Chci přispět X

Vraždy, cenzura, komerční tlak. Svoboda novinářů je nejmenší za poslední dekády

Organizace Article 19 přibližuje v nové studii různé podoby nátlaku a represí, jimž čelí novináři v současném světě. Problémy se přitom neobjevují pouze v zemích s autoritářskými režimy, ale čím dál více i v demokratických státech.

(rk)

12.12.2017 13:22

B1

Nejvíce útoků na novináře bylo za loňský rok zaznamenáno v Mexiku. Největší zhoršení svobody pro média vykázalo Turecko. Naopak lepší situace než v minulých letech je dnes v Tunisku nebo na Srí Lance. Foto archiv NewsFirst.lk

Bezpečí a svoboda novinářů jsou na nejnižší úrovni od začátku století. Po celém světě přibývá fyzických útoků, vyhrožování či cenzurních zásahů ze strany států. Malá média zanikají, redaktoři jsou pod sílícím komerčním tlakem a ve vleku sociálních sítí. Problém se svobodou projevu se přitom netýká již pouze autoritářských a totalitních zemí, ale i relativně demokratických států, jako je Turecko, Maďarsko, Polsko, Brazílie nebo Mexiko.

Tak lze v krátkosti shrnout závěry ve čtvrtek zveřejněné studie mezinárodní organizace Article 19, která dlouhodobě sleduje vývoj novinářské svobody ve světě.

„Poprvé máme komplexní přehled o vývoji svobody slova a informací po celém světě. Naneštěstí naše výsledky ukazují, že novinářské svobody jsou potlačovány jak v represivních režimech, tak v demokraciích,“ řekl Guardianu jeden z autorů studie, výkonný ředitel Article 19 Thomas Hughes.

Jen v loňském roce skončilo ve vězení téměř 260 novinářů, dalších děvětasedmdesát zavraždili vojáci, policisté či neznámí pachatelé. Z relativně svobodných zemí je nejhorší situace v Mexiku, kde studie zaznamenala až 426 fyzických útoků vůči žurnalistům. Spolu s Mexikem je připomínán také Honduras a Filipíny, kde jsou redaktoři dnes napadáni zejména za kritiku války proti drogám vedené prezidentem Dutertem.

Příklady zastrašování

Největší propad zažilo podle výsledků studie Turecko, které v posledním roce uvěznilo až 160 novinářů a otevřelo několik soudních procesů, například s redaktory opozičního deníku Cumhuryiet. Celkově Erdoganův režim zakázal na 170 mediálních organizací, dva a půl tisíce novinářů přišlo o práci.

„Turecká média jsou pod neuvěřitelně silným tlakem, více než kdykoliv v historii. Vláda dokola opakuje, že neuvěznila ani jednoho novináře, my však známe pravdu,“ řekl Guardianu Aydın Engin, obviněný z terorismu v kauze Cumhuryiet.

Velmi nebezpečnou zemí pro investigativní reportéry zůstává i nadále Rusko. Kvůli obavám o svou bezpečnost v posledních letech odešlo několik novinářů do zahraničí. Patří mezi ně například Elena Milashinová, jež v listu Novaya Gazeta rozkryla systematickou čistku sexuálních menšin v Čečensku.

Podobná situace je podle studie i v Indii, kde je stejně jako v Rusku většina médií ve vlastnictví vládnoucích politiků či lidí z velkého byznysu. Editoři se pak bojí otevírat některé kontroverzní kauzy.

„Kontaktovala jsem různá domácí média kvůli článku o nelegální těžbě pobřežního písku, případu dokazujícímu rozsáhlou korupci v indické vládě. Nikdo to nechtěl vydat, obávali se odpovědí státních orgánů,“ řekla Guardianu investigativní reportérka Sandyja Rávíšankarová.

S podobnými zkušenostmi se svěřili britskému deníku i žurnalisté z Brazílie, Kazachstánu či Sudánu. Studie však nabízí i pozitivní příklady zemí, kde se v posledních letech podařilo svobodu médií posílit. Patří mezi ně Tunisko, Srí Lanka nebo Nepál.

Problém s internetem
Samostatnou kapitolu věnuje studie podrývání svobody médií v závislosti na komercializaci celého odvětví a nástupu sociálních sítí. Hlavní problém spatřují autoři ve skutečnosti, že vyhledávání online informací ovládá pouze pár společností jako například Facebook či Google. Zvyšující se tlak na čtenost a efektivitu vede k propouštění tisíců zaměstnanců novin a část zemí, jako například Čína, přístup k informacím na internetu omezuje.

„Potřebujeme větší transparentnost u firem vytvářejících algoritmy, které řídí naše chování na internetu, abychom se i nadále nestávali oběťmi falešných zpráv a dezinformačních kampaní,“ uvedl v tématickém článku pro Guardian Tomas Hughes.

Současné mediální prostředí podle studie napomáhá vzestupu populistů, kteří podobně jako například Donald Trump na svobodná média útočí. „Označování nepohodlných novinářů za lháře, jako to předvádí Trump, vysílá jasný signál autoritářským státům, že je v pořádku média znevažovat a potažmo i ničit. Ještě nikdy v současném století nebylo tak nebezpečné být novinářem,“ řekl Guardianu Robert Mahoney, výkonný ředitel Komise pro ochranu novinářů.


Další informace:
The Guardian Global press freedom plunges to worst level this century
The Guardian 'You can get killed': journalists living in fear as states crack down
The Guardian Press freedom is under attack like never before. Reinforcements are needed
Reuters U.N. rights team to visit Mexico after journalist murders


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.