Senátní volby v čase úpadku tradičních politických stran 3

Vratislav Dostál zveřejňuje třetí díl prognóz výsledků senátních voleb. V poslední třetině obvodů dominuje ČSSD. Podle našeho odhadu celkem letos obdrží deset mandátů. Pokud jde o další formace, hlasy voličů se mezi ně budou nebývale tříštit.

Vr_a

Vratislav Dostál

07.10.2016 17:00

302073_mediafax_jiri_novacek

Pokud se naplní odhad Deníku Referendum, druhý nejsilnější klub budou mít po volbách v Senátu lidovci. Foto Jiří Nováček, Mediafax

Krajské a senátní volby 2016

Babis_versus_sobotka_cerveni

Soubor předvolebních analýz připravují redaktoři Vratislav Dostál a Jaroslav Bican. Jak dopadne utkání ČSSD a ANO o kraje? Co perspektivy pravice a komunistů? Uspěje extrémní pravice? Potvrdí se, že pro Stranu zelených a Piráty je perspektivní kandidovat v koalici? Jaké šance má profesor Bělohradský ve volbách do Senátu?

Sledujte náš předvolební seriál a dozvíte se víc.

Související

Senátní volby mají mnohá specifika, kterými se odlišují od všech ostatních volebních klání v České republice. Většinou jde o dvoukolové většinové hlasování. Voliči tedy mnohdy preferují výrazné osobnosti se silnou vazbou na daný region. V prvním kole se navíc mohou hlasy na pravici i na levici hlasy ne zcela předvídatelně štěpit.

Jakoukoli prognózu navíc problematizuje tradičně nízká volební účast, obzvlášť ve druhém kole. Na výsledku se tedy sčítají faktory místní s faktory celostátními. Naše třídílná analýza prochází jeden obvod po druhém a hodnotí situaci čistě z hlediska regionálních faktorů a na základě analýzy výsledků z let 2010, 2004 a 1998.

Letošní volby se uskuteční jako každé dva roky v sedmadvaceti obvodech. Letos to jsou: Karlovy Vary, Most, Plzeň-město, Český Krumlov, Tábor, Beroun, Praha 11, Praha 10, Praha 6, Mělník, Ústí nad Labem, Liberec, Jičín, Kutná Hora, Pardubice, Ústí nad Orlicí, Blansko, Jihlava, Brno-město, Brno-venkov, Olomouc, Bruntál, Nový Jičín, Ostrava-město, Frýdek-Místek, Kroměříž a Hodonín.

Na sklonku minulého týdnu jsme zveřejnili první díl soustředěný na Prahu a šest českých obvodů, druhý díl zmapoval severovýchod Čech a Vysočinu, dnes se posouváme do Brna a dále na Moravu. Nabízíme vhled do poslední třetiny obvodů.

Brno-město (obvod 55)
Ve volebním obvodě Brno-město obhajuje jeden ze svých jedenácti mandátů ČSSD. Tak jako před šesti lety zde do voleb nasadila Jana Žaloudíka. Jeho vyzyvateli jsou Michal Burian z hnutí STAN, Ivo Minařík za hnutí Úsvit či Pavel Staněk z hnutí ANO. Občanští demokraté zde do voleb vysílají Jiřího Ventrubu, Moravané Bohuslava Klímu a komunisté Radoslava Skálu

První brněnský obvod, ve kterém se letos konají volby, tvoří několik desítek obcí západně od Brna a velká městská část Bystrc. Před Žaloudíkem zde byl dlouhých dvanáct let senátorem bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, architekt nechvalně proslulé reformy zdravotnictví. Ten v obou případech těžil z toho, že mu byl soupeřem v druhém kole komunistický kandidát.

Letos nemá ale podle všeho pravice v obvodě šanci. Sociální demokraté by zde měli mandát obhájit. Do druhého kola ho doprovodí buď Pavel Staněk z hnutí ANO, případně Michal Burian ze Starostů a nezávislých.

V roce 2010 vyhrál Jan Žaloudík z ČSSD, který ve druhém kole porazil Tomáše Julínka, svůj hlas mu dalo 67,31 % voličů. Šest let předtím tu mandát získal Tomáš Julínek, ve druhém kole pro něj hlasovalo 66,68 % voličů.

