Chci přispět X

Zemanismu nás nezbaví ani výhra Drahoše

Nehrajme si na dialog se Zemanovými voliči. Kdo chce skutečně zakopávat mysteriózní příkop mezi centrem a periferií, ať se začne hlasitě stavět za radikální sociální reformy. Hrát si na rovnost až před volbami je pozdě.

Foto2

Petr Bittner

25.01.2018 08:00

Související

Pamatujete, jak policie našla Zemanovi dětské porno v zabezpečeném počítači? Stát se tohle Jiřímu Drahošovi, tak se druhé kolo vůbec nekoná. Mnozí se sice snaží tvářit, že vedou férovou bitvu – ze strachu, aby se nedotkli Zemanova tábora a uchovali si tak svou milovanou možnost přesvědčit své protivníky „v dialogu“. Žádný rovný souboj ale neprobíhá.

Morální převaha je jednoznačně na straně Jiřího Drahoše a nemá smysl ji relativizovat nějakým hraným porozuměním pro „objektivní a pochopitelné“ důvody volby Zemana. Naše politická preference je správná, přestože z hlediska stmelování společnosti zcela zbytečná. Můžeme si do své volby projektovat leccos, ale novou společenskou soudržnost nám z nebe nesnese.

Pokud Zemanovy voliče nepřesvědčilo nic z jeho dlouhého seznamu neuvěřitelných průšvihů od bezuzdného lhaní, přes obklopování mafiánskými tahači za nitky a opovrhování celými skupinami obyvatel až po prokazatelné posluhování východnímu kapitálu, rozhodně je nelze přesvědčit buddhistickou snahou o navázání přátelského dialogu.

Nepomůže to, stejně jako Zemanovým soupeřům nepomohly spanilé jízdy do mysteriózních míst naší vlasti zvaných „regiony“. Výjezdy kandidátů byly větší či menší inscenace, které měly ujistit jejich příznivce, či dokonce je samé, že se na regiony nezapomnělo. Kandidáti potom mohli ve svých státnických promluvách hovořit o sjednocené společnosti a uklidňovat, že mají hlasy obyčejných lidí. Jak praví má oblíbená anekdota od Sigmunda Freuda: „Proč mi říkáš, že jedeš do Lambergu, když skutečně jedeš do Lambergu?“

Říká se, že Zeman hloubí příkop v české společnosti. On přitom jen do už hotového příkopu zasazuje strom své popularity. Repro ČT

Léčit Drahošem rozdělení české společnosti je jako léčit náplastí vnitřní krvácení. Jeho výhra nás zemanismu nezbaví.

Zemanismus ve všech jeho inkarnacích se tu bude střídat s obdobími bezobsažné úlevy dál a dál, i kdyby Praha začala vypravovat do regionů minibusy s výměnnými pobyty. Pouhý vznešený dialog mezi symbolickým centrem a periferií totiž nezakope žádný příkop, jen ho zviditelní.

Pověstný příkop přitom démonizuje jak liberální elita, tak nová levice. První předstírají, že v sobě objevili porozumění a přestali se nad lidi z periferie povyšovat. Druzí tvrdí, že je chápali vždycky a že mluví přímo jménem těch „nejslabších“. Jenže jedněm chybí k dialogu druhá strana, a druzí snadno zapomínají, že ten příkop není zdaleka jen socioekonomický.

Člověk s plným pracovním úvazkem, vlastním domem a rodinou si může připadat ohrožen daleko víc než prekarizovaný student bez pravidelného příjmu. Ten se totiž v posledku cítí lépe připraven na budoucnost ve znamení dramatické nejistoty, kterou provází rozpad všech jistot od tradiční rodiny až po stabilní práci.

Takový příkop prezidentská volba nijak nepřekoná. Bez ohledu na její výsledek proto musíme posílit všechny složky boje za spravedlivější a soudržnější společnost. Ostatní pokusy jsou jen setrvačným projevem skromné nadřazenosti.

Musíme najít způsob, jak společně čelit negativním důsledkům globalizace, která na každou skupinu dopadá trochu jinak. Je téměř jisté, že v nastávajících letech (ať s novým, či staronovým prezidentem) skončí ekonomický růst a přijde další krize a s ní praskání hypotečních bublin, krachy podniků, propouštění a škrty.

