Chci přispět X

Turecký sultán bude vládnout dál. Erdoğan zvítězil v předčasných volbách

Recep Tayyip Erdoğan, přezdívaný kvůli autokratickému způsobu vlády „sultán“, zvítězil v tureckých prezidentských volbách a jeho pravomoci díky schváleným změnám ústavy výrazně porostou.

(frak)

25.06.2018 02:38

Foto_middle_east_monitor

Příznivci tureckého prezidenta již v průběhu noci vyrazili do ulic oslavovat jeho úspěch v předčasných volbách. Foto Middle East Monitor

Recep Tayyip Erdoğan zůstane v úřadu tureckého prezidenta nejméně dalších pět let. Vyplývá to z výsledků předčasných voleb, ve kterých s více než 52 procenty zvítězil již v prvním kole. Jeho hlavní protikandidát Muharrem İnce, s nímž si opozice spojovala naději na změnu utužujících se politických poměrů, skončil na druhém místě s více než dvacetiprocentním odstupem. Koalice vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) s ultranacionalisty zároveň získala většinu v parlamentu, kam se opět probojovali také Kurdové.

Díky změnám těsně schváleným v loňském referendu se Erdoğan na prezidentském postu dočká dosud nevídaných pravomocí. Fakticky nahradí zaniklou funkci ministerského předsedy, bude moci přímo jmenovat členy vlády, náčelníka generálního štábu nebo část soudců, rozpouštět parlament a vyhlašovat výjimečný stav. Zároveň bude moci v příštích volbách znovu kandidovat.

Erdoğanovo vítězství již v prvním kole voleb potěšilo jeho politické spojence v různých částech světa. Vůbec první gratulace turecký prezident obdržel od maďarského premiéra Viktora Orbána, se kterým jej spojuje vize „neliberální demokracie“. Následovala blahopřání od ázerbajdžánského autokrata Ilhama Alijeva, prezidenta Palestinské autonomie Mahmúda Abbáse nebo katarského emíra Tamíma ibn Hamada Al Sáního. Se všemi těmito politiky udržovalo Turecko přátelské vztahy, otevřeně se například postavilo na stranu Kataru v konfliktu se sousedními zeměmi v Perském zálivu.

Průběh
Samotné volby se neobešly bez násilí a nesrovnalostí především v Kurdy obývaných oblastech. Například ve městě Erzurum na východě země došlo podle opoziční Strany dobra (İYİ) přímo ve volební místnosti k přestřelce, při které zemřel místní zastupitel strany Mehmet Sıddık Durmaz. Ve vesnici Akbilek byli z volební místností násilím vyhnáni nezávislí pozorovatelé, další měli být napadeni ve městě Suruç, kde při ozbrojených střetech došlo několik dní před volbami ke smrti tří osob. Dva pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ze Švédska a Německa pro změnu nebyli vůbec vpuštěni do země.

Největší konflikt se ale odehrál okolo samotného sčítání hlasů, kdy opoziční politici obvinili státní agenturu Anadolu z úmyslné manipulace s výsledky. Zatímco agentura celému světu ukazovala rychle naskakující procenta údajně sečtených hlasů se stabilním náskokem prezidenta Erdoğana, představitelé opozičních stran tvrdili, že je sčítání podle informací od Nejvyšší volební komise ve skutečnosti mnohem pomalejší a výsledky těsnější.

Opozice se přitom celou dobu z dobrých důvodů obávala možných volebních podvodů, zmobilizovala tedy desetitisíce dobrovolníků, které vyzvala k setrvání ve volebních místnostech a zajištění řádného průběhu sčítání. Je pravděpodobné, že se podobně jako v případě referenda o změně ústavy objeví žádosti o přepočtení hlasů v některých sporných obvodech, přestože hlavní opoziční kandidát Muharrem İnce uznal porážku.

Výsledky
Bez ohledu na spory ohledně sčítání a zveřejňování hlasů se Erdoğan již v průběhu večera vyhlásil za vítěze. „S téměř 90 procentní účastí jsou turecké volby skutečnou lekcí demokracie. Doufám, že se někteří nepokusí o provokace, aby tak zakryli svoje vlastní selhání,“ prohlásil prezident před svými příznivci s odkazem na protesty opozice.

Erdoğan uspěl ve většině Turecka s výjimkou oblastí na břehu Egejského moře a evropské části země, kde zvítězil jeho protikandidát za sekulární Republikánskou lidovou stranu (CHP), Muharrem İnce. V převážně kurdských provinciích na jihovýchodě země pak s přehledem vyhrál uvězněný Selahattin Demirtaş z Lidově demokratická strana (HDP). Erdoğan bodoval také mezi evropskými Turky, když zvítězil ve Francii, Německu nebo Švédsku. Ince měl naopak úspěch u početné turecké komunity žijící ve Velké Británii a Spojených státech.

V parlamentních volbách dle očekávání zvítězila prezidentova AKP v koalici s ultranacionalisty, na jejichž hlasech bude poněkud překvapivě záviset vládní většina. Strana národní akce (MHP) se ale již před volbami stala spolehlivým spojencem AKP a nespokojenci s podporou Erdoğana buď sami odešli do opozice, nebo byli vyloučeni. Od spoluvlády se tak neočekávají větší problémy. V nově 600 členném parlamentu, který bude mít díky ústavním změnám okleštěné pravomoci, zasednou ještě zástupci CHP, kurdské HDP a Dobré strany, vytvořené právě Erdoğanovými odpůrci vypuzenými z MHP.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.