Soupeřem ve druhém kole mu byl Iljič Procházka z KSČM. Sociální demokraty reprezentoval Vilém Buriánek, který získal v prvním kole hlasy 12,32 % občanů a skončil čtvrtý.

V roce 1998 Julínek ve druhém kole porazil taktéž komunistického kandidáta Pavla Pavlíka. Julínek získal ve druhém kole hlasy od 57,03 % voličů. Za sociální demokraty tehdy kandidoval Stanislav Fiala, který skončil v prvním kole čtvrtý, když mu svůj hlas dalo 16,72 % voličů.

V Brně svůj mandát obhájí Jan Žaloudík z ČSSD. A to bez ohledu na to, kdo mu bude soupeřem ve druhém kole. Nejpravděpodobnější je, že postoupí kandidát hnutí ANO.

Druhé kolo: Jan Žaloudík (ČSSD) x Pavel Staněk (hnutí ANO)
Budoucí senátor: Jan Žaloudík (ČSSD)


Brno-město (obvod 58)
Ve druhém brněnském obvodě obhajuje Stanislav Juránek z KDU-ČSL. I letos je favoritem. Snadný souboj ho ale nečeká. Mezi vyzyvateli má například historika Jiřího Pernese, jehož podporují občanští demokraté a Moravané, astronoma a ředitele Hvězdárny a planetária Brno Jiřího Duška z hnutí ANO nebo kandidátku Žít Brno Barboru Antonovou, kterou podporují také TOP 09 a zelení.

Za sociální demokraty kandiduje úspěšný starosta brněnských Vinohrad Jiří Čejka. Vzhledem k charakteru tohoto obvodu Brno-město je pravděpodobné, že do druhého kola postoupí dva z trojice kandidátů KDU-ČSL, Žít Brno-SZ-TOP 09 a ČSSD. Výsledek druhého kola pak ovlivní konstelace, jež vzejde z kola prvního.

nyní lze nicméně za mírného favorita označit Stanislava Juránka, který tu získal mandát před šesti lety, když ve druhém kole porazil Václava Božka z ČSSD se ziskem 53,93 % hlasů. V roce 2004 tu zvítězil lidovec, a to Rostislav Slavotínek, když ve druhém kole porazil Karla Jarůška z ODS se ziskem 52,77 % hlasů.

Za ČSSD tehdy kandidoval Jiří Čejka, jemuž svůj hlas v prvním kole dalo 14,07 % voličů, což byl o necelé procento méně, než obdržel Daniel Borecký z KSČM. V roce 1998 mandát v obvodě Brno-město získala Dagmar Lastovecká, když ve druhém kole těsně porazila Václava Božka z ČSSD. Bývalou primátorku Lastoveckou volilo 50,68 % voličů.

Ve volebním obvodě Brno-město může uspět kandidátka ŽB-TOP 09-SZ, kandidát levice, i kandidát lidovců. Jižní Moravu a Brno lze přitom stále považovat za baštu lidovců, proto je nejpravděpodobnějším vítězem letošních voleb Stanislav Juránek. Překvapení ale nelze vyloučit.

Je nepochybně škoda, že se Barbora Antonová nepokusila v kampani pracovat s tématem brněnského nádraží. Její šance by to výrazně zvýšilo. Synergický efekt by ji mohl katapultovat mezi favority na zisk mandátu. Takto nemá jisté ani druhé kolo. Přesto si myslíme, že do něj nakonec postoupí.

Druhé kolo: Stanislav Juránek (KDU-ČSL) x Barbora Antonová (ŽB-TOP 09-SZ)
Budoucí senátor: Stanislav Juránek (KDU-ČSL)


Olomouc
Olomouc je dalším z jedenácti obvodů, kde letos obhajují mandát sociální demokraté. Dosavadní senátor Martin Tesařík má osm vyzyvatelů. Hnutí ANO zde do voleb nominovalo poslance Milana Brázdila, za občanské demokraty se o hlasy voličů uchází Jaroslav Morávek, lidovci do voleb vyslali primáře novorozeneckého oddělení olomoucké fakultní nemocnice Lumíra Kantora.