Krize ukáže, že na určitou míry nejistoty není připraven nikdo. Zatímco jedni přijdou o práci, ale zůstanou bydlet ve svém, druzí budou sice dál svobodně fakturovat zakázky v social media managementu, ale sen o vlastním bydlení se jim zase o kus vzdálí.

Chcete zasypat příkopy? Vykašlete se na objíždění regionů, nijak jim svou přítomností nepomůžete. Vykašlete se na sebedojímavé přeříkávání hlubokých lidských příběhů. Vykašlete se na pořádání diskusí „mimo bublinu“…

Pokud chcete posunout naši zemi k vzájemnému porozumění, pokud chcete skutečně dosáhnout všeho, čím se v panice před obávaným výsledkem prezidentské volby holedbáte, staňte se radši každodenními osobnostmi v boji za radikální sociální reformy, které česká společnost – byť třeba v různých podobách – zoufale potřebuje.

Všechny ostatní snahy vždy nakonec přinesou dalšího „Zemana“. A když ne teď, tak za pět let.

A co si myslíte vy? Diskuse (30 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Zemanismus a osobnost Čtvrtek, 25.Ledna 2018, 13:03:34

"Zemanismus ve všech jeho inkarnacích se tu bude střídat s obdobími bezobsažné úlevy dál a dál" - ano, to je přesně to o co se nakonec jedná. A jen málokdo si to dokáže uvědomit.

To je nakonec i ten důvod proč já osobně znovu a znovu odrážím výzvy pana Plevy abych šel volit proti Zemanovi - i případným odvolením j e d n o h o Zemana by tím nijak nezmizel zemanismus jako takový. Ten je zakotven hluboko v mentalitě této společnosti; a jedna jediná volba ho odtud nedostane.

Kdysi v šedesátých létech minulého století - tedy už v létech určité kulturní liberalizace - byl natočen film o jednom (ovšemže socialistickém) podniku. Nevzpomenu si teď už na jeho název; ale hlavní roli v něm hrál Rudolf Hrušínský.

Jako každý státní podnik té doby, i tento byl založen prakticky jenom na předstírání: každý předstíral že pracuje usilovně pro blaho lidu, ale ve skutečnosti si každý hrál jenom svou vlastní osobní hru. Ve všeobecném marasmu a šlendriánu si někdo pěstoval své libostné hrátky, jiný (Josef Bek) si zase krátil dlouhé chvíle neustále opakovaným vtípkem s kravatou na pružině. A ředitel? Ten který by měl celý ten šlendrián zarazit, a zjednat pořádek? - Tomu se jednalo jenom o jeho pohodlné ředitelské místo, nade vším ostatním zavíral blahovolně oči.

Pak však došlo k nějaké kolizi; a jeden ze zaměstnanců (R. Hrušínský) se náhle dostal do situace, kdy vlastně ani nemohl jinak, nežli celý ten systém všeobecného předstírání nechat vybouchnout. I včetně ředitele. A - sám byl nadřízenými orgány dosazen na post ředitele, aby tedy sám ve všem zjednal pořádek.

Jako první krok vyhodil všechny ty, kteří tam hráli tu hru na výkon, ale ve skutečnosti nedělali vůbec nic užitečného.

A - potom v samotném závěru filmu přichází klíčová scéna. On má teď nové spolupracovníky, s kterými by měl provést tu důkladnou reformu poměrů - ale najednou vidí, že jsou to úplně ti samí!! Mají jiná jména, ale jsou to ty samé typy, ty samé osoby, flirtováním posedlá sekretářka stejně jako pitomoučký trik s kravatou předvádějící trubec.

A ředitel Hrušínský vidí: všechno bylo marné. On sám nic nezmůže, i když je na tom nejvyšším postu. Ti lidé sami zůstali naprosto stejní; a s nimi i způsoby jejich chování.

A tak dejme za pravdu Petru Bittnerovi: pokud chcete posunout naši zemi opravdu někam dále - staňte se radši každodenními osobnostmi.

Nakonec rozhoduje kvalita každé jednotlivé osobnosti (a ve své sumě celého národa), jaký bude konečný výsledek. Ten "jeden nahoře" to opravdu nespasí.

