Memorandum odborníků k brněnskému nádraží: pro změnu polohy nejsou žádné důvody

Memorandum nezávislých odborníků k poloze hlavního nádraží v Brně odborníků k poloze a způsobu modernizace brněnského hlavního nádraží.

Dr_logo

Redakce DR

05.10.2016 13:46

Polna_dr-1

Názor nezávislých odborníků na polohu i způsob modernizace hlavního nádraží je jednoznačný. Foto Jakub Patočka, DR

My, níže podepsaní odborníci, dopravní inženýři, urbanisté a architekti, ekonomové z praxe i z akademické půdy, podáváme toto stanovisko, které je určeno vládě České republiky, občanům města Brna, kteří projeví svůj suverénní postoj v referendu, zastupitelům města Brna, ministru dopravy a generálnímu řediteli SŽDC.

Častým argumentem zastánců změny polohy je tvrzení, že pokud nebude změněna poloha nádraží, a to nenabude předimenzovaných parametrů, přes Brno nebude moci býti vedena vysokorychlostní trať a Brno vypadne z národní i mezinárodní sítě těchto tratí. V plné odpovědnosti prohlašujeme, že podobné výroky nemají sebemenší odbornou relevanci, jsou v rozporu se skutečností.

Naopak, pro změnu polohy nebyly předneseny opravdu žádné vážné důvody.

Dalším momentem v procesu je, zda je vůbec možné a přípustné, aby obecná veřejnost posuzovala otázku polohy nádraží ve městě, protože je to údajně čistě odborná otázka. Prohlašujeme zodpovědně, že jakkoliv v otázce modernizace brněnského nádraží i uzlu je mnoho vážných odborných, a to v průniku mnoha odborností, otázka polohy sama o sobě tak specificky odborná není, a rozhodnutí o ní je příslušné nejširší veřejnosti. Veřejnost se může k věci vyjádřit zcela bez obav, že by vstupovala na vyhrazené odborné pole. Veřejnost je s užitím střízlivého a zdravého rozumu schopna tuto otázku beze zbytku hodnotit a rozhodnout o ni.

Zcela odbornou doménou je správná funkce nádraží, kapacitní parametry, tedy propustnost.  Zde nádraží v některých ohledech skutečně naráží na své limity. To se ovšem týká především regionální a příměstské dopravy. Tyto potíže padají na vrub zastaralému zařízení a (z větší části) ne zcela ideální geometrii a velikosti. Obojí volá po nápravě a modernizaci, obojí ale může být s úspěchem vyřešeno v dosavadní poloze, jak pro to svědčí dostatek komparativních příkladů z více evropských zemí.

S velkou naléhavostí upozorňujeme, že mimořádná hodnota brněnského hlavního nádraží je dána plně harmonizovanou systematickou provázaností s excelentně fungujícím systémem městské hromadné dopravy a to zejména tramvajové sítě, která patří k nejlepším na světě. Právě existence dlouhodobě budovaného těsně navazujícího tramvajového uzlu, vrostlého do přirozené osnovy města, je tou největší hodnotou, kterou nelze uměle nahradit na jiném místě, neboť se to příčí topografii terénu a stabilizované struktuře města.

Varujeme, že pokud by se měla uskutečnit změna polohy do odlehlého místa, s největší pravděpodobností dojde k rozpadu dnes dobře fungujícího systému veřejné dopravy a dojde i k rozpadu vyváženého systému IDS a velmi pravděpodobně k přechodu značné části obyvatelstva k individuální dopravě.

Pokud bude nádraží odsunuto na jih, upozorňujeme na defekt v podobě opětovného spojení osobní a nákladní dopravy do jednoho nádraží. Další hrozbou je nutnost vybudování nové široké bariéry šestikolejného drážního tělesa v délce nejméně dvou kilometrů a nového přemostění řeky Svratky sedmdesát metrů širokého, což fatálně rozdělí město.

Brněnskému železničnímu uzlu by zůstal pouze jediný lehce zranitelný průjezdní koridor bez možnosti alternativní trasy v případě nehod nebo oprav.

Níže podepsaní odborníci se shodují, že modernizované a rozšířené nádraží má zůstat v poloze podél ulice Nádražní.

Tento stručný apel bude následován podrobnějším rozborem v následujících dnech a týdnech.

V Brně, Praze a dalších městech ČR od 28. 9. 2016

  • Prof. Ing. arch. Ivan Ruller, emeritní děkan FA VUT, laureát ceny města Brna
  • Prof. Ing. arch. Miroslav Masák
  • Ing. arch. Viktor Rudiš, laureát ceny města Brna
  • Doc. Ing. Jan Pavlíček, emeritní vedoucí katedry dopravy Fast VUT
  • Doc. Ing. Petr Holcner PhD.
  • Prof. Ing. Ivar Otruba
  • ing arch. Vlado Milunič
  • Prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta DrCs., emeritní děkan a prorektor FA ČVUT a FA VUT
  • Ing. arch. Petr Valenta
  • Doc. Ing. arch. Zdeněk Jiran, fakulta stavební ČVUT
  • Akad. arch. Jan Sapák
  • Ing. arch. Radek Suchánek, vedoucí katedry urbanizmu TU Liberec
  • RNDr. Karel Stránský dopravní geograf a urbanista
  • Prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek, děkan fakulty architektury TU Liberec
  • Ing.arch. Tonda Novák
  • Ing. arch. Ludvík Grym
  • Ing. arch. Jindřich Škrabal
  • Doc. Ing. Martin Kvizda, proděkan ekonomicko správní fakulty MU
  • RNDr. Daniel Seidenglanz, dopravní geograf
  • Doc. Ing. arch. Jiří Löw
  • Ing. arch. Eliška Zímová
  • Doc. Ing. Petr Kučera PhD., emeritní děkan FZA MendelU, krajinný architekt a urbanista
  • Ing. Miloslava Pošvářová, soudní znalec v oboru dopravních staveb
  • Akad. Arch. Ladislav Kuba,
  • Prof. Ing. arch. Ján Stempel
  • Ing. arch. Vladimír Klajmon, urbanista
  • Ing. Rostislav Košťál, dopravní inženýr, specialista na tramvajovou dopravu
  • Ing. arch. Milan Körner, urbanista
  • Doc. Ing. Petr Jůza CSc., katedra dopravnéích staveb VUT Brno
  • Prof. PhDr. Pavel Zatloukal CSc., historik architektury a urbanizmu
  • Ing. František Kozubík, stavební inženýr


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.