Svého kandidáta na Olomoucku mají také komunisté, o hlasy levicových voličů se za ně bude ucházet Starostka Moravského Berouna Zdenka Szukalská, za uskupení APAČI 2017 kandiduje Eva Hrindová a za Svobodné univerzitních učitel Ivo Barteček.

Podle politologa Pavla Šaradína jsou na Olomoucku hlavními favority kandidáti dvou nejsilnějších stran, ČSSD a ANO 2011. „Při velmi nízké volební účasti by mohl snad překvapit i Lumír Kantor z koalice vytvořené okolo KDU-ČSL,“ doplňuje Šaradín v rozhovoru pro Deník Referendum.

A přidává také jeden pozoruhodný postřeh z kampaně: „Zajímavé je, že kandidát hnutí ANO Milan Brázdil ani jednou nepřiznal, že již tři roky sedí v Poslanecké sněmovně. Stále se prezentuje jen jako lékař.“

Před šesti lety na Olomoucku vyhrál sociální demokrat Martin Tesařík, ve druhém kole tehdy porazil kandidáta občanských demokratů Jana Hálka, který mandát obhajoval. Tesaříka ve druhém kole volilo 54,78 % voličů. V roce 2004 tu mandát získal Jan Hálek z ODS, který ve druhém kole porazil právě Martina Tesaříka. Hálek získal podporu 55,74 % voličů.

V roce 1998 tu pak mandát získal František Mezihorák z ČSSD, který ve druhém kole relativně těsně zvítězil nad Janem Hálkem z ODS. Mezihoráka ve druhém kole volilo 51,73 % voličů.

V Olomouci budou volbám dominovat zástupci dvou aktuálně nejsilnějších politických subjektů v zemi. Do druhého kola tak postoupí Martin Tesařík z ČSSD a zástupce hnutí ANO Milan Brázdil. Překvapení nelze – ostatně jako prakticky ve kterémkoli obvodě – vyloučit, přesto je favoritem voleb nynější senátor Martin Tesařík.

Druhé kolo: Martin Tesařík (ČSSD) x Milan Brázdil (hnutí ANO)
Budoucí senátor: Martin Tesařík (ČSSD)


Bruntál
Také na Bruntálsku obhajuje mandát ČSSD. Namísto Jaroslava Palase, který zde volby vyhrál před šesti lety, se ale letos o hlasy voličů na kandidátce nejsilnější vládní strany uchází poslanec Ladislav Velebný. Má celkem deset protikandidátů.

Hnutí STAN do voleb nominovalo lékaře Bronislava Sedláčka, za hnutí ANO jde do voleb ředitel Slezské nemocnice Opava Ladislav Václavec, ODS spolu se Stranou soukromníků nominovaly Jiřího Žáka, lidovci pak chirurga Vítězslava Maláče a komunisté Ladislava Sekaninu. Svého kandidáta zde má také DSSS (Jaroslav Chalupa), Úsvit (Rudolf Skandera) a o comeback se tu pokouší také Miroslav Sládek.

Bruntálsko patří mezi tradiční levicové obvody. O hlasy voličů se tu letos navíc uchází téměř nejvyšší počet kandidátů ze všech sedmadvaceti obvodů. Hlasy se tak mohou v prvním kole nepředvídatelně tříštit.

Pavel Šaradín přesto očekává, že také zde bude souboj ve druhém kole odpovídat celorepublikové síle stran. „Očekávám stejný souboj jako v Olomouci. Za dvě nejsilnější strany kandidují dva lékaři, přičemž mírným favoritem je kandidát ČSSD Ladislav Velebný,“ říká Šaradín.

V roce 2010 zde volby vyhrál sociální demokrat Jaroslav Palas, který ve druhém kole porazil letošního kandidáta ODS Jiřího Žáka. Svůj hlas mu dalo 62,56 % voličů.

V roce 2004 tu senátorské křeslo vybojoval naopak právě Jiří Žák z ODS, když ve druhém kole porazil Rostislava Harazina z KSČM. Žákovi svůj hlas dalo 53,37 % voličů. Za sociální demokracii tu kandidoval Josef Hercig, kterého v prvním kole volilo 12,08 % občanů. Skončil čtvrtý.