Václav Pospíšil - Záhoří

Čtvrtek, 25.Ledna 2018, 22:25:39

Nejde o to, aby ten nahoře to spasil, ale aby to nahoře nekazil. Proto volíme antizemana, a volili bychom kohokoliv z dalších čtyř, aťsi se nám oni posmívají. Když padne šéf lupičů, neudrží se jednota ostatních lumpů. Potom i boj jedinců dole je snazší.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pátek, 26.Ledna 2018, 12:24:57

Jak mě upozornil jeden čtenář, ten mnou zmíněný film se jmenuje "Hrdina má strach", a natočen byl v roce 1965.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Je potřeba institucionální reforma, nikoli sociální reforma Pátek, 26.Ledna 2018, 21:54:1

Nic nevyřeší, bude-li sociální reforma. Klíčové jsou totiž instituce. A rozložení míry subsidiarity. Problém centrum-perfierie nevyřeší více osvícené moci centra, ani více transferů centra k perfierii. Ale více moci periferii, což ale není v zájmu centra.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Poláčkovi Pátek, 26.Ledna 2018, 22:19:22

Nikomu nevyčítám, že nejde volit, nebo že naopak jde volit Zemana. To je každého věc. Řekl bych - v demokracii je to prostě obvyklé.

Co mi ale připadá zvláštní, že paušálně hodnotíte nějakou skupinu lidí (v tomto případě Čechy) podle toho, zda zvolí Zemana prezidentem, a pak se sám toho jednání (podle kterého onu skupinu hodnotíte) odmítnete účastnit. Myslím, že byste tedy neměl ani vynášet ta hodnocení. Celá záležitost je o to kurióznější, že i pro případ, kdyby snad Češi Zemana prezidentem nezvolili (a tedy by podle tohoto měřítka byli hodnoceni dobře), už dopředu souhlasíte s hodnocením, že "zemanismus" je v jejich mentalitě - tak jako tak - hluboce zažraný (takže i když zvolí někoho jiného, hodnoceni budou - tak jako tak - špatně).

Jsou tedy Češi - tak jako tak (ať už volí kohokoliv a dělají cokoliv) - prostě "spodinou světa"? Čím se vlastně tahle "spodina" liší od Američanů, Rusů, Britů, Němců, Maďarů, Poláků, Syřanů, Turků, Kurdů, Iráčanů, Íránců, Jemenců, příslušníků tzv. Islámského státu, talibánců.., tedy od lidstva?

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Nusharte, Pátek, 26.Ledna 2018, 23:33:19

a má demokracie nějaké hranice?

Představte si, že by v r. 1932 někdo řekl: Nikomu nevyčítám, že volil Hitlera. Je to každého věc. Je to demokracie...

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Plevovi Sobota, 27.Ledna 2018, 00:15:59

Znám několik lidí, kteří volí Miloše Zemana. Chápu jejich důvody (o těch skutečných důvodech jejich volby se raději nikde nemluví - prostě se to obchází). Oni zase chápou skutečné důvody, proč já volím Jiřího Drahoše. (O těch se mluví, nicméně Petr Bittner je kritizuje. A pokud bych bral jeho kritiku mých důvodů mé volby - stmelování společnosti a možnosti dialogu s protistranou - opravdu vážně, tedy v tom smyslu, že zmíněné důvody jsou z hlediska volby mezi těmito dvěma kandidáty irelevantní, pak bych možná vlastně měl volit Zemana:-)

Nicméně přestože já volím Jiřího Drahoše a oni zase Miloše Zemana, nehodlám kvůli tomu zničit a odepsat přátelský vztah, který mezi námi je. To je pro mě právě ta hranice demokracie (na kterou se ptáte), kterou kvůli naší rozdílné volbě nehodlám překročit.

Václav Pospíšil - Záhoří

Sobota, 27.Ledna 2018, 06:08:49

Problém je v tom, že neexistuje kolektivní vina, existuje však kolektivní dopad. Za jedinou škrtnutou zápalku nemohou obyvatelé celého lesa, všichni však na ni doplatí.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Sobota, 27.Ledna 2018, 08:26:20

Volby jsou už tím požárem.
"Požár lesa je běžnou součástí suchozemských ekosystémů..."

