Jak si nejlépe zničit město? Pusťme do něj auta. Jak ukazují již pět desítek let probíhající výzkumy, intenzivní dopravní ruch ničí komunitu, sociální život a místní kulturu. Hluk znemožňuje komunikaci a zahání lidi z veřejného prostoru domů. Znečištění činí z ulice nehostinné místo. Auta si zabírají prostor, na kterém by si mohly děti hrát, dospělí se setkávat a místní projekty prosperovat.

Život na ulici je považován za překážku pro dopravu. Všechna města na světě proto ulice vyklidila, aby po nich mohla jezdit auta. Stánky, obchodníci, fotbal, kriket, staří lidé hrající domino, šachy nebo pétanque, ti všichni museli ustoupit autům. Jezdící a parkující auta potřebují tolik místa, že ho pro život lidí zbývá jen málo. Ve městech jako Barcelona, která omezují dopravu, zabírají auta 25 procent městského prostoru. Ve městech jako Houston, která to nedělají, patří autům 60 procent. Auta polykají veřejný prostor, ze kterého by se mohly stát parky, cyklostezky, tržiště a hřiště.

Reklama firmy Land Rover na její nový model Range Rover Evoque ale vytváří naprosto opačný dojem: toto auto, které spotřebovává extrémně mnoho paliva, prý přispívá k městské kultuře. Model Evoque je inzerován jako „Range Rover do města“, což zní dost paradoxně. SUV byla původně naprojektována jako auta do terénu, na nezpevněné cesty v krajině. Teď nás ale agentura, která stojí za touto odpudivou kampaní, zve, abychom se vydali „objevovat město“ a zažili svá vlastní „městská dobrodružství“.

↗

Existuje někde zajímavá městská čtvrť, kde auta ještě nezničila místní atmosféru? Vrhněme se do ní v Land Roveru. Foto Land Rover

V jedné z reklam projíždí supermodel Adwoa Aboah londýnskou čtvrtí Brixton, jeho posádka se dívá na zajímavý pouliční život, jako by byla na lidském safari, a povídá si o jeho „úžasném rytmu… lidé tu jsou skuteční“. Celé to budí dojem, že auto jede po tržišti, kde je obvykle průjezd zakázán. A proč je tu zakázán? Protože právě to činí z místa onen prostor s „úžasným rytmem“.

Auto projíždí také po Brixton Road, jedné z nejvíce znečištěných londýnských ulic. Všechny modely Evoque mají vyšší emise oxidů dusíku než jiná průměrná nová auta (a mnohem vyšší emise CO2). Jediný příspěvek těchto aut k pouličnímu životu v Brixtonu tak spočívá v tom, že kvůli němu „skuteční lidé“, kolem nichž projíždějí, rychleji umírají.

Znečištění vzduchu podle současných zjištění zabíjí více lidí než kouření. Odhaduje se, že v Evropě způsobí předčasnou smrt 800 tisíc lidí za rok. Každý týden auta zabijí více lidí než celá černobylská katastrofa. Znečištěný vzduch poškozuje srdce a plíce, způsobuje různé druhy rakoviny a poškozuje zdraví nenarozených dětí. Působením neurodegenerativních procesů a oxidačního stresu může značně omezovat inteligenci. Oproti tomu nám tu Land Rover propaguje znečišťující SUV jako městské auto, které bychom měli navíc používat pro zábavu: přejíždět s ním obrubníky a čučet z něj na lidské ZOO.

SUV jsou zabijácké stroje. Jsou vyšší a těžší, takže pokud někoho srazí, je to pro něj mnohem nebezpečnější než kolize s obyčejným autem. Móda SUV je jedním ze dvou důvodů, proč na ulicích při nehodách umírá více chodců (druhým důvodem je používání mobilů při řízení). Tato auta se stávají tím nebezpečnější, čím víc si někdo při jízdě užívá zábavy, místo aby dával pozor na cestu.

