Bolsonaro a jeho svět totální zkázy

Amazonský prales hoří a vedle změn klimatu na tom má klíčový podíl politika brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. Jeho politika je přesnou ukázkou toho, jak lze vydělávat na klimatické krizi a přispívat k totální zkáze.

Nepřihořívá. Hoří. Lesy za polárním kruhem od Sibiře po Aljašku padají za oběť plamenům nevídaným tempem už několik týdnů. Požáry jsou natolik masivní, že ruské úřady nápor nezvládají a nechávají některé oblasti padnout zcela bez boje. Nejnověji se v médiích začaly objevovat také obrázky masivních požárů amazonských pralesů. V oblasti zasahující vedle Brazílie také Bolívii nebo Paraguay vzplanulo od začátku roku přes čtyřiasedmdesát tisíc jednotlivých požárů.

Amazon-rainforest-wildfires-1024x950Hořící plíce planety dnes oxid uhličitý nezachytávají, ale masivně vypouštějí do atmosféry. Foto Rainforest Alliance

Oproti loňskému roku jde až o stočtyřicetiprocentní nárůst. Dým z požárů je tak mohutný, že jej lze pozorovat z vesmíru a například v Sao Paulu způsobil více než hodinové zatmění oblohy uprostřed dne. Plíce planety, které produkují dvacet procent kyslíku a ročně zachytí necelé dvě a půl miliardy tun oxidu uhličitého, dnes namísto své přírodou určené funkce do ovzduší skleníkové plyny masivně vypouštějí.

Hlavní příčinou požárů v Amazonii však na rozdíl od lesů v Kalifornii nebo za polárním kruhem nejsou pouze přírodní procesy živené měnícím se klimatem. Taktiku vypalování hektarů lesa používají tamní zemědělci a firmy schválně, aby rozšířili osevní plochy nebo vyháněli domorodé obyvatelstvo. Všudypřítomné sucho a vysoké teploty spojené s masivním odlesňováním v posledních dekádách však zkázu umocňují.

Většina prstů nyní směřuje k brazilskému krajně pravicovému autoritářskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi. Zde je potřeba říct, že krize amazonských pralesů začala již dávno před jeho nástupem do úřadu. Snaha proměnit mohutné zalesněné plochy v místo čilého mezinárodního obchodu začala už za vlády vojenské junty v sedmdesátých letech minulého století. Od té doby vyrubané plochy slouží zejména k pěstování krmné sóji pro hospodářská zvířata, jejichž maso končí i na evropských pultech.

Kácení se podařilo zpomalit zejména za vlády levicového prezidenta Luly da Silva, nicméně přibližně od roku 2012, kdy do prezidentského úřadu nastoupila Dilma Rouseffová, množství odlesněných ploch opět stoupá. Až příchod Bolsonara však znamená pro těžaře a zemědělce návrat do dob před zaváděním ochranářských opatření, kdy meziročně mizelo až dvacet tisíc kilometrů čtverečních lesa ročně.

Na klimatickou krizi se dá reagovat různými způsoby, přičemž nasazení lidí typu Bolsonara je nejhorším možným scénářem. Je to, jako kdybyste do ohně přidali několik litrů benzínu a na mnoha dalších místech škrtli sirkou. Jeho politika legalizace těžby nerostů na domorodých územích a zákony usnadňující odlesňování jsou v době změn klimatu přesně tím typem politiky, která zapříčiní kolaps planetárního ekosystému.

Bolsonaro je mluvčím těch, kteří vidí v hořících pralesech a tajících ledovcích investiční příležitost. A finančních trhů, které jeho nástup oslavily zvýšením ohodnocení pro Brazílii. Pokud by se jeho nekompromisní a na práva původních obyvatel nehledící přístup rozšířil i do jiných klíčových zemí, je s námi amen.

„Amazonie je naše, ne vaše,“ řekl Bolsonaro v červenci zahraničním novinářům. Nicméně opak je pravdou. Přežití amazonského pralesa je v době klimatické krize jednou z klíčových priorit, jejíž řešení nemůže být ponecháno v řešení pouze jednoho národního státu. Je potřeba vytvářet mezinárodní tlak a také vést debatu, jak zbytky klíčového ekosystému ochránit. A to třeba i navzdory vůli brazilského prezidenta.

