Předpovědi pozorovatelů a průzkumů veřejného mínění se potvrdily: první kolo historicky druhé přímé volby prezidenta ovládl Miloš Zeman, následovaný Jiřím Drahošem. Po sečtení všech okrsků získal stávající prezident 38,6 procent, bývalý předseda Akademie věd 26,6 procent. Voliči tak budou rozhodovat až za čtrnáct dní ve druhém kole.

Šance obou kandidátů v něm budou vyrovnané. Výsledky totiž řadí na vyrovnané třetí, čtvrté a páté místo zbývající tři demokratické kandidáty. Všichni tři avizovali, že v druhém kole podpoří Zemanova protikandidáta, ať už jím bude kdokoli, a svá slova také potvrdili. Pavel Fischer překvapil třetím místem a jako jediný z nich překročil hranici deseti procent. Až za ním skončil Michal Horáček se ziskem 9,15 procent a Marek Hilšer s 8,8 procenty.

Zcela propadl bývalý předseda ODS Mirek Topolánek, který nepřekročil ani pět procent. I ten ovšem pro mnohé překvapivě ihned podpořil Jiřího Drahoše. Řádově větší mobilizační potenciál pro druhé kolo tak bude mít Zemanův vyzyvatel.

Volební účast — 61,9 procenta — již v prvním kole mírně překonala historicky první prezidentské volby. Ve druhém kole minulých voleb klesla pod šedesát procent, což politologové přičítali nechuti části voličů vybrat si mezi tehdejšími dvěma kandidáty. Jiří Drahoš přitom podle dosavadních průzkumů veřejného mínění nebudí takovou míru negativních emocí jako Karel Schwarzenberg. Lze tedy předpokládat, že by účast neměla podobně výrazně klesnout.

Do druhého kola jde ovšem tentokrát Miloš Zeman s výraznějším náskokem než v minulých volbách. V roce 2013 zvítězil v prvním kole s výsledkem o takřka patnáct procent nižším, obdržel 24,2 procenta hlasů. To ovšem neznamená, že je letos ve výhodnější pozici: dosavadní zisky čtyř demokratických kandidátů v součtu převyšují výsledek Zemana o více než osm set tisíc hlasů.

Všichni Jiřího Drahoše podporují a kupříkladu Michal Horáček nabídl nejen slovní vyjádření podpory, ale aktivní pomoc, konkrétně své billboardy. Naopak nelichotivé výsledky dalších kandidátů, jako je Jiří Hynek nebo Petr Hannig, nasvědčují tomu, že Miloš Zeman by musel do druhého kola zmobilizovat nemalý počet nových voličů.

Výsledek prvního kola proto dává slušnou naději, že by se mohly jeho dny na Hradě chýlit ke konci. O všem ale rozhodne dění následujících dvou týdnů. Na tiskové konferenci už Zeman uvedl, že je připraven se s Jiřím Drahošem utkat v debatě. Dosud se přitom diskusí neúčastnil a pro svá osobní vystoupení využíval pouze kanál TV Barrandov.

Jiří Drahoš k další fázi kampaně uvedl: „Mám pocit že soupeřím s pány Mynářem, Ovčáčkem a Nejedlým. Asi se lze nadít lecčeho.“ Dodal také, že se bude snažit dělat kampaň mimo Prahu.

Pouze v okresech Praha, Praha-východ a Praha-západ totiž Drahoš vyhrál, ve zbytku republiky skončil až druhý. V pěti okresech by se dokonce nedostal ani do druhého kola: v Mostě, Znojmu, Jeseníku, Bruntálu a Karviné získal Miloš Zeman více než padesát procent hlasů. O procento mu symbolické prezidentství uniklo také v městě Ostrava.

Premiérovy rady Zemanovi

Politické strany přistupovaly k letošních prezidentským volbám spíše zdrženlivě, vlastního kandidáta až na marginální výjimky nepostavily, podporu vyjadřovaly spíše politici sami za sebe. Jako celek podpořili již před prvním kolem lidovci a Starostové Jiřího Drahoše. Nyní mu vyjádřila podporu také ODS. Piráti odmítli jako strana jmenovitě doporučovat. Jejich předseda Ivan Bartoš, který vyjádřil podporu Marku Hilšerovi, nyní bude volit Jiřího Drahoše.

Kolektivní podporu jednomu z kandidátů nelze očekávat ani od ČSSD. Bohuslav Sobotka na svém twitteru uvedl, že věří v úspěch Jiřího Drahoše. Naopak úřadující předseda Milan Chovanec již dříve vyjádřil podporu Miloši Zemanovi, kterému nyní pogratuloval. Zemanovi zůstává nakloněn také Tomio Okamura a komunisté.

Svůj postoj nezměnil ani Andrej Babiš, přestože tak již jednou učinil: v minulých volbách volil Karla Schwarzenberga, letos po schůzce s Vratislavem Mynářem vyjádřil podporu Miloši Zemanovi. Na tiskové konferenci mu ale doporučil: „Pokud chce pan prezident uspět v druhém kole, měl by jasně deklarovat, že nechce naši zemi směřovat na východ. Také by měl zvážit výběr svých spolupracovníků a zúčastnit se alespoň dvou debat.“