V roce 1998 tu pak mandát získal Rostislav Harazin z KSČM, když ve druhém kole zvítězil nad Janou Škrkovou z ODS. Harazina volilo 60,48 % voličů. Sociální demokraty tehdy reprezentoval Zdeněk Babka, který v prvním kole získal podporu 15,54 % voličů a skončil čtvrtý.

Bruntálsko je jednoznačně levicový obvod, za favorita voleb je zde proto možné označit Ladislava Velebného z ČSSD. Ve druhém kole ho vyzve Ladislav Václavec z hnutí ANO.

Druhé kolo: Ladislav Velebný (ČSSD) x Ladislav Václavec (hnutí ANO)
Budoucí senátor: Ladislav Velebný (ČSSD)


Nový Jičín
Na Novojičínsku letos kandiduje pouze šest politiků. Sociální demokraté zde do voleb vysílají starostu Nového Jičína Jaroslava Dvořáka. Za hnutí ANO jde do voleb Jiří Strýček, komunisté nominovali místostarostu obce Pustějov Pavla Pischa a za lidovce s podporou zelených kandiduje Petr Orel. Svého kandidáta zde mají také Piráti (Jiří Demel) a Úsvit (Pavel Jurečka).

Ve srovnání s jinými okresy Moravskoslezského kraje je Novojičínsko spíše obvod pravicový, sociální demokraté zde historicky dosahují spíše slabších regionálních výsledků. Přesto zde mohou letos uspět.

„Do druhé kola by měli postoupit kandidáti dvou vládních stran, lidovecký Petr Orel a především sociální demokrat a starosta Nového Jičína Jaroslav Dvořák. Ten je velkým favoritem druhého kola,“ říká Pavel Šaradín.

Před šesti lety také na Novojičínsku vyhráli sociální demokraté: Zdeněk Besta tehdy ve druhém kole porazil občanského demokrata Milana Bureše se ziskem 60,32 % hlasů.

V roce 2004 tu mandát získal Milan Bureš z ODS, který ve druhém kole porazil lidovce Jaroslava Šulu. Bureše volilo 52,54 % voličů. Za sociální demokracii pak kandidoval František Kačenka, který získal v prvním kole hlasy od pouhých 6,76 % občanů a skončil pátý.

V roce 1998 tu pak mandát získal lidovec Jaroslav Šula na kandidátce tehdy zformované Čtyřkoalice. Šula ve druhém kole porazil Milana Šturma z ODS, když mu svůj hlas dalo 55,52 % občanů. Za sociální demokraty tehdy kandidoval Jiří Dener, který skončil po prvním kole čtvrtý se ziskem 15,64 % hlasů.

Také v Novém Jičíně obhájí mandát ČSSD. Do druhého kola postoupí společně s jejich kandidátem Jaroslavem Dvořákem zástupce lidovců Petr Orel, který má podporu také od Strany zelených.

Druhé kolo: Jaroslav Dvořák (ČSSD) x Petr Orel (KDU-ČSL-SZ)
Budoucí senátor: Jaroslav Dvořák (ČSSD)


Ostrava-město
Také na Ostravsku obhajuje mandát ČSSD. Před šesti lety zde vyhrál Antonín Maštalíř, letos se o hlasy voličů uchází Josef Pravda. Protikandidátů má devět. Na levici to je především Ivan Strachoň z KSČM. Dále se o hlasy voličů uchází také lidovec Ilja Racek, jehož podporují zelení, nebo Liana Janáčková, bývalá senátorka za ODS, která letos kandiduje jako nezávislá.

Hnutí ANO do voleb v Ostravě vysílá náměstka primátora Radima Babince, za Piráty se o hlasy voličů uchází knihkupec Jan Becher, za Úsvit zde jde do voleb předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, za hnutí Ostravak pak primář ARO vítkovické nemocnice Tomáš Málek a jako nezávislý kandidát s podporou ODS a TOP 09 se o hlasy voličů uchází Zdeněk Nytra.

„Ostravsko je sice levicový kraj, ale Ostrava jako taková v něm má nadstandardní zastoupení nelevicových voličů. Proto má například větší vyhlídky kandidát ANO než KSČM,“ komentuje situaci v Ostravě politolog Lukáš Jelínek.