Důležitá je také otázka, jak ochránit práva původních obyvatel, pro které Bolsonaro představuje největší hrozbu za poslední dekády. A to v zemi s meziročně největším počtem zavražděných ekologických aktivistů nebude vůbec snadné.

A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Pátek, 23.Srpna 2019, 11:41:25

Kdyby OSN za něco stálo, pak by se vlastně musely spojit všechny národy světa a tomu vypalování amazonských lesů zabránit společnou akcí, čistě vojenským zásahem.

Jindřich Kalous - důchodce

Josefu Poláčkovi Sobota, 24.Srpna 2019, 09:26:21

Tak prozatím Bolsonaro pod tlakem EU - především Francie - poslal do Amazonie armádu hasit ty požáry.

Že by přece jenom něco fungovalo?

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Sobota, 24.Srpna 2019, 10:06:9

No ano - k mému vlastnímu překvapení se přece jenom něco trochu pohnulo. Naštěstí ty evropské státy mají na Brazílii opravdu dost silné páky, ekonomickými sankcemi by Bolsonara mohly opravdu dost účinně přitisknout ke zdi.

Takže tedy aspoň něco. Ale jestli se tím opravu vyřeší problém vypalování brazilských pralesů, anebo se tento proces jenom poněkud zpomalí, je velká otázka.

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Pondělí, 26.Srpna 2019, 13:10:9

Ono to s tím hašením nebylo jen kvůli evropskému tlaku, jak píše věci znalý bývalý diplomat Hubinger, byly tam i jisté legislativní obtíže, dané brazilským ústavním systémem:

http://blog.aktualne.cz/blogy/vaclav-hubinger.php?itemid=34620

Jinak je ovšem ten jeho článek skutečný děs.

On si neodpustí všechny ty kecy o ekoteroristech, přitom vůbec nechápe, jak deštný prales funguje.

Když píše, že mýcení lesa je šancí pro chudé obyvatelstvo brazilského vnitrozemí, které tak získá půdu ke své obživě a vymaní se z chudoby a přiláká tím další potřebné lidi do vnitrozemí, lékaře a učitele........ zní to moc hezky.
Člověk si představuje krásnou obdělávanou kulturní krajinu, bohabojné statkáře bla bla bla.

Ve skutečnosti to tak ovšem nefunguje.
Deštný prales má své označení podle toho, že tam skoro pořád leje jako z konve.
A voda je nejen životadárná tekutina. Je to také rozpouštědlo, schopné vyplavit všechny živiny.
To proto je v deštném pralese vše vázáno na život. Cokoliv odumře nebo je zabito, je okamžitě konzumováno živými. A tedy navázáno do nových struktur.

A potíž tedy je, že když prales vypálíme, získáme až magicky úrodnou půdu. Jenže při pěstování monokultur, je tato půda neustálými dešti během několika let zbavena všech živin a stává se chudými pastvinami, kde se udrží jen několik druhů velmi odolných trav....
A pak přichází sucho.

Takže ty Hubingerovy vize jsou jen fantasmagorie.
Člověk postupuje hloub a hloub do pralesa a za ním zůstává de facto poušť.
Je to drancování, nic jiného...

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/amazonsky-prales-odlesnovani-brazilie-grafika/r~dcd26538bdd211e9970a0cc47ab5f122/

A to není všechno, co nová brzilská vláda páchá:

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/pul-miliardy-vcelari-hlasi-hromadne-uhyny-svych-vcelstev-nap/r~d582de5cc40811e999160cc47ab5f122/

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Úterý, 27.Srpna 2019, 08:12:17

A mimochodem -- pokud tak moc hoří zrovna v deštném pralese, tak je jasné, že ty ohně někdo cíleně zakládá, ne že ne.
Těžaři, dobytkáři a invazivní pěstitelé.

Jindřich Kalous - důchodce

K věci Úterý, 27.Srpna 2019, 18:48:9

Pohled Brazilce:
https://www.blisty.cz/art/96759-jestlize-vas-soused-chce-zapalit-cinzovni-dum-je-to-i-vas-problem.html

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.