Abychom pochopili, co se v Brazílii děje teď, musíme se podívat na vývoj v posledních desítkách let. Na začátku století bylo každoroční odlesňování tamních pralesů na rekordních hodnotách. Požáry tehdy byly každý rok větší a ničivější než letos. Situace byla natolik vážná, že na základě mezinárodního i domácího tlaku brazilská vláda spolu se zástupci zemědělských společností přijaly v roce 2006 sérii opatření, známých jako sójové moratorium.

Byla stanovena hranice, za kterou průmysl nesměl, a prakticky každé další kácení a vypalování pralesů bylo od té doby ilegální. Díky tomu se podařilo odlesňování výrazně omezit — zhruba o 80 procent — a Brazílie byla první zemí, která dokázala míru odlesňování nejen zpomalit či její růst zastavit, ale dokonce je i řešit. A oprávněně byla ostatním zemím dávána za příklad.

Čísla hovoří jasně. Když v roce 2003 nastupoval do funkce prezident Lula da Silva, za jehož vlády bylo sójové moratorium přijato, zmizelo přes 25 tisíc kilometrů čtverečních pralesa. V roce 2012 rozloha vykácené plochy činila už „jen“ 4600 kilometrů čtverečních.