Chci přispět X

Když jiskra potká změny klimatu a politiku škrtů, hoří Řecko

Politika škrtů oslabuje naši schopnost adaptovat se na změny klimatu. Příkladem mohou být drastické dopady letošní sezony lesních požárů v Řecku, chilští Bomberos nebo záplavy ve Velké Británii.

Americká rocková skupina Toto nazpívala v roce 1982 hit, ve kterém si symbolickým požehnáním přeje déšť v Africe. Ani to netrvalo příliš dlouho, a Evropa řeší zcela opačný problém. Namísto deště v Africe přišly lesní požáry v Arktidě. Jak se s podobnou situací máme vyrovnat?

Vinou extrémně horkého počasí zuří lesní požáry nejen v zemích okolo Středozemního moře, kde podle vědců uvidíme apokalyptické scény mohutných ohňů stále častěji a s vyšší frekvencí, ale také za polárním kruhem a v severských zemích, jako je Švédsko nebo Lotyšsko. Požáry se šíří zejména následkem extrémně horkého léta a sucha, které v důsledku změn klimatu stíhá evropský kontinent v posledních letech.

Již v loňském roce jsem v období zničujících hurikánů psal ve shodě s americkým klimatickým aktivistou Billem McKibbenem, že jsme se ocitli na zcela nové planetě a naším cílem by mělo být přizpůsobení se měnícím se podmínkám.

Příklad řecké tragédie, při níž během minulého týdne zemřelo v důsledku zničujících lesních požárů přes osmdesát lidí a mnoho se stále pohřešuje, nás v perspektivě změn klimatu posouvá o stupínek dále. Řecké peklo totiž naplno odhalilo, kam může zemi přivést politika drastických škrtů ve veřejných rozpočtech a divoké privatizace.

Jak ve svém blogu pro Project Syndicate poznamenal dřívější ministr financí a zakladatel hnutí DIEM25 Janis Varufakis, intenzitu požárů umocnila neschopnost veřejných institucí včas zareagovat na hrozbu. Řecké vlády od zavedení ekonomického protektorátu pod vedením „Trojky“ snižují náklady na hasiče, zdravotnictví nebo agentury veřejné ochrany, tedy instituce, které jsou při řešení podobných krizí klíčové.

800px-greece_forest_fire_july_25_2007Vinou extrémně horkého počasí uvidíme apokalyptické scény kolem Středozemního moře čím dál častěji, tvrdí vědci. Foto Carl Osbourn

Varufakis doslova říká, že Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond zbavily Řecko schopnosti bránit se podobným přírodním katastrofám, kterých však bude po celé Evropě v důsledku prohlubujících se dopadů změn klimatu přibývat.

Privatizace a nesmyslná správa
Ze smrtících dopadů řeckých požárů samozřejmě nelze vinit pouze politiku finančních institucí globálního kapitalismu, které Řecku vnutily pro období klimatických extrémů naprosto nevhodnou formu politiky. Řecký urbanismus, zejména v přímořských centrech, se již desítky let spoléhá na neplánovanou a často ilegální stavbu nemovitostí kdekoliv, včetně roklin bez možností úniku nebo v blízkosti borovicových lesů.

Očití svědkové vyhoření turistického centra Mati, kde oheň spálil na uhel nejvíce obětí včetně rodin s dětmi, popisují, že velká část jich zemřela při snaze překonat ploty postavené místními hotely a boháči, kteří si pro sebe zprivatizovali pláže. Přitom pro většinu návštěvníků a obyvatel řecké vesnice byl útěk na pláž, a pro některé také zoufalý úprk do moře s nadějí v záchranu z lodi plující po moři, jedinou možností, jak přežít.

Lidem z Mati tak zoufale chyběly únikové cesty nebo volný přístup do krajiny. I takové věci budou v době změn klimatu rozhodovat o životě nebo smrti. Když si tak dnes řecký premiér Alexis Tsipras sype popel na hlavu a přebírá zodpovědnost za červencovou katastrofu, sklízí jednak důsledky frivolní politiky svých předchůdců, jednak selhání Syrizy, která přijala diktát Trojky ještě razantněji než ve své době pravicová Nová demokracie. A také naši sdílenou závislost na fosilních palivech, jejichž spalování živí změny klimatu.

Chilští Bomberos a záplavy v Británii
Své o propojení změn klimatu a politiky škrtů vědí také chilští hasiči, kteří s rekordními požáry bojovali v loňském roce. Tedy hasiči. Chile už od dob Pinochetových ekonomických reforem, živených krví tisíců umučených na Národním stadionu v Santiagu de Chile, nemá profesionální hasičský sbor. Když v Chile vypukne požár, tisíce dobrovolných hasičů zanechají své běžné činnosti, popadnou helmu a jedou zachraňovat zemi.

Chilští Bomberos splňují všechny neoliberální sny. Jsou flexibilní a státní pokladnu nestojí mnoho peněz. Až do chvíle, kdy v důsledku měnícího se klimatu začnou hořet stovky tisíc hektarů lesních porostů. Potom stejně jako v loňském roce musí do nejvíce postižených oblastí přijíždět hasiči z okolních zemí, Spojených států, či dokonce až z Francie.

Podobně nepřipravená byla také Velká Británie v letech 2015 a 2016, kdy velkou část země postihly rekordní záplavy. Shodou okolností Cameronova konzervativní vláda od roku 2010 mohutně škrtala v environmentálních opatřeních, zejména v protipovodňové ochraně. Na čem jiném lze lépe šetřit než na ochraně lidských životů?

Jak vidno, škrty ve veřejných rozpočtech a dlouhodobé podfinancování veřejných služeb nezpůsobuje pouze sociální problémy. Politika škrtů, divoká privatizace veřejných služeb a volnotržní šílenství ohrožuje naši schopnost adaptovat se na měnící se klima. A čím více se budou změny klimatu projevovat, tím více budeme potřebovat instituce, které budou schopné jim aktivně čelit. A to jak v případě řešení krizových situací, tak vymýšlení plánů, jak se na tyto situace připravit.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.