. Agentura Mediafax se zmiňuje o extrémním případu muže přistiženého při činu celkem sedmapadesátkrát během pěti let.

„Na každý jeden legálně pokácený strom je tu jeden ukradený,“ konstatují ekologové z Greenpeace Rumunsko. Objem nezákonně získaného a prodaného dřeva je obtížné přesně určit, odhaduje se ale, že škody za rok 2017 dosáhly hodnoty asi 41,5 milionu rumunských leu, tedy přes 220 milionů korun.

V ohrožení jsou největší pralesy Evropy
Ztráty způsobené těžbou jsou ale především ekologické. V Rumunsku totiž leží dvě třetiny pralesů a původních lesních porostů Evropy, které pokrývají více než čtvrtinu země. V některých oblastech se ekosystémy vyvíjejí bez větších zásahů v podstatě od doby, kdy z nich před jedenácti tisíci lety zmizel led. Nedotčené lesy poskytují útočiště bezpočtu rostlinných i živočišných druhů, a to včetně největších evropských populací vlků, rysů a medvědů hnědých.

Pralesy a původní lesy Rumunska zabírají asi 120 tisíc hektarů a dalších 300 tisíc připadá na jiné lesní porosty. Plocha se ale rychle zmenšuje: nejcennější pralesy byly před deseti lety takřka dvojnásobné. Devastaci urychlil pád východního bloku a nezpomalil ji ani vstup Rumunska do Evropské unie. Z necelých 280 tisíců hektarů lesa vytěžených od začátku devadesátých let do roku 2011 patřila takřka polovina do chráněných oblastí.

Kromě souvislých lesních porostů je Rumunsko, potažmo jižní Transylvánie, i místem vcelku ojedinělého výskytu takzvaných pastevních lesů vytvořených neintenzivním hospodařením. Ty – především v kombinaci se staršími bukovými porosty – poskytují vynikající životní prostředí řadě živočichů, především ptáků. Území nicméně postupně podléhá modernímu zemědělství, jež původně značnou biodiverzitu snižuje na minimum.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.