Adaptace na vedro jako privilegium

Vlna veder nám připomíná naléhavost prohlubující se klimatické krize. Znovu a znovu je třeba připomínat, že podstatně hůř na tom jsou země globálního Jihu, jež za příčiny změn klimatu nesou mnohem menší díl odpovědnosti.

Evropu zasáhla nebývale silná vlna veder. Teploty dosahují až čtyřiceti stupňů, padají teplotní rekordy. V České republice bylo ve středu tak mimořádné horko, že na něj nebyly připravené ani teplotní mapy Českého hydrometeorologického ústavu. Zvládat nadměrné teploty v rámci rozvinutých evropských zemí je však o poznání jednodušší, než s nimi soupeřit na globálním Jihu.

Současné teploty asi nepřekvapí nikoho, kdo sleduje vývoj klimatické krize a oteplování planety. Před rostoucím počtem tropických dní a vysycháním celých oblastí vědci varují dlouhodobě. Jak však hnutí za klimatickou spravedlnost pravidelně připomíná, dopady změn klimatu kopírují mocenské rozložení ve společnosti a více dopadají na lidi v zemích globálního jihu.

V České republice nebo obecně v Evropě to nemusíte dotáhnout až k úpalu nebo přehřátí organismu, jako já ve středu. Máme pravidelný přísun vody, vybudovanou infrastrukturu koupališť, kvalitní zdravotnictví, zmrzlinu za pár korun seženete na každém rohu a množství veřejných budov disponuje klimatizací.

Poučenější města disponují rozvinutou zelení a regulací automobilové dopravy, což pobyt mezi betonovými monstry dělá snesitelnějším. Naproti tomu třeba v Indii kvůli extrémním vedrům a nedostatku vody umírá ročně dvě stě tisíc lidí. Letos tam teploty pravidelně přesahují padesát stupňů, miliony lidí již kvůli tomu opustili své domovy a vydali se bojovat o přežití jinam.

Katastrofální sucho a rostoucí teploty roky sužují i Blízký východ, kde tento projev klimatické krize přispívá k eskalaci vojenských konfliktů a nárůstu terorismu. Pravidelné a čím dál intenzivnější hladomory v Africe snad ani netřeba připomínat.

Když tak v dnešních dnech pociťujeme první letošní vskutku velmi intenzivní vlnu veder, mysleme taky na to, jaké privilegium máme. Už třeba tím, že pro většinu z nás není problém koupit si kšiltovku a tím dopady přímého záření Slunce minimalizovat. Pojďme proto naše privilegium využít a přestat si na vedro kolektivně stěžovat.

Až nesouměřitelně hůře dopadá klimatická krize na země globálního Jihu. Foto Evan Schneider, UN Photo

Místo toho požadujme urychlené řešení klimatické krize, co nejrychlejší konec spalování uhlí a ostatních fosilních paliv. Požadujme více zeleně do měst, zelené střechy, mechy na stěny a veřejná pítka s chladnou vodou pro všechny bez rozdílu. Ale hlavně požadujme naplnění Zeleného fondu při OSN, který má sloužit chudým zemím pro boj s následky klimatické krize.

Od svého vzniku na klimatické konferenci v Kodani prakticky zeje prázdnotou a funguje jako pomník pohrdání lidmi z globálního Jihu. Je to o to absurdnější, že chudé země, vesměs bývalé kolonie, nesou za způsobení současné klimatické krize jen nepatrný zlomek odpovědnosti.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.