Josef Poláček - Manuální pracovník

Sobota, 27.Ledna 2018, 11:59:18

Pane Nusharte, ten "zemanismus" je samozřejmě univerzální.

Není o nic méně ostudný v USA (kde nabyl podoby "trumpismu"), stejně jako není o nic méně ostudný v Turecku ("erdoganismus"), v Polsku ("kaczynskismus"), atd.atd.

Všudy a vždy znovu je stejně ostudný ten postoj, kdy lidé svou vlastní odpovědnost za stav světa přesunou na nějakého populistu, který jim naslibuje jak bude bojovat o zájmy "dolních deseti miliónů", ačkoli se mu ve skutečnosti jedná jenom o jeho vlastní moc.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Zemanismus a jeho výhry a prohry Sobota, 27.Ledna 2018, 12:29:49

Výhra Drahoše samozřejmě neodstraní zemanismus, který bude dál přežívat jak ve společnosti, tak ve stranách SPD, komunistů, ANO, částečně ČSSD i v bizarních spolcích Konvičkovců, Naštvaných matek, Vandasovců, apod., ale oslabí ho, zatímco výhra Zemana ho jistě posílí.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pokud přistoupíme na to, že člověk, který volí Miloše Zemana Sobota, 27.Ledna 2018, 13:06:30

je automaticky nějakým způsobem "vadný" (mravně zaostalý), vyhrává právě onen nevykořenitelný "zemanismus v nás", i když Zemana nevolíme, či nevolíme vůbec.

Václav Pospíšil - Záhoří

Sobota, 27.Ledna 2018, 16:39:42

Tak se žáci zklidníme, říká pan učitel. Utišíme se, a začínáme znovu.Máme dospět k maturitě, práce je před námi dost.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Zemanova tisková konference? Hrůza a děs! Sobota, 27.Ledna 2018, 16:55:42

Bezdůvodné urážky, jedna za druhou.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

"Что делать?", můžeme se zeptat s Černyševským. Sobota, 27.Ledna 2018, 18:36:57

Má tu někdo nějaký recept, který by nebyl naivním výkřikem?
Nejde o Zemana. Jde o rozdělenou společnost, o to, že málokdo přemýšlí o tom, jak vést tenhle stát, aby se příkopy neprohlubovaly, abychom nešli polskou ani tureckou cestou.
Dnes odpoledne jsme o tom mluvili s mladým středoškolským učitelem. Shodli jsme se nakonec na jedné věci: dokud se neodbourá negramotnost většiny lidí ve věci občanské zodpovědnosti, dokud bude trvat tristní neznalost základních mantinelů moci, nejspíš se nic nezmění. Začít s tím u středoškoláků už je sice trochu pozdě, ale lépe než nikdy.
Teď ještě kde vzít armádu dobrých pedagogů, kteří do toho půjdou?

Václav Pospíšil - Záhoří

Sobota, 27.Ledna 2018, 18:42:6

Ani teď si nemyslím, že je špatná přímá volba prezidenta. Měli jsme to nechat na hru machinací sebezvolených poslanců? Ať se my všichni učíme vítězit bez emocí a přijímat porážku bez poraženectví.
Taky si nemyslím, že je prezident zbytečný, že je zbytečným pokračováním císaře pána. Nemá téměř žádnou výkonnou moc, spíše má být morální autoritou. Tak jako například Jednota bratrská předala vládu nad sebou volené Úzké radě a biskupové byli posilou a morální autoritou všem.
Taky nechápu, proč by měl mít větší pravomoce při přímé volbě. Vždycky jeho moc pochází z lidu, přímo nebo prostřednictvím poslanců.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Sobota, 27.Ledna 2018, 21:49:29

Lidé ale nemají potřebu volit si morální autoritu. Lidé mají potřebu volit si někoho, kdo bude hájit jejich zájmy. I když se třeba mohou mýlit v osobě.

Václav Pospíšil - Záhoří

Sobota, 27.Ledna 2018, 22:48:13

To se nevylučuje. Morální autorita se přece musí zasazovat za ty, které reprezentuje. Být morální autoritou neznamená žít si pro sebe důstojný krásný život. Problém je v tom, že se lidé nenaučili poznávat, kdo opravdu hájí jejich zájmy. Poněvadž se tu taková osobnost ještě neobjevila. Prezidentští kandidáti vystoupili z neznáma a mohli pouze slibovat, že se budou zasazovat o dobro všech občanů. Politici vykřikovali, že by to měla být známá politická osobnost, jenže taková tu není. Proto zbyl jenom Zeman, který se "zasazoval", ale jenom řečmi a bonmoty.