Další reklama vybízí řidiče, aby „vyrazili za dobrodružstvím. Objevte Edinburgh, jedno z nejprogresivnějších měst v Británii.“ Progresivní město by ale mělo především takováto auta ze svých ulic vykázat. Reklamní agentura, která pracuje pro Land Rover, slibuje, že tuto kampaň rozšíří po celém světě a bude v ní ukazovat města v Jižní Africe, Číně či Kolumbii. Zkrátka, přežívá-li někde zajímavá městská kultura, Range Rover se do ní vrhne a prorazí si skrze ni cestu.

Tyto reklamy nepěkně připomínají reklamní jízdy aut značky Jeep, která se vydávala do favel (městský slum) v Riu a přinášela jejich obyvatelům pocit ponižování a objektifikace. Turisté v džípech seděli za okénky, bezpečně chráněni před domorodci, projížděli kolem jejich domů a filmovali si jejich chudobu jako exotický zážitek.

Připomněly mi také nechutnou reklamu firmy Volkswagen, která kladla otázku: „Přemýšlíte, jak udělat dojem při příjezdu ke škole? Náš model Tiguan byl zvolen jako jedno z nejvíce cool aut pro tatínky, kteří vozí děti“. Znečišťování vzduchu kolem školy monstrózním SUV je ale podle mého asi tou nejméně cool věcí, kterou rodič může dělat.

Tyto reklamy vedou k normalizaci asociálního, nebo dokonce patologického chování. Ačkoli potřebujeme radikálně snížit míru používání aut, abychom ochránili zdraví lidí a umožnili jim přežít na planetě (londýnský starosta Sadiq Khan nedávno vyhlásil, že v září proběhne den bez aut, který má na tento problém upozornit), výrobci aut se nás snaží zatáhnout zpět do minulého století.

Paul Chatterson ve své knize Jak dosáhnout udržitelného města píše, že regulovat auta je ten první a nejdůležitější krok, pokud chceme mít přátelské a živé město. Odkazuje na práce architektů jako Jan Gehl, který se snaží znovuzískat prostor zabraný auty, aby na něm mohl rozkvést „život mezi budovami“.

Tento problém nevyřeší elektrická ani auta bez řidiče, ta zabírají stejné množství prostoru jako auta poháněná fosilními palivy. Elektrická auta jsou příčinou řady environmentálních katastrof kvůli poptávce po lithiu, kobaltu a niklu, používaných na výrobu baterií. Auta bez řidiče přispívají k zahlcení prostoru a urychlují klimatický kolaps kvůli energii, která je potřeba na provoz jejich řídících datových center.

Mnohem větší smysl má vybudovat elektrifikovanou hromadnou dopravu. Avšak ti, kteří profitují z automobilového armageddonu, dělají všechno pro to, aby tyto záměry mařili. Ve Spojených státech například funguje skupina Američané za prosperitu, založená a financovaná bratry Kochovými. Ta zahájila kampaň proti novým autobusovým a železničním linkám a podařilo se jí zamezit vzniku systému veřejné dopravy v některých státech. Bratři Kochové totiž získali většinu svého jmění rafinací ropy a výrobou asfaltu.

Další plánovaná reklama na Evoque, která má běžet tentokrát v Chicagu, si tento konflikt bez skrupulí bere za svůj. „Evoque doslova vyšplhá na vrchol přeplněného vchodu rušného nádraží“. Znovu tu máme motiv safari: nový Range Rover pózuje nad veřejnou dopravou jako lovec s jednou nohou na mrtvole zabitého lva.

Charles Dickens ve svém Příběhu dvou měst psal o „nelítostném způsobu, kterým patricijové jezdí“. Projížděl-li aristokrat ulicemi Paříže hlava nehlava ve svém kočáru, všichni ostatní museli uskakovat z cesty, pokud nechtěli přijít o krk. Dickens naznačoval, že tento barbarský zvyk byl jednou z věcí, kvůli nimž se v lidech hromadila nevole vedoucí k propuknutí Francouzské revoluce. Dnes si mezi lidmi hlava nehlava klestí cestu auta a my bychom se měli proti této bezohlednosti postavit. Je čas vrátit ulice lidem.

Text Carmageddon: it’s killing urban life. We must reclaim our cities before it’s too late vyšel původně v The Guardian. Z angličtiny přeložila Míla Zemanová Palánová.