Zastupitelstvo Brna-střed schválilo odsun nádraží, město rozhodne za dva týdny

Radek Kubala

Dva týdny před klíčovým jednáním zastupitelstva města Brna podpořili odsun vlakového nádraží zastupitelé městské části Brno-střed. Proti přesunu hlasovali jen zastupitelé za Stranu zelených a většina zastupitelů za politické hnutí Žít Brno.

Zastupitelé městské části Brno-střed ve středu doporučili přesunout hlavní vlakové nádraží o necelý kilometr na jih. Pro takzvanou variantu Řeka hlasovali zastupitelé za politické hnutí ANO, ČSSD, TOP 09, KDU-ČSL, ODS a KSČM. Proti se podle očekávání postavila Strana zelených a téměř kompletní Žít Brno. Starosta Martin Landa a radní Svatopluk Bartík zvolení za Žít Brno nehlasovali, oba však zároveň podpořili modernizaci nádraží v centru ve variantě Petrov.

Zastupitel Michal Doležel (Žít Brno), který v rozporu se svou politickou stranou již na jednání zastupitelstva Jihomoravského kraje podpořil odsun nádraží, nedorazil. Celkově tak pro odsun hlasovalo devětadvacet zastupitelů, jedenáct bylo proti a dva se zdrželi. Rozhodnutí je pouze doporučující a má sloužit jako další podklad pro mimořádné zastupitelstvo města Brna, které zasedne 27. února odpoledne. Podle vyjádření jednotlivých zastupitelů se dá předpokládat, že rovněž podpoří odsun nádraží.

Hned na úvod jednání zastupitelstva vystoupili zástupci aliance Občané pro nádraží v centru, kteří zastupitelstvo vyzvali k podpoře varianty Petrov. „Doba se pohnula, vyšla studie proveditelnosti, a my slýcháme stále ty stejné argumenty od zastánců odsunu, ke kterým se čerstvě přidalo i politické hnutí ANO v čele s primátorem města Petrem Vokřálem. My zde stojíme, abychom hájili zájmy lidí, kteří si většinově přejí zachovat nádraží v centru,“ řekl na úvod jednání Tomáš Ulrich z aliance Občané pro nádraží v centru.

Nádraží v centru ve svých vystoupeních podpořili i Martin Ander a Jasna Flamiková (oba Strana zelených) a Matěj Hollan (Žít Brno). Ve svých projevech nejčastěji vyvraceli názory zastánců odsunu, podle kterých je současné nádraží bariérou rozvoje města a že se přesun nádraží vyplatí finančně. Varovali i před narušením kvality městské hromadné dopravy.

„Není pravda, že je odsun levnější. Pokud započítáme celkové ekonomické náklady a neřešíme pouze investice, tak podle studie proveditelnosti vyhrává Petrov. Rovněž nevíme, jaké bude trasování vysokorychlostních tratí, a tedy argument rychlovlaky nelze brát v potaz,“ řekl na jednání Matěj Hollan.

Naopak za odsun nádraží nejčastěji vystupovali Libor Šťástka (ODS), Petr Bořecký (ANO) a Filip Chvátal (KDU-ČSL). V projevech zvýrazňovali hrozbu rozkopání centra města při opravách dnešního hlavního nádraží, nižší investiční náklady pro variantu Řeka a možnost začít stavět dříve. „Respektujeme výsledky studie proveditelnosti, která ukázala, že výhodnější a rychlejší bude nádraží odsunout. Varianta Petrov má mnohá rizika, musely by se stavět tunely, což si většina městských částí nepřeje,“ řekl ve svém projevu Libor Šťástka.

Ve městě se v roce 2016 konalo místní referendum, ve kterém jednaosmdesát procent hlasujících podpořilo modernizaci nádraží v centru. Referendum nebylo právně závazné, protože se ho zúčastnila asi jen čtvrtina obyvatel jihomoravské metropole. O přestavbě brněnského železničního uzlu by měla ještě před začátkem léta definitivně rozhodnout vláda, která bude skrze ministerstvo dopravy hlavním investorem celé stavby. Podle dřívějších vyjádření ministerstva však bude vláda prosazovat variantu, kterou doporučí brněnská radnice.

Nová městská třída a Bajkazyl

Zastupitelé během hodinu a půl trvající diskuze debatovali i o projektu stavby takzvané nové městské třídy, která by v krajní variantě mohla vést i ke zbourání ulice Příční. Na nutnosti stavby této nové magistrály se však zastupitelé neshodli. Městský architekt Richard Sedláček, který byl na jednání jako host, oznámil, že Kancelář architekta zkoumá možnost zkrácené verze městské třídy od ulice Cejl, tedy bez bourání domů.

Matěj Hollan z Žít Brno požádal o vyjmutí projektu z územního plánu a Filip Chvátal (KDU-ČSL) výslovně řekl, že nová městská třída se stavět nebude. Řešením je podle Chvátala výstavba Severojižního kolejového diametru. Posílit brněnskou veřejnou dopravu by měla i případná stavba nadzemní dráhy pro tramvaje.

Kromě nádraží jednali zastupitelé Brna-střed také o bytové politice, rozpočtových opatřeních a rezidentním parkování. Dlouhou diskuzi vyvolala i změna vyhlášky o omezení hudební produkce na ulici Dornych, který by se citelně dotkla alternativního sociálního cykloklubu Bajkazyl. Zastupitelé po diskuzi odsunuli hlasování o vyhlášce na příští jednání zastupitelstva.

    Diskuse
    IH
    February 19, 2018 v 11.09
    Charakteristickým prvkem kauzy je výraz, který ji provází: "odsun". Nádraží má být odsunuto. Ke stejnému technickému eufemismu jsme sáhli v případě poválečného vyhánění a vysídlení německých obyvatel z území Československa a dosud jej mnozí mají pod kůží. Myslím, že slovník má někdy docela usvědčující moc. Předpokládá snad někdo, že brněnské nádraží bude odsunuto způsobem jako již před více než 40 lety, za komunistů, mariánský kostel v Mostě? Proč neříct, že chceme hodně stavět a za tím účelem leccos zbourat, a že k tomuto účelu využijeme povodeň z roku 2002 v Karlíně stejně jako pád Trojské lávky o 15 let později a vůbec cokoli se bude hodit? Ministr Ťok řekl (a nikoho tím nepřekvapil), že preferuje nádraží blíže řeky. Což jde o nějaký stan, který si rozbalíme, kde se nám zrovna zlíbí?

    Který politik dostal v Brně tolik hlasů, jako současné nádraží?