Václav Pospíšil - Záhoří

Sobota, 27.Ledna 2018, 22:56:8

Pan prezident v úvodní řeči sliboval pokoru a hned v tiskové konferenci urážel redaktora ČT: mluvíte vysoko jako mutant (asi necituju přesně). Ikdyby slova o pokoře myslel upřímně, neviděl jsem ještě změnu charakteru bez Ježíšovy milosti anebo tvrdé životní zkoušky (což je taky Boží dar)..

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Paní Zemanové Neděle, 28.Ledna 2018, 00:02:29

Zvolení Miloše Zemana je pro mě samozřejmě zklamáním, ovšem když jeho zvolení budeme interpretovat jako "negramotnost většiny lidu ve věci občanské zodpovědnosti", příkopy ve společnosti se tím budou jen prohlubovat.

S několika jeho voliči jsem mluvil a myslím, že ty jejich důvody jsou stejně racionální, jako ty naše. Jen prostě každý klademe důraz na jiné věci.

Oni (voliči M.Z.) třeba často říkají, že někteří voliči M.Z. jsou opravdoví primitivové; uznávají také, že Miloš Zeman je hulvát, má příšerné chování, často lže.., ale to všechno jsou ještě ochotni tolerovat (respektive "zjevné lhaní" pokládají za "upřímnější" než "lhaní pod rouškou slušnosti", kterého se dopouštějí "seriózní" politici), to všechno jsou tedy ochotni tolerovat, protože tu nejvyšší důležitost přikládají jiným věcem. Věcem, které jsou dnes tabu. V podstatě jde o pojmenování a reflexi příčin hodnotové krize Západu. Každý o tom mluví na své úrovni porozumění, ale jak z hlediska primitiva, tak z hlediska profesora jde o totéž.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Pane Nusharte, Neděle, 28.Ledna 2018, 07:41:47

já se přece neobracím na voliče Miloše Zemana s výčitkou, že jsou negramotní a nezodpovědní.
Obracím se na ty, kteří jsou ochotni si přiznat ty bezmála už tři dekády trestuhodné zanedbanosti občanské gramotnosti.
Když mi dcera vyprávěla, že jim učitelka v hodině, která měla být věnována občanské výchově, povídala cosi v tom smyslu, že ti nahoře si stejně udělají co chtějí a že tedy nemá smysl se o něco snažit, nešla jsem do školy a té slepici jsem nevynadala. Mea culpa.
Občanská gramotnost sama o sobě ještě nic nevytrhne. Ale dává absence vědomí vlastních práv a vlastní zodpovědnosti jinou možnost než hledání spasitele?
Hledání spasitele vygenerovalo i Drahoše, nejen Zemana,

Josef Poláček - Manuální pracovník

Občanská gramotnost Neděle, 28.Ledna 2018, 12:36:32

Paní Zemanová, i této otázce se věnuji v mém novém textu který už jsem avizoval v rámci jiné diskuse. Takže i tady platí, že podrobněji až tam.

----------------------------------------------

Co se ovšem té učitelky týče: tak tady bych tu záležitost viděl značně jinak.

Napřed ale jeden vlastní konkrétní případ: měl jsem kdysi jedno diskusní fórum kterého se účastnila i jedna středoškolská učitelka. Velmi sympatická, inteligentní, kultivovaná mladá dáma.

A ta tam jednou zmínila, že když se svým svěřencům snaží vštípit základní principy odpovědného a mravního občanského jednání, že tito se tak nějak potají pošťuchují, či jí přímo naznačí, že v reálu (tedy právě "tam nahoře", ve velké politice) to všechno běží naprosto jinak.

Takže tu máme dva - učitelské - příběhy, a oba se zcela opačným vyzněním.

Abychom se dostali k nějakému rozuzlení tohoto spletitého případu, je nutno velice pozorně diferencovat, o čem je právě řeč.

