Prezidentské pravomoci jsou úzké. Tam, kde vyčnívají, například při navrhování ústavních soudců, přitom víc než na politickém umu záleží na charakteru hlavy státu a připravenosti si nechat poradit. Prezident je tu ale především proto, aby zvedal varovný prst, vetoval zhůvěřilosti a dobře reprezentoval v cizině.

Většina vyzyvatelů Miloše Zemana tyto role zastane. Že se nebude přetahovat s vládou, mávat na premiéra holí, intrikařit či šířit vulgarismy, novému prezidentovi jistě rádi odpustíme. Přehlédnout též můžeme, že nemá bůhvíjaké zkušenosti z vysoké politiky. Ty chyběly slovenskému Andreji Kiskovi i německému Joachimu Gauckovi — a jak si dokázali získat spoluobčany!