Zároveň ale tvrdí, že ani spolupráce ODS a TOP 09 této dvojici k mandátu nepomůže. „Silnou figuru vybrali lidovci - v osobě Ilji Racka, divadelníka, který léta řídil ostravské televizní studio, a hnutí Ostravak - primář oblíbené vítkovické nemocnice je solidní tahák,“ upozorňuje Jelínek.

„Ve vyrovnaném souboji však favorizuji kandidáta ČSSD, strany, jež je na Ostravsku jako doma, ale také Lianu Janáčkovou, která již senátorkou byla a má pověst ženy, která městskou část Mariánské Hory řídí pevnou rukou. Její radikální rétorika dokáže oslovit elektorát levice i pravice,“ říká politolog.

Janáčkové podle něj ale může hlasy ubrat další výrazná žena - Alena Vitásková. „Šéfka ERÚ, jež se dobrovolně vzdala nadstranickosti a apolitičnosti, vede okázalou kampaň a ústa má podobně prořízlá jako Janáčková,“ říká politolog v rozhovoru pro Deník Referendum.

Před šesti lety v Ostravě senátní volby vyhrál Antonín Maštalíř z ČSSD, když ve druhém kole porazil se ziskem 53,03 % hlasů Lianu Janáčkovou, která tehdy kandidovala jako nezávislá.

Janáčková mandát v roce 2010 obhajovala, šest let předtím ve druhém kole porazila kandidátku ODS Hanu Herákovou se ziskem 56,73 % hlasů. Za ČSSD tehdy kandidoval Vojtěch Mlynář, který obdržel v prvním kole pouhých 11,76 % hlasů a skončil až čtvrtý, i za kandidátem KSČM.

V roce 1998 tu pak mandát získal Mirek Topolánek, jehož ve druhém kole podpořilo 63,30 % voličů. Kandidátem sociální demokracie byl Jiří Grossmann, který postoupil do druhého kola se ziskem 20,01 % hlasů. Ve druhém kole pak ale obdržel pouhých 36,70 % hlasů.

Ostravský obvod bude vyrovnaným soubojem. Silných kandidátů je zde několik. Do druhého kola podle našeho odhadu nejspíš postoupí Josef Pravda z ČSSD a Liana Janáčková. Jak budou lidé hlasovat ve druhém kole, je těžko předvídatelné.

Druhé kolo: Josef Pravda (ČSSD) x Liana Janáčková (Nez.)
Budoucí senátorka: Liana Janáčková (Nez.)


Frýdek-Místek
Na Frýdecko-Místecku obhajuje mandát Petr Gawlas z ČSSD. Má pouhých pět vyzyvatelů: bývalý generální ředitel Třineckých železáren a exministr průmyslu a obchodu v úřednické vládě Jiřího Rusnoka Jiří Cieńciala usiluje o hlasy voličů na kandidátce hnutí Občané spolu – Nezávislí (OSN), za hnutí ANO kandiduje lékař Ivo Raška a za lidovce jde do voleb poslankyně Pavla Golasowská. KSČM nominovala Gustava Pilcha a Úsvit Jana Osobu.

„Jde o obvod zasahující podhorský venkov i průmyslovou aglomeraci. Najdeme v něm typické voliče levice i křesťany – silné katolíky i silné evangelíky – hlasující víc doprava,“ charakterizuje obvod Lukáš Jelínek.

Stávajícímu senátorovi Gawlasovi podle něj hraje do karet, že nemá tak silného protikandidáta, jakým byl v minulosti třeba Igor Petrov. „Část hlasů mu ale může ubrat Jiří Cienciala, s podporou Miloše Zemana a zázemím v Třinci, kde jej znají jako schopného manažera,“ míní Jelínek.

„Lidovecká poslankyně Golasowská není příliš známá, ale může se opřít o tradiční elektorát. Do hry může zasáhnout i Ivo Raška. Spíš ale proto, že je lékař, než že kandiduje za hnutí ANO,“ uzavírá Jelínek.

