I když od referenda o vystoupení Velké Británie z EU uplynul již rok a půl, vlastní jednání o konkrétních parametrech Brexitu a budoucích vztazích Británie s Unií pokračují stále velice pomalu. Shodují se na to pozorovatelé na základě posledního vývoje. Britské i unijní instituce schválily v minulém týdnu závěry dosavadních rozhovorů s tím, že jde o „uspokojivý pokrok první fáze rozhovorů“, tedy jednání o parametrech vlastního aktu vystoupení.

Prakticky byly odsouhlaseny ale zatím jen opravu obecné rysy odchodu — skutečnost, že mezi současným stavem a ochodem bude nejméně dvouleté přechodné období, a mandát pro jednání o tom, co přesně se v tomto období bude dít.

Zmíněný mandát přitom tvoří soustava předběžných závazků, na nichž má být konečná dohoda o přechodném období postavena. Británie slíbila konkrétně ponechat občanům EU na svém území dosavadní práva nejméně do roku 2021, nezavádět přísnější režim na hranici s Irskem, uznávat nejméně dva roky po ochodu veškeré unijní předpisy, směrnice a další normy, řídit se nejméně osm let od vystoupení rozsudky Evropské soudního dvora a doplatit postupně také 35 až 40 miliard liber do unijního rozpočtu.

Na oplátku má mít Británie během celého přechodného období stále zachována všechna práva navázaná na jednotný evropský trh, tedy i právo na volný pohyb zboží, práce, osob či kapitálu.

Britský ministr pro Brexit David Davis ovšem v rozhovoru pro BBC minulý víkend uvedl, že ani tato předběžná dohoda o rámci přechodného období není prozatím závazná a že o všem se bude ještě jednat.

„Jednání, jež vede současná vláda (premiérky Mayové), jsou stále přerušována pózami, odklady a zpožděními (…) Premiérka se dušuje, že jí jde o jedinečnou a nejlepší dohodu pro Británii. Ani po mnoha měsících nicméně stále nevíme, co konkrétně naši vyjednavači vyjednávají (…) a i u toho mála uzavřených úmluv není jasné, co je již dojednáno závazně a co orientačně,“ postěžoval si na středeční schůzi britské Dolní sněmovny vůdce opozice Jeremy Corbyn.