Zcela bezprostředně sdílím plně názor té V a š í učitelky; a oceňuji na ní že svým svěřencům nepapouškovala mechanicky a přičinlivě ty ideologické floskule o tom, jak prý v demokracii "vládne lid". A je naopak neobyčejně cenné, když jim zprostředkovala alespoň určité základní povědomí o tom, že ve skutečnosti tu vládnou jiné, mnohem silnější struktury, vazby a zájmy.

Na straně druhé: pokud z toho opravdu učinila ten závěr, že z á s a d n ě není žádoucí se osobně občansky angažovat - tak v tom případě by zase daleko přestřelila opačným směrem.

Jak řečeno, je zapotřebí velice ostražitě diferencovat. Je nutno rozlišovat mezi základní občanskou angažovaností, která je platná za všech okolností a je výrazem vlastní občanské odpovědnosti za stav věcí veřejných.

Ale na straně druhé stojí otázka reálných možností občanské angažovanosti za zcela konkrétních podmínek kapitalisticko-tržního produkčního systému, který je bytostně založen na neustálém boji o moc a finanční formu této moci, a kde občanská angažovanost neustále znovu a znovu bude narážet na tyto mocenské a zájmové struktury jako na neprostupnou zeď. A kde tedy občanská angažovanost - byť i v nejlepším úmyslu - může rychle nabýt charakteru marného boje proti větrným mlýnům.

A kde tedy - budiž ještě dodáno - tím jedině legitimním aktem občanské angažovanosti je práce na tom, celý tento systém mravní zkorumpovanosti odstranit, a nahradit ho pořádkem jiným.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Ano, pane Poláčku, Neděle, 28.Ledna 2018, 17:47:44

ta učitelka to opravdu střelila úplně jednoznačným směrem. Nebylo pochyb.
Určitě žákům neservírovala žádné úvahy o silách a vazbách, které by odpovídaly vašemu postoji.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Neděle, 28.Ledna 2018, 20:21:22

Jeden z problémů je, že globalizace dopadá na různé lidi jinak. Když dopadala na dělnictvo, tak to střední třídy ignorovaly, teď začíná dopadat i na ně

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Paní Zemanové Pondělí, 29.Ledna 2018, 12:39:36

Pokusím se upřesnit svoje předchozí vyjádření: Ta interpretace hlavní příčiny Zemanova vítězství (jako "negramotnosti lidu ve věci občanské odpovědnosti") může být

a) pravdivá či nepravdivá (exaktně vzato)

b) vhodná či nevhodná (z hlediska rozdělování či sjednocování společnosti).

Ad a) se domnívám, že zmíněná interpretace skutečným příčinám spíše neodpovídá: Představme si, že voliči M. Zemana podrobně znají prezidentské kompetence (např. ve věci migrace a eura) - myslím, že by to na jejich volbě mnoho nezměnilo (tato znalost by pravděpodobně nezměnila ani rozhodnutí voličů J. Drahoše - i ti se mnohdy řídí jeho postoji ve věcech, kam prezidentské pravomoci nedosahují). I když totiž prezident příslušné kompetence nemá, už pouhé vyjádření postoje může být ze strany jeho voličů chápáno jako dosti vlivné zastání (které ve svých konečných důsledcích může někdy reálně ovlivnit i tu samu skutečnost, o které prezident přímo nerozhoduje).

Pravděpodobnější příčinou široké podpory M. Zemana se mi zdá být odmítnutí hodnotového směřování Západu (které prochází zásadní krizí). Z progresivně levicové perspektivy jde pak o odmítnutí kapitalismu. Myslím, že jde tedy vlastně o odmítnutí téhož, jenže ze dvou různých perspektiv (z "populistické" perspektivy a z "progresivně levicové" perspektivy), které spolu soupeří.