Před šesti lety zde volby do Senátu vyhrál Petr Gawlas z ČSSD, svůj hlas mu ve druhém kole dalo 51,41 % voličů. V roce 2004 se zde senátorem stal Igor Petrov na kandidátce SNK-ED. Za ČSSD tehdy kandidoval Miroslav Poništ, který skončil v prvním kole až šestý se ziskem 8,41 % hlasů.

V roce 1998 pak senátní mandát získal lidovec Emil Škrabiš na kandidátce tehdy zformované Čtyřkoalice. Za sociální demokraty tehdy kandidoval Miroslav Doseděl, který v prvním kole obdržel 22,39 % hlasů a skončil druhý. Ve druhém kole ho pak volilo 47,73 % voličů. Prohrál tedy relativně těsně.

Volební obvod Frýdek-Místek je otevřenou záležitostí. Obvod je složitý, severovýchodní výspa republiky je komplikovaná, více méně samé vesnice, národnostně pestré. Mandát tak může získat jak kandidát sociálnědemokratický, tak jeden z kandidátů pravice.

Také na Frýdecko-Místecku mandát obhájí sociální demokraté. Jiřího Gawlase ve druhém kole vyzve Pavla Golasovská z KDU-ČSL.

Druhé kolo: Jiří Gawlas (ČSSD) x Pavla Golasovská (KDU-ČSL)
Budoucí senátor: Jiří Gawlas.


Kroměříž
V Kroměříži se o hlasy voličů uchází celkem devět kandidátů. Mandát zde obhajuje ČSSD, avšak namísto dosluhujícího senátora Miloše Malého za ně kandiduje místostarosta města Holešov Jaroslav Chmelař. O levicové voliče budou usilovat také Eva Badínková z KSČM a Josef Novák z SPO.

Lidovci do voleb vyslali ředitelku Centra pro seniory Zahrada Šárku Jelínkovou, za hnutí ANO kandiduje Jan Hašek, hnutí STAN nominovalo lékaře Vojtěcha Škrabala a za ODS jde do voleb ředitelka Domu kultury v Kroměříži Daniela Hebnarová.

Jako ve většině obvodů na Moravě i zde je mírným favoritem sociální demokrat. Ostatně ČSSD zde obhajuje mandát. „Ve druhém kole předpokládám vítězství kandidáta ČSSD Jaroslava Chmelaře, ovšem je obtížné říci, kdo jej do druhého kola doprovodí. Může to být podnikatel Zdeněk Zlámal, který kandiduje jako nezávislý, nebo kandidátka ODS Daniela Hebnarová,“ uvedl Pavel Šaradín pro Deník Referendum.

Na Kroměřížsku vyhráli před šesti lety sociální demokraté. Jejich tehdejšího kandidáta Miloše Malého volilo ve druhém kole 53,86 % voličů. Jeho soupeřem byl tehdy Zdeněk Janalík z ODS, který obhajoval mandát z roku 2004.

Šest let předtím volilo Janalíka ve druhém kole 65,58 % voličů. Soupeřkou mu byla Ludmila Štaudnerová z KSČM. Za sociální demokraty kandidoval Miloš Malý, jenž v prvním kole získal 12,40 % hlasů a skončil na čtvrtém místě.

V roce 1998 pak senátní křeslo získal František Kroupa na kandidátce Čtyřkoalice, když ve druhém kole porazil kandidáta sociálních demokratů Jana Slaninu se ziskem 56,86 % hlasů.

V Kroměříži vyhraje sociální demokrat Jaroslav Chmelař. Do druhého kola s ním může postoupit několik kandidátů, kromě Zdeňka Zlámala či Daniely Hebnarové to může být třeba kandidát hnutí ANO Jan Hašek.

Druhé kolo: Jaroslav Chmelař (ČSSD) x Daniela Hebnarová (ODS)
Budoucí senátor: Jaroslav Chmelař (ČSSD)


Hodonín
Na Hodonínsku mandát obhajuje letitý matador české politiky, bývalý ministr sociálních věcí a místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Lidovci do voleb vysílají starostku obce Ratíškovice Annu Hubáčkovou, za hnutí ANO se o hlasy voličů uchází Josef Zimovčák, ODS do voleb nominovala starostku obce Vacenovice Janu Bačíkovou. Svého kandidáta zde mají také Moravané (Vítězslav Krabička) a KSČM (Ján Lahvička).

