Jen několik týdnů po znovuzvolení začíná turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan naplno využívat rozšířené pravomoci zaručené novou ústavou. Od 9. července, kdy oficiálně složil prezidentskou přísahu na další funkční období, již stihl jmenovat vládu a vydat celkem dvanáct dekretů. Zároveň odvolal dva roky trvající výjimečný stav, který má ale v nejbližší době nahradit zákon natrvalo zavádějící represivní opatření.

V nové Erdoğanově vládě, kde prezident převezme kompetence zrušeného premiérského úřadu, zasednou jeho blízcí spojenci. Na svých pozicích zůstane třeba dosavadní ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu nebo ministr vnitra Süleyman Soylu, zodpovědný za tvrdý postup proti povstalcům z Kurdské strany pracujících (PKK) na východě země. Prezidentovu důvěru si zachoval i ministr spravedlnosti Abdulhamit Gül, který pomáhal uskutečnit rozsáhlé čistky mezi soudci a státními zástupci. Významné změny se ale dočká v době vzrůstajících ekonomických obtíží klíčové ministerstvo financí. Povede jej totiž sám Erdoğanův zeť, podnikatel Berat Albayrak.

Soustředění moci do rukou jednoho člověka podtrhují dalekosáhlé změny prostřednictvím prezidentských dekretů, které mají okamžitou platnost a nepodléhají schválení parlamentu. Dosud vydané dekrety se týkaly především fungování státní správy a institucí - prezident si jimi pod přímou kontrolu podřídil například univerzity, umělecké instituce jako státní divadla a operu nebo tureckou obdobu nejvyššího kontrolního úřadu. Ten získá rozšířené kompetence vyšetřovat a propouštět státní zaměstnance včetně příslušníků armády. Změny se dotknou i televize TRT, která opustí deklarovaný (a dlouho neplněný) princip nestrannosti a místo toho bude povinně vysílat všechna prezidentova oznámení.

Konec výjimečného stavu? Jen na oko

Sérii dekretů doprovodilo 19. července odvolání výjimečného stavu, který byl před dvěma lety zaveden v reakci na neúspěšný pokus o převrat a od té doby se celkem sedmkrát dočkal prodloužení. Turecké vládě umožňoval bez soudu na vybraných místech omezit svobodu pohybu a shromažďování a cenzurovat nebo rovnou uzavřít nepohodlná média. Zjednodušil také masivní čistky státních zaměstnanců, jichž více než sto tisíc přišlo o práci. Posledních osmnáct tisíc zaměstnanců státu, mezi nimi bezmála devět tisíc policistů a šest tisíc vojáků, bylo hromadně propuštěno ještě letos v červenci.

„Turecko se v posledních letech radikálně proměnilo,“ popisuje Fotis Filippou z organizace Amnesty International. „Výjimečný stav byl zneužíván ke koncentraci moci, umlčení kritiků a likvidaci základních občanských práv.“

Oficiální ukončení výjimečného stavu uvítali třeba představitelé Evropské unie, kritiky je však považováno za symbolické gesto. V tureckém parlamentu je už totiž připraven „protiteroristický“ zákon, který z řady mimořádných opatření učiní běžnou praxi. Policie bude moci podezřelé zadržovat bez obvinění až dvanáct dní (za normálního stavu to bylo maximálně 48 hodin), Erdoğanem jmenovaní guvernéři budou mít nadále právo nepovolit veřejná shromáždění a vyhlašovat zákaz vycházení a mnoho se nezmění ani u propouštění státních zaměstnanců. V předloženém návrhu stojí, že „kdokoli podezřívaný z napojení na teroristickou či jinou skupinu, která podle Bezpečnostní rady státu vyvíjí činnost namířenou proti národní bezpečnosti“, může okamžitě přijít o zaměstnání.

Vzhledem k tomu, že má vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) spolu s nacionalistickými spojenci v tureckém parlamentu pohodlnou většinu, očekává se bezproblémové schválení zákona.