Ad b) se myslím snadno shodneme, že z hlediska voličů M. Zemana (na které se samozřejmě neobracíte) by ta původní interpretace (bez ohledu na její pravdivost či nepravdivost) společnost rozdělovala. Myslím si, že ji ale rozděluje i z hlediska těch, kteří tímto směrem uvažují (zjednodušeně voličů J. Drahoše). S jistou nadsázkou se totiž dá říci, že Miloš Zeman všechny sjednotil: všichni si myslí to samé, že totiž polovina obyvatel této země jsou blbci:-)

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Pane Nusharte, Pondělí, 29.Ledna 2018, 14:02:26

Vaše interpretace mého příspěvku o občanské gramotnosti je mylná. Nebyl o tom, jací jsou nebo nejsou voliči Miloše a jaké jsou příčiny jeho úspěchu. To jsem se pokoušela zodpovědět jinde.
Týkal se jednoho aspektu stavu české společnosti jako takové.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Paní Zemanové Pondělí, 29.Ledna 2018, 16:43:8

Napsala jste, že ve shodě s oním středoškolským učitelem za příčinu rozdělené společnosti považujete negramotnost většiny lidí ve věci občanské zodpovědnosti, tristní neznalost základních mantinelů moci, dále jste poukázala na nedostatky ve školní výuce (konkrétně třeba předmětu občanská výchova) a na to, že absence vědomí vlastních práv a vlastní zodpovědnosti patrně vede ke hledání spasitele, kterým se pro někoho může stát Miloš Zeman a pro jiného zase Jiří Drahoš.

Pochopil jsem to tak, že n a p ř í k l a d neznalost prezidentských kompetencí může u lidí vést ke vkládání zcela mylných nadějí do prezidentských kandidátů (například že nás "ochrání" před migranty a před eurem).

Říkáte, že jsem to pochopil mylně. Musím tedy připustit, že nevím, jak jste to myslela.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Neboli - za důležitou dělicí rovinu společnosti Pondělí, 29.Ledna 2018, 16:57:45

považuji (narozdíl od Vás) postoj k Západu (resp. jeho krizi hodnot),
který se z určité perspektivy může někomu jevit jako příklon k Východu.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Nusharte, Úterý, 30.Ledna 2018, 02:23:37

jen jde o to, jestli tou hodnotovou krizí Západu nemyslíte to, že Západ vůbec ještě uznává principy demokracie a lidská práva.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Ano, pane Plevo, máte vlastně v určitém smyslu pravdu. Úterý, 30.Ledna 2018, 20:29:23

Pokud je totiž naše vnímání těchto Vámi jmenovaných západních hodnot pouze pozitivní a nekritické, přispíváme tím k tvorbě té výše zmíněné dělící roviny ve společnosti (podobně, jako třeba nekriticky pozitivní vnímání hodnot katolicismu mohlo před mnoha staletími přispět k rozdělení na katolíky a protestanty).

Nekriticky pozitivním vnímáním mám v tomto případě na mysli buď nereflektování diskontinuity západního hodnotového vývoje (přehlížení toho, že hodnoty jsou "nějak naruby"), anebo dokonce aktivní přispívání k jejímu vytváření, přičemž je z hlediska kýženého cíle (konce kapitalismu) vnímána nikoli jako velké riziko pro další společenský vývoj, ale jako jednoznačně pozitivní. Takovéto pozitivní vnímání diskontinuity hodnotového vývoje patrně vychází třeba z myšlenek Antonia Gramsciho (narušení kulturní hegemonie jako prostředku reprodukce starého systému) či Michela Foucaulta (diskurz jako mocenský nástroj, sociální dekonstrukce jako osvobození od vládnoucí moci).

Abych se ale vrátil k Vámi připomenunuté hodnotové krizi Západu jako uznávání či neuznávání principů demokracie a lidských práv:
Dnes můžeme vidět (například zde v diskusích) jak určité lpění na s v é představě západních hodnot vede k odmítání principů demokracie a dokonce k uvažování o diktatuře jako o dobru při prosazování "správnosti".

Na druhé straně zase vypjatý individualismus Západu vede ke zdůraznění práv a popření odpovědnosti (odpovědnost je ale jinými slovy vlastně poskytování lidských práv těm druhým), následkem čehož se hodnoty, původně v lidských právech obsažené, ocitají v krizi a takto změněné chápání lidských práv a vyžadování stejného chápání i od všech ostatních už pak není prostředkem ke svobodě, ale prostředkem k disciplinaci.

Abych tedy konečně odpověděl na Vaši otázku:
Hodnotovou krizí Západu nemám na mysli (přísně vzato) problém s principy demokracie a s lidskými právy, ale problém s jejich novými interpretacemi, které jsou vlastně narušením původní kulturní hegemonie - jako prostředku reprodukce starého systému.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.