„Senátní klání na Slovácku se nese v sousedské atmosféře. Kandidáti nevypadají jako budoucí hvězdy velké politiky a zazáří proto i jednooký mezi slepými,“ komentuje předvolební atmosféru na Hodonínsku politolog Lukáš Jelínek.

Za favorita označuje přitom Zdeňka Škromacha. „Umí se ve svém domáckém terénu orientovat, s lidmi jednoduše komunikovat, plnit i roli lokálního ombudsmana. Ilustrovat to lze na senátním schválení vyšší tolerance vůči podnapilým cyklistům. Kdyby se někomu podařilo Škromacha porazit, bylo by to obrovské překvapení,“ myslí si politolog.

„Těžko ale vůbec i odhadovat, kdo jej může následovat do druhého kola. Šampión v jízdě na vysokém kole za ANO, nebo starostky slováckých vesnic, s nimiž přicházejí jak lidovci, tak ODS? Vzhledem k síle lidovců a religiozitě kraje to bude nejspíš Anna Hubáčková za KDU-ČSL,“ uvažuje Jelínek.

„Vyšoupnout ji ještě může uchazeč v dresu ANO Josef Zimovčák, pokud mu Andrej Babiš vystrojil intenzivní kampaň. Dokonce se domnívám, že hodonínský obvod jako jeden z mála aspiruje na možnost, že bude senátor zvolen hned v prvním kole,“ uzavírá politolog.

Před šesti lety na Hodonínsku vyhrál Zdeněk Škromach, svůj hlas mu ve druhém kole dalo 56,17 % voličů. Škromach porazil Alenu Venhodovou z ODS, která svůj mandát tehdy obhajovala.

V roce 2004 Venhodová ve druhém kole porazila lidovce Josefa Kaňu, když jí svůj hlas dalo 57,72 % voličů. Za sociální demokracii tu tehdy kandidoval Josef Černý, který v prvním kole obdržel pouhých 8,55 % hlasů a skončil až na pátém místě.

V roce 1998 tu pak senátní křeslo získal Josef Kaňa z KDU-ČSL na kandidátce Čtyřkoalice. Kaňovým soupeřem ve druhém kole byl sociální demokrat Zdeněk Lukeš. Josef Kaňa získal ve druhém kole hlasy 56,63 % občanů.

Na Hodonínsku je situace před letošními volbami snad nejjasnější: mandát zde pohodlně obhájí Zdeněk Škromach. Do druhého kola ho doprovodí kandidátka lidovců Anna Hubáčková.

Druhé kolo: Zdeněk Škromach (ČSSD) x Anna Hubáčková (KDU-ČSL)
Budoucí senátor: Zdeněk Škromach (ČSSD)


--

Pokud se voliči budou rozhodovat především podle kritérií spjatých s místním obvodem, a jsou-li předpoklady našich expertů správné, letošní senátní volby nakonec přece jen vyhraje ČSSD se ziskem deseti mandátů.

Za sociálními demokraty už bude ale pole roztříštěné: STAN získá tři mandáty, hnutí ANO, ODS a KDU-ČSL obdrží po dvou, dalších osm formací – Změna pro Liberec, Severočeši.cz, Nestraníci, Nezávislí, KSČM, TOP 09, T2020 a VLASTA – si rozdělí po jednom.

Pokud by takto volby skončily, ČSSD by obhájila deset z jedenácti mandátů a udržela by si nejsilnější senátorský klub. Celkem by disponovala dvaatřiceti mandáty. ODS by ale obhájila pouze dva z osmi, její klub by se tak ztenčil ze čtrnácti členů na pouhých osm.

Profitovali by z toho lidovci, kteří by se tak stali druhým nejsilnějším klubem v horní komoře. Obhajují dva mandáty a podle našeho odhadu také dva získají, zůstanou tedy na svých jedenácti senátorech. Hnutí ANO má nyní čtyři senátory, po volbách by jich mělo šest.

Mimo jiné by takový výsledek také znamenal, že by si v horní komoře udržela pohodlnou většinu vládní koalice. V součtu by po volbách disponovala devětačtyřiceti mandáty z jednaosmdesáti.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.